Nejprve je nutno uvést následující fakta: V souvislosti s penzijní reformou vstoupily v platnost (nikoliv v účinnost) dne 28. prosince 2011 zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření a zákon č. 428/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření (úplné znění všech tří uvedených zákonů je možno nalézt zde [pdf.]), které mají s dílčími výjimkami vstoupit v účinnost 1. ledna 2013. Skupina poslanců ČSSD skutečně připravila návrh na změnu dvou těchto zákonů, a to zákona č. 426/2011 Sb. a č. 428/2011 Sb., který byl doručen poslancům 1. února 2012. Návrh je dostupný pod označením sněmovní tisk č. 589 (pdf.). Návrh obsahuje odklad účinnosti zmíněných zákonů na rok 2016. Výrok lze tedy považovat za pravdivý.

„Zahraničními pozorovateli“ myslí ministr Fiala zcela jistě čtveřici Paulo Santiago, Alison Gilmore, Deborah Nusche, Pamela Sammons a jejich Zprávu OECD o hodnocení vzdělávání v ČR z ledna roku 2012. Tento výrok označujeme na základě této zprávy za pravdivý .

Anglický originál dokumentu v plném znění lze nalézt na stránkách OECD (.pdf), souhrn hlavních závěrů v českém překladu na stránkách MŠMT.

V této zprávě se skutečně jako jeden z problémů objevuje absence standardů učitelské profese (strana 4 české verze) a neexistence přehledu toho, co by učitelé měli znát a jaké by měli mít dovednosti. Chybí výkonová kritéria a neexistuje efektivní hodnocení (strana 11). Zpráva doporučuje vytvoření jasnějšího kariérního řádu a učitelských standardů, které by mohly být přínosnější a zajišťovat vazbu mezi výsledky hodnocení a kariérním postupem (a tím pádem i platovým ohodnocením). Uvádí také, že tvorba těchto norem se již plánuje.

Výrok premiéra Nečase byl označen za základě statistických údajů za pravdivý. ČSSD za své vlády mezi lety 1998 a 2006 veřejný dluh opravdu zdvojnásobila.

Od roku 1998 do roku 2006 se dluh v procentech HDP opravdu zvýšil dvojnásobně. Premiérův výrok je tedy pravdivý.

Údaje z Eurostatu týkající se veřejné dluhu uvádějí toto:

Rok1998

19992000200120022003200420052006Veřejný dluh v % HDP

14.5 15.8 17.8 23.9 27.1 28.6 28.9 28.4 28.3

Těchto čísel se držíme při hodnocení výroku, neboť změny dluhu uváděné v procentech HDP jsou nejpoužívanějším ukazatelem jeho růstu či poklesu.

Pokud bychom ovšem vycházeli z méně častého ukazatele, tedy výše dluhu v reálných číslech, tak se od roku 1998 do roku 2006 zvýšil více než čtyřnásobně. Eurostat uvádí následující:

Rok1998

19992000200120022003200420052006Veřejný dluh v milionech euro

8482.0 9420.9 11525.8 18299.6 22006.2 23703.327829.1 30531.1 34495.6

Výdaje ministerstva školství opravdu mají přibližnou výši 100 miliard Korun.

Z údajů ministerstva financí o výdajích jednotlivých kapitol státního rozpočtu na rok 2012 vyplývá, že původní plánované výdaje ministerstva školství činily zhruba 137,8 miliard korun. Po jejich vázání došlo ke snížení zhruba o 1,7 % oproti původní částce. V konečné fázi tedy plánované výdaje ministerstva školství činí zhruba 135,4 miliard korun. Přestože uvedené sumy ani procentuální části nejsou zcela přesné, rámcově odpovídají položkám uvedeným premiérem Petrem Nečasem. Vzhledem ke skutečnosti, že Petr Nečas zdůraznil, že se jedná pouze o přibližné údaje, hodnotíme výrok jako pravdivý.

(výrok obsahuje dvě tvrzení: jedno o výši výdajů MŠMT, jedno o výši škrtu v rozpočtu MŠMT, proto je rozdělen)

Legislativní rada vlády projednávala věcný návrh zákona o státním zastupitelství na zasedání z 5. dubna 2012. Výrok je tedy pravdivý.

