Výrok Vojtěcha Filipa je nepravdivý, neboť podle dostupných záznamů z Poslanecké sněmovny v roce 1998 nenavrhoval (či spolunavrhoval) takovou legislativní změnu, která by vedla k posílení pravomocí NKÚ, jak o tom mluví.

Vojtěch Filip mluví o článku 97 Ústavy, jehož změna je nyní projednávána sněmovnou. Zmiňuje-li poslanec Filip rok 1998, v tomto případě připadají v úvahu 2 volební období, v nichž působil jako poslanec v Poslanecké sněmovně (1996 - 1998 a 1998 - 2002; v roce 1998 proběhy parlamentní volby). Ovšem v roce 1998 (v obou částech podle volebního období) Vojtěch Filip nebyl spolu/předkladatelem takové změny, o níž mluví ve svém výroku (období do voleb - období po volbách).

Parlamentní institut také vydal přehled (.pdf) všech návrhů na změnu Ústavy od roku 1992 do doby schválení tzv. Lisabonské smlouvy. Z tohoto přehledu (po analýze poslancem Filipem zmíněného období) vyplývá, že jím skutečně nebyla navrhována taková změna Ústavy, o níž mluví.

Ministr školství mládeže a tělovýchovy Pavel Dobeš oznámil svou rezignaci dne 22. března 2012 po jednání vlády ohledně škrtů v jednotlivých resortech. Svůj odchod zdůvodnil plánovanými škrty ve svém resortu, které by se dotkly platů učitelů.

Ministr podal svou rezignaci 23. března a premiér Nečas ji doručil prezidentu České republiky Václavu Klausovi dne 30.března. Prezident rezignaci přijal. Výkon funkce ministra Dobeše skončil 31. března.

Zásady územního rozvoje (krajů) jsou opravdu rozvojové plány vyššího územního celku a ve finální fázi je schvaluje krajské zastupitelstvo.

Tyto zásady stanovují i trasy plánovaných komunikací, ty by měly být řádně konzultovány i s nižšími územními celky, konečnou rozhodovací pravomoc má stále krajské zastupitelstvo.

Co se týče rychlostních silnicí R35 a R43, tak trasa silnice R35 vedoucí Pardubickým krajem je již zanesena v územním plánu vyššího územního celku Pardubického kraje. Trasa "pardubického úseku" silnice R43 ještě není pevně stanovena.

Zásady územního rozvoje Pardubického kraje jsou k dispozci na stránkách Pardubického kraje.

Tento výrok lze označit za pravdivý.

Povodně v Libereckém kraji v roce 2010 způsobily celkovou škodu za více než 8,2 miliardy korun. Podle hejtmana Stanislava Eichlera samotný kraj potřeboval "přes dvě miliardy" jen na opravu zničených silnic a mostů v majetku kraje, přičemž první hrubé odhady hovořily přibližně o 1,5 miliardě korun. Náměstek hejtmana pro dopravu Martin Sepp hovoří také o škodách, které přesahují celkovou částku 2 miliardy korun. Detailní informace poskytuje oficiální dokument MŽP ČR (.pdf - str. 119) o povodních ze srpna 2010.

Vít Bárta rezignoval na funkci ministra dopravy 8. dubna 2011. 6. dubna předal poslanec strany Věci veřejné Jaroslav Škárka policii údajné důkazy o podplácení své osoby Vítem Bártou. 7. dubna Kristýna Kočí rovněž podala trestní oznámení na Víta Bártu ohledně podplácení za loajalitu a dle informací Českého rozhlasu jej ve stejný den také vyzvala k rezignaci na všechny funkce. Výrok Víta Bárty je tedy nepravdivý.

6. dubna na brífinku ČSSD ke krizi ve straně Věci Veřejné apeloval předseda Bohuslav Sobotka na premiéra Petra Nečase, aby odvolal Víta Bártu z funkce ministra dopravy.

Premiér Petr Nečas v období mezi šestým a osmým dubnem podle dostupných informací v médiích Víta Bártu k rezignaci na post ministra dopravy oficiálně nevyzval. 6. dubna vyjádřil postoj, že strana Věci veřejné musí svým koaličním partnerům okolnosti kauzy uplácení vysvětlit. Ani 7. dubna, po zveřejnění informací v Mladé frontě Dnes o údajné koncepci Víta Bárty, která měla popisovat způsob dosažení ekonomické moci v politice (další info také zde), nevyzvali koaliční partneři Víta Bártu k rezignaci. Až po samotném odstoupení Víta Bárty se premiér Petr Nečas na tiskové konferenci vyjádřil v tom smyslu, že jeho rezignaci přijal a ani jiné řešení nepřipouštěl.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť členové dozorčích rad akciových společností (Liberecká nemocnice a.s.) jsou posuzováni stejně jako členové představenstva těchto společností podle § 200 odst. 3 obchodního zákoníku. To, zda jsou členové dozorčí rady radní uvolnění či neuvolnění (upravuje zákon o č. 128/2000 Sb., obcích), nemá na uvedenou právní skutečnost vliv.

