Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) mluví o pravidlech inaugurace nově zvoleného prezidenta. Petr Pavel bude do úřadu oficiálně uveden 9. března.

Zvolený prezident se podle článku 55 Ústavy ujímá úřadu složením slibu, který skutečně skládá do rukou předsedy Senátu na společné schůzi obou komor Parlamentu. V současné době je předsedou Senátu Miloš Vystrčil (ODS), výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Společná schůze Poslanecké sněmovny a Senátu se tradičně koná ve Vladislavském sále Pražského hradu, kde slib složili všichni dosavadní prezidenti České republiky. Václav Havel a Václav Klaus, kteří byli zvoleni ještě nepřímou volbou (.pdf, str. 5), na rozdíl od Miloše Zemana a nyní Petra Pavla, skládali svůj slib do rukou předsedy Poslanecké sněmovny (.pdf, str. 18).

Podle slov předsedkyně Poslanecké sněmovny Petr Pavel uvažuje o pozvání prezidentů sousedních zemí. Hlavy států Polska, Německa a Rakouska se účastnily již inaugurace Václava Havla v roce 1993. Součástí slavnostního aktu dle budoucí hradní kancléřky Jany Vohralíkové nebude vojenská přehlídka, která se neuskutečnila ani při minulém ceremoniálu, kdy byl do úřadu podruhé uveden Miloš Zeman.

Radim Fiala zde zmiňuje inauguraci prezidenta České republiky v souvislosti s nabytím prezidentských pravomocí. Poukazuje na to, že ačkoli je Petr Pavel zvolený prezident, tak ještě není inaugurován. V současnosti proto nedisponuje prezidentskými pravomocemi. Dále Fiala v tomto kontextu kritizoval telefonáty Petra Pavla s představiteli cizích států, jmenovitě s ukrajinským prezidentem Zelenským a prezidentkou Tchaj-wanu Cchaj Jing-wen.

Dle článku 55 Ústavy ČR se prezident skutečně ujímá úřadu až se složením slibu, přičemž tento slib skládá „do rukou předsedy Senátu na společné schůzi obou komor“. Od tohoto momentu začíná prezidentovi jeho pětileté funkční období. 

Miloši Zemanovi končí funkční období 8. března. Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová již na konci ledna uvedla, že inaugurační schůzi plánuje svolat na 9. března 2023. Svůj prezidentský slib tak bude Petr Pavel skládat až v tento den.

Zvyklostí dále je, že se slib skládá ve Vladislavském sále Pražského hradu, kde slib složili všichni čeští prezidenti –⁠ Václav Havel, Václav Klaus a Miloš Zeman. Zároveň je vhodno dodat, že Václav Havel a Václav Klaus, kteří byli zvoleni ještě nepřímou volbou (.pdf, str. 5), na rozdíl od Miloše Zemana a nyní Petra Pavla, skládali svůj slib do rukou předsedy Poslanecké sněmovny (.pdf, str. 18).

Výrok Radima Fialy tedy hodnotíme jako pravdivý. Petr Pavel, ačkoli je již zvolený, ještě oficiálně nemá prezidentské pravomoci, které získává až se složením slibu do rukou předsedy Senátu. Radimem Fialou zmiňované telefonáty Petra Pavla s představiteli cizích států se tedy dle Ústavy ČR uskutečnily pouze z pozice běžného občana.

Petr Pavel od svého zvolení prezidentem poskytl zahraničním médiím už několik rozhovorů. Nejprve to bylo pro britskou BBC, později i pro agenturu Bloomberg, Financial Times, německou Deutsche Welle nebo francouzskou agenturu AFP.

Nově zvolený český prezident v rozhovorech mluvil kromě jiného o tom, že by neměly existovat „téměř žádné limity” pro to, co by západní země měly posílat na Ukrajinu. „Bez obrněné techniky, bezpilotních prostředků, dělostřelectva a raketových systémů delšího dosahu, ale výhledově možná i bez nadzvukového letectva se Ukrajina opravdu s takto těžkým protivníkem nedokáže vypořádat,“ uvedl pro AFP. Nepřipouští pouze šíření jaderných zbraní.

