Výrok ministra Jaromíra Drábka je pravdivý vzhledem k tomu, že jasně vyjmenoval, které programy má na mysli, a ty opravdu jsou reálně zavedeny - v oblastech tvorby pracovních míst, podpory konkrétních projektů a zaměření se i na regionální problematiku.

V České republice je zaveden Program Start (.pdf), který má prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky, a. s. pomáhat se získávám úvěrů pro začínající podnikatele či také s čerpání evropských zdrojů, což má pozitivní vliv na tvorbu pracovních míst. Program Prosperita (.pdf) se pak zabývá mimojiné zřizováním podnikatelských inkubátorů. Oba tyto programy fungují v rámci Operačního programu podnikání a inovace.

Ministerstvo práce a sociální věcí (MPSV) také již od roku 2005 spustilo řadu konkrétních programů, které jsou zacíleny do jednotlivých regionů a mají pomoci zlepši tamní situaci na trhu práce. Tyto programy jsou zaměřeny jak regionálně, tak i na jednotlivé skupiny osob, které mají z reálných důvodů větší problém získat pracovní místo.

Na základě těchto faktů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Evropská unie přesto navrhuje o něco širší portfolio opatření, v rámci kterého má Česká republika stále co zlepšovat. Pro doplnění kontextu celé problematiky nabízíme podrobnější komentář:

18. dubna 2012 vystoupil s prezentací ve Štrasburku Komisař pro zaměstnanost, sociální věci a začlenění László Andor a popsal návrhy Komise pro boj se zvyšující se nezaměstnaností. Celé vystoupení komisaře Andora je zveřejněno (ENG) na stránkách europa.eu.

Po vymezení obecných cílů dokument popisuje hlavní oblasti, ve kterých je shledán největší potenciál růstu ve vztahu k vytvoření nových pracovních míst - jde o zelenou ekonomiku, informační a komunikační technologie a zdravotnický sektor. Např. pouze v oblasti zelené ekonomiky, jak odhaduje EU, je potenciál na vytvoření 20 milionů pracovních míst v rámci EU během 10 let.

Z konkrétních opatření jsou navrhovány např. zvýšení mobility pracovních sil, silný sociální dialog, investice do zvýšení schopností a znalostí jednotlivých občanů nebo zlepšení mobility pracovních sil v rámci celé EU. Co se týče vytváření nových pracovních míst ve výše vyjmenovaných preferovaných sektorech, jednotlivé členské země by měly použít formu pobídek, resp. podporu pro nově začínající firmy.

V České republice je tedy míra realizace následující:

1. Podpora pro nově začínající firmy - tato již v České republice funguje. Je realizována např. prostřednictvím programu START (.pdf), který má za cíl poskytování nejen podpory. Tu realizuje Českomoravská rozvojová a záruční banka, a. s.Forma pobídek pro vznik nových pracovních míst, jak ostatně v této debatě říká sám ministr Drábek, není preferovanou alternativou z jeho strany (" já se rozhodně nepřihlásím k nějaké fiskální podpoře pracovních míst").

2. Investice do zvýšení schopností a znalostí občanů - v České republice jsou nastaveny rekvalifikace, které mají za cíl zvýšení zaměstnatelnosti jednotlivých lidí prostřednictvím zvýšení jejich profesní kvalifikace, resp. získáním schopností nových. K tomuto je zaveden celý projekt Restart.

3. Silný sociální dialog - zde je již porovnání návrhu EU s českými reáliemi poněkud rozporuplné. Vláda Petra Nečase má v současné době na nejvyšší úrovni (tripartita) velké problémy s dohodou mezi sociálními partnery (vláda, odbory, zaměstnavatelé) na konkrétních reformních krocích, kdy často není jasná shoda ani mezi pravicovou vládou a zástupci zaměstnavatelů. V průběhu období vlády Petra Nečase již také došlo k několika významným (co do počtu účastníků) demonstracím ze strany různých odborových sdružení, naposledy v sobotu 21. dubna 2012 (tato demonstrace byla nejmasovější).

Pokud jde o návrhy EU k jednotlivým sektorům, tak v daných oblastech ČR v roce 2011 stagnovala. Ze zmíněných oblastí rostl počet zaměstnanců pouze v rámci "zdravotní a sociální péče", nicméně v IT vývoji a vědecké a technické činnosti zůstaly počty zaměstnaných fakticky nezměněny.

Podpora vědy a inovací je také sporná. I když se např. v roce 2010 zvýšil celkový objem prostředků směřovaný na vědu a výzkum, je třeba dodat, že to bylo díky soukromým zdrojům, vláda naopak část prostředků (z úrovně minulého roku) škrtla.

