Miroslava Němcová mluví o připomínkách Hospodářské komory České republiky (HK) k navrhované novelizaci krizového zákona, kterou připravilo Ministerstvo vnitra. Tento návrh přišel poté, co ministr vnitra Hamáček již v červnu 2020 avizoval plánovanou změnu krizové legislativy.

Návrh novely bezpečnostního zákona i krizového zákona dokončilo Ministerstvo vnitra 21. září 2020. Z návrhu krizového zákona (.doc, str. 5) vyplývá, že mnohem podrobněji by měl být upraven Ústřední krizový štáb. Dále navrhuje zpřesnění toho, jak by měl stát vyplácet náhradu škod (str. 7).

Novela upravuje i podrobnosti stavu nebezpečí, která práva a svobody lze občanům omezit a které povinnosti uložit. Vedle nouzového stavu a stavu ohrožení státu zavádí i stav nebezpečí. (.doc, str. 1, 2) Tento mírnější stav by tak kromě krajů mohla vyhlásit i vláda, která v současnosti tuto pravomoc nemá.

Zákon také upřesňuje vztah krizového zákona k zákonu o svobodném přístupu k informacím. V současnosti stát podle důvodové zprávy (.doc, str. 3) dostává dotazy na krizová opatření i ochranu kritické infrastruktury, které ale nejsou dostatečně zdůvodněné a mohou sloužit k soukromým zájmům. Tyto žádosti údajně nyní nelze odmítnout, nicméně po změně zákona by stát nemusel poskytnout informace, „jejichž zveřejnění by mohlo ohrozit připravenost na krizové situace nebo účinnost krizových opatření, informace, jejichž zveřejnění by mohlo vést k ohrožení kritické infrastruktury, nebo informace označené jako zvláštní skutečnosti (…)“ (.doc, str. 7).

Připomínková řízení ke krizovému i bezpečnostnímu zákonu proběhla mezi 21. zářím a 6. říjnem 2020, tedy ve zkrácené lhůtě 10 pracovních dnů.

Co se týče Hospodářské komory České republiky, ta své připomínky v rámci připomínkového řízení podala v poslední den lhůty, 6. října 2020. Komora se nicméně ohradila (.doc, str. 1) proti „způsobu projednávání materiálu v mezirezortním připomínkovém řízení, kdy byla lhůta k připomínkám zkrácena na 10 pracovních dnů a předkladatel materiál zaslal výhradně jiným ministerstvům, samosprávním celkům a jejich asociacím, státním úřadům a jiným orgánům státní správy. Představitelé podnikatelů nebyli jako připomínková místa vůbec osloveny, a to přestože HK ČR je připomínkovým místem.“ Jelikož se dokument s připomínkami Hospodářské komory objevil v legislativním systému, HK zjevně připomínky poslala, přestože jako povinné připomínkové místo nebyla k podání připomínek vyzvána.

HK v sedmistránkovém dokumentu navrhuje novelu krizového zákona dále neprojednávat a doporučuje, aby stát přijal speciální zákonnou úpravu náhrady škody v souvislosti s krizovými opatřeními. „V kombinaci s rozšířením pravomocí policie, navýšením peněžitých sankcí a okleštěním možnosti náhrady škody způsobené státem v průběhu mimořádných stavů se předložené novely jeví jako významný zásah do demokratického zřízení,“ líčí v dokumentu (.doc, str. 2).

Výtky k navrhovanému znění krizového zákona měli také například Oldřich Kužílek (spoluautor zákona o svobodném přístupu k informací), server Neovlivní.cz, právníci Jan Kysela a Václav Vlk nebo Nadační fond nezávislé žurnalistiky. Opoziční politici se k původnímu návrhu na novelizaci krizové legislativy stavěli zdrženlivě.

Miroslava Němcová ve svém výroku mluví o pozměňovacích návrzích k vládnímu návrhu (.pdf) zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony, tzv. daňový balíček. Senátorka Němcová zde označuje za překvapivé, že Andrej Babiš, jehož vláda návrh zákona připravila a předložila (.pdf, str. 141), k němu předkládá pozměňovací návrh sám jako poslanec. Andrej Babiš pozměňovací návrhy jako poslanec skutečně předložil. A to hned dva, první 26. října a druhý 27. října.

