Nalezené výsledky
Jan Slámečka
Otázky Václava Moravce Speciál - předvolební krajské debaty, 4. září 2012Domnívám se, že kraj po celou dobu těch 4 let v současnosti se věnoval ekonomice nemocnic. Do značné míry už tady zaznělo, že jsou to dost velké prostředky, mám takové tušení, že to je asi 1,5 miliardy korun za ty 4 roky.
Výrok Jana Slámečky je hodnocen jako neověřitelný, neboť sám nespecifikuje, zda má na mysli dotace na provoz nemocnic, či zda jsou do jím vyřčené částky počítány i jiné investice.
Závěrečný účet Kraje Vysočina za rok 2008 (.doc - str. 33-34) počítá s dotacemi na provoz nemocnic, resp. investicemi do rozvoje nemocnic ve výši 521 milionů Kč.
Závěrečný účet Kraje Vysočina za rok 2009 (.pdf - str. 33) v kapitole Zdravotnictví počítá s dotacemi na provoz nemocnic a s investicemi do nich v celkové výši cca 612 milionů Kč.
Podle závěrečného účtu Kraje Vysočina za rok 2010 (.pdf - str. 30-31) byla v roce 2010 poskytnuta krajským nemocnicím dotace na provoz a investice ve výši cca 415 milionů Kč.
Závěrečný účet za rok 2011 (.doc - str. 30) pak na provoz a investice ze strany kraje do nemocnic počítá s částkou cca 371 milionů Kč.
Celková suma investic a dotací do krajského zdravotnictví na Vysočině tedy za poslední 4 roky dosáhla výše 1,95 mld. Kč. Jan Slámečka konkrétně nespecifikuje, zda má na mysli pouze dotace na provoz nebo i investiční prostředky do krajských zdravotních zařízení. Z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako neověřitelný.
Marek Poledníček
Otázky Václava Moravce Speciál - předvolební krajské debaty, 28. srpna 2012A představte si, že když se dělalo výběrové řízení na rekonstrukci nebo budování pavilonu urgentní medicíny, tak tam žádná taková podmínka o vedení provozu nebyla.
Nepodařilo se nám dohledat přesná kritéria pro zadání zakázky, proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.
Na stránkách Věstníku veřejných zakázek je možné nalézt pouze informaci, že kritériem je hospodářsky nejvýhodnější nabídka podle kritérií uvedených v zadávací dokumentaci, kterou bylo za poplatek možné získat do 19. srpna 2009.
Lubomír Zaorálek
Na základě informací z oficiálních stránek Evropské unie a Evropské parlamentu jsme označili výrok za pravdivý.
Z níže zmíněných zdrojů opravdu vyplývá, že většina bodů tzv. fiskálního paktu (.pdf), tedy Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, byla již obsažena v dokumentech neoficiálně nazvaných Six-Pack a Two-Pack. První zmíněný byl schválen všemi 27 členskými státy a Evropským parlamentem. Rada kompromis, zprostředkovaný polským předsednictvím a Komisí, fakticky akceptovala na neformálním zasedání ve Vratislavi 16. 9. 2011 a v Coreperu 21. 9. 2011, plénum EP jej stvrdilo 28. 9. 2011.
Na straně 6 tiskového prohlášení Rady EU je uvedeno, že balík Two-Pack byl schválen (.pdf) tímto orgánem 21. února.
Jak je vysvětleno na níže uvedených stránkách Evropského parlamentu, Two-Pack je postaven na Six-Packu, a dále jej rozšiřuje.
Cílem těchto dohod je snaha o reformu Paktu stability a růstu. Jejich účelem má být zejména redukce veřejných rozpočtů a větší finanční odpovědnost členských států.
V prvním zmíněném jsou uvedeny povinnosti, které se objevují také v pozdějším fiskálním paktu. Rozpočtový schodek členských států nesmí překročit 3 % HDP a deficit veřejných financí musí být nižší než 60 % HDP. Dále také stát, který bude porušovat povinnosti vyplývající ze smlouvy, může být finančně sankcionován.