Výrok je pravdivý. Záměr vázat prostředky přesahující 20 miliard vyplývá z tiskové konference konané po skončení porady ekonomických ministrů z 27. února 2012. Přehledněji o aspektech tohoto záměru pak ve stejný den informuje media server portálu vláda.cz.

O samotném schválení opatření k dodržení schváleného deficitu státního rozpočtu pro letošní rok (2012) informuje zpráva z tiskové konference po jednání vlády z 21. března 2012. Konkrétně vláda rozhodla o vázání 23,6 miliardy korun z letošního rozpočtu.

K propadu příjmů v první části roku také došlo. Například ve vběru DPH počítal státní rozpočet s meziročním nárůstem o 15 %, místo toho došlo k meziročnímu poklesu o 3 % - jak se můžeme dočíst v tiskové zprávě ministerstva financí o plnění státního rozpočtu.

Údaje o prioritních a zájmových zemích uvedené Martinem Kubou jsou v souladu s Exportní strategii České republiky pro rok 2012-2020, která byla představena 6.února 2012. Hlavním důvodem pro její vytvoření byla skutečnost, že podíl exportu zboží a služeb na HDP byl v roce 2010 79%, a stále se navyšuje. Úřad vlády ČR tedy stanovil exportní strategii, jež bude dále zefektivňovat český exportní systém. Součástí této strategie je mimo jiné i definování prioritních a zájmových zemí z celého světa (mimo EU). Hlavní kritéria pro jejich výběr potom vycházela z statistických udajů o dlouhodobosti vzájemných vazeb, růstovém potenciálu exportních trhů a konkrétních potřebách exportérů. Při tvorbě této koncepce úřad vlády spolupracoval především s Hospodářskou komora ČR a svazem průmyslu a dopravy.

Tvrzení o 90 % občanů České republiky, kteří si přejí ukončení současné vládní koalice, není podle průzkumů pravdivý. Výrok o většině občanů, kteří si přejí nové volby je podle dalšího průzkumu naopak pravdivý. Vzhledem k tomu, že Michal Hašek spojuje pravdivé a nepravdivé v rámci jednoho kontextu, hodnotíme jeho výrok jako zavádějící.

V případě výroku, v němž si 90 % občanů ČR přeje konec vlády se zpravodajské servery shodují na tom, že toto číslo se pohybuje nikoliv kolem zmíněných 90 %, ale "pouze" okolo 75 %. Nezávisle na sobě tyto informace potvrzují zpravodajský server iHned.cz a stránky Českého rozhlasu.

Druhý, obecně pojatý výrok o většině obyvatel přejících si nové volby je podle ČT24, která si nechala vypracovat průzkum veřejného mínění, pravdivý. Na dotaz Přejete si předčasné volby? reagovali respondenti takto:55 % - ANO

36 % - NE

Touto formulací však obě informace Michal Hašek spojuje dohromady, a navíc by se mohlo zdát, že myslí většinu 90 %, o kterých mluví těsně předtím. Proto výrok hodnotíme jako zavádějící.

Na základě informací MPSV, serveru aktuálně.cz a některých dalších zdrojů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Současná vláda byla jmenována 13. července 2010, přičemž každý rok jejího působení (2011, 2012) docházelo k úsporným opatřením, která se dotkla všech skupin zmiňovaných poslancem Zaorálkem. Další úsporná opatření se plánují i pro rok 2013.

Co se týče zdravotně postižených, zde došlo ke snížení některých příspěvků již k lednu 2010, tedy ještě před jmenováním vlády Petra Nečase (např. snížení příspěvku na provoz motorového vozidla). Pro rok 2011 se již Nečasova vláda rozhodla ponechat většinu těchto příspěvků ve stejné, tedy snížené výši. V rámci sociální reformy 2012 pak ke změnám ve výši dávek pro zdravotně postižené došlo v důsledku sjednocení dosavadních osmi dávek do dvou- tzv. "příspěvku na mobilitu" a jednorázového "příspěvku na pomůcky".

V případě důchodců se úsporná opatření promítají především do podoby valorizace, přičemž v praxi každoročně dochází k nepatrnému snižování státních penzí v porovnání s průměrnou mzdou, kdy průměrná mzda roste rychleji než důchody. Zásadní změnu v otázce valorizace pak vláda připravuje pro rok 2013, od kterého by se po dobu tří let měly penze valorizovat o třetinu růstu cen a třetinu růstu reálných mezd. Dosud se důchody zvyšovaly v případě inflace o celou její míru.