První pozměňovací návrh je zřejmě ten, který má Miroslava Němcová na mysli. Jedná se totiž o pozměňovací návrh č. 6592 (.docx), kterým dochází ke zrušení superhrubé mzdy (str. 2) a zavedení dvojí výše sazby daně z příjmu (str. 3). A to ve výši 15 % u příjmů do 48násobku průměrné mzdy a ve výši 23 % u příjmu nad 48násobkem průměrné mzdy.

Druhý pozměňovací návrh nese číslo 6613 (.docx) a jde v něm o změnu zákona o dani z hazardních her. Navrhuje zvýšení sazeb daně z hazardních her. A to z 23 % na 25 % u kursových sázek, totalizátorových her, tombol a turnajů malého rozsahu a z 23 % na 30 % u binga a živé hry (str. 3)

První pozměňovací návrh č. 6592 (.docx) byl přijat a je nyní zařazen do sedmé části aktuální podoby návrhu zákona (.docx, str. 10), který byl schválen Poslaneckou sněmovnou a momentálně je projednáván v Senátu.

Dodejme, že dva pozměňovací návrhy předložil i předseda druhé koaliční strany, Jan Hamáček. Ve svém pozměňovacím návrhu, který nese číslo 6610 (.docx) pak taktéž navrhuje zrušení superhrubé mzdy (str. 2) a zavedení nové dvojí výše sazby pro výpočet daně z příjmu. Oproti návrhu Andreje Babiše ale navrhuje (str. 3) sazbu daně z příjmu ve výši 19 % u příjmů do 48násobku průměrné mzdy a 23 % u příjmů nad 48násobek průměrné mzdy. Tento pozměňovací návrh vzhledem k protichůdnému návrhu Andreje Babiše schválen nebyl.

Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček popisuje hlasování o návrhu tzv. daňového balíčku, které proběhlo v noci z 19. na 20. listopadu 2020. Poukazuje na to, že ve třetím čtení „byl přijat ještě opoziční návrh (návrh Pirátů na zvýšení slevy na poplatníka, pozn. Demagog.cz), který byl naprosto v nesouladu s nesouladem, to už byl nesoulad na druhou“, nicméně již podle něj nebylo možné celý návrh zákona vrátit do druhého čtení.

Legislativní proces projednávání návrhů zákonů začíná předložením návrhu předsedovi Poslanecké sněmovny, ten jej rozešle poslancům a klubům a případně vládě (pokud ta není předkladatelem) k vyjádření stanoviska. Předseda PS návrh postoupí organizačnímu výboru, který navrhuje zpravodaje pro první čtení a garanční výbor.

Po obecné rozpravě v prvním čtení může Sněmovna návrh zamítnout, vrátit k dopracování nebo přikázat k projednání výborům.

Následuje projednávání zákona určeným výborem, jak v obecné rozpravě, tak podrobné rozpravě, ve které poslanci vznáší pozměňovací návrhy. Ke konci výbor přijímá usnesení, ve kterém Sněmovně doporučí návrh přijmout, zamítnout, nebo vrátit k dopracování.

Při druhém čtení opět přichází obecná rozprava a po ní podrobná rozprava, kdy poslanci mohou předložit své pozměňovací návrhy, a nebo návrh na zamítnutí návrhu zákona, o kterém se hlasuje až ve 3. čtení. Pokud zákon poslanci nenavrhnou vrátit výboru k novému projednání, postupuje do třetího čtení. Ve druhém čtení mají poslanci také možnost navrhnout zamítnutí návrhu zákona, o tom se však hlasuje až po ukončení rozpravy ve třetím čtení.

Ve třetím čtení návrhu zákona se opět „koná rozprava, ve které však lze navrhnout pouze opravu legislativně technických, gramatických a písemných nebo tiskových chyb nebo podat návrh na opakování druhého čtení.“ Tato posloupnost třetího čtení vychází z § 95 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Po ukončení rozpravy se hlasuje o návrzích na opakování druhého čtení, pak o návrzích na zamítnutí návrhu zákona podaných ve druhém čtení a až následně o jádru třetího čtení, pozměňovacích návrzích k návrhu zákona.

