Výrok hodnotíme jako pravdivý neboť součástí programového prohlášení (pdf.) vlády je mimo jiné právě závazek rozšíření pravomocí NKÚ na kontroly obcí a krajů. Konkrétně se jedná o tuto pasáž: "Vláda se zavazuje navrhnout, aby byla doplněna Ústavou stanovená působnost Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), a to o oprávnění NKÚ kontrolovat nakládání s majetkem územních samosprávných celků (krajů a obcí) a dalších veřejnoprávních korporací." Již 27. dubna 2011 vláda schválila Novelu zákona o Nejvyším kontrolním úřadu, Poslanecké sněmovně byl potom tento návrh předložen 9.5.2011 jako Sněmovní tisk 352/0. V průběhu jednání v Poslanecké sněmovně byl návrh zákona přikázán k projednání jednotlivým výborům, další projednávání návrhu tohoto zákona je na pořadu 38. schůze, tedy od 24.4.2012. Vzhledem k tomu, že je tento návrh již na pořadu jednání poslanecké sněmovny hodnotíme výrok jako pravdivý.

Lesy ČR na svých oficiálních stránkách uvádí souhrnnou částku 13 miliard a 20 milionů korun vedenou na svých různých finančních účtech. Výrok je tedy pravdivý.

Konkrétní statistika se jmenuje Stav finančního majetku LČR dle peněžních ústavů k 31.12.2011 (.pdf). Dostupná je také výroční zpráva (.pdf) za rok 2010, která ukazuje, že finanční prostředky jsou v obdobné výši k dispozici delší dobu. Podobnou informaci, o 13 miliardách korun, přinesla i Česká televize ve svém článku.

Archiv záznamů jednání zastupitelstva Karlovarského kraje na internetových stránkách kraje nabízí záznam pouze 6 jednání zastupitelstva, z nichž nejstarší je ten z 8. prosince 2011.

Webové stránky senátora Horníka také neobsahují žádný 3 roky starý text/audio, který by dokládal jeho kritiku. Z tohoto důvodu není možné výrok senátora Horníka objektivně a komplexně posoudit.

Výrok Karolíny Peake je hodnocen jako pravdivý, neboť podle dohledaných informací z Frenštátu pod Radhoštěm skutečně podávala vicepremiérka připomínku k surovinové koncepci, která byla vznesena vůči možné průzkumné těžbě v místních dolech.

V rámci surovinové koncepce skutečně došlo k rozhodnutí, které neumožní průzkumnou těžbu u Frenštátu pod Radhoštěm. O této záležitosti informovala 23. srpna 2012 agentura Mediafax.

Organizace Ekologický právní servis dále na webových stránkách www.energetickakoncepce.cz popisuje, že "vyřazeníložiska Frenštát z návrhu Surovinové politiky ČR má silnou podporu místních obyvatel. Proti průzkumným pracím se vyjádřilo 36 zastupitelstev měst a obcí."

Média (Monitor24.cz) pak informují o lednové návštěvě vicepremiérky Peake v oblasti Frenštátu, kdy vyjádřila nesouhlas s přípravou Státní energetické koncepce (ta se surovinovou koncepcí velmi souvisí). Webové stránky Naše beskydy (toto uskupení primárně vystupuje proti případné důlní činnosti v dole Frenštát) pak informují o tom, že se za místní samosprávy (v otázce možné průzkumné těžby) postavila mimojiné také vicepremiérka Peake se svou připomínkou. V původním návrhu surovinové koncepce byla průzkumná těžba na dole Frenštát uvedena, po připomínkách (také ze strany Peake) od ní bylo upuštěno a v aktuální verzi, která bude schvalována vládou, již zcela těžba ve Frenštátu chybí.

Kraj Vysočina skutečně získal ocenění Ministerstva vnitra ČR za projekt eDotace, tento výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Kraj Vysočina, jak informuje on sám nebo např. Česká televize, obdržel v únoru 2012 ocenění za inovace ve státní správě. ČT informovala 28. února 2012 o tom, že: "...Kraj Vysočina bodoval sesvou centrální evidencí dotací eDotace". Jelikož byl podle krajského zdroje (viz výše) kraj oceněn i v dalších případech, je výrok hejtmana Běhounka hodnocen jako pravdivý.

Výrok senátora Šilara hodnotíme jako nepravdivý, a to z důvodu jeho mylné interpretace tzv. dokumentu Food Act.

Petr Šilar ve svém výroku (" tam mají ve vládním usnesení") má zjevně na mysli tzv. Food Act (.pdf) z roku 2006. Tento dokument se zabývá kvalitou potravin a jejich kontrolou, dále otázkami ochrany spotřebitele (ve smyslu co nejširšího informování o produktech) a prevencí zdravotních rizik konzumace potravin. O samotné soběstačnosti již dokument neinformuje, ani ji nijak konkrétně nevymezuje.

