Výrok hodnotíme jako pravdivý, byť s mírnou výhradou, na základě informací z portálu Jihomoravského kraje a médií.

Michal Hašek je naprosto přesný, pokud jde o celkový počet obcí v Jihomoravském kraji. Je jich skutečně 673.Podle informací z médií si ovšem nestěžovalo 20 obcí. V článcích serveru iHNED nebo České televize je zmíněno 13 stěžovatelských obcí, na serveru Rozhlas zmiňují 14. Ani v jednom případě to však není 20. Vzhledem k tomu, že si touto nepřesností svoji pozici nevylepšuje, spíše naopak, a že poměr 14 obcí ku 673 není tak odlišný od 20 ku 673, hodnotíme i tak výrok jako pravidvý.

Na základě výdajů ze schváleného rozpočtu na akce, o kterých mluví poslanec Šidlo, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Rozpočet Plzeňského kraje na rok 2012 ve výdajích na dopravu (.pdf - str. 4-5) a částech, které zmiňuje poslanec Šidlo - tedy opravy, údržba a investice do komunikací - uvádí dotaci 694 milionů na provoz Správy a údržby silnic v Plzeňském kraji a taky v bývalých jednotlivých okresech, dále 55 milionů na investiční akce na silnicích a 116 milionů na dokončení různých projektů na silnicích (např. oprava povrchu, oprava krytu apod.). Celková suma z rozpočtu pak na tyto akce činí dokonce o 65 milionů více, výrok Karla Šidla je tak pravdivý.

Podle dohledaných informací hodnotíme výrok jako pravdivý, radní pro dopravu Pospíšil byl v minulosti spjat s Integrovaným dopravním systémem Jihomoravského kraje.

Jaroslav Pospíšil byl členem Rady JMK pro oblast dopravní infrastruktury a dopravní obslužnosti v letech 2000 - 20004, po volbách v roce 2004 obsadil znovu stejný post. V krajských volbách uspěl i v roce 2008, v roce 2010 rezignoval na funkci radního.

V listopadu 2001 byl schválen Radou JMK vznik Koordinátora integrovaného systému veřejné hromadné dopravy v Jihomoravském kraji, v březnu 2002 vznikla organizace KORDIS JMK, spol. s r. o., Integrovaný dopravní systém JMK pak začal fungovat (jeho první etapa) k 1. lednu 2004.

Jaroslav Pospíšil (jako radní pro dopravu) byl v minulosti spjat s Integrovaným dopravním systémem JMK, vystupoval na různých konferencích a dalších akcích, které byly spojeny s Integrovaným dopravním systémem JMK (např. 8.9.2005, 4.7.2006, 28.2.2007, 9.12.2008).

V rozhovoru pro deník.cz z listopadu 2008 se Pospíšil vyjádřil, že v následujícím volebním období bude pokračovat ve zlepšení infrastruktury a v dokončení Integrovaného dopravního systému.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě brífinku, který proběhl 24. 4. 2012 po jednání Komise pro kontrolu BIS. Pro upřesnění uvádíme, že Bohuslav Sobotka hovoří o výboru pro bezpečnost v rámci něhož potom působí Stálá komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby,jejíž předsedou je Richard Dolejš(člen ČSSD). V rámci Výše zmíněného brífinku Richard Dolejš uvedl, že se bude dále zabývat otázkou úniku odposlechů mezi Bémem a Janouškem. V souvislosti s tím zaslal otázky jak řediteli BIS, tak předsedovi vlády Petru Nečasovi. Reakce BIS na tyto otázky však spadají do kategorie důvěrné, a proto nejsou uveřejněné. Závěrem bychom ještě rádi poznamenali, že obdobný výrok Bohuslava Sobotky zazněl již 20.května v Otázkách Václava Moravce s podtitulem Korupční kauzy v nejvyšších kruzích. Odkaz na analýzu této diskuze naleznete zde. Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok Miroslava Nováka hodnotíme na základě volebního programu ČSSD jako pravdivý.