Obchodní zákoník (Zákon č. č. 513/1991 Sb.) ve svém aktuálním znění v § 200 odst. 3. zcela jasně hovoří o tom, že se na členy dozorčích rad rovněž vztahuje ustanovení § 194 odst. 6 (upravující představenstva akciových společností). Ten říká, že členové představenstva (v tomto případě dozorčí rady), kteří odpovídají společnosti za škodu, ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti pro její platební neschopnost, nebo z důvodu, že společnost zastavila platby. Rozsah ručení je omezen rozsahem povinnosti členů představenstva k náhradě škody. Ručení člena představenstva zaniká, jakmile způsobenou škodu uhradí.

Věcný záměr zákona o zdravotních pojišťovnách, předložený ministerstvem zdravotnictví, můžeme nalézt v Knihovně připravované legislativy zde, zadáme-li do vyhledávání "Věcný záměr zákona o zdravotních pojišťovnách" a vybereme-li dále záložku "Přílohy", kolonku "Materiál" (systém Knihovny připravované legislativy bohužel neumožňuje uvést přesný odkaz a Ministerstvo zdravotnictví na svých stránkách věcný záměr zákona nezveřejnilo).

O ambici uzákonit jednotnou právní úpravu pro všechny pojišťovny (v současné době existují dva samostatné zákony, jeden o VZP a druhý o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách) hovoří návrh v kapitole 2.1. Výrok ministra zdravotnictví Hegera tedy hodnotíme jako pravdivý.

Všechny Stanjurou zmíněné návrhy jsou skutečně v projednávání nebo schváleny.

V současnosti je projednáváno, resp. před vyhlášením, 5 návrhů, které mění ústavní pořádek ČR:

Návrh změny ústavy, týkající se přímé volby a postavení prezidenta, byl schválen i podepsán prezidentem.

Senát bude projednávat návrh na omezení imunity: Nově, pokud příslušná komora odepře souhlas ke stíhání senátora, ústavního soudce, nebo poslance, bude stíhání vyloučeno pouze po dobu trvání mandátu/funkce (dnes platí, že trestní stíhání, je-li odepřeno, je vyloučeno navždy).

Ve sněmovně ve druhém čtení, je návrh změny ústavou dané působnosti NKÚ, který by nově měl kontrolovat i hospodaření krajů, obcí a zákonem určených právnických osob.

Doplňme, že je zde návrh ústavního zákona o celostátním referendu (oživený po loňském zamítnutí) a úst. zákona o změnách hranic s Rakouskem.

Jednací řád Poslanecké sněmovny ani konkrétní část webových stránek PS PČR určená výboru pro obranu a bezpečnost pravomoci vůči státnímu zastupitelství neuvádí.

Na stránkách PS lze nalézt pouze funkce výborů v legislativním procesu.

Unie státních zástupců se ohradila proti úmyslům výboru pro obranu a bezpečnost svolat mimořádné zasedání bezpečnostního výboru k tématu prověrky mimořádného dohledu vrchního státního zastupitelství na Městském státním zastupitelství v Praze dne 6. února 2012. V jejím prohlášení (.doc) ze dne 16. 02. 2012 uvádí, že " žádný státní zástupce není nejen povinen, ale ani oprávněn, zodpovídat se z výkonu svých zákonných oprávnění Parlamentu ČR, jeho výborům nebo jednotlivým poslancům či senátorům. Pravomoci státních zástupců, vztahy uvnitř soustavy státního zastupitelství a kontrolní oprávnění jsou definovány v příslušných právních předpisech, zejména v trestním řádu, zákonu o státním zastupitelství a vyhlášce o jednacím řádu státního zastupitelství, přičemž z žádného právního předpisu nevyplývá, že by kterýkoliv představitel moci zákonodárné či výkonné mohl do činnosti státního zastupitelství jakkoliv zasahovat. Výjimkou jsou zákonem jasně definovaná oprávnění ministra spravedlnosti."

Dále je také uvedeno, že pokud je "na tomto jednání žádána přítomnost pověřeného vrchního státního zástupce v Praze Stanislava Mečla, je tento postup nutno hodnotit jako pokus o nedovolený zásah do činnosti státního zastupitelství a popření základních principů fungování veřejné žaloby. "

Také ministr spravedlnosti se měl skrze svou mluvčí vůči zamýšlenému postupu výboru pro obranu a bezpečnost ohradit. Uvedl, že "naším cílem je posilovat nezávislost státního zastupitelství, a nikoli ji oklešťovat tím, že si budou politici předvolávat na koberec státního zástupce ve chvíli, kdy on učiní něco, co se jim nelíbí."