Co se týče volebních programů politických stran, tak senátor Šilar nespecifikuje, které politické strany Finska a jejich programy sleduje, tudíž je nemožné tuto část výroku zcela verifikovat.

Food Act má být obecně nástrojem, který bude mít vliv na kvalitu a dostatek potravin, není však zaměřen na potravinovou soběstačnost, ani nestanovuje žádné závazky v tomto směru. Výrok senátora Petra Šilara tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Za odsouzené (i když stále nepravomocně) koaliční politiky (dnes již bývalé) můžeme považovat Víta Bártu a Jaroslava Škárku. Z trestného činu byl rovněž obviněn pražský zastupitel Jan Kalousek (ODS) (viz dále). Vzhledem k těmto faktům považujeme výrok za pravdivý.

Poslanci Vít Bárta a Jaroslav Škárka byli 13. 4. 2012 odsouzeni Obvodním soudem pro Prahu 5.

Zpěvák Jan Kalousek byl na základě vyšetřování vedeném Policií ČR obviněn z pojistného podvodu. Vyšetřování bylo s návrhem na obžalobu dále postoupeno Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 1, které v případu dále rozhodne.

Na základě zpráv předních britských médií hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Canterburský arcibiskup anglikánské církve Rowan Williams skutečně vyzýval britské politiky napříč politickým spektrem, aby podpořili zavedení práva šaría v Británii. Argumentoval potřebou přijetí z důvodu nevyhnutelnosti. Řekl, že oficiálně přijaté islámské právo může v Británii přispět k dosažení sociální soudržnosti, protože někteří muslimové neuznávají stávající britský právní systém. Za tato vyjádření si arcibiskup vysloužil vlnu kritiky z řad politiků, včetně tehdejšího premiéra Gordona Browna. Rowan Williams tato svá tvrzení o nutnosti zavedení islámského práva šaría v Británii opakuje soustavně, a to již od roku 2008 a zopakoval je i v loňském roce.

Viz zprávy BBC (2008), the Guardian (2008), the Telegraph (2008), the Sun (2011).

Na základě analýzy zpráv Ministerstva zahraničních věcí hodnotíme výrok Jiřího Čáslavky jako pravdivý.

Volební program Občanského fóra uvádí, že hlavním cílem Československa po roce 1989 je návrat na Západ a opětovné zařazení republiky mezi vyspělé země. Toto předsevzetí mělo být dosaženo (pdf.) návázáním vztahů a zapojením se do mezinárodních korporací, zejména do Severoatlantické aliance a EU. Ministerstvo zahraničních věcí navázalo s NATO úzké kontakty již na počátku roku 1990 a Československo postupně začalo na jeho půdě s angažovaností. Samotný vstup České republiky do Severoatlantické aliance je pak označován jako největší politický úspěch od roku 1989. Druhý krok k dosažení cíle představoval vstup České republiky do Evropské Unie, čímž byly završeny dlouholeté vztahy republiky s ES (pdf.). Dle analýzy současné koncepce zahraniční politiky (pdf.) a volebních programů dvou nejsilnějších stran: ODS (pdf.) a ČSSD (pdf.), týkajících se zahraniční politiky, se skutečně nepodařilo dohodnout další významější kroky. Současná zahraniční politika si dává za cíl např. zachování vlivu Evropy a euroatlantické civilizace, posilování bezpečnosti, rozvíjení lidských práv, rozvíjení dosavadních vztahů se sousedními státy či podporu akceschopné a ekonomicky a politicky silné EU. Tyto závazky však vyplývají primárně z členství v NATO, EU, OSN či z mezinárodních smluv, uzavřených mezi Českou republikou a jinými státy v minulosti. Z tohoto hlediska hodnotíme výrok jako pravdivý.

Všechny tři informace uváděné Lubomírem Zaorálkem v průběhu interpelací k premiéru Nečasovi jsou pravdivé.

Výrok o nasmlouvaných projektech ve výši 569 mld. i tvrzení o již schválených (certifikovaných) výdajích je možno nalézt na webových stránkách týkajících se čerpání strukturálních fondů z EU, konkrétně v dokumentu MĚSÍČNÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVA O PRŮBĚHU ČERPÁNÍ STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ, FONDU SOUDRŽNOSTI A NÁRODNÍCH ZDROJŮ V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 2007–2013 (.pdf). Informace o schválených položkách se nacházejí na straně 14, tabulka na straně 16 poté potvrzuje i informaci o již nasmlouvaných projektech.

Co se týče informace o snaze sociální demokracie vyvolat mimořádnou schůzi poslanecké sněmovny, lze ji potvrdit s odvoláním na několikerá, nezávisle na sobě vydávaná, média. Z široké škály vybíráme internetový portál časopisu Euro a tiskovou zprávu agentury Mediafax.