Na základě informací serveru Medical tribune je výrok hodnocen jako pravdivý.

Petr Tupec má na mysli pravděpodobně nově vzniklé centrum radiologie v rámci pardubické onkologie. V článku z roku 2009 stojí " Multiscan (jde o soukromého investora) se svolením bývalého vedení kraje vybudoval od roku 2002 v Pardubické krajské nemocnici impérium za 600 milionů korun. Krajská nemocnice na novou radioterapii neměla, zastupitelstvo nebylo ochotno pumpovat do nemocnice stamiliony, a tak soukromé peníze byly pro radioterapii jedinou šancí."

Nepodařilo se nám dohledat informace o tom, jak dlouho centrum vznikalo. V oddělení onkologie jako takové ale soukromý investor působí už od roku 1992. V Pardubické nemocnici to také není žádnou výjimkou, i některá další oddělení jsou provozovány soukromými investory.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože jeho hlavní část - skutečnost, že kraj nemá na provoz investičně náročných oddělení peníze, je dokladatelná.

Na základě textu Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii a projevu předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye při slavnostním podpisu paktu o rozpočtové kázni hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Premiér Petr Nečas argumentuje, že podpis fiskálního paktu je pro Českou republiku nevýhodný, mimo jiné protože se ČR nebude moci účastnit summitů eurozóny, čímž bude jako budoucí člen eurozóny znevýhodněna. Podobný postoj zastávalo například i Polsko a Švédsko. V textu fiskálního paktu (.pdf) je v rámci článku 12 stanoveno jakým způsoben budou probíhat summity eurozóny (tj. 17 zemí platící eurem) a summity zemí, které podepsaly fiskální pakt (tj. nyní 25 zemí EU bez Velké Británie a ČR). Členské státy EU neplatící eurem přistoupivší zároveň k fiskálnímu paktu budou, jak potvrdil Hermann Van Rompuy při projevu při slavnostním podpisu smlouvy, informovány o jednání na summitech eurozóny. Jelikož však ČR nepřistoupila ke smlouvě o fiskální odpovědnosti, nebude se moci účastnit ani summitů zemí eurozóny se zeměmi, které podepsaly pakt a zároveň nejsou součástí eurozóny.

Výrok můžeme označit za pravdivý i přesto, že míry nezaměstnanosti nejsou pro únor 2012 veřejně dostupné u všech členských států EU. Pokud však budeme tvořit pořadí s použitím nejaktuálnějších dostupných dat, bude ČR opravdu na devátém místě v rámci Evropské unie.

Podle údajů Eurostatu zveřejněných 2. dubna 2012 byla míra nezaměstnanosti mladých lidí do dvaceti pěti let v únoru 2012 v ČR 19.1 %. Pro ilustraci nejnižší byla v Německu (8.2 %) a v Rakousku (8.3 %) a nejvyšší pak ve Španělsku (50.5 %) a v Řecku (50.4 % v prosinci 2011).

V Jihomoravském kraji došlo opravdu od 1. 4. 2012 ke sloučení dvou územní odborů, Blanska a Vyškova, v jeden celek nově zvaný Blansko – Vyškov.

Jak uvádí ředitel jihomoravského policejního ředitelství Tomáš Kužel, změny neproběhly primárně za účelem úspor. "(...) Jde hlavně o zefektivnění vedení dvou územních odborů. Zatímco v ostatních odborech v kraji slouží kolem dvou set padesáti policistů, ve Vyškově a Blansku je to jen zhruba sto třicet. Jejich spojením se tak dostaneme na číslo srovnatelné s ostatními.“

Dle výše uvedeného zdroje Policie ČR a také vyjádření ředitele Kužely se změny nedotknout počtu policistů ani standartu pro občany obou územních celků.

I přesto, že se objevily zprávy o zachování obou velitelství i po spojení daných celků, dle oficiálních údajů Policie ČR sídlí vedení územního odboru Blansko - Vyškov v Blansku.

V Nemocnici Jihlava byl skutečně otevřen nový Pavilon urgentní a intenzivní péče. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

V harmonogramu stěhování na stránkách nemocnice je uvedeno datum slavnostního otevření 3. září 2012. Podle zpravodajských článků (např. ČTK, Deník) a tiskové zprávy Kraje Vysočina byl pavilon v tento den otevřen a předán do užívání.

Vycházíme z informací portálu veřejných zakázek, provozovaného Ministerstvem pro místní rozvoj. Poslední aktualita na portálu pochází přibližně z 9. května, poslední uvedený prováděcí předpis k zákonu o veř. zakázkách z 27. dubna. Předpokládáme tak, že jde o aktuální informace.

