Pirátský poslanec Jakub Michálek v debatě kritizuje nastavení platů politiků a říká, že média často uvádí platy bez poslaneckých náhrad. Ty jsou přitom podle něj tak vysoké, že představují druhý plat. Dále podotýká, že vzrostly příspěvky na dopravu, které dle jeho tvrzení tvoří čtvrtinu všech náhrad.

Poslanecké náhrady

Poslancům kromě běžného platu náleží také náhrady. Výdaje na reprezentaci a stravování při cestách po republice jsou hrazeny měsíčně formou paušální náhrady, která činí 16 % z platové základny. Dále mají poslanci nárok na náhrady za cestování vlastním vozidlem nebo veřejnou dopravou. Jejich výše činí 40−60 % platové základny zákonodárce –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ přesná částka se odvíjí od vzdálenosti místa trvalého pobytu poslance od sídla Sněmovny nebo místa, kde má kancelář.

Mimoto existují také náhrady prokázaných výdajů, které zahrnují ubytování při tuzemských cestách. Při cestách do zahraničí pokrývají dopravu a ubytování, Patří sem také náhrady za výdaje na odborné a administrativní práce do výše 25 % platové základny. Podstatnou část náhrad tvoří i výdaje na asistenty poslanců, přičemž limit těchto nákladů je 55 500 Kč měsíčně (.pdf).

Naturální plnění

Dalším typem příspěvku na činnost poslance je tzv. naturální plnění. Jde například o ubytování v místě sídla Poslanecké sněmovny nebo proplacení výdajů na přechodné ubytování ve stejné lokalitě, a to až do výše 20 500 Kč (.pdf).

Poslanci mají také nárok na užívání přiměřeně vybavené kanceláře ve svém volebním kraji. Ceny za její pronájem se pohybují od 9 do 27 tisíc korun měsíčně podle velikosti města (.pdf, str. 5). Příspěvek na pronájem nábytku a vybavení kanceláře činí 5 200 Kč, na telefonní poplatky a připojení k internetu maximálně 5 000 Kč a na kancelářský materiál za první měsíc 3 000 Kč, poté 2 200 Kč měsíčně (.pdf, str. 6).

Podíl cestovních náhrad

Jak jsme zmínili výše, náhrady na dopravu se odvíjí od výše platové základny, která v roce 2024 činila 94 775 Kč. Z celkového přehledu poslaneckých náhrad lze vypočítat, jakou část představují náhrady na dopravu. V našem výpočtu jsme pracovali s maximální možnou výší měsíčních náhrad pro řadové členy dolní komory a nezahrnuli jsme zahraniční cesty, u nichž výše náhrad není pevně stanovená. Náhrady se zaokrouhlují na 100 Kč nahoru.

Součet náhrad pro poslance, kteří dostávají maximální možnou částku, činí 211 200 korun měsíčně. Dopravné pro poslance s trvalým bydlištěm nejdál od Sněmovny tvoří přibližně 27 % všech náhrad. Pro ostatní představují náhrady na dopravu cca 20 až 23,5 %.

Závěr

Poslanci mají kromě základního poslaneckého platu nárok na náhrady. Mezi ně patří mj. náhrady na dopravu, reprezentaci, pronájem kanceláře nebo výdaje na asistenta. Náhrady na dopravu činí 40−60 % platové základny podle místa bydliště, u jednotlivých představitelů jsou tudíž různé. U poslanců, kteří pobírají nejvyšší možné dopravní náhrady, představují cca 27 % všech náhrad. U ostatních členů dolní komory je to přibližně 20 až 23,5 %. Výrok Jakuba Michálka tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Miloš Nový reaguje na slova Jakuba Michálka, který kritizoval pozměňovací návrh TOP 09 ohledně navázání platů politiků na úroveň zadlužení. Michálek tvrdí, že snížení platů se dotkne především těch, kteří vysoké zadlužení nezpůsobili. Nový namítá, že pokud veřejné zadlužení překročí hranici 50 % HDP, dojde ke snížení hned následující rok.