Ve volebním programu pro krajské volby 2012 naleznete kapitolu Životní prostředí a podkapitolu Ochrana ovzduší. Zde se ČSSD výslovně zavazuje: " Nejpozději do 2 let zakotvíme nové nařízení EK (2012) o tzv. BAT (nejlepší dostupné technice) do všech integrovaných povolení pro průmyslové podniky v kraji. "

Výrok hodnotíme jako pravdivý, ačkoliv Zákon o spotřebních daních byl schválen již v roce 2003, tedy nikoliv v letech 2004-2005. Bohuslav Sobotka byl ale členem všech vlád Sociální demokracie v letech 2002 až 2006.

Takzvané kolkování lihovin bylo zavedeno Zákonem o povinném značení lihuč. 676/2004 Sb., účinným od 1.1.2005. Stejný zákon svěřuje celnímu ředitelství a celním úřadům kompetence v oblasti administrace a kontroly značení lihu.

Zákon o spotřebních daních č. 353/2003 Sb., účinný od 1.1.2004 v části třetí omezuje prodej lihovin a tabákových výrobků na tržištích, v tržnicích a mimo provozovny určené k prodeji zboží a poskytování služeb kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť Povodí Moravy skutečně v Olomouci realizuje protipovodňová opatření. V současnosti probíhá etapa II. A, po jejímž dokončení bude pokračovat etapa II. B do konce roku 2013. V letech 2016 - 2017 by měla následovat etapa III.

V srpnu 2012 byla podle České televize zahájena další část stavby, která mj. zahrnuje zkapacitnění koryta řeky Moravy.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Ve volebním programu Strany práv občanů-Zemanovci se můžeme dočíst že: „V návaznosti na zahraniční zkušenosti s přímou demokracií ve státech jako je Švýcarsko, připravíme návrh zákona o obecném referendu, které umožní občanům spolurozhodovat o závažných otázkách země.“ Hovoří se zde tedy spíše o inspiraci příkladem Švýcarska, nikoliv o konkrétních prvcích švýcarského systému, které by měly být zaváděny.

České kraje by se s jistou dávkou tolerance sice daly označit za protějšky švýcarských kantonů, které skutečně právo referenda mají. Na druhou stranu v celostátním ani krajském programu Zemanovců se přímo o krajské formě referenda explicitně nic nepíše.

Výrok Jany Vaňhové hodnotíme jako neověřitelný. Jediným oficiálním zdrojem informací s tématikou přípravy legislativy ve věci sociálního bydlení je tato zpráva Ministerstva pro místní rozvoj, která však zmiňuje pouze úkoly zadané Ministerstvu práce a sociálních věcí a termíny do kdy mají být splněny, nezmiňuje se však o tom, jestli je daná legislativa skutečně připravována. O připravované legislativě na toto téma se nezmiňují ani webové stránky Ministerstva práce a sociálních věcí.

Výrok Stanislava Juránka je hodnocen jako zavádějící, neboť jak vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, zmíněné ministerstvo se dopustilo procesních vad, nicméně NSS také popisuje chyby na straně samotného kraje, resp. Krajského úřadu Jihomoravského kraje.

Server epravo.cz popisuje rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v této věci následovně: "Při výběru variant těchto dopravních koridorů ovšem Krajský úřad Jihomoravského kraje nezohlednil, jaké kumulativní a synergické vlivy na životní prostředí vyvolá výběr té které varianty. Soud dospěl k závěru, že nebylo provedeno posouzení kumulativních a synergických vlivů v dostatečném rozsahu, a proto je třeba považovat posouzení dopadů na životy lidí a životní prostředí za neúplné," řekla soudkyně.Odstranění výše uvedeného nedostatku posouzení SEA měl zajistit krajský úřad, který si posouzení objednal, a dále na něj mělo upozornit Ministerstvo životního prostředí. Ministerstvo však i přes tento zásadní nedostatek vydalo kladné stanovisko k návrhu zásad územního rozvoje. Soud proto konstatoval, že stanovisko Ministerstva životního prostředí i samotné zásady územního rozvoje vycházejí z nedostatečně zjištěného skutkového stavu. Tato zásadní procesní vada se vztahuje k zásadám územního rozvoje jako celku, protože systém páteřních dopravních komunikací nelze odtrhnout od ostatního obsahu zásad. Soud proto zrušil celé Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje." Vzhledem k této dohledané informaci je výrok Stanislava Juránka hodnocen jako zavádějící, neboť NSS sice skutečně vytkl MŽP procesní vady v celém procesu, nicméně jmenuje také Krajský úřad Jihomoravského kraje a popisuje také jeho odpovědnost.