Pro AFP Pavel také potvrdil, že by souhlasil s možnými dodávkami stíhacích letounů F-16 na Ukrajinu, pro další média nicméně řekl, že si není jistý tím, zda letouny mohou být dodány v takovém termínu, aby byly Kyjevu užitečné. V rozhovoru pro Deutsche Welle (video, čas 0:16) dále uvedl, že by NATO mělo dodání stíhaček na Ukrajinu „vážně zvažovat“. Zároveň nicméně upozorňoval na to, že „je jednodušší poskytnout tanky a obrněná vozidla, ale letectvo vyžaduje spoustu logistické podpory a tréninku”. V praxi by tak podle něj trvalo nejméně půl roku, než by ukrajinská armáda byla schopná letouny začít používat.

Pro několik zahraničních zpravodajských agentur tedy Petr Pavel skutečně popsal, jak si představuje posilování vojenské techniky na Ukrajině a to, jakou techniku by měly členské státy NATO Ukrajině dodávat. Nehovořil o konkrétních číslech, v případě dodávání stíhacích letounů navíc upozorňoval na časovou a logistickou náročnost. NIcméně s ohledem na to, že Radim Fiala poukazuje na skutečnost, že Petr Pavel ještě před svou inaugurací popisoval konkrétní konkrétní techniku, kterou by Česko mělo poslat Ukrajině, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý s výhradou.

Na madridském summitu lídrů NATO, který probíhal 29. a 30. června, tvořila hlavní agendu témata jako invaze Ruské federace na Ukrajinu či celkové posílení obrany a tzv. strategie odstrašení. Klíčovým výstupem ze setkání je aktualizace Strategické koncepce NATO (.pdf), na kterou také odkazuje právě Petr Pavel. Úplně poprvé se v této koncepci píše i o Číně jakožto bezpečnostní hrozbě pro Alianci, a to hned ve čtyřech odstavcích, konkrétně odstavci 13, 14, 18 a 43. 

Například v odstavci 13 je uvedeno (.pdf, str. 5), že „deklarované ambice a nátlaková politika Čínské lidové republiky jsou výzvou pro naše zájmy, bezpečnost a hodnoty“. Čína se podle dokumentu snaží zvýšit svou globální působnost a moc, aniž by byla transparentní ohledně své strategie, záměrů či posilování své armády. Dále je v dokumentu například zmíněno (.pdf, str. 5), že Čína „usiluje o rozvrácení mezinárodního řádu založeného na pravidlech“, a to i ve vesmírném prostoru, kyberprostoru a námořních oblastech. Kromě toho koncepce také upozorňuje na rostoucí partnerství mezi Čínou a Ruskem (.pdf, str. 5) či na rozšiřování čínského jaderného arzenálu (.pdf, str. 5).

Petr Pavel na svém profilu na facebooku zveřejnil 24. ledna 2023 video, které adresuje voličům Andreje Babiše. V jeho úvodu zmiňuje, že si uvědomuje, že jej řada lidí „za prezidenta nechce“, a dále mluví o tom, že nabízí „svět, kde se naslouchá i těm, kteří nesouhlasí.“

V příspěvku doslova neuvádí, že volby „nevnímá jako volby mezi jeho voliči a nějakými dalšími“, celé video je nicméně označeno popiskem: „Voličům Andreje Babiše: Jsme jedno společenství.“ Výrok z tohoto důvodu hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš se ve veřejném prostoru již mnohokrát označil za krizového manažera. Vyjadřoval se tak mj. v odpovědích na dotazy novinářů ohledně jeho prezidentské kandidatury. Například v rozhovoru pro Lidové noviny v září 2022 řekl: „(…) já jsem krizový manažer (…). V krizi můj manažerský výkon stoupá a rychle rozhoduji podle doporučení kolegů a vlastního selského rozumu.“ O svých schopnostech krizového manažera hovořil ale již během covidové krize, například v rozhovoru pro CNN Prima NEWS v únoru 2021 či na tiskové konferenci v březnu 2020, kde uklidňoval veřejnost: „Vyřešíme to, je krize, jsme ve válce, jsme online. (…) Jo já, to řídím jak firmu teďka, paní redaktorko, tak se to řídí.“

