Výrok Petra Nečase hodnotíme jako pravdivý, a to na základě odhadu ČSÚ k výši exportu.

ČSÚ (.xls) vydal odhad výše zahraničního obchodu za rok 2011, kde uvádí, že export České republiky dosahuje 2 869 724 000, tedy 2 869,7 miliard Kč. ČSÚ (.pdf) také vydává statistiku zahraničního obchodu ČR, z níž plyne, že do roku 2010 byl export nejvyšší právě v roce 2010. Konkrétně šlo o 2 532,8 miliard Kč. Je tedy pravda, že loňský rok jej překonal a byl tedy rekordní.

Výrok Petra Nečase tak je fakticky správný, a proto je hodnocen jako pravdivý.

Výrok Dany Váhalové je pravdivý, neboť správně pojmenovává nově zaváděné změny v systému penzí a také výši procentního bodu pojistného.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) prezentuje na webu nově zaváděnou důchodovou reformu. V části Vládní návrh důchodové reformy - základní fakta pak konkrétně uvádí: " Obsahem reformy bude mj. možnost dobrovolného fondového penzijního spoření (tzv. opt-out) v podobě vyvedení 3 % sociálního pojištění na soukromé individuální účty občanů ČR vedené u penzijních společností za podmínky další dodatečné vlastní platby minimálně ve výši 2 % ze základu pro výpočet odvodu na sociální pojištění." V této části výroku má tak poslankyně Váhalová pravdu, neboť popisuje nově zaváděný systém přesně, což ostatně potvrzuje také tisková zpráva MPSV. Podle statistik Ministerstva financí ČR se v roce 2011 vybralo na pojistném celkem 366,8 mld Kč, z toho na důchody šlo o cca 326 mld. Celková výše odvodů činí 28 %, tudíž 1 procentní bod má výši 13,1 mld. Kč (v případě, že poslankyně myslela celkové pojistné) nebo 11,6 mld Kč (bylo-li myšleno pojistné využité na důchody). Není tak zcela jasné, jakou cifru má poslankyně na mysli, průměr těchto částek však odpovídá hodnotě, kterou popsala ve svém výroku (12,35 mld Kč). Její výrok je tak hodnocen jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. V současnosti je proplácení peněz z evropských fondů u několika operačních programů pozastaveno a Česká republika tak tyto peníze nedostává. Nejedná se však o konečný stav a obnovení jejich financování závisí na přijetí nápravných opatření vládou ČR.

Evropská komise rozhodla (.pdf, str. 36) pozastavit proplácení žádostí o platbu u části operačních programů, a to z důvodu zjištění nedostatků ve fungování českých řídicích a kontrolních systémů v čerpání evropských fondů. Skutečně je tedy hlavním problémem špatné fungování systému kontroly, jak uvádí poslanec Zaorálek. Obnovení proplácení závisí na plnění akčního plánu, který Česká republika s Komisí uzavřela. Cílem tohoto plánu je odstranění problémů se správou a kontrolou toku peněz. Pokud se vládě podaří chyby napravit, bude čerpání peněz obnoveno, a ke ztrátám tudíž nedojde. O osudu evropských dotací pro ČR by mělo být jasno do konce července. (zdroj ČT24)

Všechny operace jsou skutečně uvedeny na webových stránkách MPSV v sekci Obchodní veřejná soutěž.

V návaznosti na předchozí výrok pana Zaorálka předpokládáme, že zmiňuje počet lidí s ukončeným vzděláním. V tomto případě mu však nemůžeme dát za pravdu.

Podle zdrojů (.pdf) Českého statistického úřadu, hodnotících vzdělanostní strukturu populace ČR, konkrétně průměr roku 2011, je počet vysokoškoláků v Moravskoslezském kraji srovnatelný s počtem vysokoškoláků v kraji Královéhradeckém. V obou krajích je tato hodnota na 12 %.

Tento výrok je i přes malou výhradu pravdivý.

Finsko skutečně exportuje do Ruské federace mléko. Je však třeba podotknout, že v blízké minulosti platil ze strany Ruska zákaz na dovoz nejen této komodity. Po oboustranné dohodě o zpřísnění kontrol kvality mléka na finské straně byl tento vývoz obnoven.

Tento zdroj popisuje situaci, kdy byl po zlepšení kontrol kvality na finské straně znovuobnoven export mléka do Ruska, tudíž potvrzuje výrok senátora Šilara.

Výrok je označen za nepravdivý, protože pro kraj, ačkoli většinou nezřizuje a hospodářsky nespravuje (má však roli ve financování) základní školy na svém území, existují možnosti, jimiž může chod základního školství v kraji ovlivnit. Za určitých podmínek může dokonce zřídit školy, které jinak zřizuje obec či ministerstvo.

Podle školského zákona (.pdf) z r. 2008 na rozdíl od středního a vyššího odborného školství, kde zřizovateli škol jsou v ČR hlavně kraje, patří zřizování základních a mateřských škol především do kompetence obcí. Obec je povinna zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky. Jmenování a odvolání ředitelů patří k pravomocem zřizovatelů škol (§ 166 odst. 2). Kraj však, pokud „prokáže potřebné finanční, materiálové a personální zabezpečení“, může zřídit i zrušit školy, které jinak zřizuje obec nebo ministerstvo [§ 181 odst. 2 (písm. c)].

