Tento výrok je pravdivý, na základě informací z tiskových zpráv Ministerstva školství.

Příkladem častého střídaní lidí zodpovědných za administraci fondů je ministerství školství na čele s Josefem Dobešem, který v době svého působení jmenoval čtyři vrchní ředitele Sekce pro řízení operačních programů EU a dva náměstky ministra zabývající se čerpáním fondů. Tyto personální změny jsou potvrzené tiskovými zprávami na stránkách ministerstva školství.

Na postu vrchního ředitele sekce pro řízení operačních programů EU byl Jan Vitula vystřídán Jaroslavem Kubou, ten pak 15.6. 2011 Michalem Zaorálkem. Po M. Zaorálkovi nasledoval Robert Plaga, který byl odvolán k 28.12. 2011. Zároveň došlo k organizační změně, kdy byla Sekce pro řízení operačních programů EU přejmenovaná na Skupinu pro řízení operačních programů EU. V čele této skupiny v současnosti stojí Michal Zaorálek. Na úrovni náměstků ministra školství byl 29.3. 2011 jmenován prvním náměstkem Jakub Hodinař, který měl být podle tiskové zprávy expertem, který posílí celkový proces čerpání prostředků z Evropských fondů. I ten však byl k 1.12. 2011 nahrazen Ladislavem Němcem.

Celkem tedy na ministerstvu školství došlo k šesti změnám na postech zodpovědných za administraci evropských fondů. Proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Tématice se věnuje i server Česká pozice.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, podle zákona č. 298/2011 Sb., je skutečně definována nadstandardní péče (konkrétně tedy "ekonomicky náročnější varianta"). Rozdělení zdravotní péče najdeme v §13 daného zákona, konkrétně v odstavcích (1) a (4).

(1) "Ze zdravotního pojištění se hradí zdravotní péče poskytnutá pojištěnci s cílem zlepšit nebo zachovat jeho zdravotní stav nebo zmírnit jeho utrpení (...)

(4) "Pokud lze zdravotní péči uvedenou v odstavci 1 poskytnout více než jedním způsobem, přičemž všechny tyto způsoby splňují podmínky stanovené v odstavci 1 a mají stejný terapeutický účinek, hradí se takový způsob zdravotní péče, který je v souladu s účelným a hospodárným vynakládáním zdrojů veřejného zdravotního pojištění (dále jen „základní varianta“). Ostatní způsoby zdravotní péče podle věty první, které nesplňují podmínku účelného a hospodárného vynakládání zdrojů veřejného zdravotního pojištění (dále jen „ekonomicky náročnější varianta“), se ze zdravotního pojištění hradí ve výši stanovené pro úhradu takové zdravotní péče v základní variantě"

Výrok Leoše Hegera se shoduje se stávajícími zákony, hodnotíme jej tedy jako pravdivý.

Výrok ministra vnitra je pravdivý, neboť vyšetřované případy skutečně byly odebrány dozorujícímu zástupci a předány Martinu Omelkovi.

V roce 2006 byl Jan Kubice šéfem policejního útvaru ÚOOZ (Útvar pro odhalování organizovaného zločinu), který vyšetřoval významné kauzy. Stěžejními případy útvaru zjevně ministr Kubice míní např. vyšetřování smrti Františka Mrázka nebo kauzu Biolíh (shrnutí kauzy Biolíh Sabinou Slonkovou - Aktuálně.cz), což bylo v období před parlamentními volbami 2006 politicky velmi citlivé. Tyto kauzy útvar fakticky spojil a tím se dostal pod velký tlak, který vyústil ve vystoupení Jana Kubiceho na jednání sněmovního Výboru pro obranu a bezpečnost jen pár dní před volbami.

Server iHNed (nebo i Idnes) 19. května 2006 informoval o případu vyšetřování vraždy Mrázka a zmiňuje se, že: " Ještě před akcí inspekce (která odebrala vyšetřování z rukou ÚOOZ) musel skončit státní zástupce Radek Klvaňa, který vyšetřování od začátku dozoroval. Nahradil ho Martin Omelka, podle kterého došlo ke změně z organizačních důvodů". Martin Omelka je od roku 2009 českým soudcem, do této pozice byl jmenován v květnu 2009.

Na základě komunikace s ČSÚ hodnotíme tento výrok jako neověřitelný, protože ČSÚ poskytuje statistiky průměrné ceny zemědělských výrobců vajec pouze v měsíčních intervalech a nikoliv týdenních.