Novela zákona o platu představitelů státní moci

Vláda původně plánovala, že v rámci novely zmíněného zákona vzroste plat politiků téměř o 14 % a odvolávala se při tom (.pdf, str. 1) na nález Ústavního soudu z května 2024. V něm soud za protiústavní označil dřívější změnu zákona, která snížila koeficient pro výpočet platové základny soudců z trojnásobku na 2,822násobek průměrné mzdy. Vláda (.pdf, str. 1) si nejdříve rozhodnutí soudu vykládala tak, že musí zachovat původní – tedy vyšší – platovou základnu nejen soudců, ale i ostatních představitelů státní moci. Ústavní soud ovšem později zdůraznil, že se zabýval jen platy soudců a že ostatních představitelů státní moci se jeho rozhodnutí netýkalo. Vláda nakonec navrhla nižší růst platů, konkrétně zvýšení o 6,95 % (.pdf, str. 6).

V listopadu 2024 skupina poslanců TOP 09 v čele s Milošem Novým předložila k návrhu novely svůj pozměňovací návrh. Jeho cílem bylo, aby se platová základna poslanců a senátorů snížila o 20 % v případě, že veřejné zadlužení přesáhne 50 % hrubého domácího produktu (.docx). Podle návrhu k tomuto snížení dojde ihned v roce následujícím po zveřejnění údajů o výši zadlužení. Krácení o 20 % bude trvat vždy do konce roku, ve kterém se zadlužení vrátí pod 50 % HDP. Sněmovna návrh novely zákona včetně tohoto pozměňovacího návrhu schválila 17. ledna 2025.

Závěr

K návrhu novely zákona o platu představitelů státní moci byl předložen pozměňovací návrh, podle kterého se sníží platová základna poslanců a senátorů o 20 %, pokud veřejné zadlužení překročí hranici 50 % HDP. Podle navržené úpravy dojde ke snížení základny na začátku roku následujícího po vyhlášení této míry zadlužení. Poslanec Nový tedy mechanismus popisuje správně a jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miloš Nový (TOP 09) komentuje vládní novelu zákona o platech politiků, kterou schválila Sněmovna. Vysvětluje, že mezi růstem průměrných mezd a růstem platů politiků existuje časová prodleva. To je podle Nového problematické, protože platy politiků se kvůli tomuto mechanismu mohou zvyšovat v době ekonomické recese, což může vést k napětí ve společnosti.

Platy představitelů státní moci

Podle zákona o platech představitelů státní moci a některých státních orgánů, soudců a poslanců Evropského parlamentu se výše platu vypočítává jako součin platové základny a platového koeficientu, který se odvíjí od náročnosti vykonávané funkce. Platová základna se v daném kalendářním roce určuje podle průměrné hrubé měsíční mzdy v předminulém roce.

Platová základna představitelů státní moci se dříve počítala nezávisle, od roku 2024 však činí 83,3 % platové základny soudců. Poslancům a senátorům náleží plat, který se odvíjí z této platové základny koeficientem ve výši 1,08. Koeficient se pak dále zvyšuje podle funkce v dané komoře Parlamentu. Vedle tohoto základního platu mají členové Parlamentu nárok také na náhrady, např. na reprezentaci, cestování nebo na stravné (.pdf). Pro plat ministrů platí koeficient 2,06 a pro předsedu vlády 2,9. Nejvyšší koeficient z vrcholných politiků má prezident.

Růst platů v roce 2025

Poslanecká sněmovna v lednu 2025 schválila návrh novely zákona o platech politiků, který zvedá platovou základnu soudců z 2,822násobku průměrné hrubé měsíční mzdy na 3násobek (.pdf, str. 1). Vrcholným politikům díky této novele vzrostou platy o 6,95 % (.pdf, str. 15 z 24), změna se týká již platů za leden 2025.

Sněmovna zároveň schválila pozměňovací návrh ministra práce a sociálních věcí Mariána Jurečky (KDU-ČSL), který omezuje meziroční růst platů politiků na maximálně 5 % (.docx, str. 1). Poslanci přijali také návrh skupiny poslanců TOP 09 v čele s Milošem Novým, podle kterého se poslancům a senátorům v případě zadlužení státu nad 50 % HDP budou krátit platy o pětinu (.docx, str. 1).

