Výrok ministra vnitra pokládáme za pravdivý a to na základě dohledatelných veřejných informací ze samotné BIS.

Bezpečnostní informační služba má v rámci své vnitřní kontroly zavedeny své vlastní orgány, které mají za cíl odhalovat nezákonné chování členů této služby, a také je preventivně potlačovat. Tato Inspekce, jak o ní ministr Kubice hovoří, se konkrétně nazývá Odbor inspekce Bezpečnostní informační služby.

Na stránkách BIS (výše uvedený odkaz) je popsána činnost odboru mimo jiné takto: "Získá-li Inspekce informaci, že příslušník BIS spáchal trestný čin, využije své policejní oprávnění a rozběhne vlastní šetření. Pokud se podezření z trestného činu potvrdí, předá celou věc státnímu zástupci. Dojde-li Inspekce k závěru, že se o trestný čin nejedná, věc odloží. Zjistí-li, že událost má charakter přestupku, postoupí případ nadřízenému konkrétního příslušníka, který rozhodne o druhu a výši kázeňského trestu." Tato definice podle nás dostatečně naplňuje podstatu Kubiceho vyjádření o charakteru policejního orgánu.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Server BBC uvádí, že mezi předsedou britských konzervtaivců Davidem Cameronem a předsedou liberálů Nickem Cleggem existuje rozpor v otázce připojení VB ke smlouvě o rozpočtové odpovědnosti. Tento spor vznikl již v prosinci minulého roku, kdy Cameron vetoval návrh na změnu Lisabonské smlouvy.

Britský server The inforamtion daily na svém webu uveřejnil, že místopředseda vlády a liberál Nick Clegg vyjádřil názor, že by Velká Británie měla přijmout fiskální kompakt, který by dle Clegga neměl být pouze dočasným opatřením, ale měl by být včleněn do existujích evropských smluv.

Naproti tomu David Cameron zásadně nesouhlasí s přijetí fiskálního kompaktu, přičemž jako jeden z hlavních důvodů uvádí skutečnost, že Velká Británie není členem eurozóny a ani to nemá v plánu.(Zdroj)

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle nálezu ústavního soudu III.ÚS 462/98 ze dne 11. 1. 2000 Sociální demokracie skutečně o Lidový dům nepřišla. Lidový dům byl od r. 1939 vlastněn akciovou společností Cíl. Dle výše zmíněného nálezu ÚS pak tato společnost měla spadat pod tehdejší Sociální demokracii: „...bylo vydáno celkem 3.500 ks číslovaných akcií na majitele; podle zjištění obecných soudů a tvrzení stěžovatelky a ČSSD držitelem všech těchto akcií byla vždy jen Československá strana soc. demokratická.“

Podle nálezu byla společnost Cíl již v počátcích své existence vystavena nepříznivým okolnostem, když byla během čtyřicátých let postavena nejprve pod správu německé firmy Erich Fucks a po skončení války následně pod československou národní správu. Státní správa pak byla zrušena r. 1946.

Podle nálezu dále Cíl a.s. existovala i po změně režimu v ČSR r. 1948: „... nevyvíjela nijakou činnost (poslední valná hromada se konala 13. srpna 1948), k jejímu zrušení jako nečinné akciové společnosti nedošlo.“Znárodnění Lidového domu pak bylo velmi specifické:„Znárodnění stěžovatelku postihlo jen v její knihtiskárenské části (tiskařské stroje a jiné technické zařízení byly vyvezeny a předány n. p. Svoboda), zatímco ostatní majetek (tj. nemovitosti včetně Lidového domu) byl jako „pro potřeby národního podniku Svoboda nepotřebný“ ponechán v původně zapsaném stavu (Cíl, a. s.)".

Stejně jako její akciová společnost Cíl, ani Československá sociální demokracie (předchůdkyně dnešní ČSSD) nezanikla, ale působila dále v exilu v zahraničí. Dle verdiktu ÚS byl tedy Lidový dům po celou dobu od r. 1948 majetkem akciové společnosti Cíl a ta byla zase majetkem Československé sociální demokracie. ČSD se posléze během devadesátých let včlenila do dnešní ČSSD, rovněž také probíhaly soudní spory o Lidový dům mezi ČSSD a státem. Soudní spor skončil rozsudkem Ústavního soudu dne 11. 1. 2000, přiznáním nároku ČSSD.

První část výroku jsme zpracovali výše, druhou část ovšem musíme hodnotit jako neověřitelnou.

Věcný záměr opravdu existuje, nicméně o vlastním projednání tohoto věcného záměru zákona o státním zastupitelství ve Vládním výboru pro koordinaci boje s korupcí neexistuje zatím zápis, a toto tvrzení je tak neověřitelné. Nechceme tímto naznačit, že takové jednání se neudálo. Chceme pouze postupovat v souladu s metodikou demagog.cz, který ověřuje tvrzení politiků na základě veřejně dostupných zdrojů a tedy upozornit, že o jednání dosud neexistuje žádný záznam, a občan je odkázán pouze na dobrou víru.

Výrok je pravdivý na základě příslušné ústavní pasáže.

Ústava ČR v Hlavě II., čl. 17. říká: "Byla-li Poslanecká sněmovna rozpuštěna, konají se volby do šedesáti dnů po jejím rozpuštění."Termín 60 dnů tedy ústava stanovuje jako jediný a nejzazší možný. Pokud tedy chápeme výrok ministra Drábka tak, že TOP 09 chce podpořit konání předčasných voleb v nejbližším termínu, nejvýše do příslušných 60 dnů předepsaných v ústavě, jsou jeho slova pravdivá.

