Z českých médii potrdil stavění trafostanic například deník E15, který se zabývá zejména zpravodajstvím z prostředí ekonomiky a financí. Stejně tak provozovatel polských energetických síti PSE-Operator potvrdil stavění trafostanic na hranicích s Německem. Odůvodňuje to zejména zahlcením přívodu elektrické energie z větrných eletráren ze severu Německa. Kritizuje také zastaralost a nedostatečnost přenosových soustav, které jsou mezi východem a jihem Německa. Výrok je tedy pravdivý. Trafostanice se skutečně stavět budou.

Nejprve je nutno uvést následující fakta: V souvislosti s penzijní reformou vstoupily v platnost (nikoliv v účinnost) dne 28. prosince 2011 zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření a zákon č. 428/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření (úplné znění všech tří uvedených zákonů je možno nalézt zde [pdf.]), které mají s dílčími výjimkami vstoupit v účinnost 1. ledna 2013. Skupina poslanců ČSSD skutečně připravila návrh na změnu dvou těchto zákonů, a to zákona č. 426/2011 Sb. a č. 428/2011 Sb., který byl doručen poslancům 1. února 2012. Návrh je dostupný pod označením sněmovní tisk č. 589 (pdf.). Návrh obsahuje odklad účinnosti zmíněných zákonů na rok 2016. Výrok lze tedy považovat za pravdivý.

Výrok místopředsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Zaorálka lze s ohledem na záznam hlasování a detail rozpravy v Senátu České republiky ze dne 8. února 2012 označit jako pravdivý.

Na 17. schůzi senátu ze dne 8. února byl zařazen bod6 -Informace vlády ČR o výsledcích jednání Evropské Rady, která se konala 30. 1. 2012 a Informace předsedy vlády o stavu příprav Fiskální úmluvy a pozici Vlády ČR tuto úmluvu schválit. Nejprve vystoupil s informací o průběhu zmíněného jednání Evropské rady premiér Nečas, který obhajoval svou pozici a vysvětloval, proč za Českou republiku tuto fiskální úmluvu nepodepsal. Argumentoval tím, že " konečný text byl projednán až na samotném summitu, takže nemohl být našimi experty analyzován, natož prodiskutován ve vládě či parlamentu." Dále obhajoval svůj postoj z tohoto summitu tak, že "smlouva je otevřena k přístupu smluvních stran i po březnovém podpisu bez omezení kdykoli v budoucnosti." Následně byl po vystoupení premiéra Nečase načten návrh usnesení senátorky (a také zpravodajky tohoto bodu) Aleny Gajdůškové, který obsahoval "doporučení předsedovi vlády, aby přehodnotil své stanovisko a Česká republika přistoupila ke Smlouvě současně s většinou členských států EU na dalším jednání Evropské Rady tak, aby se Česká republika nezbavila vlivu na další formování politik EU." Současně s tímto usnesením senátorka Gajdůšková kritizovala premiéra, že neinformoval senát na zasedání 25. ledna 2012 o svém záměru na jednání Evropské rady zmíněnou smlouvu odmítnout. Návrh usnesení v duchu výroku poslance Zaorálka byl po následné senátní diskuzi schválen v hlasování, kdy tento návrh podpořilo 41 senátorů (šlo o 39 senátorů ČSSD a senátory Pitharta a Bayerovou).

Rozpočet (.pdf) (rok 2011) ministerstva práce a sociálních věcí obsahuje pouze rámcové informace, které výrok ministra Drábka nepodpoří ani nevyvrátí. Je však možné podotknout, že Národní ekonomická rada vlády (jmenovitě Aleš Michl) ve svém materiálu (.pdf) Boj proti korupci v kapitole 8 nabízí vládě jako základní reformní přístup tzv. rozklikávací rozpočet, kde by byly zveřejněny konkrétní položky, které jsou financovány z peněz daňových poplatníků. Ministerstvo práce a sociálních věcí nicméně tento přístup doposud neaplikovalo a data jím zveřejňovaná jsou velmi kusá, a nejen pro tento konkrétní výrok ministra Drábka, nicneříkající.

Vzhledem k relativně malým odchylkám a faktu, že si uvedením 6% premiér nevylepšuje svoji pozici, můžeme hodnotit výrok o ekonomickém růstu jako pravdivý.

Každý z uvedených zdrojů používá rozdílnou metodologie výpočtu, číselné hodnoty se tudíž mohou lišit.

Údaje Českého statistického úřadu uvádějí dvě různá čísla růstu HDP v roce 2006. Jednak zde lze najít statistiku, která uvádí, že růst v daném roce byl 6,4%. V statistice druhé se ovšem píše hodnota 7,0%.

V statistickém přehledu České republiky na stránkách OECD je pro rok 2006 uvedena hodnota 6,8%. Data Mezinárodního měnového fondu poté mluví o čísle 6,0 %. Eurostat potvrzuje hodnotu druhé statistiky ČSÚ, tedy 7%.

Oba zmíněné zdroje ČSÚ dále uvádí pro rok 2006 saldo státního rozpočtu, tedy výsledek rozdílu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu, -97,6 miliardy, což odpovídá číslu, které uvedl premiér.