Vláda původně plánovala, že v rámci novely zákona o platech politiků vzroste plat politiků téměř o 14 % a odvolávala se při tom (.pdf, str. 1) na nález Ústavního soudu z května 2024. V něm soud za protiústavní označil dřívější změnu zákona, která snížila koeficient pro výpočet platové základny soudců z trojnásobku na 2,822násobek průměrné mzdy. Vláda (.pdf, str. 1) si nejdříve rozhodnutí soudu vykládala tak, že musí zachovat původní – tedy vyšší – platovou základnu nejen soudců, ale i ostatních představitelů státní moci. Ústavní soud ovšem později zdůraznil, že se zabýval jen platy soudců a že ostatních představitelů státní moci se jeho rozhodnutí netýkalo. Vláda nakonec navrhla nižší růst platů, konkrétně zvýšení o necelých 6,9 % (.pdf, str. 6).

Závěr

Platy vrcholných politiků se dle zákona odvíjí od platové základny soudců, která se vypočítává jako součin průměrné hrubé mzdy za předloňský rok a koeficientu stanoveného zákonem. Současný plat politiků tedy závisí na stavu průměrné mzdy před dvěma lety. Výrok Miloše Nového tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Miloš Nový reaguje na dotaz, který se týkal schvalování návrhu novely zákona o platech představitelů státní moci. Třetí čtení, na jehož konci Sněmovna hlasuje o přijetí pozměňovacích návrhů a přijetí návrhu jako celku, v případě této novely probíhalo 15. a 17. ledna. První den jednání provázely obstrukce opozičních hnutí ANO a SPD, která nesouhlasila s navýšením platů politiků. Podle Nového tehdy nebylo dopředu jasné, zda Sněmovna novelu odsouhlasí. Nejisté dle něj bylo i schválení jeho pozměňovacího návrhu a v této souvislosti svůj návrh dále popisuje. Používá pro to pojem „dluhová brzda“, který se zpravidla používá pro pravidla omezující výši dluhu veřejných institucí.

Pozměňovací návrh poslance Nového

Vláda původně plánovala, že v rámci novely zmíněného zákona vzroste plat politiků téměř o 14 % a odvolávala se při tom (.pdf, str. 1) na nález Ústavního soudu z května 2024. V něm soud za protiústavní označil dřívější změnu zákona, která snížila koeficient pro výpočet platové základny soudců z trojnásobku na 2,822násobek průměrné mzdy. Vláda (.pdf, str. 1) si nejdříve rozhodnutí soudu vykládala tak, že musí zachovat původní – tedy vyšší – platovou základnu nejen soudců, ale i ostatních představitelů státní moci. Ústavní soud ovšem později zdůraznil, že se zabýval jen platy soudců a že ostatních představitelů státní moci se jeho rozhodnutí netýkalo. Vláda nakonec navrhla nižší růst platů, konkrétně zvýšení o necelých 6,9 % (.pdf, str. 6).

V listopadu 2024 skupina poslanců TOP 09 v čele s Milošem Novým předložila k návrhu novely svůj pozměňovací návrh. Jeho cílem bylo, aby se platová základna poslanců a senátorů snížila o 20 % v případě, že veřejné zadlužení přesáhne 50 % hrubého domácího produktu (.docx). Podle návrhu k tomuto snížení dojde ihned v následujícím roce po zveřejnění údajů o výši zadlužení. Krácení o 20 % bude trvat vždy do konce roku, ve kterém se dluh sníží pod 50 % HDP.

Sněmovna návrh novely zákona včetně pozměňovacího návrhu poslance Nového schválila 17. ledna 2025. Ke dni vysílání námi ověřované debaty návrh čekal na projednání Senátem.

Závěr

Skupina poslanců TOP 09 v čele s Milošem Novým předložila pozměňovací návrh k návrhu novely zákona o platech představitelů státní moci. Ten obsahuje ustanovení, podle něhož dojde ke snížení platové základny členů Parlamentu o 20 % v případě, že české zadlužení dosáhne více než 50 % HDP. Poslanecká sněmovna tuto novelu zákona včetně pozměňovacího návrhu poslance Nového schválila v lednu 2025. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek v rozhovoru mluví o jmenování Lenky Bradáčové do funkce nejvyšší státní zástupkyně, kterou vláda schválila na jeho návrh. Moderátor se ho ptá, jestli tím pádem nehrozí, že se státní zastupitelství bude vyhýbat politicky sledovaným případům, ve kterých figuruje Blažkovo jméno. Blažek odpovídá, že nejvyšší státní zástupce nemůže zasahovat do probíhajících případů na nižších úrovních, takže by mu neměl jak pomoci, i kdyby chtěl.

