Tvrzení hodnotíme jako zavádějící, protože zákon o obecní policii umožňuje pravomoc řízení policie úplně nebo částečně delegovat na jiné osoby.

Na vrcholu struktury Městské policie hl. m. Prahy skutečně stojí primátor. § 3 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ale uvádí, že "obecní policii řídí starosta nebo jiný člen zastupitelstva obce pověřený zastupitelstvem obce", a dále pak, že "na návrh osoby podle odstavce 1 zastupitelstvo obce může pověřit plněním některých úkolů při řízení obecní policie určeného strážníka." Není tedy pravda, že by Bohuslav Svoboda jako primátor nemohl tuto problematiku "na někoho přeložit".

Dne 15. září, 8 dní po po zveřejnění výroční zprávy Bezpečnostní informační služby, byla svolána na základě žádosti 49 poslanců 24. schůze poslanecké sněmovny na 22. září.

Poslanci ČSSD a KSČM před projednáváním programu vznesli kritiku vůči vládě a neefektivnímu boji proti korupci. Kritika byla namířena i proti některým ministrům spojených s korupcí. Na pořadu programu schůze byly následující body spojené s těmito údajnými korupčními kauzami.

1. Informace ministra obrany Alexandra Vondry o podezřelých okolnostech nákupu transportních letadel CASA

2. Stanovisko předsedy vlády Petra Nečase k podezřením týkajícím se majetkových poměrů bývalého ministra dopravy za ODS Aleše Řebíčka

3. Informace ministra zdravotnictví Luboše Hegera k veřejné zakázce na vymáhání pohledávek Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky

4. Informace předsedy vlády Petra Nečase o plnění usnesení poslanecké sněmovny č. 569 z 16. června 2011 ve věci návrhu na odvolání ministra obrany Alexandra Vondry z funkce člena vlády

Program schůze byl v hlasování zamítnut, tudíž byla schůze před projednáváním navrhovaných bodů ukončena. Pro návrh programu hlasovalo 68, proti 77 poslanců.

Z přítomných opozičních poslanců hlasovali pro návrh všichni poslanci. Z řady koalice hlasovali pro návrh programu Aleš Rádl (ODS) a Petr Skokan (VV), zdrželi se z ODS Zbyněk Stanjura, za TOP 09 a Starosty Jaromír Drábek a Rudolf Chlad a za VV Radek John.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože proti nebylo 115 koaličních poslanců, ale pouze 77 z vládní koalice, někteří koaliční poslanci dokonce hlasovali pro.

Výrok Víta Kaňkovského je na základě dohledaných informací z rozpočtu krajů Jihočeského, Vysočiny, Jihomoravského, Pardubického a Středočeského pro rok 2012 hodnocen jako zavádějící.

Rozpočet kraje (.xls) pro rok 2012 v části výdajů na zemědělství uvádí, že kraj počítá pro rok 2012 finančně podpořit lesní fond v oblastech: Ostatní záležitosti lesního hospodářství - na úseku lesního hospodářství se jedná o náklady na materiál, služby, školení, posudky... Tato činnost je vykonávána na základě tzv. lesního zákona (kde je i monitoring ochrany lesů). Lesní hospodářství - jedná se např. o příspěvek na obnovu, zajištění a výchovu porostů, příspěvek na ekologické a přírodě šetrné technologie." V roce 2010 pak z krajského rozpočtu byly vydány prostředky na meliorace a hrazení bystřin v lesích.

V letošním roce je naplánován výdaj kraje na lesnictví v celkové výši 22 milionů Kč.

Vít Kaňkovský zmiňuje jistou výjimečnost v tomto postupu oproti ostatním krajům. Ke srovnání využijeme sousední kraje - tedy Jihočeský, Středočeský, Pardubický a Jihomoravský.

Středočeský kraj (podle příloh ke svému rozpočtu pro letošní rok) skutečně podobnou podporu nemá. Viz rozpočet (.zip - 1. přílohy, 2. soubor).

Pardubický kraj v důvodové zprávě k rozpočtu (.doc) v části II. 3. 3. Kapitola životního prostředí a zemědělství uvádí, že: "... V oblasti lesního hospodářství jsou vyčleněny prostředky na finanční podporu na hospodaření v lesích, tj. obnova a zajištění porostu a příspěvky na ekologické technologie." Jihočeský kraj ve svém rozpočtu na rok 2012 (.pdf) v části Odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví popisuje výdaje kraje na pěstební činnost v lesích, podporu směrem k Myslivecké jednotě a také podporu pro sdružování malých vlastníků lesů.

Jihomoravský kraj má ve svém rozpočtu na rok 2012 vyčleněno v kapitole Ostatní záležitosti lesního hospodářství cca 25 milionů Kč - jedná se o "...Likvidace škod v lesním hospodářství10 tis. Kč Úhrada případných škod způsobených činností myslivecké stráže v souvislosti s plněním jejích úkolů.Příspěvky a služby na hospodaření v lesích – dotační program25 000 tis. Kč
Poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích, a to zejména na obnovu, zajištění a výchovu lesních porostů a na ekologické a k přírodě šetrné technologie."