Zmiňovaný příspěvek na mobilitu je v souvislosti se změnami v sociální legislativě upraven v zákoně č. 329/2011 Sb. (pdf.), o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, jenž s dílčími výjimkami vstoupil v účinnost 1. ledna 2012. Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí, že příspěvek "slučuje dosavadní příspěvek na individuální dopravu a příspěvek na provoz motorového vozidla". (MPSV, 21. prosince 2011) Žádosti o udělení příspěvku jsou dle § 8 zmiňovaného zákona (pdf.) posuzovány dle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách (je tedy zahájeno správní řízení, pozn.). Pokud byl zdravotní stav žadatele již v rámci řízení o příspěvku na péči (vyplývajícího ze zákona o sociálních službách) posouzen, neprovádí se pro účely přiznání příspěvku na mobilitu nové posouzení, krajská pobočka úřadu práce vychází z posudku, který byl vypracován pro účely příspěvku na péči. V ostatních případech požádá krajská pobočka úřadu práce okresní správu sociálního zabezpečení o posouzení schopnosti zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace. § 14 sledovaného zákona (pdf.) o poskytování dávek osobám se zdravotním postiženým upravuje nárok na dávku a na její výplatu, kdy výslovně uvádí, že: "(1) Nárok na dávku vzniká dnem splnění podmínek stanovených tímto zákonem. (2) Nárok na výplatu dávky vzniká splněním podmínek stanovených tímto zákonem pro vznik nároku na dávku a podáním žádosti o přiznání dávky. (3) Příspěvek na mobilitu může být přiznán a vyplácen nejdříve od počátku kalendářního měsíce, ve kterém bylo zahájeno řízení o přiznání příspěvku na mobilitu." Z této úpravy tedy vyplývá, že pokud bylo řízení o přiznání příspěvku na mobilitu zahájeno a ukončeno již v lednu, je povinností úřadu práce příspěvek vyplatit již v lednu. § 19 (pdf.) však dále specifikuje způsob výplaty dávek, kdy říká, že: "(1) Příspěvek na mobilitu se vyplácí do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, za který náleží." Tj. příspěvek na mobilitu za měsíc leden by měl být vyplacen až v únoru. Takto můžeme daný výrok považovat za pravdivý.

Za odsouzené (i když stále nepravomocně) koaliční politiky (dnes již bývalé) můžeme považovat Víta Bártu a Jaroslava Škárku. Z trestného činu byl rovněž obviněn pražský zastupitel Jan Kalousek (ODS) (viz dále). Vzhledem k těmto faktům považujeme výrok za pravdivý.

Poslanci Vít Bárta a Jaroslav Škárka byli 13. 4. 2012 odsouzeni Obvodním soudem pro Prahu 5.

Zpěvák Jan Kalousek byl na základě vyšetřování vedeném Policií ČR obviněn z pojistného podvodu. Vyšetřování bylo s návrhem na obžalobu dále postoupeno Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 1, které v případu dále rozhodne.

Na základě informací ČTK, publikovaných mimo jiné na serverech novinky.cz či lidovky.cz, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Podle údajů řecké centrální banky se vklady v řeckých bankách postupně snižují již od roku 2010, kdy zemi zasáhla dluhová krize. Rovněž v minulém roce (2011) objem vkladů klesl, a to konkrétně o 35,4 miliardy eur (asi devět biliónů korun), tedy o 17 procent, a na konci dubna činil asi 166 miliard eur. Podle zdrojů z bank se před parlamentními volbami (17. června 2012) odliv ještě zrychlil a z velkých bank tak lidé skutečně vybírali 500 až 800 miliónů eur denně. Vybrané peníze si lidé většinou schovávali doma či do bezpečnostních schránek. Bohatší klienti pak peníze většinou převáděli na zahraniční účty.

Podle údajů ministerstva financí získala ČR vůči rozpočtu EU téměř 180 miliard.

Ministr se odvolává k tvrzení moderátora z úvodu debaty: " vstup [do EU]vynesl státní pokladně zatím bezmála 180 miliard korun ". Moravec odkazoval k tiskové zprávě MFČR, které měří čistou pozici ČR vůči rozpočtu EU, tedy rozdíl mezi platbami ČR do rozpočtu EU a příjmy z něj. K období let 2004-2011 poskytuje ministerstvo kladný údaj 176,15 miliard korun.

Schwarzenberg sice částku navýšil o Moravcovo "málo" o 3,85 miliard korun, se zaokrouhlením ale můžeme údaj (s důvěrou v MFČR) považovat za pravdivý.

Podle Českého statistického úřadu byla v září 2011 průměrná spotřebitelská cena hovězího zadního masa bez kosti 144,65 Kč za kilogram. V prosinci téhož roku činila potom cena této komodity 178,13 Kč, což znamená, že se podle těchto údajů (pdf.) jedná o nárůst přesně o 5,0974%. Podle téhož zdroje byly pak ceny hovězího zadního masa bez kosti u průmyslových výrobců v září 144,65 Kč za kg a v prosinci 145,95 Kč za kg. Vzrostly tedy pouze o 0,89 %. Data, která uvedl ministr Kováčik, je proto možné považovat přinejmenším za přibližná.

Oficiální ceny této komodity pro leden 2012 budou však Českým statistickým úřadem zveřejněny až 30.4.2012,a výrok lze proto tedy na základě informací z veřejně přístupných zdrojů považovat za neověřitelný, i přes to, že existují předběžné orientační informace o těchto cenách. Například Finanční Noviny zveřejnily informaci o orientačních cenách hovězího zadního masa bez kosti v únoru 2012 (7. týden roku).