Revize případů

Pravomoci nejvyššího státního zástupce vyplývají ze zákona o státním zastupitelství, a to zejména z paragrafu 12. U případů na nižších úrovních může nejvyšší státní zástupce nařídit, aby příslušné státní zastupitelství provedlo jejich kontrolu, pokud má podezření, že došlo k pochybení. Může to však udělat jen u ukončených případů, kde proti příslušnému rozhodnutí již nelze uplatnit řádný opravný prostředek, jako je například odvolání nebo stížnost proti usnesení.

Podle trestního řádu může také nejvyšší státní zástupce do tří měsíců zrušit nezákonná usnesení nižších státních zástupců o zastavení trestního stíhání, o postoupení věci nebo o nestíhání podezřelého. V řízení pak pokračuje státní zástupce, který ve věci rozhodoval v prvním stupni, je přitom však vázán názorem nejvyššího státního zástupce. Pokud dojde ke zrušení usnesení o nestíhání podezřelého, rozhodne o zahájení trestního stíhání policie.

Nejvyšší státní zástupce může také využít mimořádný opravný prostředek dovolání, kterým lze napadnout rozhodnutí soudu ve druhém stupni. Dovolání smí využít pouze nejvyšší státní zástupce nebo obviněný a důvody pro jeho podání přesně stanovuje zákon. Jedná se především o procesní pochybení. Zvláštním důvodem je pak případ, kdy byl uložen trest odnětí svobody na doživotí. O dovolání rozhoduje Nejvyšší soud.

Další pravomoci

Nejvyšší státní zástupce také může dělat kroky ke sjednocení postupu státních zástupců a vnitřní organizace skrz pokyny obecné povahy, které jsou závazné, ale netýkají se konkrétních případů. Dále může vydávat stanoviska ke sjednocení výkladu práva, ty však mají pouze formu doporučení. V případě, že nejvyšší státní zástupce zjistí nejednotnost rozhodování soudů, může požádat o výklad daného zákona Nejvyšší soud.

V neposlední řadě může nejvyšší státní zástupce ovlivnit personální složení státního zastupitelství, protože vydává pravidla pro kariérní postup a rozhoduje také o dočasném přidělení k Nejvyššímu státnímu zastupitelství. Jmenuje také pověřence pro ochranu osobních údajů, jelikož Nejvyšší státní zastupitelství spravuje evidenci stíhaných osob.

Závěr

Zákon o státním zastupitelství a trestní řád umožňují nejvyššímu státnímu zástupci nařídit kontrolu a v některých případech dokonce zrušení rozhodnutí nižších státních zastupitelů, pokud má pocit, že došlo k porušení zákona. Může to však udělat pouze u případů, které již byly ukončeny a v rámci pravidel stanovených zákonem. Nejvyšší státní zástupce tedy nemá kompetence, jak ovlivnit probíhající řízení na nižších úrovních. Výrok Pavla Blažka proto hodnotíme jako pravdivý.

Jmenování Bradáčové

Fialova vláda po odstoupení Igora Stříže z role nejvyššího státního zástupce na tuto pozici 8. ledna jmenovala Lenku Bradáčovou, která se funkce ujme 1. dubna. Bradáčová při této příležitosti ocenila práci svých dvou předchůdců Stříže a Zemana a podpořila zúžení čtyřstupňové soustavy státních zastupitelství na třístupňovou. Zároveň uvedla, že konkrétní plány a vizi fungování nejvyššího státního zastupitelství představí až po začátku dubna.

Místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček kritizoval Fialův kabinet za to, že o nástupci Igora Stříže nevedl širší odbornou diskusi. Předseda druhého opozičního hnutí SPD Tomio Okamura řekl, že jmenování Lenky Bradáčové nepředstavuje pozitivní změnu, protože je podle něj součástí dosavadního systému.

Konec Igora Stříže

Igora Stříže do pozice nejvyššího státního zástupce jmenovala vláda Andreje Babiše v červenci 2021 poté, co se jeho předchůdce Pavel Zeman vzdal funkce. Někteří zástupci koalice SPOLU tehdy tento krok kritizovali kvůli Střížově činnosti ve funkci prokurátora v době komunistického režimu. Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) nebo Zbyněk Stanjura (ODS) prohlásili, že pokud SPOLU vyhraje volby, dojde k jeho odvolání.