Radek Vondráček tedy nemá pravdu v tom, že by se opakování druhého čtení navrhovalo již ve druhém čtení. Tyto návrhy se podávají až v průběhu rozpravy ve třetím čtení a poté se o nich hlasuje. Nicméně návrhy na zamítnutí návrhu zákona se opravdu podávají ve druhém a hlasuje se o nich ve třetím čtení před hlasováním o pozměňovacích návrzích.

Na společné tiskové konferenci 28. srpna 2020 Andrej Babiš (ANO) a Jan Hamáček (ČSSD) oznámili, že se dohodli na plánu zrušit superhrubou mzdu a zavést dvě sazby daně z příjmu fyzických osob, a to ve výši 15 % z hrubé mzdy při měsíčních příjmech do cca 140 000 Kč a 23 % při příjmech vyšších.

Uveďme, že vláda 24. června 2020 Poslanecké sněmovně předložila návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní, tedy tzv. daňový balíček. V něm se sice zrušení superhrubé mzdy (tedy § 6 odst. 12 zákona o daních z příjmů) původně nevyskytovalo (.pdf), Andrej Babiš i Jan Hamáček nicméně k daňovému balíčku předložili dva odlišné pozměňovací návrhy, které tento požadavek již obsahovaly.

Premiér Babiš navrhoval (.docx, str. 2–3, 7–8) po zrušení superhrubé mzdy základní sazbu 15 % z hrubé mzdy a druhou sazbu ve výši 23 %. Dodejme, že tento návrh Poslanecká sněmovna nakonec přijala a tyto body tak obsahuje Sněmovnou schválené znění (.docx, str. 8, 10) daňového balíčku.

Vicepremiér Hamáček naopak ve svém pozměňovacím návrhu prosazoval (.docx, str. 3, 6) sazby ve výši 19 % a 23 %. ČSSD se tak skutečně odchýlila od srpnové dohody s hnutím ANO a lze tedy říci, že tato dohoda „nepadla“ ze strany hnutí ANO, ale ČSSD.

Pro kontext však uveďme, že se tímto návrhem sociální demokraté vrátili k plánu, který byl součástí programového prohlášení vlády z června 2018 (.pdf, str. 5). V něm tehdy vláda uvedla, že navrhne „novou sníženou sazbu 19 % z hrubé mzdy. Stávající solidární zvýšení daně zachováme zavedením sazby 23 % z hrubé mzdy“.

Radek Vondráček ve svém výroku porovnává, jaký dopad na veřejné rozpočty ČR v roce 2021 by měly pozměňovací návrhy Andreje Babiše a Mikuláše Ferjenčíka k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní, tedy k tzv. daňovému balíčku. 

Andrej Babiš ve svém pozměňovacím návrhu č. 6592 navrhuje především zrušení (.docx, str. 2) tzv. superhrubé mzdy a zavedení dvojí výše sazby pro výpočet daně z příjmu (.docx, str. 3). Jedná se o 15% sazbu při výši příjmů do 48násobku průměrné mzdy, při příjmech vyšších o sazbu 23 %. 

V odůvodnění (.docx, str. 7–8) svého pozměňovacího návrhu Andrej Babiš skutečně tvrdí, že výpadek příjmů veřejných rozpočtů bude příští rok 79,2 mld. Kč. Z toho 52,1 mld. Kč připadá na státní rozpočet, 20 mld. Kč na rozpočet obcí a 7,1 mld. Kč na rozpočet krajů. Tento návrh byl Poslaneckou sněmovnou schválen v noci na 20. listopadu.

Hlavním předmětem pozměňovacího návrhu Mikuláše Ferjenčíka s číslem 6126 je výše základní daňové slevy na poplatníka. Poslanec Ferjenčík (Piráti) navrhuje (.docx, str. 4), aby došlo ke zvýšení této slevy ze stávajících 24 840 Kč na částku odpovídající průměrné hrubé měsíční mzdě v předminulém kalendářním roce. Pro rok 2021 by se tak jednalo o slevu 34 125 Kč (.docx, str. 3).