Vít Kaňkovský má pravdu v tom, že Kraj Vysočina věnuje jisté finance na ochranu lesů, nicméně se mýlí v tom, že je to v porovnání s ostatními kraji nadstandardní věc. Ze 4 okolních krajů investují do lesnictví 3 z nich, dva dokonce v rámci stejného programu.

Ano, v současné době klesl počet policistů pod 39 tisíc. K 1. červenci 2012 působí v Policii ČR 38 776 policistů ve služebním poměru.

Výrok na základě informací z ministerstva financí a ministerstva školství hodnotíme jako pravdivý.

Ministerstvo financí v roce 2011 evidovalo (.pdf) tři pozastavené operační programy: OP Doprava, OP Životní prostředí a ROP Severozápad, přičemž žádný z nich doteď nebyl obnoven. V případě OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost evidovalo ministerstvo riziko pozastavení plateb, ke kterému pak 24. ledna 2012 skutečně došlo, jak potvrdilo i ministerstvo školství.

V současnosti má ČR vytvořeno 26 operačních programů, přičemž ve svém výroku Bohumil Sobotka mluví jenom o 17. Toto číslo odpovídá počtu programů spadajících do prvního a druhého cíle. Ostatních 9 OP spadá pod cíl s názvem Evropská územní spolupráce, který se zabývá podporou projektů v rámci přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráce. Jejich koordinace proto nezávisí jenom na ČR a tím pádem nespadají do kontextu výroku Bohuslava Sobotky o problémech vlády Petra Nečase s čerpáním strukturálních fondů. Na základě této skutečnosti označujeme výrok za pravdivý.

Výrok poslankyně Peake je pravdivý, neboť zmíněné body jsou již skutečně prosazeny.

Na tiskové konferenci 14. února 2012 vystoupila Karolína Peake s premiérem Nečasem a prezentovali vládní boj proti korupci. Mimo jiné také zaznělo: " Například úplatek při zadávání veřejné zakázky a při veřejné soutěži byla předtím sazba odnětí svobody jeden až pět let, nyní je to dva až osm. A tam, kde byla zvýšená dva až osm, tak tam je to tři až deset let."

6. prosince 2011 přehlasovala Poslanecká sněmovna veto prezidenta Klause a přijala zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízeních proti nim.

1. dubna 2012 pak vstoupila v platnost novela zákona o veřejných zakázkách.

V platnosti je už také zavedeno zpřísnění pravidel pro rozhodčí doložku.

Výrok primátora Svobody je pravdivý, neboť podle dohledaného konkrétního hlasování ze zastupitelstva Prahy a dlouhodobých statistik 4 zastupitelů vyplývá, že právě 4 jím zmínění nehlasují se svou politickou stranou.

Klub ODS v Zastupitelstvu hl. města Prahy čítá skutečně 20 zastupitelů, kteří byli zvoleni v posledních volbách v roce 2010.

Po nastoupení nové koalice ODS a TOP 09, která nahradila předchozí koalici ODS a ČSSD, zůstal primátorem Bohuslav Svoboda. Ten se navíc stal předsedou pražské ODS, když na tomto postu vystřídal poslance a také pražského zastupitele Borise Šťastného.

7. června projednávalo Zastupitelstvo hl. města Prahy zastavení územního plánu s tím, že má být vypracován nový územní plán (metropolitní), který byl dohodnut koaličními partnery. Šťastný navrhl zamítnutí tohoto projednávání, což bylo v rozporu s oficiální politikou ODS v Praze, tento jeho návrh podpořili další zastupitelé za tuto stranu - Rudolf Blažek, Dalibor Mlejnský a Milan Richter (viz. hlasování). Toto konkrétní hlasování ukazuje, že 4 zastupitelé za ODS nepodporují většinové kroky svého zastupitelského klubu a koalice na radnici, nicméně s ohledem na stále silnou většinu koalice nemají rozhodující vliv na její chod.

Kromě tohoto konkrétního hlasování již v samotném pořadu Otázky Václava Moravce (čas 42:50) byly k dispozici statistiky z hlasování čtyř zmíněných zastupitelů, které primátor nezpochybnil.

Na základě těchto zdrojů je tak jeho výrok pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože jeho hlavní část - existenci a vyjednávání v pracovní skupině - potvrdili i zástupci jiných stran, mimo jiné i opozice. Vzhledem k nedostupnosti oficiálních primárních zdrojů nelze ověřit, jestli v ní za sociální demokracii sedí pan Mládek, je však jisté, že někdo z opozice se jednání účastní.