Po jmenování Fialovy vlády ministr spravedlnosti Pavel Blažek v rozhovoru pro deník Právo v prosinci 2021 uvedl, že ke Střížově odvolání zatím nedojde, protože v koalici na tom není jednotný souhlas. Blažek pak v roce 2023 serveru Neovlivní.cz řekl, že Stříže neodvolá. Obdobné tvrzení zopakoval i v říjnu 2024, kdy navíc podotkl, že pro odvolání nejsou ani žádné zákonné důvody. Igor Stříž nakonec ze své funkce odešel sám, když na začátku ledna 2025 ohlásil svou rezignaci z osobních a rodinných důvodů. Stříž už dříve řekl, že nevyužije maximální délku funkčního období, kterou nakonec zavedla novela zákona o státním zastupitelství.

Závěr

Vláda Petra Fialy jmenovala Lenku Bradáčovou do čela Nejvyššího státního zastupitelství v lednu, přičemž se funkce ujme 1. dubna a nahradí tak končícího šéfa žalobců Igora Stříže. Výrok Pavla Blažka z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) v kontextu výroku kritizuje zdlouhavé soudní procesy. Zmiňuje, že tyto procesy často mají velký dopad na osobní životy obžalovaných, a to i v případě, že nakonec dojde ke zproštění viny. V souvislosti s tím poznamenává, že chce v chystané novele trestního práva omezit praxi tzv. „v pochybnostech žaluj“. Nově by podle něj mohli státní zástupci sami zastavit trestní řízení, pokud by prokázání viny u soudu bylo nepravděpodobné.

Zastavení trestního stíhání podle zákona

Trestní řád uvádí řadu scénářů, při kterých státní zástupce zastavuje trestní stíhání. Podle aktuálně platné legislativy k tomu přistupuje v případě, že si je jistý, že se trestný čin nestal, že skutek není trestným činem, že není prokázáno, že jej spáchal obviněný, že je trestní stíhání nepřípustné, že obviněný nebyl v době spáchání pro nepříčetnost trestně odpovědný nebo že zanikla trestnost činu.

Státní zástupce může rovněž zastavit trestní stíhání, pokud už byl pachatel odsouzen v jiné zemi či pokud je souzen za jiný trestný čin a další trest by pro něj byl zanedbatelný. Dále tak může také postupovat, pokud bylo účelu trestního řízení již dosaženo vzhledem k okolnostem trestného činu.

Komise pro nový trestní řád

O zefektivnění trestního řízení se mluvilo už v roce 2014 za vlády Bohuslava Sobotky, kdy tehdejší ministryně spravedlnosti Helena Válková (tehdy nestranička za ANO) pověřila nově vzniklou Komisi pro nový trestní řád vypracováním příslušné legislativní úpravy. Přípravu rekodifikace zdůvodnila přílišnou „komplikovaností a zdlouhavostí“ trestního řízení. Ačkoliv původně predikovala, že nový trestní řád by mohl platit už od roku 2017, její nástupce Robert Pelikán později oznámil, že vláda Bohuslava Sobotky návrh během svého působení nepředloží.

Už za působení ministryně Válkové nicméně Komise pro nový trestní řád vypracovala věcný záměr legislativní úpravy. Předseda komise Jiří Říha pak v roce 2019 představil opatření, která měla omezit praxi „v pochybnostech žaluj“, kterou se státní zástupci dosud řídili (.pdf, str. 11 ze 62).

Novela vlády Petra Fialy

Nový trestní řád tedy vláda Bohuslava Sobotky nepřipravila, stejně tak jej nevypracovala ani vláda Andreje Babiše a dle slov Pavla Blažka se k tomuto kroku nechystá ani kabinet Petra Fialy. Ministerstvo spravedlnosti pod Pavlem Blažkem nicméně připravilo návrh novely, která má modernizovat trestní právo (.pdf). Úpravu trestního zákoníku a trestního řádu (.docx) v listopadu 2024 schválila vláda (.pdf). Cílem novely je podle vlády mimo jiné zefektivnit trestní řízení či snížit recidivitu a počet vězněných osob.

