Výrok hodnotíme na základě emailové komunikace s Ministerstvem dopravy ČR jako pravdivý.

Odpoveď Ing. Bosákové ohledně Centrální komise:

Centrální komise byla na Ministerstvu dopravy zřízena jako poradní orgán v procesu posuzování návrhů investičních záměrů projektů staveb dopravní infrastruktury. Její složení a činnost je zakotvena v jednom z vnitřních předpisů Ministerstva dopravy, platném od 1.11.2011, a to ve „Směrnici pro zpracování, předkládání a schvalování investičních záměrů projektů v oblasti investiční a neinvestiční výstavby dopravní infrastruktury, financovaných bez účasti státního rozpočtu“, kterou se řídí jak MD, tak jím zřízené investorské organizace (ŘSD ČR, SŽDC a ŘVC ČR):

Složení Centrální komise je dáno v následujícím zastoupení funkcí:
předsedající komisi: 1. náměstek ministra dopravy,příslušný náměstek ministra dopravy, ředitel věcně příslušného odboru MD (dle platné organizační struktury), ředitel odboru strategie MD, zástupce SFDI.

K jednání Centrální komise jsou dále přizváni ředitel odboru kompetentní k příslušnému druhu dopravy a zástupci příslušného investora. K projednávání oponentního posudku k technickému řešení projektu mohou být přizváni zástupci projektanta a oponenta. Přizvané osoby však nemají hlasovací právo.

Doporučení Centrální komise na vrácení, resp. neschválení projektů nebo neschválení změn projektů, se týká následujících projektů dopravní infrastruktury ve fázi návrhu investičního záměru či podaných informací o navýšení nákladů o více než 10% oproti již schválenému investičnímu záměru (ke změnám dochází v průběhu přípravy staveb, zejména z důvodu navyšování stavebních objektů na základě požadavků účastníků řízení a dotčených orgánů v rámci územního a stavebního řízení):

- investorem předložené informace k prověření již schválených investičních záměrů staveb pozemních komunikací - navýšení nákladů na MD neschváleno, projekty vráceny investorovi k prověření úsporných opatření:

„Silnice I/68 Třanovice – Nebory“, „Silnice I/11 Nebory – Oldřichovice“, „Silnice I/11 Oldřichovice – Bystřice“, „R48 Frýdek-Místek, obchvat“, „R56 Frýdek-Místek, připojení na R48“, „R48 MÚK Bělotín - Rybí“,
„R48 Rybí - MÚK Rychaltice“, „I/11 Doudleby nad Orlicí - obchvat“, „Silnice I/38 Havlíčkův Brod, JV obchvat“



- vrácené/neschválené IZ na projekty pozemních komunikací:

„I/57 Valašské Meziříčí - Jarcová, obchvat, „I/9 Líbeznice, most evid.č. 9-002“, „I/27 Třemošná – křižovatka III/2312 k.ú. Horní Bříza“, „I/27 křižovatka III/2312 k.ú. Horní Bříza – Rybnice“, „I/27 Rybnice – Hadačka“, „I/27 Hadačka – hranice Plzeňského kraje“, „I/55 Přerov – průtah centrem, I. etapa“



- vrácené/neschválené IZ na projekty infrastruktury železnic:

„GSM-R Kolín - Havlíčkův Brod - Křižanov – Brno“, „Modernizace tratě Veselí n/L - Tábor, II. část Veselí n/L - Doubí u Tábora“,

Tento výrok je pravdivý.

V případě Polské republiky jsou státní dluhopisy emitovány na dobu 2, 3, 4 a 10 let (tj. vzhledem k Česku a Polsku na pevně stanové období). Ze statistik zveřejněných Evropskou centrální bankou vyplývá, že se úroková míra emitovaných desetiletých (dlouhodobých) státních dluhopisů v posledním roce (údaje od března 2011 do března 2012) pohybovala kolem 5,8 %. Nejméně to bylo v březnu 2012 - 5,37 %. Nejvíce pak v březnu 2011 - 6,27 %.

Státní energetická koncepce, o které ministr Kuba hovoří, bude vládě představena v srpnu. Její znění prozatím není volně přístupné, proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Tento výrok označujeme na základě statistik ČSÚ za pravdivý.

ČSÚ zveřejnil 15. března 2011 analytickou statistiku zabývající se historií a vývojem polistopadového soukromého školství do roku 2010.

Tento dokument (.pdf) potvrzuje na straně 18 slova Marty Smelové. Soukromé VŠ oproti 1 % studentů (tzn. cca 2000 studentů) z roku 2000 navštěvovalo v roce 2010 14 % z celkového počtu studentů (tzn. cca 57 tisíc studentů). A jejich počet tak vzrostl téměř 30krát (respektive 28krát).

Pro kontext je však vhodné dodat i mezinárodní srovnání. Další dokument této analýzy ČSÚ uvádí, že počet studentů terciárního vzdělání tzv. typu A (např. studenti bakalářských, magisterských a magisterských navazujících programů vysokých škol) na soukromých VŠ v ČR nedosahuje průměru zemí OECD ani EU19, kde zaujímá neveřejný sektor na této vzdělávací úrovni podstatně vyšší podíl (v ČR zhruba desetinu, 19.6 % v EU19 a v zemích OECD 24.6 %).

Tento výrok je nepravdivý.

Zmiňovaný institut je upraven v Článku 71 Ústavy České republiky (vláda může předložit Poslanecké sněmovně žádost o vyslovení důvěry).