V hodnocení předchozího výroku jsme uvedli, že primátor mluví o výběrovém řízení, kterým měla být vybrána agentura, jež by realizovala výběrové řízení na pozici generálního ředitele Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP).

Seznam nabídek na realizaci tohoto výběrového řízení jsme ale nenašli. Zakázka není uvedena ani v seznamu veřejných zakázek hl. m. Prahy vč. DPP (zveřejňování detailů zakázek ovšem začalo teprve v srpnu 2012). Tehdejší zprávy médií, např. serveru Novinky.cz (dle Práva), potvrzují existenci takového výběrového řízení a nízký počet nabídek. Novinky navíc uvádějí:

"Magistrátní tamtamy přitom jako hotovou věc oznamovaly, že zakázku získá pracovní agentura Bubeník Partners."
Jakou cenu obsahovaly jednotlivé nabídky a jaké byly podmínky výběrového řízení, se však nedočteme, mimo citace samotného primátora Svobody. Výrok tedy označujeme jako neověřitelný.

Výrok předsedy strany Sobotky je nepravdivý, neboť mediálně známé kauzy kolem představitelů ČSSD nevedly vždy k rezignaci na veřejné funkce, resp. k odchodu ze strany.

Jedním z příkladů, kdy ČSSD nepostupovala způsobem, jaký zmiňuje předseda strany Sobotka, je případ hejtmana Palase. Na toho padlo podezření, že z nejasných finančních prostředků si postavil hotel. Palas je však i nadále hejtmanem a senátorem. (Nebude v dresu ČSSD obhajovat pozici hejtmana, ale to je z jiného důvodu - privatizace nemocnice v Moravskoslezském kraji).

Další podezřelým členem ČSSD byl pražský zastupitel Miroslav Poche (v listopadu roku 2010), který i přes odhalený skandál s přečerpáním financí z veřejných zdrojů, jenž následně šly ve formě stranických příspěvků do rozpočtu ČSSD, zůstal členem ČSSD a následně získal funkci v dozorčí radě Pražských služeb.

O této skutečnosti informovaly Hospodářské noviny na svém serveru HN dialog, odkaz na článek naleznete zde.
Paradoxem je, že samotný Poche se ke svému nekalému přečerpávání financí sám přiznal redaktorovi HN. Níže uvádíme úryvek z rozhovoru:

"HN: Berete peníze z Pražské energetiky, kterou město vlastní jen nepřímo. Není to jen klička?
MP: Není. Na to je právní analýza. Po zdanění mi zůstává tak milion a sto tisíc. Já si ty peníze samozřejmě nenechávám, to by bylo trapné. Loni jsem rozdal tak osm set tisíc.
HN: A zbylých tři sta tisíc korun vám připadne jako adekvátní odměna za tu funkci?
MP: Když to tam napíšete, tak mě poškodíte. Já vám řeknu off record, že ten zbytek jsou samozřejmě stranické příspěvky. Chtěl jsem vás poprosit, jestli byste to tam nevynechal."

Poche byl následně opět kandidátem pražské ČSSD na zastupitele a v roce 2010 se jím opět stal, stranu tedy neopustil.

Další kauzou, kterou lze zmínit, a která se vymyká hodnocení B. Sobotky, jsou problémy v Pardubické ČSSD (pod vedením poslance ČSSD Váni) - mediální výstup zde.

Na příkladu těchto několika kauz hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Informace o výši liberalizace je velmi těžké ověřit, bylo by nutno spolehnout se na článek na stránkách webového portálu euroskop.cz, který se ale odvolává na slova premiéra Nečase a neumožňuje nám tedy dostatečně nezávisle ověřit faktickou správnost. Liberalizace terciálního sektoru podle článku dosahuje pouze 1/3 celkového objemu služeb. Více než 60% není buďto liberalizováno vůbec, nebo je jejich liberalizace součástí agendy lisabonské strategie (ekonomický pilíř).

Formulace Lubomíra Zaorálka neumožňuje přesně určit jakou podporu myslel (výsledky průzkumů se mohou lišit v závislosti na položené výzkumné otázce). Nicméně výsledky Centra pro výzkum veřejného mínění CVVM (pdf.), zveřejněné 1. března 2012, potvrzují jeho slova, když uvádějí, že je s činností Vlády ČR spokojeno 16% občanů.

Pro srovnání však uvádíme statistiky STEM a SANEP, které se zabývají spokojeností veřejnosti s činností vlády a důvěrou veřejnosti vládě.

Středisko empirických výzkumů STEM uveřejnilo 23.1.2012 výzkum v němž tvrdí, že 30% občanů hodnotí práci české vlády za poslední měsíc jako relativně dobrou.(Zdroj: STEM - statistika je na požádání zasílána emailem)

Středisko analýz a empirických výzkumů SANEP 29.2.2012 uvedlo, že vládnímu kabinetu Petra Nečase důvěřuje v průměru jedna pětina Čechů.

Konkrétně se jednalo o rekonstrukce nemocnic v Jihlavě (např. rekonstrukce porodních sálů), Novém Městě na Moravě (interní oddělení), Havlíčkově Brodě (interní oddělení) a Pelhřimově (hlavní lůžková budova), které všechny byly schváleny a zahájeny v minulém volebním období a dokončeny ve volebním období stávajícím.

V případě poslední krajem zřizované nemocnice v Třebíči je též vyvíjena stavební aktivita, nejedná se však o rekonstrukci, ale výstavbu nového Pavilonu pro matku a dítě.