Na to reagoval předseda daného výboru Radek John . Uvedl: " Odmítám prohlášení ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila, že projednání věci poslaneckým výborem je zásahem do nezávislosti české justice. Důvodem mimořádného jednání výboru totiž není řešení konkrétních kontrolovaných případů, nýbrž posouzení zda by podobný postup státního zastupitelství, ke kterému došlo minulý týden, nemohl být v rozporu se zákonem.
Jelikož státní zastupitelství je coby orgán činný v trestním řízení součástí moci výkonné, nepovažuji postup při svolání schůze za jakkoli nestandardní. Ministr spravedlnosti nese za činnost státních zastupitelství politickou odpovědnost, podobně jako ministr vnitra nese politickou odpovědnost za činnost Policie ČR." Ve svém druhém vyjádření ještě doplnil: "Tématika státního zastupitelství, které je součástí moci výkonné, patří na parlamentní půdu, kdy Parlament ČR má jako zákonodárná síla, svou neoddiskutovatelnou kontrolní roli. a že "předseda výboru je ze Zákona o jednacím řádu povinen svolat zasedání výboru, požádá-li o to dvě pětiny členů bezpečnostního výboru. V tomto případě jich bylo osm ze tří politických stran, tedy dokonce celé tři pětiny členů bezpečnostního výboru. " Také ústavní právník Zdeněk Koudelka potvrzuje slova Radka Johna :
"Parlamentní demokracie je založena na odpovědnosti vládní složky výkonné moci parlamentu, u nás Poslanecké sněmovně. Naše ústava do vládní složky výkonné moci řadí státní zastupitelství. Z ústavy plyne, že vláda je i za činnost státního zastupitelství odpovědna Poslanecké sněmovně. Nástroje kontroly Poslanecké sněmovny nad činností vládní složky výkonné moci jsou různé. Poslanci mohou podávat na členy vlády interpelace, ale mohou tyto věci projednávat i na plénu Poslanecké sněmovny nebo ve svých výborech. Poslanecká sněmovna nemůže uložit závazně orgánu výkonné moci, jak má určitou věc řešit, ale může přijmout nezávazné usnesení, kterým něco doporučí či vyjádří názor na věc. Všechny státní orgány musí v demokracii unést veřejnou kritiku a kontrolu jako součást demokratického státního režimu. K veřejné kontrole patří i projednávání věcí veřejného zájmu v parlamentu. To platí i vůči státnímu zastupitelství.
Nejde o nic nového. Ústavně právní výbor Poslanecké sněmovny již dříve projednával kauzu katarského prince i situaci, kdy Nejvyšší státní zastupitelství odňalo trestní stíhání Jiřího Čunka nepříslušnému Okresnímu státnímu zastupitelství v Přerově a přikázalo ji Okresnímu státnímu zastupitelství v Jihlavě. Ústavně právní výbor si vyslechl i vyjádření tehdejší nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké, která se nebála před poslanci hájit rozhodnutí svého úřadu. Dříve na jednání Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny byl opakovaně Jaroslav Fenyk, náměstek nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové. Státní zástupce si musí být vědom, že disponuje veřejnou mocí a že nakládání s mocí podléhá kontrole. Státní zastupitelství není v používání jemu svěřené části výkonné moci neodpovědné. Ani zákon nemůže zrušit ústavní odpovědnost vládní části výkonné moci Poslanecké sněmovně.
Jestliže se výbor Poslanecké sněmovny zajímá o nakládání se svěřenou mocí státním zastupitelstvím, je takový zájem v souladu se základy parlamentní demokracie. Pokud orgán výkonné moci není schopen či ochoten legitimně zdůvodnit svá mocenská rozhodnutí, včetně dotazů poslanců, vystavuje se podezření, že nemůže svou činnost důvěryhodně obhájit. V takovém případě v parlamentní demokracii nastupuje otázka, zda může vláda unést odpovědnost za orgány vládní složky výkonné moci, které neunesou veřejnou kontrolu. "

Dané texty tedy naznačují, že problematika kompetencí výboru pro bezpečnost není úplně jasná.

Výrok hejtmana Haška je nepravdivý. David Rath neodstoupil během 24 hodin od svého zadržení, nýbrž to učinil během asi 43 hodin.

Server iHNed zpracoval chronologicky významné momenty při vypuknutí kauzy Rath. David Rath byl zadržen policií 14. května v cca 20:00. Na pozici hejtmana Středočeského kraje pak rezignoval (Idnes - .jpg) 16. května v 15 hodin a v 16 hodin vystoupil z ČSSD.

Michal Hašek explicitně uvádí "během 24 hodin" a z tohoto důvodu tedy musíme hodnotit jeho výrok jako nepravdivý.