Výrok hodnotíme na základě nedostatku veřejně dostupných informačních zdrojů jako neověřitelný.

Výrok Jiřího Běhounka je na základě dohledaných informací z Regionálního operačního programu Jihovýchod hodnocen jako nepravdivý.

Kraje v České republice mají ve správě silnice II. a III. třídy. Evropské investice do projektů, které jsou spojeny právě se silnicemi II. a III. třídy v rámci Regionálního operačního programu Jihovýchod (Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina), jsou značeny jako program podpory 1.1 (.pdf - str. 4) .

Podle informací z ROP Jihovýchod (.pdf) bylo k 3. červenci 2012 proplaceno z EU celkem 4,54 mld. Tato částka je tedy o půl miliardy nižší, než Jiří Běhounek uvádí. Navíc je tahle částka platná pro celý ROP Jihovýchod, tedy nejen pro Kraj Vysočina, ale také pro Jihomoravský kraj. Z těchto důvodů je výrok hodnocen jako nepravdivý.

Informace o výši liberalizace je velmi těžké ověřit, bylo by nutno spolehnout se na článek na stránkách webového portálu euroskop.cz, který se ale odvolává na slova premiéra Nečase a neumožňuje nám tedy dostatečně nezávisle ověřit faktickou správnost. Liberalizace terciálního sektoru podle článku dosahuje pouze 1/3 celkového objemu služeb. Více než 60% není buďto liberalizováno vůbec, nebo je jejich liberalizace součástí agendy lisabonské strategie (ekonomický pilíř).

Na základě materiálu z Výroční konference ROP Severozápad vrchní ředitelky sekce Národního orgánu pro koordinaci JUDr. Olgy Letáčkové označujeme tento výrok za pravdivý.

Ministerstvo pro místní rozvoj zřizuje tzv. Národní orgán pro koordinaci (NOK), který zastřešuje všechny operační programy strukturálních fondů a Fondů soudržnosti EU. V roce 2009 vydal tento orgán dokument (.pdf), který směrem k jednotlivým řídícím orgánům operačních programů nastavuje rámcově metodiku řízení rizik, které se mohou objevit během čerpání evropských dotací. Dále byl, jak uvedl ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský 8. února 2011, pro rizikové operační programy nastaven tzv. „systém zesíleného řízení rizik“.

Národní orgán pro koordinaci vydává každoměsíční monitorovací zprávu, která představuje hlavní výstup finančního monitoringu průběhu realizace operačních programů. Z poslední doposud zveřejněné Měsíční monitorovací zprávy (.pdf) za měsíc leden 2012 explicitně nevyplývá, které operační programy se nacházejí v tzv. „zesíleném řízení rizik“. Ve zprávě se pouze uvádí, že „s ohledem na dosavadní stav čerpání vůči pravidlu n+3 / n+2 MMR-NOK vede s některými operačními programy tzv. zesílené řízení rizik“.

Ministerstvo pro místní rozvoj potvrdilo dne 3. února 2012, že identifikovalo problémy při čerpání v některých operačních programech. Konkrétně se zmínilo o Operačním programu Vzdělání pro konkurenceschopnost, na který byl na základě rozhodnutí vlády (.pdf) z 20. července 2011 aplikován zmiňovaný systém řízení rizik.

Na základě emailové korespondence nám 23. března 2012 rovněž manažer pro komunikaci a publicitu OP Výzkum a vývoj pro inovace Radek Melichar z MŠMT potvrdil, že „zesílené řízení rizik bylo primárně zavedeno u operačních programů, kde hrozí nesplnění tzv. pravidla N+3 (hrozí vracení prostředků do rozpočtu EU). Za OP VaVpI je nutné říci, že ačkoliv je stále v zesíleném řízení rizik zahrnuto, pravidlo N+3 v roce 2012 má již splněno…“

V materiálu (.pdf) JUDr. Olgy Letáčkové z Výroční konference ROP Severozápad, uskutečněné 10. listopadu 2011 v Ústí nad Labem, jsou mezi OP, na které bylo aplikováno „zesílené řízení rizik“, tyto:

• OP Vzdělávání pro Konkurenceschopnost (MŠMT)

• Integrovaný OP (MMR)

• OP Výzkum a vývoj pro inovace (MŠMT)

• OP Životní prostředí (MŽP)

• OP Technická pomoc (MMR).

3. prosince 2012 pak MMR v tiskové zprávě uvádí, že v případě OP Technická pomoc došlo k realokaci prostředků, zesílené řízení rizik tedy uplatněno nebylo. Na základě dostupných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok poslance Sedi je nepravdivý, neboť se odklání od oficiálních statistik Eurostatu. Podle těchto statistik se navíc počet lidí, kteří se ocitají na hranici chudoby, nezvyšuje, ale naopak zůstává konstantní.

