Výrok Karolíny Peake je s mírnou výtkou pravdivý, a to na základě schválené novely Ústavy ČR v Poslanecké sněmovně z 13. července 2012.

13. července schválila Poslanecká sněmovna novelu ústavy, která upravuje postavení NKÚ. Konkrétně schválená formulace je následující:

“(1) Nejvyšší kontrolní úřad je nezávislý orgán, který kontroluje

a)hospodaření s majetkem státu a s prostředky poskytnutými státu ze zahraničí,

b)příjmy a výdaje státního rozpočtu, státní závěrečný účet a příjmy a výdaje státních fondů,

c)hospodaření s majetkem územních samosprávných celků a příjmy a výdaje jejich rozpočtů, a to z hlediska souladu se zákony,

d)hospodaření s majetkem právnických osob veřejnoprávní povahy, o nichž tak stanoví zákon, a to v zákonem stanoveném rozsahu.”.

V hlasování se za tuto novelu postavili poslanci napříč politickým spektrem, pro návrh hlasovalo 177 poslanců, proti žádný.

V současné chvíli pak tento návrh čeká na projednání v Senátu, vzhledem k jeho podpoře v Poslanecké sněmovně ale lze usuzovat, že jeho schválení a platnost (v návrhu je stanovena na 1. leden 2013) by měly být dodrženy. O tomto schvalování informovaly také zpravodajské servery - např. Idnes. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, i přes skutečnost, že úprava ještě neprošla celým schvalovacím procesem.

Na základě informací ze stránek zmíněných škol hodnotíme výrok jako pravdivý.

V Kamenickém Šenově jsou následující obory: Výtvarné zpracování skla a světelných objektů, Broušení skla, Malování skla, Rytí skla, Design světelných objektů, Restaurování osvětlovadel a Sklo v architektuře.

V Novém Boru se na středoškolské úrovni dají studovat tyto obory: Výtvarné zpracování skla a světelných objektů, Design interiéru a Sklář-výrobce a zušlechťovatel skla.

Obě školy jsou tedy střední uměleckoprůmyslové školy sklářské.

Při srovnání rozpočtu ministerstva práce a sociálních věcí použijeme roky 2004/2005, kdy byla u moci koaliční vláda sociální demokracie, a 2011, ve kterém toto ministerstvo obhospodařovala současná vláda. Za vlády sociální demokracie byl skutečně rozpočet přebytkový. Podle relevantní kapitoly o rozpočtu byly příjmy 251,5 mil. v roce 2005 a 234 mil. v roce 2004. Naopak výdaje na důchody byly v roce 2005 239,5 mil. a v roce 2004 226 mil. Což dává v obou letech mírně přebytkový rozpočet na důchodový systém. Za rok 2011 jsou tato čísla na příjmové stránce 322 mil. a na výdajové necelých 355 mil. Je tedy jasné, že zde byla změna, a v současnosti je důchodový systém v deficitu. Výrok tedy můžeme považovat za pravdivý.

Výrok premiéra Nečase hodnotíme na základě analýzy programu ODS z roku 2006 jako pravdivý.

Program ODS Společně pro život (.pdf, str. 39) z roku 2006 obsahoval následující: " Zřídíme specializovaný Zvláštní soudní tribunál, který bude rozhodovat o korupci veřejných a ústavních činitelů. Na státním zastupitelství vznikne speciální složka pověřená bojem proti korupci."

Projekt IZIP skutečně vznikl v době, kdy byla Jiřina Musílková ředitelkou Všeobecné zdravotní pojišťovny. První smlouvu Jiřina Musílková podepsala s firmou IZIP, s.r.o., v roce 2001.

Výrok Ivana Bartoše hodnotíme na základě analýzy zdrojů Ministerstva kultury ČR jako pravdivý.

Ministerstvo kultury zahájilo na začátku roku 2011 veřejnou konzultaci k novele autorského zákona. Česká pirátská strana opravdu zaslala (.pdf) své připomínky a stanovisko k dané novele.

V záznamu (.doc) z úvodního jednání k přípravě novely autorského zákona (AZ) je uvedeno, že na tyto konzultace byli pozváni všichni, kdo zaslali podněty a návrhy k novele autorského zákona (AZ) v průběhu veřejných konzultací na jaře 2011; tudíž také Piráti.