V období pandemie onemocnění covid-19 skrze mobilní telefon komunikoval kromě svých ministrů také s dalšími státními úředníky. V lednu 2021 Babiš například naléhal přes SMS zprávy na tehdejšího ředitele Státního zdravotního ústavu Pavla Březovského, aby rychleji očkoval zaměstnance ústavu. V únoru 2021, kdy byl rozebírán možný převoz některých českých covidových pacientů do Německa, pak Andrej Babiš uvedl: „Včera jsem volal karlovarskou paní koordinátorku a ptal jsem se jí, jestli potřebují pomoc. Pokud mi řekne, že ano, tak okamžitě zavolám saského premiéra a požádám o umístění určitého počtu pacientů. Toto nenastalo. Pokud nás nepožádá Karlovarský kraj, a nepožádal, tak nemáme co zařizovat. Pokud se tak stane, tak to okamžitě budu řešit a žádat, jsem připraven.“

V říjnu 2022 při interpelacích v Poslanecké sněmovně Babiš vyčetl premiérovi Petru Fialovi, že během českého předsednictví v Radě Evropské unie tento orgán nesvolal, při výroku se odkazoval na svůj telefonát s Angelou Merkel. „Nic jste neudělal, nesvolal jste jedinou mimořádnou radu. Měl jste zavolat Michelovi, jak já jsem volal, když bylo Bělorusko s Morawieckim. Angele: Udělej radu okamžitě.“

Andrej Babiš využíval SMS zpráv také při řízení Agrofertu. Bývalý tiskový mluvčí společnosti Karel Hanzelka například v roce 2013 uvedl: „Když jdu večer třeba do divadla a musím vypnout mobil, mívám nepříjemný pocit.“ Komentoval tak, jak uvádí Aktuálně.cz, pověstné časté ranní a pozdně večerní SMS zprávy ze strany majitele.

Babišův telefon se v minulosti stal také předmětem kampaně hnutí ANO před volbami do obecních zastupitelstev a části Senátu v roce 2018. Tehdy byli komunální kandidáti hnutí vidět na billboardech se sloganem, že své město budou řešit „přímo a hned“, protože mají číslo na Babiše. Vedle nich byl vyfocený Andrej Babiš s telefonem u ucha.

Jak dokazují příklady výše, bývalý premiér se skutečně opakovaně označoval za krizového manažera a při své práci se často spoléhal na telefonování a psaní SMS zpráv.

Andrej Babiš výrokem navazuje na svůj plán uspořádat na Pražském hradě mírový summit. Poukazuje na to, že Petr Pavel se měl k takovému nápadu postavit negativně s tím, že „jsme malý národ“. V následujících odstavcích se proto zaměříme na to, jak se v kontextu možného mírového summitu vyjadřoval Petr Pavel o vlivu a velikosti České republiky.

Kandidát na prezidenta Pavel v debatě na serveru Novinky.cz 25. ledna 2023 uvedl (video, čas: 24:08), že momentálně je k iniciaci mírové konference (v souvislosti s konfliktem na Ukrajině) zapotřebí shody a následného společného nátlaku v rámci NATO a EU. „My nejsme zemí, která by mohla mít takovou váhu, že přesvědčí Rusko, případně další státy, aby usedly k jednomu stolu.“ Již 15. ledna v Otázkách Václava Moravce řekl (video, čas: 8:53): „Vytvářet naději, že Česká republika je dnes v pozici, kdy může uspořádat globální mírový summit, je opravdu jenom marketingový tah Andreje Babiše, nic jiného.“