V odůvodnění svého návrhu Mikuláš Ferjenčík taktéž uvádí předpokládaný výpadek příjmů veřejných rozpočtů (.docx, str. 4), který by měl odpovídat zhruba 45 mld. Kč. Z toho 30,4 mld. Kč připadá na státní rozpočet, 10,6 mld. Kč na rozpočet obcí a 4 mld. Kč na rozpočet krajů. I tento pozměňovací návrh byl Poslaneckou sněmovnou schválen. 

Zmiňovaný vládní návrh zákona v podobě (.docx) doplněné o tyto a další přijaté pozměňovací návrhy byl Poslaneckou sněmovnou schválen a po projednání v Senátu se vrátil do Sněmovny s pozměňovacími návrhy.

Národní rozpočtová rada (NRR) spočítala, že zrušení superhrubé mzdy bude mít za následek výpadek ve veřejných rozpočtech 88 mld. Kč. Jedná se tedy o částku o 8,8 miliard vyšší, než jaký dopad předpokládá důvodová zpráva k pozměňovacímu návrhu Andreje Babiše. I tento rozdíl se však vejde do naší 10% tolerance. Propad příjmů kvůli zvýšení slevy na poplatníka navrženému Piráty NRR odhaduje na zhruba 40 mld. Kč. Zavedení daňového balíčku ve Sněmovnou schváleném znění by pak dle Národní rozpočtové rady znamenalo pro veřejné rozpočty výpadek ve výši 128 mld. Kč.

Uveďme, že podle ministryně financí Aleny Schillerové budou mít všechny schválené změny dopad na veřejné rozpočty ve výši 130 mld. Kč, z toho na zvýšení slevy na poplatníka připadne 35 mld. Kč. Její vyjádření o dopadu zrušení superhrubé mzdy na veřejné rozpočty se nám nicméně dohledat nepodařilo.

Pokud výpadky příjmů veřejných rozpočtů v důsledku obou návrhů sečteme, dostaneme číslo 124,2 mld. Kč. Tedy zhruba tolik, kolik uvádí předseda Sněmovny Radek Vondráček. Jím uváděná částka 79,2 mld. Kč pak odpovídá výši odhadovaného výpadku veřejných rozpočtů, která je uvedena v důvodové zprávě k pozměňovacímu návrhu Andreje Babiše na zrušení superhrubé mzdy. Radkem Vondráčkem zmiňované částky odpovídají i odhadům Národní rozpočtové rady, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

V současnosti je podle § 35ba zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, základní sleva na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob stanovena na 24 840 Kč.

Poslanecká sněmovna 19. listopadu 2020 ve třetím čtení schválila návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní (tzv. daňový balíček), jenž se mimo jiné týká i zákona o daních z příjmů. Podle Sněmovnou schváleného znění tohoto návrhu (.docx, str. 14) základní daňová sleva na poplatníka odpovídá „průměrné hrubé měsíční nominální mzdě přepočtené na plně zaměstnané v národním hospodářství za předminulý kalendářní rok zveřejněné Českým statistickým úřadem“. Pro rok 2021 by se tedy brala v úvahu hodnota z roku 2019, která podle údajů ČSÚ odpovídala částce 34 125 Kč.

Citovaný návrh zákona kromě zvýšení slevy na poplatníka také ruší (.docx, str. 7) tzv. superhrubou mzdu (§ 6 odst. 12 zákona o daních z příjmů), ale zároveň nezvyšuje základní 15% sazbu daně (.docx, str. 9). Uveďme, že výsledná podoba návrhu zákona je kombinací několika protichůdných pozměňovacích návrhů a v součtu přináší výrazné snížení příjmů veřejných rozpočtů pro příští rok odhadované na 130 mld. Kč. Sami poslanci vyjadřují nespokojenost s tím, že návrh v této podobě prošel. 

V době rozhovoru návrh projednávaly senátní výbory. Následně o něm 10. prosince jednal Senát, jehož členkou je od října 2020 také Miroslava Němcová, a vrátil ho zpět Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy.