Znění zákona o veř. zakázkách se změnami mj. v § 159 odst. 3 ukládá vydat vyhlášku

"k provedení § 17 písm. x), § 44 odst. 4 písm. a) a b), §46a, §46d odst. 1, § 74a odst. 6, § 86 odst. 2, § 96 odst. 5, § 103 odst. 7, § 108, § 119 odst. 2, § 146 odst. 3 a 6, § 147a odst. 8, § 149 odst. 8 a 9 a § 156 odst. 8."
Z těchto částí zákona je vydán prováděcí předpis pouze k §46a (.pdf), § 17 písm. x), § 108, § 146 odst. 3 a 6 a § 147a odst. 8 (.pdf) a § 149 odst. 8 a 9 (.pdf), tedy pouze k části uvedené úpravy. Kromě toho zákon v odst. 2 ukládá Ministerstvu obrany vydat vyhlášku k provedení § 17 písm. q) a § 18 odst. 4 písm. h), která dosud vydána nebyla.

K části prováděcích předpisů, např. k provedení § 44 odst. 4 písm. a), se nám podařilo najít návrh. Ne však vždy. Za "včas připravené" nicméně považujeme vyhlášky vydané před nabytím účinnosti zákona, což bylo 1.ledna 2012. Považujeme tedy výrok za pravdivý.

Dodejme, že původní znění novely došlo změn, a to opakovaných, kterým se odbory ministerstev musejí přizpůsobovat.

Výrok Jana Horníka označujeme za pravdivý, a to na základě údajů z jednotlivých školských zařízení a Agentury projektového a dotačního managementu Karlovarského kraje.

Kampusy pravděpodobně Jan Horník myslel dvě školská zařízení, u kterých byla v roce 2011 a 2012 dokončena rekonstrukce a dostavba nových budov: Centrum technického vzdělávání SPŠ Ostrov a vzdělávací centrum Integrované střední školy technické a ekonomické Sokolov.

První zmíněná instituce – Centrum technického vzdělávání Ostrov – zahájila svůj projekt již v roce 2007, dokončen byl v červenci 2011. Druhá – ISŠTE Sokolov zahájila projekt také v roce 2007 a ukončila letošní rok. Stavební povolení k realizaci projektů byla vydána v roce 2008. V této fázi přebírá řízení projektu Agentura projektového a dotačního managementu Karlovarského kraje", tedy "příspěvková organizace kraje zřízená za účelem přípravy a realizace projektů Karlovarského kraje".

Podle výroční zprávy (.pdf) za rok 2010/2011 má celkový počet žáků v ISŠTE Sokolov klesající tendenci. K 1. září 2011 měla škola „více než 845 žáků“. Plánovaná kapacita projektu byla až pro 1200 žáků.

Podle výroční zprávy (.pdf) za rok 2010/2011 celkový počet žáků SPŠ Ostrov dosahuje 699 žáků denního studia. Nově vybudované centrum má být vybaveno pro 750 žáků.

Výrok poslance Ratha hodnotíme jako nepravdivý, a to na základě dohledaného složení správní rady VZP v roce 2004.

David Rath ve svém výroku vymezuje období (jeho nástup do pozice ministra zdravotnictví), před níž podle něj nebyli ve správní radě VZP přítomni politici. Rath byl ministrem jmenován 4. listopadu 2005, před tímto datem by podle výroku poslance neměli být ve správní radě VZP politici. Jak je však zřejmé ze zdrojů z výroční zprávy VZP (.pdf) z roku 2004, tak v této době byli členy správní rady politikové také. Za všechny lze jmenovat tehdejší poslance Milana Cabrnocha (ODS), Miloše Pateru (ODS), Lucii Talmanovou (ODS), Antonína Seďu (ČSSD), Jarmilu Boháčkovou (ČSSD), Svatomíra Recmana (KSČM) nebo tehdejší senátorku Ludmilu Müllerovou (v té době KDU-ČSL).

Výrok Davida Ratha tak není pravdivý, neboť již před jeho nástupem na Ministerstvo zdravotnictví byli ve správní radě VZP zastoupeni politici.

Zmíněná částka je několikanásobně nižší než rozpočet státní sociální podpory.

Zákon o státní sociální podpoře (č. 117/1995 Sb.) definuje šest dávek, které spadají do "státní sociální podpory". Jsou to: přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení, dávky pěstounské péče, porodné a pohřebné (blíže na webu MPSV).

Tato soustava podpory má v rozpočtu pro rok 2012 (.pdf) úhrnně jako "Dávky státní sociální podpory" přiděleno 37,9 mld korun. Pro rok 2011 (.pdf) to bylo 38,3 mld.

Skutečné výdaje za rok 2011 těmto částkám přibližně odpovídají. Poslanec Zaorálek ale zmiňuje desetkrát nižší, zjevně nepravdivou hodnotu.

Výrok ministra financí je hodnocen na základě dohledaných prognóz růstu HDP z Ministerstva financí ČR a ČNB jako pravdivý.

Červencová prognóza (.pdf) Ministerstva financí ČR na růst HDP v roce 2013 počítá s údajem 1 %. Aktuální prognóza ČNB (zveřejněná 2. srpna 2012) růstu HDP pak uvádí hodnotu 0,8 %.