Na základě statistik OECD tento výrok označujeme za nepravdivý.

Poslední dostupné informace OECD o délce roční pracovní doby jsou z roku 2010. Údaje pro rok 2011, které mohou vypadat jinak, zveřejněny nejsou. Přesto se poslanec Opálka přímo odvolává na údaje OECD, a z tohoto důvodu budeme považovat za výchozí poslední dostupná data, tzn. data z roku 2010.

Tato data České republice přisuzují průměrně 1 947 pracovních hodin ročně, což je méně než 2 000. Přitom poslanec Opálka hovoří o "více než 2 000 hodinách" za rok. Proto hodnotíme výrok jako primárně nepravdivý, protože poslanec chybně pracuje s čísly a upravuje je ve svůj prospěch.

Zavádějící se může zdát srovnání se Spolkovou republikou Německo. Německo se skutečně nachází pod hranicí 1 500 pracovních hodin ročně, avšak tato země je extrémním příkladem, a je pod hranicí průměru zemí OECD, tj. 1 749 pracovních hodin ročně. Vhodnější srovnání tak představuje srovnání s průměrem, než s jedinou zemí vytrženou z kontextu. Dále nás poslanec těmito čísly přirovnává k Řecku či Korei. Kromě Řecka a Korey však komunistický poslanec "zapomněl" zmínit další země, které jsou v žebříčku před Českou republikou, např. Chile, Maďarsko a Rusko, či jí jsou velice blízko, jako např. Polsko.

country20062007200820092010Korea2 3462 3062 2462 2322 193Greece2 1482 1152 1162 1192 109Chile2 1572 1652 1282 0952 068Russian Federation1 9992 0001 9971 9731 976Hungary1 9891 9851 9861 9681 961Czech Republic1 9971 9851 9921 9421 947Poland1 9851 9761 9691 9481 939zdroj OEDC

Na základě dohledaných informací je třeba ohodnotit výrok ministra Kalouska jako pravdivý.

Ministr financí Miroslav Kalousek skutečně navrhuje Vládě ČR druhou sazbu daně z příjmu fyzických osob, a to konkrétně ve výši 31% (na rok 2013) a ve výši 32% (na rok 2014) pro lidi s příjmem přesahující stropy sociálního a zdravotního pojištění (tedy čtyřnásobek průměrné mzdy). Tato sazba má být podle ministra Kalouska zavedena v souvislosti se změnami sazeb DPH, zmrazením důchodů a svázáním některých výdajů státu, a to na omezenou dobu.

27. února 2012 po poradě ekonomických ministrů vystoupili premiér Petr Nečas s ministrem financí Miroslavem Kalouskem a prezentovali tzv. S tabilizační rozpočtové opatření pro období 2012 - 2014. Na tomto tiskovém brífinku představili výše zmíněné návrhy, mluvili také o potenciálně nově zavedené sazbě daně z příjmu fyzických osob. Premiér Nečas na zmíněném brífinku uvedl: " Ve stejném časovém horizontu, jako by byly zmrazeny důchody, by byla prohloubena progrese, tedy druhá sazba daně z příjmu fyzických osob." Při stejné příležitosti uvedl ministr Kalousek: " Budou-li dočasně zmrazeny nebo valorizovány důchody, potom po stejnou dobu musí být požádána vysokopříjmová skupina, aby přispěla. V souvislosti s výrokem ministra Kalouska lze také poukázat na mediální informace k danému tématu - např. iHNed, nebo již výše zmíněné iDNES.

Výrok poslance Šlégra je nepravdivý, neboť z dlouhodobých údajů, ani z dat ze zasedání, které se konalo v úterý 24. dubna nevyplývá, že by poslanci stran vládní koalice nějak "vynikali" v absencích nad poslanci opozičními.

Občanské sdružení Kohovolit.eu zpracovalo analýzu, která mapuje účast poslanců na jednání Poslanecké sněmovny. Z ní vyšlo (iHNed), že v roce 2011 byli nejaktivnější poslanci TOP09 a KSČM, tudíž nelze hovořit o rozdělení na poslance vládní koalice a poslance opoziční, co se účasti ve sněmovně týče.

Co se týká úterního zasedání (24. dubna 2012), při hlasováních bylo přítomno 189 poslanců. Z řad poslaneckého klubu ČSSD nebyli přítomni 2 poslanci, ODS byla kompletní, TOP09 měla 3 omluvené absence, KSČM chyběl 1 omluvený poslanec, poslanecký klub VV měl 1 absentujícího poslance a z nezařazených chyběli 2 poslanci, z nichž byl 1 omluven. Nelze tedy hovořit o výrazně vyšší absenci poslanců stran vládní koalice. Výrok poslance Šlégra je tím pádem nepravdivý.

Výrok Jaroslava Zedníka hodnotíme na základě informací z webu Pardubického kraje jako nepravdivý.

