Vzhledem k dohledaným datům z ČSÚ je výrok ministra Schwarzenberga pravdivý.

V roce 2010 dosáhl (ČSÚ - .pdf) export České republiky celkové výše v objemu 2532,8 mld. Kč. Konkrétně pak do zemí EU šlo 83,8% z tohoto objemu a do samotné Spolkové republiky Německo to tvořilo 31, 9%. Výrok ministra zahraničí je tak pravdivý. Nicméně je třeba dodat, že do Německa jde cca 32% celého českého vývozu, ne 30% z vývozu do zemí Evropské unie. Avšak i přes tento rozpor má ministr pravdu, neboť tím se jen zvětšuje jím deklarovaný význam Německa jako země, kam Česká republika vyváží v největším objemu.

V minulém roce byl skutečně Petr Tluchoř odvolán, respektive nahrazen ve své funkci předsedy poslaneckého klubu Zbyňkem Stajnurou. Problém tohoto výroku ale spočívá ve spojování odvolání s organizací "puče" ve Věcech veřejných.

Tato kauza je v současnosti objektem soudního řízení a tudíž se pořád vyšetřují všechny okolnosti případu včetně potencionálního zapojení některých členů ODS, a nedá se tedys určitostí říct, jestli byl do této kauzy skutečně Petr Tluchoř zapojen.

Další problematickou rovinou je pak také samotné nahrazení Petra Tluchoře, které nemuselo mít nutně příčinu v této kauze, ale i v dalších souvislostech, jako je například jeho kritický postoj ke koalici ODS s VV nebo vnitrostranická rivalita. V oficiálních vyjádřeních ze strany ODS se nám nepodařilo najít zmínku o tom, že by hlavní důvod k nahrazení Petra Tluchoře měl být organizovaní tzv. puče ve VV.

Motivaci k odvolání Petra Tluchoře nemůžeme tedy z veřejných zdrojů dohledat bez toho, aniž bychom se pustili do roviny spekulací, a proto označujeme výrok za neověřitelný.

12. prosince 2007 - tedy v době, kdy se nastavoval systém pro čerpání dotací z operačních programů na období 2007-2013 - vzala vláda Mirka Topolánka II svým usnesením (.pdf) č. 1382 na vědomí tzv. Manuál pro audit řídících a kontrolních systémů operačních programů spolufinancovaných v programovém období let 2007-2013 (v současné době je platná šestá verze (.zip) manuálu). Ministerstvo financí figuruje v tomto usnesení jako auditní orgán.

Auditní orgán dle informací na stránkách ministerstva financí: "...Řídí metodicky auditní subjekty pověřené auditním orgánem výkonem svěřených činností, vypracovává příslušné aplikované metodiky pro koordinaci výkonu auditů vykonávaných auditním orgánem a pověřenými auditními subjekty a plní zpravodajské povinnosti ve vztahu k orgánům EU i orgánům národním v souladu s platnými ustanoveními přímo použitelných právních předpisů ES/EU".

Pověřenými auditními subjekty byly dle usnesení (.doc) vlády č.760/2007 stanovena ministerstva, pod která spadají jednotlivé operační programy na roky 2007-2013. Dle přílohy (.pdf) č. 1 k tomuto usnesení, která pojednává o zásadách pro činnost auditního orgánu a pověřených subjektů auditního orgánu, vykonávají vlastní audit pověřené auditní subjekty (čili ministerstva).

Výrok Kamila Jankovského tedy hodnotíme jako pravdivý.

Ano, solidarita je skutečně jednou ze základních myšlenek evropského integračního procesu, a to od jeho prvopočátků.

V preambuli Smlouvy (.pdf) o založení Evropského společenství uhlí a oceli z roku 1951 státy deklarují, že jsou si vědomy: "že Evropu lze vybudovat jen konkrétnímimi akcemi, vytvářejícími především opravdovou solidaritu, a položením společných základů hospodářského rozvoje."

Solidarita je dále zmiňována ve všech smlouvách primárního práva (s výjimkou Smlouvy o Euratom) až po tu nejaktuálnější, tedy Lisabonskou smlouvu.

V preambuli Lisabonské smlouvy (.pdf) je členskými státy přímo uvedeno: "PŘEJÍCE SI prohloubit solidaritu mezi svými národy při respektování jejich historie, kultury a tradic".

Myšlenka solidarity prostupuje celým textem smlouvy. Je zmiňována solidarita mezi členskými státy a národy, politická solidarita. Dále je její součástí také nová doložka solidarity, která se týká pomoci státu jež se stal "obětí teroristického útoku nebo obětí přírodní nebo člověkem způsobené pohromy".

Vít Bárta rezignoval na funkci ministra dopravy 8. dubna 2011. 6. dubna předal poslanec strany Věci veřejné Jaroslav Škárka policii údajné důkazy o podplácení své osoby Vítem Bártou. 7. dubna Kristýna Kočí rovněž podala trestní oznámení na Víta Bártu ohledně podplácení za loajalitu a dle informací Českého rozhlasu jej ve stejný den také vyzvala k rezignaci na všechny funkce. Výrok Víta Bárty je tedy nepravdivý.

6. dubna na brífinku ČSSD ke krizi ve straně Věci Veřejné apeloval předseda Bohuslav Sobotka na premiéra Petra Nečase, aby odvolal Víta Bártu z funkce ministra dopravy.