Představitel opozice Lubomír Zaorálek jednání na zmíněné platformě potvrzuje (viz OVM 4. března 2012 - "Účastním se toho, jako znám ty texty, ale nechcu teď předbíhat událostem, protože opravdu, jak bylo řečeno, je to předmětem jednání."). Dalším zdrojem, potvrzujícím existenci pracovní skupiny, je rozhovor s ministrem financí Miroslavem Kalouskem uveřejněný 18. února v deníku Právo, který její ustanovení rovněž potvrzuje.

Návrhy na formulaci finanční ústavy je možno dohledat již v samotném programovém prohlášení vlády (zmíněný zákon o rozpočtové kázni a odpovědnosti). Nejaktuálnější stanoviska vládních a opozičních stran v této oblasti lze nalézt v publikovaných článcích zpravodajských serverů, ať již v souvislosti s nepřistoupením ČR k tzv. fiskální unii či pouze jako samostatné deklarace jednání či možností jednání (např. IDNES, novinky.cz, E15 atd.).

Tento výrok lze hodnotit jako pravdivý.

Ministr Bendl ve svém výroku užívá slovní spojení "jsme dneska". Lze se tedy domnívat, že operuje s "nejnovějšími" statistickými údaji. Ty lze dohledat na stránkách jeho rezortu pod názvem "Komoditní karta Vepřové maso březen 2012" (.docx). Nejaktuálnější data se vztahují k měsíci lednu. Můžeme je však porovnat i s celým předešlým rokem 2011. Je také nutné zdůraznit, že všechna tato čísla jsou pouze odhady Českého statistického úřadu, ministerstva zemědělství, orgánů celní správy atd.

Pro měsíc leden platí, že se celkový podíl domácí výroby vepřového masa v České republice k jeho celkové spotřebě rovná 60,68 % (údaje o celkové spotřebě vycházejí ze vzorce: výroba 18 200 tun masa mínus vývoz 2 720 tun masa plus dovoz 14 510 tun masa, následně je vypočten procentuální podíl domácí výroby ke spotřebě).

Pro rok 2011 je v ČR celkový podíl domácí výroby vepřového masa k jeho celkové spotřebě 59,15 % (vychází ze stejné metodiky: výroba 251 000 tun masa mínus vývoz 39 446 tun masa plus dovoz 212 817 tun masa, následně je opět vypočten procentuální podíl domácí výroby ke spotřebě).

Na závěr je nutné zdůraznit, že tento výrok do jisté míry diváka mate, neboť vyvolává dojem, že se vepřové maso vyrobené v ČR se na jejím území skutečně spotřebuje. Pokud však u údajů odečteme vývoz zjistíme, že skutečný podíl vepřového masa vyrobeného v Česku vzhledem k celkové spotřebě tohoto produktu na našem trhu v lednu je 51,61 % a v roce 2011 činil 50,87 %.

Výrok poslance Bárty jsme označili za neověřitelný. Po prostudování jednání poslanecké sněmovny lze sice prohlásit, že členové poslaneckého klubu VV opravdu žádnou legislativní iniciativu směřující k navýšení platů politiků nepředložili, jednání poslaneckých klubů však nejsou veřejná, tudíž část Bártova výroku o tom, že v klubu Věcí veřejných neprobíhala vůbec žádná debata o zvýšení platů, nelze jednoznačně ověřit. Mediální výstupy členů VV jsou navíc v tomto ohledu rozporuplné, některé částečně vyvracejí Bártovo tvrzení.

V Koaliční smlouvě ODS, TOP 09 a Věcí veřejných (.pdf) se píše na straně 4 o snížení platů ústavních činitelů o 5%. Politici si na konci roku 2010 na základě vládního návrhu opravdu o tuto hodnotu své platy snížili.

V květnu roku 2011 se objevila v médiích zpráva, že část poslanců uvažuje o opětovném zvýšení platů. Nejčastěji se spekulovalo o tzv. přílepku k zákonu o platech státních zástupců. Zde se objevuje částečný rozpor s tvrzením Víta Bárty, který v daném výroku uvádí, že na klubu Věcí veřejných neprobíhala k této otázce žádná debata. Poslankyně Věcí veřejných Lenka Andrýsková řekla následující. "V poslaneckém klubu jsme mluvili o tom, že registrujeme snahu některých poslanců připravit pozměňovací návrh, který by řešil platy zákonodárců. Nicméně žádný konkrétní návrh zatím na stole neleží." Poslanec VV Petr Skokan poté uvedl, že "někteří kolegové říkají, že nemají ani na to, aby dojížděli do Prahy". Z toho lze tedy usuzovat, že určitá debata na poslaneckém klubu probíhala.

Spekulace nakonec ukončila tehdejší 1. místopředsedkyně strany Karolína Peake, která v mediích ohledně potenciální legislativní iniciativy Věcí veřejných směřující k opětovnému zvýšení platů politiků uvedla, že "nic takového jsem nezaregistrovala. Rozhodně z naší strany nic takového nevyjde." Podobně se vyjádřil další člen VV Michal Babák.