Zmíněný spot (video záznam pořadu OVM Speciál) obsahuje formulaci: "Letošním hitem se stávají nemocnice. Pardubický kraj jich má 6 a posílá jim stamiliony, o které chudne rozpočet." Webové stránky Pardubického kraje v sekci ZŘIZOVANÉ A ZAKLÁDANÉ ORGANIZACE PARDUBICKÉHO KRAJE V OBLASTI ZDRAVOTNICTVÍ uvádějí tyto nemocnice v kraji:

1. Chrudimská nemocnice, a.s.
2. Litomyšlská nemocnice, a.s.
3. Nemocnice následné péče Moravská Třebová
4. Orlickoústecká nemocnice, a.s.
5. Pardubická krajská nemocnice, a.s.
6. Svitavská nemocnice, a.s.
7. Vysokomýtská nemocnice

Všechna tato zařízení jsou zřizována Pardubickým krajem, kraj má tedy více nemocnic, než kolik uvádí Jaroslav Zedník. Jeho výrok proto hodnotíme jako nepravdivý. Jaroslav Zedník hovoří zřejmě o nemocnicích - akciových společnostech, které kraj spravuje, nicméně pod ním fungují i další nemocnice zřizované přímo krajem, byť je jejich statut jiný.

Skutečně je tomu tak. Senát, kde má ČSSD většinu, 9. února na své schůzi přijal usnesení, ve kterém vyzývá prezidenta k podpisu dodatku Evropské sociální charty zakládajícího systém kolektivních stížností. Přesné znění výzvy je dostupné na internetových stránkách senátu. Výrok tedy můžeme označit za pravdivý.

Pro bližší infromace, čeho se vlastně tento dodatek týká, přikládáme i jeho přesné znění ze stránek Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.

Výrok poslance Filipa je na základě dohledaných statistik pravdivý.

Podle statistik Eurostatu (.pdf) je opravdu cena práce na 9 nejnižším místě v rámci EU.

Naše Vysočina (.pdf) - Občasník krajské organizace České strany sociálně demokratické (číslo 1/2012 - str. 2) v části Je to vaše zdraví obsahuje text hejtmana kraje Běhounka, kde se skutečně píše o ODS, že chce postupně rušit okresní nemocnice. Výrok Oty Bence je tak pravdivý, neboť stranický tisk ČSSD obsahuje slova hejtmana kraje, který podobnou formulaci použil.

Od roku 2004 se na postu ministra či ministryně školství vystřídalo 6 lidí (konkétně Buzková, Kopicová, Kuchtová, Bursík, Liška a Dobeš). Ministryně Kopicová ale zastávala tento post dvakrát, takže Petr Fiala je de facto skutečně 8. ministrem školství za posledních 8 let.

Podle závěrečných účtů (.pdf) Kraje Vysočina za roky 2008 ze dne 30. června 2009 a 2011 ze dne 6. srpna 2012 a zápisu (.pdf) schůze Finančního výboru ze dne 12. června 2012 hodnotíme výrok jako nepravdivý.

V závěrečném účtu za rok 2008 je uvedeno (strana 3 a 70) pod položkou Fond strategických rezerv 1 420 090 058,64 Kč, což je přibližně o 180 mil. Kč méně než uvádí Ota Benc.

Mýlí se rovněž ve faktu, že kraj dnes již žádnou rezervu nemá. V závěrečném účtu za rok 2011 (.pdf) na straně 5 a 75 je uvedena ke dni 31. prosince 2011 ve Fondu strategických rezerv suma ve výši 187 511 403,89 Kč. V zápisu ze schůze Finančního výboru (z 12. června) je v kapitole Rozpočtový výhled kraje na roky 2013 až 2015 (strana 8) počítáno s rezervou pro všechny roky ve výši 145 mil. Kč.

Poslanec Stanjura zavádí, když naznačuje, že každá kontrolovaná firma musí zmíněné podmínky splňovat.

Kontrole něměckého ekvivalentu NKÚ, tzv. Spolkového účetního dvora, podléhají mj. právnické osoby ("firmy"), které splňují Stanjurou jmenované podmínky.

Jak ale popisuje publikace Ministerstva vnitra ČR (.pdf, str. 177-178), jsou ve stanovených případech povinně kontrolovány také další právnické osoby (tedy i soukromé firmy), které nemusí výše uvedené podmínky splňovat. Jde o ty, které provádějí části plánu spolkového rozpočtu, obdržely od Spolku náhradu nákladů nebo dotaci, spravují jeho prostředky nebo, a to především, pokud byly Spolkem založeny. Kotrola účetního dvora může být i dojednaná, případně určena ve stanovách subjektu.

(Přesný výčet kontrolovaných subjektů je v § 91 zákona o Spolkovém účetním dvoře - .pdf, německy)