Nalezené výsledky
Nigel Farage
Na základě průzkumu veřejného mínění agentury Populus z 11. června 2012 hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Podle jednoho z posledních průzkumů veřejného mínění z 11. června 2012, který byl uspořádán agenturou Populus ve spolupráci s novinami The Times, se k otázce, zdali by VB měla zůstat členem EU ponechávajíc si možnost připojení se k více integrované Eurozóně, kladně vyjádřilo (.pdf, str. 10) 36 % dotázaných, záporně pak 44 % respondentů. Z výše uvedených čísel jasně vyplývá, že se setrváním VB v EU souhlasí 36 % Britů, což znatelně překračuje Faragem zmiňovaný interval "čtvrtiny až třetiny". Na základě těchto skutečností výrok hodnotíme jako nepravdivý.
Karel Schwarzenberg
Výrok odpovídá uspořádání pozemkového katastru a pozemkových knih.
Podle webové prezentace Českého úřadu zeměměřického a katastrálního byl pozemkový katastr, vedený podle pravidel platných do reformy v r. 1951 a 1964 skutečně poměrně přesný a zaznamenával kromě výměry a držitele několik ukazatelů kvality pozemku. Co přesně je zaznamenáno, můžeme ostatně vidět v zákoně č. 177/1927 Sb., který v §10-26 stanoví sadu věcí, které jsou předměty zápisu do katastru, stejně jako v zákoně č. 59/1871 ř.z., který vymezuje obsah a formu pozemkových knih.
Jeroným Tejc
Otázky Václava Moravce, 19. srpna 2012(...) Dnes už máme třetinu místních a obvodních oddělení, které těch 15 policistů nemají.
Výrok Jeronýma Tejce je na základě informací zaslaných Policejním prezidiem hodnocen jako nepravdivý.
Preventivně informační odbor Policejního prezidia České republiky (kpt. PhDr. Dagmar Bednarčíková vrchní komisařka) odpovědělo na náš dotaz k této otázce: " Na území České republiky bylo k 30. červnu 2012 celkem 534 obvodních (v Praze místních) oddělení. Z toho je 71 IV. typu, tj. jestliže celkový počet systemizovaných míst činí méně než 15." Nejde tedy o třetinu místních a obvodních oddělení, ale pouze o cca 13% z nich. Výrok Jeronýma Tejce tak hodnotíme jako nepravdivý.
Dne 15. září, 8 dní po po zveřejnění výroční zprávy Bezpečnostní informační služby, byla svolána na základě žádosti 49 poslanců 24. schůze poslanecké sněmovny na 22. září.
Poslanci ČSSD a KSČM před projednáváním programu vznesli kritiku vůči vládě a neefektivnímu boji proti korupci. Kritika byla namířena i proti některým ministrům spojených s korupcí. Na pořadu programu schůze byly následující body spojené s těmito údajnými korupčními kauzami.
1. Informace ministra obrany Alexandra Vondry o podezřelých okolnostech nákupu transportních letadel CASA
2. Stanovisko předsedy vlády Petra Nečase k podezřením týkajícím se majetkových poměrů bývalého ministra dopravy za ODS Aleše Řebíčka
3. Informace ministra zdravotnictví Luboše Hegera k veřejné zakázce na vymáhání pohledávek Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky
4. Informace předsedy vlády Petra Nečase o plnění usnesení poslanecké sněmovny č. 569 z 16. června 2011 ve věci návrhu na odvolání ministra obrany Alexandra Vondry z funkce člena vlády
Program schůze byl v hlasování zamítnut, tudíž byla schůze před projednáváním navrhovaných bodů ukončena. Pro návrh programu hlasovalo 68, proti 77 poslanců.
Z přítomných opozičních poslanců hlasovali pro návrh všichni poslanci. Z řady koalice hlasovali pro návrh programu Aleš Rádl (ODS) a Petr Skokan (VV), zdrželi se z ODS Zbyněk Stanjura, za TOP 09 a Starosty Jaromír Drábek a Rudolf Chlad a za VV Radek John.
Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože proti nebylo 115 koaličních poslanců, ale pouze 77 z vládní koalice, někteří koaliční poslanci dokonce hlasovali pro.
Zbyněk Stanjura
Výrok hodnotíme na základě analýzy relevantních zdrojů jako pravdivý.
Lubomír Zaorálek zastával funkci předsedy Poslanecké sněmovny po celé volební období 2002-2006. Bohuslav Sobotka byl za vlády Vladimíra Špidly (15.07.2002 - 04.08.2004) ministrem financí a od 30. 10. 2003 také místopředsedou vlády. Je taktéž pravda, že Jiří Paroubek byl od roku 2005 premiérem České republiky.
Bohuslav Sobotka
Otázky Václava Moravce, 29. dubna 2012My si dokážeme představit a už v minulosti jsme několikrát otevřeli téma klouzavého mandátu.
Ano, v minulosti už ČSSD připouštěla podpoření klouzavého mandátu ministrů. Nejvíce se o tom diskutovalo v létě roku 2010.