Petr Pavel tedy skutečně zmiňoval, že Česká republika nemá na mezinárodní scéně takovou „váhu“, aby mohla sama o sobě přesvědčit světové lídry k jednání o míru. Andrej Babiš tak správně poukazuje na to, že se Pavel k jeho nápadu Českem organizovaného mírového summitu stavěl negativně a argumentoval vlivem (potažmo velikostí) Česka. Babišův výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Je však třeba doplnit, že Petr Pavel ale nikdy netvrdil, že Česká republika je malý národ. Naopak přímo na svém webu uvádí: „Česká republika není ani malá, ani slabá, nebo dokonce bezvýznamná. Chci, aby se s námi počítalo, abychom byli konstruktivním a důvěryhodným hráčem při řešení regionálních i světových problémů.“

Výroku předcházela slova Andreje Babiše, kterými obviňoval (video, čas 17:35) vládu a prezidentského kandidáta Pavla, že „stále mluví o válce, já mluvím o míru“. Petr Pavel pak reagoval tím, že i bývalý náčelník Generálního štábu Aleš Opata, kterého Babiš v debatě chválil za jeho roli při řešení covidové krize, také v minulosti mluvil o válce, respektive jejích rizicích. Zaměříme se tedy na to, jestli Aleš Opata v minulosti skutečně varoval před hrozbou války a jiných konfliktů.

Aleš Opata například v roce 2018 v rozhovoru pro Aktuálně.cz řekl: „Zkusme vidět hrozby v kontextu. Česká obranná strategie jich definuje asi jedenáct. Přičemž pět z nich je z kategorie vojenského řešení. Pro mě je na prvním místě terorismus, na druhém pak neregulované migrační vlny z Blízkého a Středního východu, Afriku nevyjímaje. Tyhle neregulované vlny mohou silně destabilizovat Evropu. Hrozbou je rovněž energetická závislost. A vynechat nelze ani takzvané hybridní hrozby: informační operace i celkové pojetí sociálních sítí se stává nebezpečným a účinným nástrojem nejen proti jednotlivcům, skupinám, ale i proti státu. Ohrozit nás mohou i kybernetické operace zaměřené na klíčovou infrastrukturu země.“ Dlouhodobě také Aleš Opata zmiňuje, že větší hrozbou je terorismus a kybernetická válka.

K otázce Ruska pro Lidové noviny v roce 2018 uvedl, že se mezi hrozby dají zařadit i „geopolitické zájmy Ruské federace a zvyšování jeho bojových schopností, které se dějí na hranicích Severoatlantické aliance, energetická závislost nebo proliferace zbraní hromadného ničení.“ V březnu 2022 pak řekl (video, čas 0:24), že „falešný pocit bezpečí skončil“. Doplnil, že „musíme být připravení na všechny typy hrozeb. Máme tady konvenční střet na Ukrajině, ale podcenit nemůžeme ani kybernetické a informační útoky, hybridní působení, nestátní aktéry, autoritářské režimy, terorismus, a rychlý vývoj v kosmickém prostoru.“ Uvedl také, že „příštím strategickým šokem může být nutnost Evropy bránit se masivnímu vojenskému útoku.“

Z těchto vyjádření vyplývá, že Aleš Opata skutečně dlouhodobě varoval před různými druhy hrozeb a konfliktů, včetně konvenční války. Výrok Petra Pavla proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Pavel v kontextu výroku mluvil o chystané novele Ústavy, která by měla rozšířit možnost vlády dočasně vysílat vojáky do zahraničí. Poukazuje na to, že již dříve tuto pravomoc vláda měla a vysvětluje její mechanismus.

V současné době může vláda vyslat české vojáky do zahraničí bez parlamentního souhlasu na nejvýše 60 dnů ve třech různých případech: při plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně, při účasti na mírových operacích a při záchranných pracích po živelních pohromách nebo haváriích. Pokud takovou akci do zmíněných 60 dnů Parlament neodsouhlasí, musí se vojáci vrátit. Parlament ovšem může takovou akci zrušit ještě před vypršením 60denní lhůty, pakliže se na tom usnese alespoň jedna jeho komora hlasy nadpoloviční většiny všech jejích členů.