Na serveru wikipedia.cz jsou k nalezení další informace.
V druhém se pak mluví například o dalším posilování finanční disciplíny.
Je také pravdou, že v těchto dvou dokumentech se ještě nepíše o nutnosti implementovat dané závazky do národní legislativy.
Naopak v článku 3 fiskálního paktu je již uvedeno, že " pravidla stanovená v odstavci 1 nabudou ve vnitrostátním právě smluvních stran účinnosti nejpozději do jednoho roka po nabytí platnosti této smlouvy, a to prostřednictvím ustanovení, které jsou závazné, trvalé a v optimálním případě ústavního charakteru, nebo v případě kterých je jinak zaručené jejich úplné dodržování a zachování v rámci vnitrostátních rozpočtových postupů."
Petr Nečas
Otázky Václava Moravce, 1. července 2012Jednoznačně se ukazuje v roce loňském (ekonomický růst, pozn.) 1,7 a v roce letošním, kdy to bude kolem nuly i v roce příštím, kdy to opět bude pod dvěma procenty, že tento předpoklad (ekonomického růstu, pro splnění programových cílů vlády, pozn.) naplněn nebyl.
Tisková zpráva Českého statistického úřadu (dále ČSÚ) z 9. března 2012 udává, že hrubý domácí produkt v roce 2011 meziročně vzrostl o 1,7 %. 8. června pak ČSÚ publikoval zprávu o vývoji hrubého domácího produktu v prvním čtvrtletí roku 2012, ve které konstatoval meziroční pokles o 0,7 %.
Dle prognózy, zveřejněné Českou národní bankou (dále ČNB) 3. května 2012, by v roce 2012 měl hrubý domácí produkt stagnovat. V roce 2013 ČNB počítá s meziročním růstem o 1,9 %.
Výrok premiéra Nečase na základě výše uvedených zdrojů hodnotíme jako pravdivý.
Otázky Václava Moravce, 13. května 2012Tehdy (za paní Musílkové, pozn.) byla správní rada VZP právě složená ne z politiků. To se změnilo až za mě jako za ministra (a byla to reakce právě na to, že tam takzvaně byli odborníci, kteří byli totálně koupeni paní Musílkovou a všechno jí odsouhlasili včetně IZIP.)
Výrok poslance Ratha hodnotíme jako nepravdivý, a to na základě dohledaného složení správní rady VZP v roce 2004.
David Rath ve svém výroku vymezuje období (jeho nástup do pozice ministra zdravotnictví), před níž podle něj nebyli ve správní radě VZP přítomni politici. Rath byl ministrem jmenován 4. listopadu 2005, před tímto datem by podle výroku poslance neměli být ve správní radě VZP politici. Jak je však zřejmé ze zdrojů z výroční zprávy VZP (.pdf) z roku 2004, tak v této době byli členy správní rady politikové také. Za všechny lze jmenovat tehdejší poslance Milana Cabrnocha (ODS), Miloše Pateru (ODS), Lucii Talmanovou (ODS), Antonína Seďu (ČSSD), Jarmilu Boháčkovou (ČSSD), Svatomíra Recmana (KSČM) nebo tehdejší senátorku Ludmilu Müllerovou (v té době KDU-ČSL).
Výrok Davida Ratha tak není pravdivý, neboť již před jeho nástupem na Ministerstvo zdravotnictví byli ve správní radě VZP zastoupeni politici.
Jiří Čáslavka
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý na základě oficiálního znění Koncepce zahraniční politiky ČR (.pdf), které bylo schváleno vládou ČR 20. července 2011.