Součástí novely trestního zákoníku a trestního řádu je i rozšíření možností státního zástupce zastavit trestní stíhání. Nově může státní zástupce zastavit trestní stíhání, pokud „po obstarání všech dostupných důkazů výsledky vyšetřování v dostatečné míře neodůvodňují postavení obviněného před soud a v řízení před soudem zřejmě nelze očekávat zjištění skutečností nezbytných k prokázání viny obviněného ze spáchání skutku“ (.docx, str. 93).

Návrh ovšem počítá s tím, že proti zastavení trestního stíhání by se i nadále mohli poškozený i obviněný odvolat (.docx, str. 93). Vládní úprava zákona (.pdf) doputovala do Poslanecké sněmovny v listopadu 2024, na schůzi 19. prosince 2024 pak prošla prvním čtením. V době, kdy Pavel Blažek pronesl ověřovaný výrok, návrh čekal na vyjádření Ústavně právního výboru.

Závěr

Vláda v listopadu 2024 schválila návrh novely trestního řádu, na základě kterého mají mít státní zástupci možnost zastavit trestní stíhání, pokud předpokládají neúspěch obžaloby. Tím by mělo dojít k omezení zavedené praxe „v pochybnostech žaluj“. K datu pronesení Blažkova výroku prošel vládní návrh prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Z uvedených důvodů proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek v kontextu výroku odpovídal na otázku, kdo nastoupí do čela pražského Vrchního státního zastupitelství po Lence Bradáčové, jejíž nominaci na nejvyšší státní zástupkyni schválila vláda v první polovině ledna. Ministr Blažek řekl, že se ještě neví, kdo bude nástupcem Bradáčové, a přiblížil, že proces výběru bude probíhat podle nových pravidel, která zavádějí výběrová řízení, ve kterých o kandidátech rozhodují výběrové komise.

Výběr státních zástupců

Soustava státního zastupitelství se skládá z Nejvyššího státního zastupitelství, dvou vrchních, osmi krajských a 86 okresních státních zastupitelství. Je založena na systému nadřízenosti a podřízenosti jednotlivých stupňů, kdy jsou nižší stupně přímo podřízeny stupni vyššímu. V čele každého státního zastupitelství stojí vedoucí státní zástupce a ostatní státní zástupci jsou mu podřízeni.

Pavel Blažek mluví o změnách, které přinesla novela (.pdf) zákona o státním zastupitelství, kterou Poslanecká sněmovna schválila v únoru 2024. Návrh novely následně úspěšně prošel legislativním procesem a novela vyšla ve sbírce zákonů s účinností od 1. července 2024.

Nejvyššího státního zástupce podle zmíněného zákona jmenuje vláda na návrh ministra spravedlnosti. Tento postup se s přijatou novelou nezměnil, novinkou je pouze např. to, že vláda tohoto zástupce jmenuje na omezenou dobu sedmi let. Ostatní vedoucí státní zástupce před prosazením novely jmenoval ministr spravedlnosti na návrh nadřízeného zástupce (tzn. okresního státního zástupce navrhoval krajský, krajského vrchní a vrchního nejvyšší státní zástupce). Nejvyšší státní zástupce přitom mohl navrhovat jmenování i odvolání všech zástupců.

Stav, kdy „vrchního, krajského nebo okresního státního zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh vedoucího státního zástupce stojícího v čele nejblíže vyššího státního zastupitelství (…) nebo na návrh nejvyššího státního zástupce,“ novela zachovala. Nově ale musí nominovaní kandidáti projít výběrovým řízením a návrh na jejich jmenování lze ministrovi podat až po provedení výběrového řízení.

Pro účely těchto řízení na základě novely fungují výběrové komise (.pdf, str. 4), které se skládají z pěti členů. Jednoho z nich jmenuje ministr spravedlnosti a po dvou členech nejvyšší státní zástupce a vedoucí státní zástupce z nejbližšího vyššího státního zastupitelství v obvodu, kde má být nový vedoucí státní zástupce jmenován.

Zákon zároveň stanovuje, že i přes větší vliv státního zastupitelství v komisi může ministr spravedlnosti návrh na jmenování vedoucího státního zástupce odmítnout, pokud navržený kandidát nesplňuje předpoklady pro řádný výkon funkce (.pdf, str. 16 ze 60). V takovém případě ministr musí své rozhodnutí odůvodnit a písemně o něm vyrozumět jak navrhovatele, tak kandidáta.