Vláda Petra Fialy navrhuje současné znění článku 43 upravit (.pdf). Usiluje o to, aby Parlament nemusel schvalovat vyslání vojáků do zahraničí na nejvýše 60 dnů ani v případě ochrany „života a zdraví, ohrožení majetkových hodnot nebo bezpečnosti České republiky“ (.pdf, str. 1). V důvodové zprávě mezi argumenty pro doplnění čtvrtého případu vyslání vojáků uvádí (.pdf, str. 4) mj. i evakuaci českých občanů z Afghánistánu v srpnu 2021.

Stávající verze Ústavy, která na základě článku 43 umožňuje vládě ve třech případech vysílat vojáky do zahraničí, však platí teprve od roku 2000. V původní verzi Ústavy ČR z roku 1993 článek 43 hovoří o tom, že „vyslat ozbrojené síly mimo území České republiky lze jen se souhlasem obou komor.“ Novelizace Ústavy z roku 2000 pak přinesla rozšíření článku, a to mj. právě o pravomoc vlády vysílat vojáky do zahraničí na nejvýše 60 dnů bez předchozího schválení Parlamentem. K této změně došlo v reakci na vstup Česka do NATO a s tím souvisejícími spojeneckými závazky. Dle důvodové zprávy (.doc, str. 7, 10) k novele byla vládě přidělena tato působnost za účelem „pružnějšího operativního rozhodování“.

Petr Pavel tedy správně uvádí, že pravomoc vlády poslat vojáky do zahraničí na nejvýše 60 dnů i bez parlamentního souhlasu už v ČR existuje již delší dobu a vládní novela tak v tomto ohledu nepředstavuje výraznou změnu. Správně také popisuje mechanismus parlamentního schválení takové vojenské mise. Nepřesně se nicméně vyjádřil o čase, po který vláda již má daný nástroj k dispozici. Vláda může vojáky do zahraničí vysílat pouze od roku 2000, neplatí tedy, že vláda tuto pravomoc vždy, tedy např. od vzniku samostatné ČR. S ohledem na kontext výroku i relativně dlouhou dobu 22 let ale výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Vláda navrhuje (.pdf), aby změnou Ústavy mohla bez schválení Parlamentu sama rozhodovat o vyslání vojáků do zahraničí na maximálně 60 dnů nově i z důvodů ochrany „života a zdraví, ohrožení majetkových hodnot nebo bezpečnosti České republiky“ (.pdf, str. 1). V důvodové zprávě mezi argumenty uvádí (.pdf, str. 4) mj. i evakuaci českých občanů z Afghánistánu v srpnu 2021.

V současnosti existují pouze tři případy, kdy může vláda bez předchozího souhlasu Parlamentu rozhodnout o vyslání ozbrojených sil do zahraničí, a to maximálně na 60 dní: při plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně, při účasti na mírových operacích a při záchranných pracích po živelních pohromách nebo haváriích. K vyslání vojáků v ostatních situacích, tedy i za účelem záchrany českých občanů v zahraničí, tak dle Ústavy vláda potřebuje souhlas Parlamentu, a to i na dobu kratší než 60 dnů, což by měla novela změnit (.pdf, str. 1).

Pro úplnost doplňme, že stávající znění zákona i návrh novelizace (.pdf, str. 20) obsahují ustanovení, podle něhož může rozhodnutí vlády Parlament zrušit. K tomu přitom stačí „nesouhlasné usnesení jedné z komor přijaté nadpoloviční většinou všech členů komory“.

Vládní návrh novely Ústavy, tedy skutečně navrhuje, aby vláda mohla na dobu kratší než 60 dní vyslat vojáky do zahraničí bez předchozího souhlasu Parlamentu i v případě záchrany českých občanů. Výrok z tohoto důvodu hodnotíme jako pravdivý.