Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě zprávy Eurostatu o vládních dluzích ve 3. čtvrtletí (uváděno jako procento HDP) zveřejněné 6. února 2012.

Veřejný dluh ČR tvoří podle této statistiky 39,8% HDP. Pro představu, nejnižší veřejný dluh má mezi státy EU Estonsko, jehož dluh je pouze 6,1% HDP a nejvyšší potom Řecko, jejhož dluh činí 159,1%. Přehledně zpracovanou tabulku, zaměřenou pouze na tuto informaci, pak zveřejnila i mnohá česká media, jako například novinky.cz, finance.cz, či deník.cz.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě §48 zákona o jednacím řádu PS.

K tomu, aby sněmovna mohla vyšetřovací komisi zřídit, je (dle §48 zákona o jednacím řádu PS) potřeba návrh nejméně 40 poslanců.

„(1)Na návrh nejméně jedné pětiny všech poslanců může Sněmovna zřídit pro vyšetření věci veřejného zájmu vyšetřovací komisi. Předsedu a členy vyšetřovací komise, kterými mohou být jen poslanci, volí Sněmovna. Poslanec, který je členem vlády, nemůže být členem vyšetřovací komise.
(2) Usnesení Sněmovny, kterým se zřizuje vyšetřovací komise, obsahuje přesné určení věci, která má být vyšetřena, a lhůtu, ve které vyšetřovací komise předloží svá zjištění s návrhem Sněmovně. O návrhu rozhodne Sněmovna usnesením.“

Poslanci ČSSD skutečně navrhli zákon, který upravoval majetková přiznání. Vláda jej na jednání z 5. října 2011 zamítla (plné znění návrhu zákona dostupné zde).

ČSSD rovněž předložila pozměňovací návrhy k občanskému zákoníku a k zákonu o obchodních korporacích, které měly zcela zrušit tzv. "anonymní akcie". Vláda však v tomto případě dala přednost vlastnímu návrhu z pera ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS). Ministr Pospíšil má v úmyslu upravit postavení vlastníků anonymních akcií, kteří si budou muset anonymní akcie zaregistrovat, a zároveň plánuje zavést databázi, do které v případě potřeby bude moci Policie ČR či jiné úřady nahlížet.

Nehodnotíme kvalitu návrhů ČSSD. To, zda úpravy, které ČSSD chtěla prosadit, by byly "jasné zákony, které by sloužily jako prostředek proti korupčnímu prostředí", je na zvážení.

Bohužel nebylo možné dohledat, zda zmíněná jednání proběhla či neproběhla.

Na základě informací Evropské unie a portálu VoteWatch.eu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Poslanec Fajmon měl i se svými kolegy z ODS v tomto volebním období EP (2009-2014) možnost hlasovat ve věci schvalování rozpočtu celkem třikrát. V případě rozpočtu na rok 2010 hlasovalo 5 poslanců ODS, včetně Hynka Fajmona, za přijetí Návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010 ve znění naposledy pozměněném Radou, dva se hlasování zdrželi a jeden se nezúčastnil.

Rozpočet na rok 2011 byl na základě Návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2011, všechny oddíly, ve znění pozměněném Radou schválen s podporou 7 poslanců ODS, přičemž další dva se hlasování zdrželi.

Co se týče rozpočtu EU na rok 2012, k jeho schválení v EP došlo na základě Společného návrhu schváleného dohodovacím výborem v rámci rozpočtového procesu pro rok 2012 a s ohledem na postoj, který k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie přijala Rada. Poslanec Fajmon hlasoval pro návrh, stejně jako všichni jeho kolegové.

Všichni poslanci ODS jsou v EP součástí politické skupiny Evropských konzervativců a reformistů, která ve všech sledovaných letech vyzýva k „zmražení“ výše rozpočtu na stávající úrovni (viz například rozpočty pro roky 2011, 2012, nebo 2013). Stejný postoj (.pdf) pak skupina prezentovala ve věci nového Finančního rámce 2014-2020, což odpovídá politice Rady EU, která ve jménu členských států tlačí na snižování rozpočtu předkládaného ze strany Evropské komise.

Výrok poslance Haška je zavádějící, neboť v Ústeckém kraji jsou kauzy kolem využívání evropských peněz také dlouhodobějšího rázu, nicméně nově se také minulý týden začaly prověřovat kauzy aktuální (kolem ROP Severozápad), což Hašek ve svém výroku opomíjí.

Kauza v Jihočeském kraji se týká podezření na manipulace v ROP (Regionální operační program) Jihozápad, kam spadá kromě tohoto kraje ještě také Plzeňský kraj. 15. března 2010 policie začala stíhat 2 vysoké úředníky, kteří byli podezřelí z manipulace s evropskými projekty.