Závěr

Novela zákona o státním zastupitelství, účinná od července 2024, zavedla pro výběr vedoucích státních zástupců výběrová řízení. V nich o kandidátech rozhodují pětičlenné výběrové komise. Jednoho ze členů jmenuje ministr spravedlnosti a čtyři jmenují představitelé státního zastupitelství (konkrétně nejvyšší státní zástupce a vedoucí státní zástupce z nejbližšího vyššího stupně). Výrok Pavla Blažka tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek odpovídá na otázku, kdo nastoupí do čela pražského Vrchního státního zastupitelství. Dosavadní vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová bude totiž od dubna působit ve funkci nejvyšší státní zástupkyně. Ministr Blažek řekl, že ještě neví, kdo bude nástupcem Bradáčové, protože musí nejdříve proběhnout výběrové řízení.

Novela zákona o státním zastupitelství

Vláda se jak v původním programovém prohlášení (.pdf, str. 50), tak v jeho upravené verzi z března 2023 zavázala k přípravě novely zákona o státním zastupitelství do konce roku 2022. Návrh (.pdf) novely zákona o státním zastupitelství odeslalo Ministerstvo spravedlnosti do připomínkového řízení v říjnu 2022. Poslanecké sněmovně ho poté Fialova vláda předložila v červnu 2023. Parlament novelu schválil v průběhu února a března 2024 a následně vyšla ve sbírce zákonů s účinností od 1. července 2024.

Oproti dřívějšímu znění zákona musí mít vláda důvod pro odvolání nejvyššího státního zástupce, jakým je například hrubé porušení svých povinností, ohrožení důstojnosti nebo vážnosti funkce či ohrožení důvěry v zákonnost, nestrannost a odbornost soustavy státních zastupitelství (.pdf, str. 2).

Novela (.pdf) zavedla sedmileté funkční období pro okresního, krajského, vrchního i nejvyššího státního zástupce. Nejvyšším státním zástupcem nemůže být nikdo jmenován více než jednou a nemůže se jím stát člověk, kterému bylo pravomocně uloženo kárné opatření.

Výběr vedoucích státních zástupců

Podle minulého znění zákona o státním zastupitelství jmenoval vrchního státního zástupce ministr spravedlnosti na návrh nejvyššího státního zástupce. Tento stav výše zmíněná novela zachovala, nově ale musí kandidáti na vrchního státního zástupce (stejně jako na krajského a okresního) projít nejdříve výběrovým řízením.

Pro účely těchto řízení na základě novely fungují výběrové komise (.pdf, str. 4), které mají pět členů. Jednoho jmenuje ministr spravedlnosti, dva členy nejvyšší státní zástupce a zbylé dva jmenuje vedoucí státní zástupce z nejbližšího vyššího státního zastupitelství v obvodu, kde má být nový vedoucí státní zástupce jmenován. Tedy např. krajský státní zástupce jmenuje dva členy do komise pro výběr okresního státního zástupce a vrchní státní zástupce jmenuje dva členy do komise pro výběr krajského státního zástupce.

Po provedení výběrového řízení navrhuje kandidáta ministru spravedlnosti buď vedoucí státní zástupce, který stojí v čele nejbližšího vyššího státního zastupitelství, nebo nejvyšší státní zástupce. Ministr jmenuje vybraného kandidáta na sedm let. Může ale také návrh na jmenování odmítnout, pokud kandidát nesplňuje předpoklady pro řádný výkon funkce (.pdf, str. 16 ze 60). V takovém případě musí ministr důvody svého rozhodnutí písemně sdělit jak navrhovateli, tak kandidátovi.

Závěr

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek správně popisuje postup výběru kandidáta na pražského vrchního státního zástupce podle novely zákona o státním zastupitelství, která je účinná od 1. července 2024. Kandidát musí nejprve absolvovat výběrové řízení a až poté ho nejvyšší státní zástupce může navrhnout ministru spravedlnosti ke jmenování. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Moderátor v kontextu výroku připomněl několik neúspěšných kauz, které řešilo Vrchní státní zastupitelství v Praze a zmínil mj. jméno Vlasty Parkanové. Naznačil, že když vrchní státní zastupitelství v těchto případech neuspělo, může být v problémech celá soustava státních zastupitelství. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek následně podotkl, že kauza Parkanové začala později, než se Lenka Bradáčová ujala funkce vrchní státní zástupkyně.