Rodin s dětmi se v roce 2011 dotkly především změny v porodném (nově vypláceno pouze na první dítě, a to jen rodinám, jejichž příjem je menší než 2,4 násobek životního minima) a ve čtyřleté variantě rodičovského příspěvku (pokles o 1/5 až 1/6 oproti předcházejícímu roku). V roce 2012 pak mezi nejvýraznější patřily změny v tříleté variantě rodičovského příspěvku (pokles až o téměř 16 tisíc korun).

Celkovou výši úsporných opatření dopadajících na výše zmiňované skupiny obyvatel se nám nepodařilo dohledat. Již ze samotné tiskové zprávy MPSV (pdf.) o vývoji sociálních výdajů v roce 2011, v níž se mimo jiné uvádí, že „Na dávky státní sociální podpory bylo v roce 2011 uvolněno cca 36,0 mld. Kč, což bylo o 4,8 mld. Kč méně než v roce předchozím, přičemž tento meziroční pokles souvisí převážně s úspornými legislativními úpravami účinnými od počátku roku 2011…“ je však patrné, že úspory se skutečně budou pohybovat v řádu miliard korun.

Výrok poslance Stanjury je s ohledem na dohledaná data pravdivý.

Krajské volby 2004 znamenaly pro ČSSD zisk 14,03 % hlasů. Volební účast v těchto volbách pak dosáhla výše 29,62 %. To tedy znamená, že ČSSD získala podporu (po přepočtu) cca 4,16 % voličů. Čísla Zbyňka Stanjury tedy sedí.

V tomto volebním období na předčasné volby skutečně nedošlo. Výrok Zbyňka Stanjury hodnotíme jako pravdivý.

Za nepravdivý je výrok Jana Slámečky označen na základě informací z prezentace (.pdf, slide č. 25) Ministerstva dopravy a Ředitelství silnic a dálnic ze 20. června 2012.

Tato prezentace byla uvedena na tiskové konferenci k tématu modernizace dálnice D1 a je také ke stažení na stránkách Ministerstva dopravy. Délka trvání modernizace není stanovena přesně, v prezentaci je však uvedeno, že zvažovaná doba trvání je od pěti do deseti let, nikoliv tedy " minimálně deset let " jak uvádí Jan Slámečka.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě § 39c (5) zákona č. 298/2011 Sb., který říká následující: " V případě, že by při stanovení úhrady podle § 39b až 39e nebyl v některé ze skupin léčivých látek uvedených v příloze č. 2 tohoto zákona bez ohledu na terapeutickou zaměnitelnost alespoň 1 léčivý přípravek plně hrazen, Ústav upraví rozhodnutím úhrady tak, aby nejméně nákladný léčivý přípravek ze skupiny posuzovaných léčivých přípravků byl plně hrazen.“

Dále ještě uvadíme Seznam doporučených plně hrazených léčivých přípravků v nejčastěji předepisovaných ATC skupinách na květen 2012,

Vzhledem k informacím, které jsou uvedené v zákoně o veřejném zdravotním pojištění hodnotíme výrok jako nepravdivý.

V Nemocnici Jihlava byl skutečně otevřen nový Pavilon urgentní a intenzivní péče. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

V harmonogramu stěhování na stránkách nemocnice je uvedeno datum slavnostního otevření 3. září 2012. Podle zpravodajských článků (např. ČTK, Deník) a tiskové zprávy Kraje Vysočina byl pavilon v tento den otevřen a předán do užívání.

Ano, ministerstvo dopravy opravdu vypracovalo Strategii protikorupčních a úsporných opatření, která obsahuje 48 konkrétních opatření s jasně stanoveným termínem implementace. Nicméně druhá část výroku Pavela Dobeše o zájmu na zavedení nutnosti informovat ministerstvo, pokud dochází o 10% navýšení ceny v dokumentu (.pdf) explicitně uvedena není - z tohoto důvodu výrok Pavla Dobeše považujeme za zavádějící.

Za nepravdivý jej pak neoznačujeme proto, že bod 2 Zavedení monitoringu veřejných zakázek, říká, že „...U větších VZ bude zaveden monitoring tam, kde dochází ke zvýšení ceny nad určitou hranici anebo ke změně rozsahu práce. Monitoring bude provádět MD (případně SFDI). Případné překročení rozpočtu je nutné písemně zdůvodnit. Bude zaveden mechanismus odpovědnosti podepisované osoby.“