Na stránkách ČSSD lze také nalézt několik starších článků na toto téma, kde se strana staví na stranu klouzavého mandátu. Nejstarší zmínka pochází z 22. 10. 2008 přímo od Bohuslava Sobotky v Projevu předsedy ČSSD v PSP ČR k bodu vyslovení nedůvěry vládě: " Ostatně již na jaře jsem vám doporučil, abyste do sněmovny předložili zákon, který by umožňoval klouzavý mandát ministrů."
Toto doporučení se nám sice nepodařilo dohledat, ale už z výše uvedených odkazů je patrné, že v ČSSD se už nějakou dobu o klouzavém mandátu uvažuje. Výrok je tedy pravdivý.
Jaroslav Borka
Otázky Václava Moravce Speciál - předvolební krajské debaty, 28. srpna 2012Víte, že tady byl pokus, respektive bylo v plánu vytvořit agenturu, takzvanou destinační, která bohužel z různých důvodů zatím nebyla ustanovena
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Podle Informačního portálu Karlovarského kraje měla skutečně destinační agentura vzniknout. Agentura však dodnes založena nebyla. Podle mluvčí kraje Jany Pavlíkové je hlavním důvodem zpoždění návrh zákona o cestovním ruchu: „...V současnosti je v meziresortním připomínkovém řízení návrh zákona o cestovním ruchu, který bude upravovat mimo jiné právě postavení a fungování destinačních agentur. Proto jsme dosud nezahájili činnost této agentury, jejíž fungování nastavíme přesně podle zmíněného zákona.“ Podle mluvčí však již nyní oddělení cestovního ruchu krajského úřadu připravuje propagační projekt s názvem Živý kraj.
Tento výrok považujeme za pravdivý.
Lze dohledat, že v souvislosti se změnami v důchodovém systému vstoupily v platnost (nikoliv v účinnost) dne 28. prosince 2011 zákony č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření a zákon č. 428/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření (úplné znění všech tří uvedených zákonů je možno nalézt zde [pdf.]). Zákonné úpravy v sociálním systému jsou shrnuty na stránkách MPSV. Změny ve zdravotnictví přehledně shrnují např. zpravodajské servery IDNES.cz či Novinky.cz. V oblasti daňového systému také došlo k legislativní úpravě. Vláda však schválila její revizi (např. IDNES.cz, Aktuálně.cz atd.).
Jaroslav Zedník
Otázky Václava Moravce Speciál - předvolební krajské debaty, 6. září 2012Máme v Pardubickém kraji 5 nemocnic, v tom spotu zaznělo 6, máme jich 5.
Výrok Jaroslava Zedníka hodnotíme na základě informací z webu Pardubického kraje jako nepravdivý.
Zmíněný spot (video záznam pořadu OVM Speciál) obsahuje formulaci: "Letošním hitem se stávají nemocnice. Pardubický kraj jich má 6 a posílá jim stamiliony, o které chudne rozpočet." Webové stránky Pardubického kraje v sekci ZŘIZOVANÉ A ZAKLÁDANÉ ORGANIZACE PARDUBICKÉHO KRAJE V OBLASTI ZDRAVOTNICTVÍ uvádějí tyto nemocnice v kraji:
- Chrudimská nemocnice, a.s.
- Litomyšlská nemocnice, a.s.
- Nemocnice následné péče Moravská Třebová
- Orlickoústecká nemocnice, a.s.
- Pardubická krajská nemocnice, a.s.
- Svitavská nemocnice, a.s.
- Vysokomýtská nemocnice
Všechna tato zařízení jsou zřizována Pardubickým krajem, kraj má tedy více nemocnic, než kolik uvádí Jaroslav Zedník. Jeho výrok proto hodnotíme jako nepravdivý. Jaroslav Zedník hovoří zřejmě o nemocnicích - akciových společnostech, které kraj spravuje, nicméně pod ním fungují i další nemocnice zřizované přímo krajem, byť je jejich statut jiný.
Hynek Fajmon
Na základě statistických údajů a informací dostupných z médií lze tento výrok hodnotit jako pravdivý.
Fakt, že se Velká Británie opět ocitla v recesi, potvrzují britská média (BBC, Telegraph) i Úřad pro národní statistiky. Růst HDP v prvním kvartálu 2012 se propadl o 0,2% a pokračoval tak v sestupu, který činil 0,3% za poslední kvartál roku 2011. Naposledy byla Británie v recesi v roce 2009.
Ověření výroku, že Španělsko je na prahu bankrotu, je problematické. Španělsko se v prvním kvartálu 2012 sice propadlo zpět do recesea musí se také potýkat se snížením ratingu velkých bank (španělská ekonomika i bankovní sektor mají tedy značné potíže), nicméně nic nenasvědčuje tomu, že by mělo jako země zbankrotovat. Zatím dokonce odmítá možnou finanční pomoc od ostatních členů EU. Vzhledem k nemožnosti hodnotit jestli se krajina na prahu bankrotu nachází, nebo ne, není tato čast výroku do hodnocení zahrnuta.