Premiér Petr Nečas v období mezi šestým a osmým dubnem podle dostupných informací v médiích Víta Bártu k rezignaci na post ministra dopravy oficiálně nevyzval. 6. dubna vyjádřil postoj, že strana Věci veřejné musí svým koaličním partnerům okolnosti kauzy uplácení vysvětlit. Ani 7. dubna, po zveřejnění informací v Mladé frontě Dnes o údajné koncepci Víta Bárty, která měla popisovat způsob dosažení ekonomické moci v politice (další info také zde), nevyzvali koaliční partneři Víta Bártu k rezignaci. Až po samotném odstoupení Víta Bárty se premiér Petr Nečas na tiskové konferenci vyjádřil v tom smyslu, že jeho rezignaci přijal a ani jiné řešení nepřipouštěl.

Tento výrok označujeme za nepravdivý, protože metodické pokyny pro audity řídících a kontrolních systémů operačních programů EU byly schváleny až na zasedání vlády Mirka Topolánka 12. prosince 2007, tedy nikoliv předchozí sociálnědemokratickou vládou.

Na základě Nařízení Rady Evropské unie č. 1083/2006 (.pdf) ze dne 11. července 2006 měly členské státy EU vytvořit řídící a kontrolní systém pro všechny operační programy spolufinancované EU. Vláda Mirka Topolánka na svém zasedání ze dne 12. prosince 2007 následně schválila usnesení (.pdf), ve kterém uložila ministru financí (toho času Miroslav Kalousek, KDU-ČSL) při výkonu funkce auditního orgánu operačních fondů postupovat v souladu s Manuálem (.rar) pro audit řídících a kontrolních systémů operačních programů spolufinancovaných v programovém období let 2007 až 2013. Tento dokument nastavil rámec minimálních standardů pro kontrolní mechanismy orgánům veřejné správy a jiným veřejným nebo soukromým subjektům, které se zapojily do plnění úkolů v rámci sdílené odpovědnosti ČR za řádnou správu a řízení fondů EU (viz MF ČR).

Paradoxní je též fakt, že prohlášení Ministerstva financí ČR ze dne 9. března 2012 neguje dřívější prohlášení premiéra Nečase o chybně nastaveném systému auditů. Přičemž MF vyvrací, že by za problémy jednotlivých operačních programů stál auditní systém ČR předložený ministerstvem financí. MF ČR označuje za viníky vzniklé situace jednotlivé zodpovědné řídící orgány operačních programů.

V hodnocení předchozího výroku jsme uvedli, že primátor mluví o výběrovém řízení, kterým měla být vybrána agentura, jež by realizovala výběrové řízení na pozici generálního ředitele Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP).

Seznam nabídek na realizaci tohoto výběrového řízení jsme ale nenašli. Zakázka není uvedena ani v seznamu veřejných zakázek hl. m. Prahy vč. DPP (zveřejňování detailů zakázek ovšem začalo teprve v srpnu 2012). Tehdejší zprávy médií, např. serveru Novinky.cz (dle Práva), potvrzují existenci takového výběrového řízení a nízký počet nabídek. Novinky navíc uvádějí:

"Magistrátní tamtamy přitom jako hotovou věc oznamovaly, že zakázku získá pracovní agentura Bubeník Partners."
Jakou cenu obsahovaly jednotlivé nabídky a jaké byly podmínky výběrového řízení, se však nedočteme, mimo citace samotného primátora Svobody. Výrok tedy označujeme jako neověřitelný.

Českou a polskou síť propojil v září 2011 plynovod Stork.

Premiér Nečas hovoříl o otevření nového vysokotlakého plynovodu, ke kterému došlo 14. září 2011. Zpráva o slavnostním zahájení provozu plynovodu se jménem Stork oběhla média téhož dne (zprávu podala ČT nebo iDNES). Podle tohoto zpravodajství jde o vůbec první česko-polský plynovod.

Na stránkách PS PČR lze pouze nalézt oznámení o svolání mimořádné schůze výboru pro bezpečnost z důvodu, že "o její svolání požádal zákonem předepsaný počet členů" (§ 36 Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádů Poslanecké sněmovny ve znění pozdějších předpisů, stanovuje, že "předseda je povinen svolat schůzi výboru (...) požádá-li o to (...) alespoň dvě pětiny členů všech výboru ". Podle vyjádření předsedy výboru Johna o svolání schůze požádalo osm z patnácti členů. Kteří členové to byli se nám nepodařilo dohledat.

Ve výboru pro bezpečnost v současnosti zasedají 4 členové za ČSSD.

Zdravotnické poplatky byly zavedeny od 1.1.2008. Jako první začal poplatky proplácet Středočeský kraj v lednu 2009, od února se k němu přidaly i další kraje.

Pardubický kraj se jako první rozhodl ukončit proplácení poplatků k 2. červnu 2010. Následně se v řádu dní ke stejnému kroku rozhodly i další kraje, a také hejtmani ČSSD se v červnu 2010 dohodli na společném postupu, což prakticky znamená ústup od proplácení zdravotnických poplatků ve většině krajů.

Není však pravda, že by se poplatky neproprácely nikde v krajích. Středočeský kraj (který je stejně jako ostatní kraje pod vedením ČSSD) jako jediný proplácí poplatky dál.