Zásady územního rozvoje měly při hlasování skutečně podporu napříč politickým spektrem, ale nehlasovali pro něj všichni přítomní zastupitelé. Nepřesný je také počet přítomných zastupitelů, se kterým Hašek operuje. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Hašek hovořil o Zásadách územního rozvoje, které byly připravovány v letech 2007 - 2011. Zastupitelstvo Jihomoravského kraje vydalo první Zásady územního rozvoje na zasedání 22.9.2011. Jednalo se o Usnesení č. 1552/11/Z 25. Podle zápisu (.rtf, str. 2 - 3) z 25. zasedání zastupitelstva Jihomoravského kraje hlasovalo 55 zastupitelů (z 56 přítomných) pro vydání Zásad územního plánování. Zastupitelstvo Jihomoravského kraje má celkem 65 členů.

Přestože Česká republika coby stát je majoritním vlastníkem skupiny ČEZ a přestože výkonné orgány vlády mají pravomoci v souladu se zákonem do výběrového řízení zasahovat, zadavatelem projektu dostavby Jaderné elektrárny Temelín je právě skupina ČEZ, jak vyplývá z tiskové zprávy ČEZu ke dni vyhlášení výběrového řízení na tento projekt ze dne 3. srpna 2009, ale také z prohlášení bývalého předsedy vlády Jana Fischera: " Tendr je vypsán, vypsal ho ČEZ, vláda jen apelovala na ČEZ, aby byla informována, a bude vstupovat do procesu standardními způsoby, legitimními a legálními, díky dozorčí rady. " (Jan Fischer, tisková konference po jednání vlády 8. února 2010)

Na základě těchto zjištění hodnotíme výrok jako zavádějící.

Ministerstvo spravedlnosti ČR dokončilo přípravu věcného záměru nového zákona o státním zastupitelství v lednu 2012. Následně do něj byly zapracovány připomínky a návrh tak mohl být předložen vládě. Legislativní rada ČR projednala tento návrh na svém 97. zasadání ve čtvrtek 5. dubna 2012 s doporučením vládě nový zákon schválit.Vláda sice dosud věcný záměr neprojednávala a neschválila, vzhledem ke tiskové zprávě vlády ČR o stavu plnění protikorupční strategie by se však tak mělo stát do konce tohoto roku.

Výrok Karolíny Peake tak hodnotíme jako pravdivý.

Výrok ministra Dobeše je neověřitelný, neboť jak harmonogram prací, tak konkrétní zmíněné kroky nelze dohledat ve veřejně dostupných zdrojích.

Konkrétní harmonogram prací na dálnici D47 nelze dohledat. 18. května se v článku pro Novinky.cz vyjádřil ministr Dobeš ve smyslu k nastartovaným opravám, že "v této chvíli je ještě předčasné uvést konkrétní termín (pozn. zahájení oprav) . Tam, kde se objevily závady, byly provedeny kontrolní vrty. Máme ale zájem, aby kontrolu složení podloží provedly i zahraniční laboratoře a to nějaký čas potrvá." Ve stejném textu pak ministr poukazuje na nemožnost využití uzavírek, a to z důvodu blížícího se fotbalového mistrovství Evropy - podle ministra Dobeše není možné komplikovat fanouškům cestu na tento šampionát.

Ministrem popsané stavební práce nejsou nikde přesně popsány, tudíž jeho výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Máte-li však s touto dálnicí a pracemi na ní osobní zkušenost, rádi toto hodnocení na základě Vašich informací aktualizujeme.

Na základě dohledaných skutečností hodnotíme výrok jako zavádějící.

Dne 28. 8. 2012 skutečně byla do provozu uvedena vlečka, spojující Vojkovice a Kyselku, která sníží zatížení místních silnic. Podle krajských listů byly práce zahájeny v květnu za účasti karlovarského hejtmana Josefa Novotného.

Jinak ale ani krajské listy, ani jiná média (iDnes.cz, Týden.cz) nezmiňují zapojení kraje, a referují o projektu, jako o projektu společnosti Karlovarské minerální vody, není tedy jasné jak v tomto příkladu "Karlovarský kraj koná".

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě zprávy (.pdf) Eurostatu o vládních dluzích ve 4. čtvrtletí (uváděno jako procento HDP) zveřejněné 23. dubna 2012. Z této zprávy vyplývá, že Česká republika je 7. nejméně zadluženou zemí sedmadvacítky.

Veřejný dluh ČR tvoří podle této statistiky 41,2 % HDP. Pro představu, nejnižší veřejný dluh má mezi státy EU Estonsko, jehož dluh je pouze 6,0 % HDP a nejvyšší Řecko, jehož dluh činí 165,3 %. Přehledně zpracovanou tabulku zaměřenou pouze na tuto informaci zveřejnila i mnohá česká média jako například novinky.cz, finance.cz, či deník.cz.

Antimonopolní úřad 27. září 2011 zakázal ministerstvu práce a soc. věcí uzavřít na základě veřejné soutěže na provoz sociálních karet smlouvu. Toto rozhodnutí zrušil (.pdf) 9. prosince.

Problémem bylo, že ministerstvo nepoužilo zadávací řízení podle §21 zákona o veřejných zakázkách. O veřejnou zakázku podle ministerstva nejde proto, že systém nebude provozován za úplatu.

To nakonec antimonopolní úřad uznal (.pdf) a ministr má tedy pravdu, že podle předepsaných pravidel nebylo ministerstvo povinno postupovat jinak.

Tento výrok kandidáta SPOZ hodnotíme jako pravdivý, neboť se dokument Strategie Kraje Vysočina 2020 (.doc) (viz výrok o páteřní silniční síti) ve své programové části zabývá otázkou náhradní dopravy vzhledem k dálnici D1. Celá analýza a návrhy jsou konkrétně k nalezení na stranách 41 až 43 zmíněného dokumentu.

Oba zmíněné návrhy mají skutečně obsaženu účinnost k 1. lednu 2012. Výrok poslance Filipa je tak pravdivý. Novela ústavního zákona (směrem k NKÚ) - účinnost 1. ledna 2012 - článek II. Zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu - účinnost 1. ledna 2012 - článek II.

Výrok je pravdivý, mezi státy existují různé formy spolupráce v boji proti přeshraničnímu zločinu.

V rámci Světové obchodní organizace (WTO) je možné uzavírat dohody mezi státy s cílem bojovat proti přeshraničnímu zločinu. Tyto snahy však nejsou příliš intenzivní. Možným příkladem jsou protipirátské iniciativy v USA (.pdf, str. 19), které uzavírají mezinárodní smlouvy často právě skrze WTO. Případným modelem pro prohloubení mezinárodní spolupráce v boji proti zločinu v rámci WTO jsou bilaterální smlouvy mezi jednotlivými zeměmi, ale také hlubší spolupráce s dalšími mezinárodními organizacemi. (zdroj cfr)