Součástí těchto pozměňovacích návrhů (.pdf) je i navýšení základní daňové slevy na poplatníka ze současných 24 840 Kč na 27 840 Kč v roce 2021 a na 30 840 Kč od roku 2022 (.pdf, str. 3–4). Zde je důležité uvést, že právě toto navýšení v Senátu společně navrhly senátní kluby ODS, TOP 09, KDU-ČSL a nezávislých a PROREGION spolu s několika dalšími senátory. Záměr zvýšit základní daňovou slevu na poplatníka o 3 000 Kč vyjádřili senátoři ODS například již 2. prosince 2020. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý.

Pozměňovací návrh (.docx), který Andrej Babiš předložil 26. října 2020 k tzv. daňovému balíčku, obsahuje zrušení superhrubé mzdy (str. 2, 9) a zdaňování hrubé mzdy zaměstnanců sazbou 15 nebo 23 % (str. 3, 10). 19. listopadu při hlasování v Poslanecké sněmovně byl tento pozměňovací návrh přijat, a tyto body jsou tak zahrnuty ve znění daňového balíčku, které schválila Sněmovna (.docx, str. 7, 9).

Návrh zákona, kterým by také došlo ke zrušení superhrubé mzdy (§ 6 odst. 12 zákona o daních z příjmů), předložila skupina poslanců ODS 6. srpna 2018. Na rozdíl od návrhu Andreje Babiše ODS prosazovala zavedení jednotné sazby daně z příjmu ve výši 15 % z hrubé mzdy (.pdf, str. 3).

Senátorka Němcová ve svém výroku hovoří o tom, že ODS s tímto návrhem z roku 2018 přišla v období prosperity. Jako faktor, kterým lze poměřovat období prosperity a období krizové, lze považovat vývoj hrubého domácího produktu. Ten v uváděném roce 2018 vzrostl oproti přecházejícímu roku o 3,2 %. Z níže uvedeného grafu vyplývá, že rok 2018 byl součástí několikaletého období, během kterého stabilně rostl HDP. Údaje pro rok 2020 zatím nejsou konečné, předběžný odhad za 3. čtvrtletí počítá s meziročním poklesem HDP o 5,8 % kvůli dopadům pandemie covidu-19.

6. srpna 2018 skupina poslanců ODS předložila návrh novely zákona o daních z příjmů, kterým mělo dojít ke zrušení superhrubé mzdy a zavedení jednotné „sazby daně z příjmu z hrubé mzdy ve výši 15 %“ (.pdf, str. 3). Tento krok vyplýval z volebního programu strany před parlamentními volbami 2017.

Vláda k návrhu ODS vydala nesouhlasné stanovisko (.pdf), přestože zmínila, že se jedná o „pozitivní krok směrem ke zjednodušení systému zdaňování příjmů ze závislé činnosti“ (str. 1). Jako jeden z nedostatků uvedla, že finanční dopady byly podhodnoceny a podle propočtů Ministerstva financí by ve veřejných rozpočtech došlo k výpadku až 75 miliard korun (str. 2).

Vláda také ve stanovisku upozornila na to, že návrhem ODS by došlo ke zrušení solidární daně bez náhrady. Uveďme, že současná vláda ve svém programovém prohlášení z června 2018 také přislíbila zrušení superhrubé mzdy (.pdf, str. 5). Na rozdíl od ODS tehdy nicméně vláda upřednostňovala zavedení dvou sazeb daně z příjmů, a to základní 19% a zvýšenou 23% sazbu, čímž by solidární zdanění zůstalo zachováno.

Andrej Babiš pak po jednání vlády v září 2018 označil tento návrh ODS za komický. 1. prosince 2019 například v Otázkách Václava Moravce vyzval Petr Fiala Andreje Babiše k podepsání společné dohody o zrušení superhrubé mzdy, kterou premiér Babiš nazval slovy „megapodvod“ (video, čas 43:07). Zmínil také, že se jedná o demagogii a že by stát zrušení stálo 80 miliard korun a zničilo by české hospodaření a ekonomiku (čas 44:38).

Pro úplnost dodejme, že Poslanecká sněmovna v noci z 19. na 20. listopadu 2020 schválila návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní, tedy tzv. daňový balíček. Toto Sněmovnou schválené znění návrhu obsahuje zrušení superhrubé mzdy (.docx, str. 8) a zavedení 15% a 23% sazby daně z příjmu (str. 10), což ve svém pozměňovacím návrhu k daňovému balíčku navrhl Andrej Babiš (.docx, str. 2–3).