Kapitola 2.2. Česká republika a mezinárodní prostředí hovoří, že "Česká republika vystupuje v mezinárodních vztazích z pozice demokratickéhoa politicky, hospodářsky a sociálně stabilního státu ve střední Evropě, kterýsleduje nejen své vlastní zájmy, ale přebírá také spoluodpovědnost za vývojEvropy, euroatlantického prostoru a celého mezinárodního společenství." Část 4.8. O veřejné diplomacii si staví za cíl "prezentovat Českou republiku jako vyspěloudemokratickou zemi s bohatou kulturou, zajímavou historií a vlastníidentitou. Zemi s lidským kapitálem, založeným na vědomostníma inovativním potenciálu, která je důvěryhodným partnerem v politických,bezpečnostních i ekonomických vztazích, místem pro zhodnocení investic;respektovaného člena mezinárodních organizací a bezpečnostnícha ekonomických struktur, partnera ve světovém společenství." Úvodní kapitola mimo jiné analyzuje postavení České republiky v roce 2011, kde tvrdí, že "hlavním českým i evropským zájmem je zachovat vliv Evropy a celé euroatlantické civilizace na utváření mezinárodního řádu a posílit jejich ekonomický rozvoj a konkurenceschopnost." Kapitola 4.1.2. s názvem ČR v Evropské unii potvrzuje, že "ČR projekt evropské integrace plně podporuje, nevidí pro nějalternativu, ale bude se zasazovat o optimalizaci jeho politickýcha ekonomických nákladů."
Výrok Petra Nečase hodnotíme jako pravdivý, a to na základě odhadu ČSÚ k výši exportu.
ČSÚ (.xls) vydal odhad výše zahraničního obchodu za rok 2011, kde uvádí, že export České republiky dosahuje 2 869 724 000, tedy 2 869,7 miliard Kč. ČSÚ (.pdf) také vydává statistiku zahraničního obchodu ČR, z níž plyne, že do roku 2010 byl export nejvyšší právě v roce 2010. Konkrétně šlo o 2 532,8 miliard Kč. Je tedy pravda, že loňský rok jej překonal a byl tedy rekordní.
Výrok Petra Nečase tak je fakticky správný, a proto je hodnocen jako pravdivý.
Bohumil Trávník
Otázky Václava Moravce Speciál - předvolební krajské debaty, 4. září 2012Já si myslím, že co se týká zdravotnictví, tak pokud jsem se díval na hospodaření těch pěti nemocnic, které jsou v kraji, respektive jsou řízeny krajem, tak poprvé v loňském roce byly v plusovém hospodaření nebo v kladných číslech.
Zdravotnické noviny informovaly 23. února 2012 o tom, že nemocnice v Kraji Vysočina byly poprvé v roce 2011 v zisku. Výrok Bohumila Trávníka tedy hodnotíme jako pravdivý.
Jan Kubice
Otázky Václava Moravce, 19. srpna 2012Za tu dobu, co jsem ministrem vnitra, opustilo policii zhruba dva tisíce policistů.
Jan Kubice je ministrem vnitra od 22. dubna 2011 a mezi 1. lednem 2011 až 1. červencem 2012 klesl počet policistů ze 41 224 na 38 776. Rozdíl 2448 policistů tak skutečně nelze považovat za "zhruba 2000", výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.
Pavel Kováčik
Podle Českého statistického úřadu byla v září 2011 průměrná spotřebitelská cena hovězího zadního masa bez kosti 144,65 Kč za kilogram. V prosinci téhož roku činila potom cena této komodity 178,13 Kč, což znamená, že se podle těchto údajů (pdf.) jedná o nárůst přesně o 5,0974%. Podle téhož zdroje byly pak ceny hovězího zadního masa bez kosti u průmyslových výrobců v září 144,65 Kč za kg a v prosinci 145,95 Kč za kg. Vzrostly tedy pouze o 0,89 %. Data, která uvedl ministr Kováčik, je proto možné považovat přinejmenším za přibližná.
Oficiální ceny této komodity pro leden 2012 budou však Českým statistickým úřadem zveřejněny až 30.4.2012,a výrok lze proto tedy na základě informací z veřejně přístupných zdrojů považovat za neověřitelný, i přes to, že existují předběžné orientační informace o těchto cenách. Například Finanční Noviny zveřejnily informaci o orientačních cenách hovězího zadního masa bez kosti v únoru 2012 (7. týden roku).