K využití této možnosti v průběhu mandátu vlády došlo např. v roce 1997, kdy o vyslovení důvěry vládě požádal její předseda Václav Klaus, či v roce 2003, kdy se k obdobnému kroku odhodlal tehdejší premiér Vladimír Špidla.

Všechny tři informace uváděné Lubomírem Zaorálkem v průběhu interpelací k premiéru Nečasovi jsou pravdivé.

Výrok o nasmlouvaných projektech ve výši 569 mld. i tvrzení o již schválených (certifikovaných) výdajích je možno nalézt na webových stránkách týkajících se čerpání strukturálních fondů z EU, konkrétně v dokumentu MĚSÍČNÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVA O PRŮBĚHU ČERPÁNÍ STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ, FONDU SOUDRŽNOSTI A NÁRODNÍCH ZDROJŮ V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 2007–2013 (.pdf). Informace o schválených položkách se nacházejí na straně 14, tabulka na straně 16 poté potvrzuje i informaci o již nasmlouvaných projektech.

Co se týče informace o snaze sociální demokracie vyvolat mimořádnou schůzi poslanecké sněmovny, lze ji potvrdit s odvoláním na několikerá, nezávisle na sobě vydávaná, média. Z široké škály vybíráme internetový portál časopisu Euro a tiskovou zprávu agentury Mediafax.

Neexistuje závazný předpis, který by Pavlem Dobešem zmíněná kritéria definoval.Informace k velkým zakázkám z minulosti jsme rovněž ve veřejně přístupných zdrojích nenalezli.

Nová Směrnice SŽDC č. 53 (.pdf, 1.červen 2012) o zadávání veřejných zakázek umožňuje používat (str. 40) i jiná kritéria, než cenu. Dobeš ale hovoří o "velkých zakázkách" a podle jeho předchozího výroku můžeme soudit, že má na mysli zakázky o objemu přes miliardu korun. K takovým jsme bohužel nenašli výzvy, které by hodnotící kritéria uváděly. Nelze také ověřit, zda do budoucna bude SŽDC takto zakázky skutečně zadávat. Výrok je tedy neověřitelný.

Dodejme, že kritéria pro menší zakázky (rozsah kolem 10 milionů korun) byla v minulosti různá. Např. ještě před příchodem ministra Dobeše do úřadu zadávalo SŽDC zakázky jako rekonstrukce přejezdového zařízení (pdf, str. 5) nebo nákup herbicidů (.pdf, str. 5), ve kterých byla hodnocena pouze cena. Pokud nešlo o "100% cenu", byla kritéria, např. u zakázky SVK Mělník - Děčín - Prostřední Žleb (.pdf, str. 6) jiná, než uvádí Dobeš.

Optimalizace sítě škol, jak se také někdy redukce škol nazývá, je v programu ministerstva školství už delší dobu.

Na konci roku 2010 možnou redukci škol projednával tehdejší ministr školství Dobeš s hejtmany, což odpovídá i stanovisku ministerstva školství, které je uvedeno zde. Na začátku roku 2011 pak byla tato redukce škol skutečně s kraji dohodnuta.

Problém s čerpáním prostředků z EU jsme už řešili v našich předchozích ověřováních. Bohuslav Sobotka má na mysli zřejmě kauzu problematického čerpání dotací z EU pro školství, za což kritizovala Josefa Dobeše vedle ČSSD i TOP 09. Dne 19. března 2012 obdrželo MŠMT auditní zprávu Evropské komise, která pozastavuje dotační program Vzdělání pro konkurenceschopnost. Od té doby běží dvouměsíční lhůta, do které má zpracovat ministerstvo školství možné řešení a nápravu. Jak je uvedeno na stránkách ministerstva školství, toto pozastavení dotací je zde přímo zmiňováno a dodává, že odpověď, ve které jsou zahrnuty nápravná opatření už také byla komisi zaslána.

Výrok tedy považujeme za pravdivý.

Rozsudek se jednoznačně přiklání k tvrzení Bárty, že šlo o půjčky.

Na str. 22 odůvodnění rozsudku (.pdf) soud uzavírá zcela jasně: " verze obžalovaného Víta Bárty o půjčkách [...] nebyla žádným přesvědčivým způsobem vyvrácena či aspoň zásadně zpochybněna [...] skutková verze obhajoby byla mimo jakoukoli důvodnou pochybnost prokázána, zatímco verze obžaloby byla provedenými důkazy spolehlivě vyvrácena. "

Soud již v úvodu odůvodnění (str. 5) připouští pouze dvě verze událostí: "verzi o úplatcích" a "verzi o půjčkách". Přiklání se tedy, mj. na základě svědeckých výpovědí, k tomu, že šlo o půjčky. Dodejme, že i tyto půjčky vzhledem k tomu, že z nich plyne neoprávněné obohacení příjemců, soud považuje za úplatky (str. 23). Bártovo tvrzení o tom, že se v rozsudku jasně ukázal charakter půjček, je ovšem pravdivé.

Zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů (.doc), hovoří následovně: dle § 20 ods. 1 "Kandidátní listiny pro volby do zastupitelstev krajů mohou podávat registrované politické strany a politická hnutí, 11) jejichž činnost nebyla pozastavena, a jejich koalice;[...]."

O občanských sdruženích tento zákon nehovoří.

Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických straných a v politických hnutích (.pdf), který definuje politické strany a politická hnutí, se podle §1 ods. 3 písm. a) tento zákon nevztahuje na sdružování občanů " v občanských sdruženích."

Občanské sdružení nemůže podat kandidátní listinu do voleb do krajských zastupitelstev, jelikož má jiný právní status než politické hnutí, proto je výrok Víta Bárty hodnocen jako zavádějící.