Výrok odpovídá statistice Ministerstva práce a soc. věcí.

Poslankyně Semelová uvedla údaje o počtu uchazečů, které přesně odpovídají poslední statistice MPSV (pro březen 2012 zde, .zip, okresy v souboru "3. setrid.xlsx"). Jmenovala tři okresy s nejvyšším poměrem počtu uchazečů vzhledem k počtu volných pracovních míst.

Fiskální smlouva EU a balíček six-pack k sobě opravdu mají velmi blízko, ale jak je zřetelné z níže vypsaných bodů, fiskální smlouva je v některých oblastech konkrétnější a jde více do hloubky. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok Jiřího Čáslavky jako zavádějící.

Podle nově vzniklé fiskální smlouvy EU (.pdf) by státy měly:
1. mít vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet,
2. celkový veřejný dluh by neměl překročit 60 % HDP,
3. automatické sankce za nedodržení 3 % deficitu veřejných financí,
4. dosáhout maximálního rozpočtového schodku ve výši 0,5 %.

5. Pakt rovněž upravuje otázku společných summitů- členové eurozóny by se měli neformálně scházet minimálně dvakrát ročně, přičemž nečlenům, kteří ale podepsali fiskální úmluvu, bude účast také umožněna.

Balíček six-pack(ang.) obsahuje tyto zásady:
1. Míra veřejného dluhu pod 60%
2. Finanční postih ve výši 0,1 % HDP v případě nedodržení doporučení Rady EU v otázce nadměrného schodku
3. Dodržování přísné a zodpovědné fiskální politiky i v období růstu
4. Sankce ve výši 0,2 % DPH v případě nedodržení fiskálních pravidel
5. Zavedení základních nástrojů fiskální politiky (účetní systémy, statistiky, daňové předpisy)
6. Pravidelná posuzovaní rizika nerovnováhy pomocí ekonomických ukazatelů

Výše zmíněná fakta dokazují, že ač jsou si oba legislativní akty velmi blízké, přijetí six-packu rozhodně nenutí státy k aplikaci pravidel fiskální smlouvy.

Není zřejmé, že sledování ze strany ABL by bylo vyvráceno.

Součástí verze obžaloby bylo to, že Kočí a Škárka se obávali o svou bezpečnost a byli sledováni agenturou ABL. Mj. i proto mělo být oddáleno podání trestního oznámení. Na str. 19 odůvodnění rozsudku (.pdf) soud pouze konstatuje, že tato tvrzení nejsou potvrzena svědeckou výpovědí šéfa Škárkovy ostrahy Radka Haška, který měl o sledování hovořit.

Zda byly informace o sledování "zcela vyvráceny" některým z dokumentů, jež do řízení vstoupily, zde nemůžeme potvrdit ani vyvrátit. V těch, které byly zveřejněny (např. zde), "tyto útoky" vyvráceny nejsou.

Výrok ministra Kuby je nepravdivý, neboť podle dat z ERÚ je jím uváděná výše platby rozdílná.

Energetický regulační úřad (ERÚ) vydal 27. června letošního roku Energetický regulační věstník (.pdf), kde na straně 2 informuje, že " očekávaný dopad podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na celkovou cenu pro konečné zákazníky se v roce 2013 odhaduje na 752 Kč/MWh." Je třeba dodat, že nejde podle ERÚ pouze o cenu za obnovitelné zdroje energie (či dokonce pouze za fotovoltaiky), protože, jak ERÚ píše, jsou zde "zahrnuty také náklady na podporu druhotných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a odchylek spojených s vykupovaným množstvím elektřiny."

Ministrem Kubou uváděná výše platby se tak odlišuje od popisované reality ze strany ERÚ, tudíž je tento jeho výrok nepravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Zastupitelstvo Libereckého kraje odsouhlasilo v roce 2009 (tedy v době vlády ČSSD v kraji) čerpání úvěru ve výši 500 mil. Kč, určeného na opravu mostů v kraji.