Z dalších jednání je pak zřejmé, že se na nich Česká pirátská strana aktivně podílela a spolupracovala tak s Ministerstvem kultury ČR.

Na základě informací z portálu Libereckého kraje, Asociace krajů České republiky a médií hodnotíme výrok jako pravdivý.

V analýze stavu dopravy na území Libereckého kraje jsou rozepsány prostředky, o které Liberecký kraj požádal na odstraňování povodňových škod. Patří mezi ně několik programů Ministerstva pro místní rozvoj, Fond Solidarity EU nebo dotace z Cíle 3 (přeshraniční spolupráce). Podle stránek Asociace krajů se vedou jednání i s mnoha dalšími ministerstvy.

Lenkou Kadlecovou zmíněné čerpání prostředků z ministerstva financí se dá doložit článkem České televize, který informuje o vzniklých nesouladech ve vyúčtování vládou schválené dotace čerpané skrz ministerstvo financí.

Výrok ministra vnitra je pravdivý, neboť vyšetřované případy skutečně byly odebrány dozorujícímu zástupci a předány Martinu Omelkovi.

V roce 2006 byl Jan Kubice šéfem policejního útvaru ÚOOZ (Útvar pro odhalování organizovaného zločinu), který vyšetřoval významné kauzy. Stěžejními případy útvaru zjevně ministr Kubice míní např. vyšetřování smrti Františka Mrázka nebo kauzu Biolíh (shrnutí kauzy Biolíh Sabinou Slonkovou - Aktuálně.cz), což bylo v období před parlamentními volbami 2006 politicky velmi citlivé. Tyto kauzy útvar fakticky spojil a tím se dostal pod velký tlak, který vyústil ve vystoupení Jana Kubiceho na jednání sněmovního Výboru pro obranu a bezpečnost jen pár dní před volbami.

Server iHNed (nebo i Idnes) 19. května 2006 informoval o případu vyšetřování vraždy Mrázka a zmiňuje se, že: " Ještě před akcí inspekce (která odebrala vyšetřování z rukou ÚOOZ) musel skončit státní zástupce Radek Klvaňa, který vyšetřování od začátku dozoroval. Nahradil ho Martin Omelka, podle kterého došlo ke změně z organizačních důvodů". Martin Omelka je od roku 2009 českým soudcem, do této pozice byl jmenován v květnu 2009.

Poslanci ČSSD skutečně navrhli zákon, který upravoval majetková přiznání. Vláda jej na jednání z 5. října 2011 zamítla (plné znění návrhu zákona dostupné zde).

ČSSD rovněž předložila pozměňovací návrhy k občanskému zákoníku a k zákonu o obchodních korporacích, které měly zcela zrušit tzv. "anonymní akcie". Vláda však v tomto případě dala přednost vlastnímu návrhu z pera ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS). Ministr Pospíšil má v úmyslu upravit postavení vlastníků anonymních akcií, kteří si budou muset anonymní akcie zaregistrovat, a zároveň plánuje zavést databázi, do které v případě potřeby bude moci Policie ČR či jiné úřady nahlížet.

Nehodnotíme kvalitu návrhů ČSSD. To, zda úpravy, které ČSSD chtěla prosadit, by byly "jasné zákony, které by sloužily jako prostředek proti korupčnímu prostředí", je na zvážení.

Výrok poslance Tejce je pravdivý, neboť na základě dohledatelných informací z Poslanecké sněmovny je zřejmé, že ČSSD skutečně návrh již dvakrát předkládala a byl v obou případech zamítnut.

8. září 2010 byl předložen do Poslanecké sněmovny návrh zákona ČSSD (B. Sobotky, J. Tejce a dalších) o přiznání k registrovanému majetku. Byl však sněmovnou odmítnut již v 1. čtení během 14. schůze dne 16. března 2011.

8. září 2011 předložila skupina poslanců ČSSD návrh zákona o přiznání k registrovanému majetku, tedy tzv. majetková přiznání. V rámci jednání Poslanecké sněmovny byl během 1. čtení (konkrétně 9. prosince 2011) hlasováním zamítnut.

Výrok poslance Tejce je pravdivý, neboť ČSSD předkládala v tomto volebním období návrh na zavedení majetkových přiznání již dvakrát a skutečně byl v obou případech sněmovnou zamítnut.