Elektronická evidence tržeb (EET) byla pozastavena již v březnu 2020, a to na dobu trvání nouzového stavu včetně následujících tří měsíců. Důvodem (.pdf, str. 3) iniciace této změny byly negativní ekonomické dopady na podnikatele z důvodu zavedení opatření proti koronaviru. Další změna zákona o EET přišla v polovině května v souvislosti s koncem nouzového stavu. EET byla odložena do konce roku 2020. Senát však navrhoval pro některé obory odložení až do poloviny roku 2023, přičemž by se jednalo o ty, pro které měla tato povinnost začít platit teprve od května tohoto roku. Poslaneckou sněmovnou byl však schválen termín odkladu navrhovaný v původním znění (.pdf).

V polovině října pak vláda schválila odklad EET, a to až do konce roku 2022. Odklad se vztahuje na všechny obory jednotně. Novela zákona o EET (.pdf) věnující se tomuto posunu byla v Poslanecké sněmovně následně schválena 21. října.

Poslanec ODS Stanjura podal k březnové novele zákona o EET pozměňovací návrh (.docx, str. 2), který navrhoval změnu ve třech variacích. Konkrétně požadoval prodloužení doby odkladu po konci nouzového stavu až o jeden rok, namísto původních tří měsíců. Vláda k tomuto pozměňovacímu návrhu přijala nesouhlasné stanovisko a žádná z variant nebyla přijata. 

Další tři pozměňovací návrhy podal Stanjura ke květnovému návrhu novelizace. V rámci nich byly předloženy změny od prodloužení odkladu EET do roku 2022 (.docx, str. 2) v různém rozsahu (.docx, str. 2–3) až po její celkové zrušení (.docx, str. 2). V rozpravě se k těmto návrhům přihlásil poslanec ODS Munzar. Další poslanec ODS Skopeček pak podal pozměňovací návrh (.docx, str. 1), kterým navrhoval odklad EET v délce jednoho roku po ukončení nouzového stavu. Během rozpravy však dodal, že ideální by bylo zrušení EET jako celku. Vláda ke všem zmíněným pozměňovacím návrhům zaujala nesouhlasné stanovisko a žádný z nich nebyl přijat.

V rámci poslední novelizace zákona o EET nebyl zástupci ODS podán žádný pozměňovací návrh. Všichni přítomní poslanci ODS však hlasovali pro celkové zrušení EET, které navrhoval prostřednictvím jediného pozměňovacího návrhu k této novelizaci poslanec SPD Hrnčíř (.docx). Vláda k němu taktéž vyjádřila nesouhlasné stanovisko a sněmovnou nebyl přijat. 

Již v březnu ODS navrhovala odklad záloh plateb na daně, odklad plateb zdravotního a sociálního pojištění či odklad závěrečných vln EET. Dodejme, že kritika EET ze strany ODS není novinkou a objevuje se od jejího zavedení. Předseda ODS Fiala se po prvním odkladu EET vyjádřil pozitivně k jejímu pozastavení, které by podle něj mělo ideálně setrvat až do následujících sněmovních voleb. Na počátku května ministryně financí Schillerová v souvislosti s odložením EET uvedla, že je třeba pružně reagovat na současnou krizi a ulevit ekonomice, protože je důležité, aby podniky nějakým způsobem fungovaly. V rámci rozpravy na půdě Poslanecké sněmovny se pak Schillerová vyjádřila k celkovému zrušení EET kriticky, kdy uvedla, že takovou změnu nebude nikdy akceptovat.