Ve statistikách ČSÚ lze dohledat v e-publikaci „Indexy cen zemědělských výrobců“ průměrné ceny vajec zemědělských výrobců, které jsou však publikovány měsíčně. ČSÚ poskytuje týdenní šetření pouze u „spotřebitelských cen“ (tedy nikoliv cen výrobců). Z tohoto důvodu nemůžeme ověřit, za jakou cenu prodávali drůbežáři vejce ve 12. týdnu tohoto roku.

Ivo Kočandrle se opírá o správná data a oficiální předpoklady, proto je jeho výrok hodnocen jako pravdivý.

Zadluženost Libereckého kraje se na konci roku 2011 skutečně nacházela ve stanoveném rozmezí 700 – necelých 800 mil. Kč. Přesně podle závěrečného účtu (.xls; Tabulková část, tabulka č. 40) za rok 2011 (schváleném zastupitelstvem Libereckého kraje dne 26. června 2012) se jedná o 716 215 388,47 Kč za bankovní úvěry a 60 038 000 Kč za ostatní závazky - tedy o cca 776 mil. Kč.

Ve schváleném rozpočtu (.rtf; Textová část) na rok 2012 se počítá se splátkou dosavadních úvěrů ve výši 56 195 000 Kč, čímž by se dluh dostal na úroveň přibližně 720 mil. Kč. V roce 2010 zastupitelstvo kraje schválilo další úvěr na komplexní opravu mostů na silnicích II. a III. třídy ve výši 500 mil. Kč. Čerpání tohoto úvěru mělo začít právě letošní rok. Sečteme-li uvedené sumy, dostaneme částku 1,22 mld. Kč, tedy na odhadovanou částku "někde na 1,2 mld. Kč".

Deficit důchodového účtu byl podle informací, které posktyla Jana Buraňová z tiskového odboru České správy sociálního zabezpečení, 39,5 miliardy korun. Celkový stav důchodového účtu pak 36,4 miliardy korun. Informaci přinesla např. Česká televize nebo Český rozhlas. Výrok hodnotíme jako pravdivý, zaokrouhlení 39,5 na celé jednotky (40) je v rámci matematických pravidel.

Výrok předsedy ČSSD Sobotky je pravdivý, neboť přistoupíme-li na jeho charakteristiku "sněmovního subjektu", vládu Petra Nečase jich podporuje opravdu 6.

Vláda požádala o důvěru v pátek 27. dubna. Důvěru vládě vyslovilo 105 poslanců. Jde o 2 kompletní poslanecké kluby (ODS a TOP09-S), dále o 3 poslance z poslaneckého klubu Věcí veřejných (Chaloupka, Petráň, Šťovíček) a nakonec o 10 nezařazených poslanců. Osm z těchto 10 nezařazených tvoří skupinu kolem vicepremiérky Karolíny Peake.Zbylí 2 poslanci jsou bývalí členové poslaneckého klubu ODS Pavel Bém a Martin Doktor.

Pavel Bém i Michal Doktor vládě důvěru vyslovili, nicméně oba deklarovali, že budou ve sněmovně podporovat jen návrhy, které jsou podle jejich mínění v souladu s volebním programem ODS 2010.

Bohuslav Sobotka ve svém výroku mluví o subjektech, které podporují vládu P. Nečase. Za subjekt evidentně považuje poslanecký klub, několik poslanců z poslaneckého klubu, nezařazeného poslance, skupinu nezařazených poslanců. Budeme-li považovat takové pojmenování jako korektní, je výrok předsedy ČSSD pravdivý.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý.

Přes jistou zmatečnost celého výroku lze z kontextu jasně vyvodit, že Vojtěch Filip hovoří o kontrole závěrek NKÚ týkajících se hospodaření ve správě lesů. Sice ne v prosinci, ale 18. listopadu 2010 (na 5. schůzi kontrolního výboru) projednávali poslanci Kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 08/38 – Peněžní prostředky určené na programy podpor výroby energie z obnovitelných zdrojů energie a úspor energie.

Na toto projednávání navázali na 8. schůzi, dne 20. ledna 2011, kde se přes biomasu, resp. jeden z jejích zdrojů - dendromasu, dostali k diskuzi o neefektivitě hospodaření v lesní správě. V usnesení č. 43 žádá kontrolní výbor ministra zemědělství, "aby do 31. 1. 2011 předložil Kontrolnímu výboru kompletní postup a výpočet výhodnosti použitých modelů pro správu lesů ve vlastnictví státu za období roku 2008 a roku 2009 včetně podkladů, ze kterých výpočet vychází tak, aby bylo možné provést nezávislou kontrolu výpočtu a použitých údajů." Drobný nesoulad v měsících neohrožuje podstatu výroku a hodnotíme jej proto jako pravdivý.