Financování může kraj ovlivňovat pomocí krajských normativů, podle nich pak rozepisuje a poskytuje finanční prostředky přidělené MŠMT školám zřízeným krajem nebo obcemi (§ 161). Ve druhém případě vychází z návrhů obcí s rozšířenou působností.

Kraj má pravomoc podle školského zákona v případě, že obec nestanoví školský obvod spádové školy, stanovit tento obvod sám v rámci přenesené působnosti (§ 178 odst. 3). Krajský úřad dále může mít vliv na hodnocení žáka v případě, že jsou zákonní zástupci nebo zletilý žák s hodnocením nespokojeni a vyučujícím daného předmětu je ředitel školy (§ 52).

V kompetenci kraje je dále základní školství pro děti a žáky se zdravotním postižením a základní školy speciální nebo pro žáky s vyučovacím jazykem národnostní menšiny. Tyto školy kraj zřizuje i ruší podle stanovených podmínek (§ 181 odst. 1).

Výrok hodnotíme jako neověřitelný neboť není dostupná aktuální verze novely zákona o veřejné správě. V dokumentu vlády, který vytyčuje protikorupční strategii je potom uvedeno, že by ministerstvo vnitra mělo návrh paragrafového znění zákona o úřednících předložit vládě 30. září 2012.

Podle tiskové zprávy ministerstva spravedlnosti takový věcný záměr (.doc) existuje a obsahuje mj. zmiňovanou úpravu. Výrok je tedy pravdivý.

Tisková zpráva ministerstva spravedlnosti výslovně v bodu dva uvádí:

"Zřízení zvláštního útvaru pro boj s korupcí, závažnou finanční kriminalitou a terorismemVznikne specializovaný útvar státního zastupitelství pro boj s korupcí, který sdruží nejkvalitnější státní zástupce z okresních, krajských a vrchních státních zastupitelství. V čele útvaru bude stát náměstek nejvyššího státního zástupce, a to pouze po dobu jednoho – rovněž desetiletého – funkčního období. Jmenování náměstka bude nezávislé na politické moci. Jednotliví státní zástupci budou k útvaru přiděleni Nejvyšším státním zástupcem na 7 let s tím, že toto jmenování bude moci být i opětovné." První část výroku o stavu ve fázi věcného záměru tedy hodnotíme jako pravdivou.

Výrok poslance Zaorálka se opírá o výroční zprávu Evropského účetního dvora. V české části této zprávy, kterou ve svém vydání z 24. května 2012 poprvé citoval deník Insider, se skutečně uvádí, že: „Kontrola zjistila významné riziko (significant risk), že centrální auditní orgán České republiky systematicky upravuje výsledky auditů tak, aby se v roční kontrolní zprávě snížil podíl chyb pod nebo na dvouprocentní hranici." Jako příklad zpráva uvádí dotace v oblasti dopravy za rok 2011. Auditní orgán odhalil, že špatně bylo rozděleno 1,85 procenta evropských dotací. Šlo tedy o zanedbatelnou částku do dvou procent, která potvrzuje, že dotační systém funguje správně. Lucemburská kontrola však toto tvrzení prověřila a zjistila, že v dopravních projektech bylo chybně rozděleno 41,82 procenta celkové částky, což znamená, že počet chyb byl ve skutečnosti zhruba 22krát větší, než uvedl auditní orgán.

Ministerstvo financí fakt, že by docházelo ke zkreslování výsledků auditů, kategoricky odmítlo. Zároveň upozornilo, že zpráva představuje pouze návrh předběžných zjištění, přičemž ten jako takový ještě bude projednán s Evropským účetním dvorem v kontradiktorním řízení a teprve poté bude audit uzavřen a budou moci být poskytnuty jejich výsledky. Dle ministerstva přitom dosavadní zkušenosti prokazují, že konečné zprávy vydané po tomto řízení se výrazně liší od původních návrhů zpráv.

S odkazem na výše uvedené musíme výrok poslance Zaorálka hodnotit jako zavádějící, a to především z důvodu jeho formulace. Poslanec Zaorálek tvrdí, že "se ukázalo, že centrální auditní orgán České republiky systematicky upravoval výsledky kontroly čerpání evropských dotací...", zpráva Evropského účetního dvora však explicitně nehovoří o tom, že se toto skutečně děje, ale o tom, že zde existuje "významné riziko, že by se to dít mohlo." Zpráva navíc hovoří o "úpravách výsledků auditů tak, aby se v roční kontrolní zprávě snížil podíl chyb pod nebo na dvouprocentní hranici", a tedy ne o "úpravách výsledků tak, aby se ve výroční zprávě snížil počet chyb zhruba 20krát", jak tvrdí poslanec Zaorálek . Ono "snížení chyb zhruba 20krát" se vztahuje ke konkrétnímu případu citovanému ve zprávě účetního dvora, a jako takové tak nemůže být automaticky vztahováno k čerpání dotací obecně. Z důvodu formulace výroku a taktéž toho, že zjištění Evropského účetního dvora jsou v současné době pouze zjištěními předběžnými, a jako taková je tedy až do doby definitivního přezkoumání nelze brát jako definitivní, hodnotíme výrok poslance Zaorálka jako zavádějící.