Pro lepší porozumění výroku Miroslavy Němcové jej nejprve zasaďme do kontextu jejích slov: „(…) uvedu jeden příklad, například zrušení EET. Kdy my jsme periodicky navrhovali zrušení elektronické evidence tržeb ještě na začátku v letošním prvním vyhlášení nouzového stavu v těch jarních měsících. Paní ministryně neustále tvrdila, že to neudělá, prodlužovala lhůtu, od kdy by to bylo. Přičemž tehdy to mělo dopadnout na lékaře, na drobné živnostníky, jako jsou kadeřníci a podobně, a ti zrovna v té době to měli velmi těžké. Takže nakonec paní ministryně přistoupila na ty návrhy ODS, které vedly ke zrušení EET, čili tyhle ty příklady tam byly už dříve, kdy hnutí ANO pochopilo, že některá věc je dobrá. Vzali ji až poté, kdy ji předtím několikrát odmítali.“ Senátorka Němcová tedy poukazuje na to, že ministryně financí nakonec přistoupila na návrhy na zrušení elektronické evidence tržeb, které ODS předkládala v době, kdy se blížilo spuštění třetí a čtvrté vlny EET. Ta se měla původně od 1. května 2020 vztahovat mimo jiných na lékaře, kadeřníky atd.

První změna týkající se elektronické evidence tržeb (EET) přišla v březnu v souvislosti s nouzovým stavem a zaváděním opatření proti koronaviru. Vláda schválila její pozastavení na dobu trvání nouzového stavu včetně následujících tří měsíců. Původně vláda plánovala odložení povinnosti EET pouze pro třetí a čtvrtou vlnu, která měla začít platit v květnu tohoto roku, ale vzhledem k zavádění omezení a celkové situaci byla tato povinnost odložena pro všechny obory (.pdf, str. 3).

Další prodloužení odkladu přišlo v květnu, konkrétně do konce roku 2020. Senát (.pdf, str. 3) navrhoval delší odklad pro obory, na které se EET měla vztahovat nově až tento rok. Sněmovnou byl však přijat návrh v původním znění (.pdf, str. 2). V říjnu přišla zatím poslední změna vztahující se k EET. Bylo rozhodnuto, že odklad potrvá do konce roku 2022 (.pdf, str. 2). Odborníci osloveni ČTK uvedli, že tento odklad může ve finále znamenat i faktický konec EET. 

Ministryně financí Schillerová v říjnu uvedla, že v současné době je prioritou záchrana podnikání, přičemž nastavení rovných podmínek, jakožto hlavního cíle EET, lze dosáhnout až poté. Obdobně ministryně Schillerová argumentovala již dříve. V květnu uvedla, že „v tuto chvíli je důležité, aby podniky vůbec fungovaly“. Dodala, že se nejedná o rezignaci na zmíněný cíl, a tedy zajištění řádného výběru daní a narovnání podmínek v podnikání, ale že jde o reakci na současnou krizi. Celkové zrušení EET však odmítla. Na plénu Poslanecké sněmovny ministryně Schillerová uvedla, že jej nikdy nebude akceptovat.

V rámci vývoje zmíněných změn, které se týkají EET, podávali poslanci ODS různé pozměňovací návrhy. Některé z nich se týkaly delšího odkladu, jiné úplného zrušení. Zmínit můžeme například pozměňovací návrhy poslance Stanjury, který navrhoval delší odklad v březnu (.docx, str. 2) i v květnu (.docx, str. 2). V květnu navrhoval i možnost celkového zrušení EET (.docx, str. 2). Delší odklad navrhoval i poslanec Skopeček (.docx, str. 1). Ani jeden z pozměňovacích návrhů nebyl přijat a vláda k nim zaujala nesouhlasné stanovisko. V říjnu pak všichni přítomní poslanci ODS hlasovali pro pozměňovací návrh poslance SPD Hrnčíře (.docx), jehož cílem bylo úplné zrušení EET. 

V případě březnové, květnové i říjnové novely se jednalo o vládní návrhy, přičemž zástupcem navrhovatele bylo ministerstvo financí. Ministryně Schillerová již na jaře uznala nutnost odkladu EET z důvodu negativních dopadů koronaviru na podnikatele. Celkové zrušení však odmítla. Ačkoliv poslanci ODS předložili či podpořili konkrétní pozměňovací návrhy, týkající se prodloužení odkladu či úplného zrušení, žádný z nich nebyl vládou podpořen či přijat. Na závěr dodejme, že ačkoliv někteří odborníci tento odklad spojují i s možným koncem EET, v současné době o zrušení nelze formálně hovořit. Systém jako takový stále běží, byť na dobrovolně bázi, a podnikatelé tak mohou stejným způsobem evidovat tržby i v současné době.