Problémy ve severních Čechách (primárně kraj Ústecký a také Karlovarský) jsou rovněž dlouhodobějšího rázu. Kauza v Ústeckém kraji (v oblasti nakládání s evropskými penězi) se dlouho týkala především Krajské zdravotní, která sdružuje krajské nemocnice v regionu a kde se vyskytly pochybnosti s předražováním tendrů. Nicméně v posledních dnech provedla policie nově také razii v regionu v souvislosti s problémy v rámci ROP Severozápad, což je kauza zcela nová.

Výrok Michala Haška tak hodnotíme jako zavádějící, neboť i přes skutečnost, že v jižních Čechách jde skutečně o kauzu starou několik let, tak v Ústeckém kraji jde kromě dlouhodobých otázek okolo Krajské zdravotní také nově o problém s evropskými fondy v rámci Regionálního operačního programu Severozápad.

Integrovaný záchranný program jako takový není dohledatelný, a proto předpokládáme, že šlo o pouhé přeřeknutí a jedná se o investiční program pro záchranné složky.

Ministerstvo vnitra v rámci investičního programu č. 114 230 Program periodické obnovy hlavní požární techniky jednotek zařazených do plošného pokrytí od roku 2007 každoročně plánovalo investovat do obnovy vybavení Hasičského záchranného sbotu ČR ze svého rozpočtu 200 mil. Kč. Tyto prostředky jsou použity především na cisternové automobilové stříkačky (CAS).

Ve státních závěrečných účtech (odkaz k jednotlivým závěrečným účtům kapitol 314 - Ministerstvo vnitra) za roky 2007, 2008, 2009, 2010 byly plánováné prostředky vynaloženy. Za rok 2011 závěrečný účet Ministerstva vnitra nebyl doposud publikován a informace ohledně programu Periodické obnovy hlavní požární techniky zařazených do plošného pokrytí pro rok 2011 se nepodařilo dohledat.

V rámci koncepce Jednotné vybavení Hasičského záchranného sboru ČR cisternovými automobilovými stříkačkami (.pdf) vydané Generální ředitelstvím HZS ČR pro rok 2011 se počítalo se snížením celkového počtu CAS za současné modernizace a unifikace. Je pravděpodobné, že v obnově techniky se tudíž pokračovalo i v roce 2011.

Nejspolehlivější údaje SZÚ pro rok 2011 prozatím není možné dohledat, proto je výrok hodnocený jako neověřitelný.

Sektor služeb se dlouhodobě pohybuje mezi 70-80 % celkového HDP společenství Unie, ale protože v letech 2010 a 2011 nedosáhl dlouhodobě hranice 4/5 HDP EU nelze výrok považovat za pravdivý.

Terciální sektor služeb je jednoznačně nejsilnější složkou při tvorbě hrubého domácího produktu Unie. Podle statistik zveřejněných na stránkách CIA- World factbook za rok 2011 (ang.) (k nalezení v sekci economy, GDP- composition by sector), respektive index mundi (ang.) za rok 2010 nedosáhl podíl terciální sféry 4/5 celkového HDP. V roce 2010 byl podíl sektoru služeb 73,2 % HDP, o rok později zaznamenal pokles na 73,1%. Ukazatele za první čtvrtletí letošní roku ještě nejsou k dispozici, tudíž je nutno výrok označit jako nepravdivý. Pro porovnání s ostatními sektory: zemědělství v roce 2011 tvořilo jen 1,8% a sektor těžkého průmyslu 25,1%.

Výrok byl změněn z pravdivého na nepravdivý 2. dubna 2012 z důvodu získání relevantnějších dat.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě údajů ČSÚ.

Analýza ČSÚ (.pdf) uvádí, že vývoz České republiky v oblasti zemědělských a potravinářských produktů stoupá. Zatímco v roce 2005 a 2006 představoval vývoz těchto komodit 78,5 mld. korun, za rok 2007 činil 96,9 mld., za rok 2008 106,9 mld., v roce 2009 101,7 mld. a konečně v roce 2010 se již jednalo o celkový objem v hodnotě 105,4 mld. Tato čísla nemusí vyjadřovat nic o rostoucích či klesajících hodnotách u jednotlivých komodit, ale každopádně celkově potvrzují slova ministra Bendla.

Při srovnání rozpočtu ministerstva práce a sociálních věcí použijeme roky 2004/2005, kdy byla u moci koaliční vláda sociální demokracie, a 2011, ve kterém toto ministerstvo obhospodařovala současná vláda. Za vlády sociální demokracie byl skutečně rozpočet přebytkový. Podle relevantní kapitoly o rozpočtu byly příjmy 251,5 mil. v roce 2005 a 234 mil. v roce 2004. Naopak výdaje na důchody byly v roce 2005 239,5 mil. a v roce 2004 226 mil. Což dává v obou letech mírně přebytkový rozpočet na důchodový systém. Za rok 2011 jsou tato čísla na příjmové stránce 322 mil. a na výdajové necelých 355 mil. Je tedy jasné, že zde byla změna, a v současnosti je důchodový systém v deficitu. Výrok tedy můžeme považovat za pravdivý.