Do voleb v roce v 2010 šla strana TOP 09 jednoznačně pod hlavním heslem, které se neslo její kampaní, a to bylo oddlužovaní a snižování deficitu veřejných financí. Tuto svou programovou prioritu má i v preambuli volebního programu pro rok 2010 doslovně zmíněnou: "Globální ekonomická krize a s ní spojený propad hrubého domácího produktu naplno odhalily dlouho neřešené problémy hospodaření českého státu - neúnosně vysoký objem zákonem určených výdajů a nedokončené reformy penzijního, sociálního a zdravotního systému. Důsledkem je obrovský nárůst státního dluhu, který začíná ohrožovat samotné fungování státu."

Dále je zde pak zmínka v kapitole o hospodářské politice, kde se uvádí v části o veřejných rozpočtech toto: Změny, které vláda musí udělat, nebudou populární. Jsou však nezbytné a sociálně odpovědné. Současný strukturální deficit veřejných rozpočtů musí být v dohledném čase zlikvidován tak, aby již při návratu ke dvouprocentnímu růstu české ekonomiky bylo možné sestavit vyrovnaný rozpočet. Vyrovnaného rozpočtu je možné dosáhnout pouze za předpokladu, že vláda provede zásadní změny v těch výdajích státu, které jsou dnes určeny zákonem, tedy v tzv. mandatorních výdajích. Bez ohledu na to, jak rychle se bude svět zotavovat z ekonomické krize, je před vládou bezodkladný úkol - v krátké době zlikvidovat zhruba osmdesátimiliardový strukturální deficit, kterým jsou naše veřejné rozpočty zatíženy. Takové kroky přinesou ovšem nutnost změny v chování většiny občanů a od Poslanecké sněmovny budou vyžadovat odvahu a odpovědnost.

Z výše uvedeného vyplývá, že ve svém programu TOP 09 skutečně slíbila, že budou snižovat deficit veřejných financí a hospodárně nakládat se státními prostředky, proto výrok označujeme za pravdivý.

U tohoto výroku Víta Bárty je třeba rozlišovat jednotlivé funkce, o kterých tvrdí, že na ně rezignoval nebo že se s nimi rozloučil. Výrok je označen jako neověřitelný, protože navzdory tomu, že média převzala informaci o pozastavení Bártova členství ve VV, podle stranických stanov není toto možné. Na funkci předsedy poslaneckého klubu však Bárta skutečně rezignoval, čímž přišel o některé stranické funkce (viz níže).

A) Hlavní vyjednavač a předseda poslaneckého klubu:

Zmínku o reziganci na funkci hlavního vyjednavače nebylo možné dohledat, protože tato funkce není dle stranických stanov oficiální, nicméně Bárta do ní byl jmenován po loňské rezignaci na funkci ministra dopravy na přání předsedy strany Johna. O rezignaci na post předsedy poslaneckého klubu Bárta média informoval. Nový předseda klubu nebyl dosud zvolen.

B) Pozastavení členství ve straně:

Dle čl. 3.7 Stanov strany Věci veřejné: " I. Krajská rada může členovi z důvodů uvedených v článku 3.6.II pozastavit členství a navrhnout grémiu, aby rozhodlo o vyloučení člena ze Strany." Ve Stanovách není o pozastavení členstvím rozhodnutím člena žádná zmínka.

C) Rozloučení se s grémiem a výkonnou radou:

Co se týče rozloučení se Víta Bárty s těmito dvěma orgány strany, je třeba poznamenat, že v médiích dochází k častému zaměňování těchto pojmů (grémium v sobě obsahuje výkonnou radu a zástupce regionů), a je třeba mít se na pozoru mezi pojmy rozloučení se a rezignace.

Stanovy strany říkají ve čl. 3.7 " Po dobu pozastavení členství je členovi pozastaven výkon všech stranických funkcí a členských práv. " V případě, že by Vítu Bártovi bylo pozastaveno členství (což bylo v předchozím odstavci částečně zpochybněno), byl by mu pozastaven i výkon člena výkonné rady a grémia. O tyto funkce však přišel svou rezignací na post předsedy poslaneckého klubu, neboť právě z tohoto titulu byl členem obou orgánů (viz složení výkonné rady a grémia).

Vít Bárta se skutečně osobně rozloučil s výkonnou radou v pátek 13. dubna, o stranické funkce ale de facto přišel svou rezigancí na post předsedy poslaneckého klubu, nikoliv svým rozhodnutím o pozastavení členství.