Kauza CASA

Vlasta Parkanová (TOP 09, dříve také KDU-ČSL a ODA) byla poslankyně v letech 1997–2013. Působila také jako ministryně spravedlnosti, ministryně obrany nebo jako místopředsedkyně Poslanecké sněmovny. Policie ji podezřívala, že se během svého působení ve druhé vládě Mirka Topolánka jako ministryně obrany dopustila zneužití pravomoci veřejného činitele a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Před nákupem armádních letounů CASA totiž dle policie nenechala zpracovat znalecký posudek na ověření ceny zakázky. Policie údajnou škodu vyčíslila na 818,8 milionu Kč.

Kauza odstartovala 13. června 2012, kdy policie požádala Poslaneckou sněmovnu o vydání Parkanové k trestnímu stíhání. Sněmovna této žádosti 11. července vyhověla a Parkanová následně rezignovala na post místopředsedkyně dolní komory Parlamentu.

V březnu 2015 policie navrhla Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze obžalovat Vlastu Parkanovou a jejího bývalého podřízeného Jiřího Staňka z výše zmíněných trestných činů. V září roku 2016 obvodní soud pro Prahu 6 vrátil obžalobu k došetření. Soudní jednání nakonec začalo v květnu 2017 a protáhlo se až do roku 2020, kdy soud exministryni i Jiřího Staňka nepravomocně zprostil obžaloby. Státní zástupce Jan Kořán se ovšem proti tomuto rozhodnutí odvolal.

Městský soud v Praze v říjnu 2021 osvobozující rozsudek potvrdil. Soudkyně Petra Benešová v rozsudku uvedla: „V žádném směru nebylo zjištěno, že by České republice v souvislosti s obchodem s letadly a s nákupem transportního letounu CASA vznikla nějaká škoda.“

Kauza definitivně skončila v lednu 2022, když se nejvyšší státní zástupce Igor Stříž rozhodl nepodat dovolání k Nejvyššímu soudu. Ministryně obrany Jana Černochová se Vlastě Parkanové omluvila v dopise, ve kterém označila kauzu za „uměle vytvořenou“ a postup orgánů za „hanebný“. Ministerstvo spravedlnosti Parkanové vyplatilo odškodné 1,6 milionu Kč. Parkanová ale následně podala žalobu, ve které požadovala téměř 9 milionů Kč. Další odškodnění soud však exministryni nepřiznal, a to ani po opětovném soudním jednání.

Lenka Bradáčová na Vrchním státním zastupitelství v Praze

Na post nejvyšší státní zástupkyně v Praze navrhl Bradáčovou tehdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman v červnu 2012. Svůj návrh zaslal ministru spravedlnosti Jiřímu Pospíšilovi, který byl připraven Bradáčovou jmenovat. Ta ale byla na dovolené a než se s ní ministr stihl setkat, byl odvolán tehdejším prezidentem Václavem Klausem na návrh předsedy vlády Petra Nečase. Premiér své rozhodnutí zdůvodnil tím, že nemá důvěru v to, že Pospíšil svůj resort manažersky a rozpočtově zvládne.

Nástupce Pospíšila Pavel Blažek se jmenováním Lenky Bradáčové nejdříve váhal, navrhoval i vyhlášení výběrového řízení. Do funkce ji ale nakonec jmenoval 30. července 2012. Bradáčová tak nahradila Vlastimila Rampulu, který musel z postu vrchního státního zástupce odejít poté, co Nejvyšší správní soud i Městský soud v Praze potvrdily, že Rampula závažně chyboval a porušil své povinnosti.

Závěr

Kauza s nákupem letounů CASA odstartovala 13. června 2012, kdy policie požádala Poslaneckou sněmovnu o vydání tehdejší ministryně obrany Vlasty Parkanové. Funkci vrchního státního zástupce v Praze tehdy zastával Vlastimil Rampula. Lenka Bradáčová byla do této funkce jmenována 30. července 2012, tedy později, než začala kauza Vlasty Parkanové. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.