Eurostat nabízí data o lidech, kteří se dostávají na hranici chudoby. Tato data se vztahují na roky 2008 (.pdf) a 2010 (.pdf), aktuálnější informace nejsou k dispozici. Z těchto dat vyplývá, že v obou letech bylo v České republice ohroženo chudobou 9 % lidí.

Počet obyvatel ČR pak byl v České republice (k 1.1. 2010) 10 553 000, což znamená, že ve smyslu výroku poslance Sedi by bylo v té době ohroženo chudobou 1 055 300 lidí. Podle statistik Eurostatu to však bylo "jen" 949 779 občanů ČR. Tento rozdíl je značný. Navíc, jak bylo zmínění výše, podle těchto dat procentuální počet lidí ohrožených chudobou neroste, nýbrž zůstává konstantní.

Zde ponecháváme stranou prediktivní část výroku o tom, co by se stalo kdyby, která je již z principu neověřitelná. Ověřujeme zde pouze tvrzení o prezidentem zaslaném dopisu vyjadřujícím své záporné stanovisko k ratifikaci fiskálního paktu. Výrok, byť s výhradami, hodnotíme nakonec jako pravdivý, i vzhledem k obecně známému euroskeptickému postoji prezidenta.

Postoj Václava Klause ke smlouvě o fiskální odpovědnosti je delší dobu znám a je odmítavý, to potvrzuje i server Euroskop zřízený Úřadem vlády:

"Prezident Václav Klaus nicméně již dříve veřejně prohlásil, že svůj podpis ke smlouvě nepřipojí."

O dopisu prezidenta Vládě České republiky se zmiňuje např. reportérka Respektu Kateřina Šafaříková na tiskové konferenci vlády z 11. ledna 2012. Premiér existenci tohoto dopisu ve své odpovědi již tehdy nepopřel. Problém nastane, pokusíme-li se samotný dopis a jeho obsah dohledat z veřejně dostupných zdrojů. Internetové stránky Vlády ČR, Hradu ani Václava Klause jej však neobsahují a ani jinde se nám nepodařilo jej najít. V případě, že někde existuje dostupné znění onoho dopisu a přehlédli jsme ho, budeme jen rádi za upozornění a odkaz.

Na jednání Zastupitelstva Pardubického kraje (.pdf) dne 23. února 2012 se projednával také bod 12 , který se zabýval dopravní obslužností v kraji. V zápisu z jednání se píše: " Klub KSČM podal návrh na rozšíření ukládacího bodu usnesení takto:Radě Pk předložit Zastupitelstvu Pk komplexní zprávu o činnosti OREDA v PK včetně všech schválených usnesení Rady a Zastupitelstva Pk, k této problematice uzavřených smluv a případných sankcí vůči OREDU." Lze tedy dokladovat, že zástupci KSČM v kraji byli v rámci problematiky Oreda aktivní, nepodařilo se nám však dohledat konkrétní výzvu k výměně ředitele firmy, která by byla právě tímto apelem naplněna. Na webových stránkách společnosti jsou uvedeni 2 jednatelé - Záleský a Král.

Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť podle Zprávy (.pdf) ÚZIS Ekonomické výsledky nemocnic (str. 36) činil k 31. prosinci 2002 celkový nesplacený úvěr všech nemocnic v ČR 2,1 miliardy (2 111 mil.) a nesplacený leasing 258 milionů, což ani po sečtení obou částek netvořilo dluh 5 miliard.

Co se týče Pardubického kraje, zprávaProvozní a ekonomické ukazatele v nemocnicích Pardubického kraje v roce 2002 (.pdf) uvádí ztrátu nemocnic ve výši cca 216 milionů, pokud jde o pouze o nemocnice bývalé okresní, zde ztráta dosahovala 232 milionů.

Poslední zveřejněné statistiky (.pdf) o spotřebitelských cenách, které zveřejnil v roce 2010 statistický úřade EU Eurostat, říkají, že ceny potravin a nealkoholických nápojů v České republice dosahovaly 72 % průměru evropské sedmadvacítky, zatímco německé ceny se pohybovaly na úrovni 110 %.

Přestože údaje z roku 2010 nepotvrzují slova Davida Ratha, vzhledem k dynamickému vývoji na spotřebitelském trhu považujeme tato data za zastaralá, jelikož se situace mohla zásadně změnit. Proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Jednat o situaci s Budějovickým Budvarem ve sněmovně navrhl 10. února 2012 nezařazený poslanec Michal Doktor. Jeho návrh byl zamítnut a předseda KSČM Filip nato prohlásil, že bude požadovat zřízení vyšetřovací komise.

K tomu, aby sněmovna mohla vyšetřovací komisi zřídit, je (dle §48 zákona o jednacím řádu PS) potřeba návrh nejméně 40 poslanců.

Listinu požadující zřízení této komise a 56 připojených podpisů ovšem KSČM dosud nezveřejnila. Poslanec Kováčik se o ní veřejně zmínil teprve v OVM.