Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová v rozhovoru pro Seznam Zprávy reagovala na projev, který Miloš Zeman přednesl při ceremonii udělování státních vyznamenání dne 7. března. Prezident Zeman se v něm vyjádřil k návrhu poslankyně Barbory Urbanové (hnutí STAN), která na konci února na svém Twitteru oznámila, že hodlá na státní vyznamenání navrhnout ukrajinského prezidenta Zelenského.

Prezident Zeman v proslovu řekl, že Zelenskému udělí nejvyšší státní vyznamenání, Řád Bílého lva, což odůvodnil tím, že podle něj projevil „odvahu a statečnost“. Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček poté pro ČTK uvedl, že Zelenskyj by měl vyznamenání dostat 28. října 2022. Výrok Pekarové Adamové proto hodnotíme jako pravdivý.

Doplňme, že podle zákona o státních vyznamenáních České republiky mohou návrhy na propůjčení nebo udělení vyznamenání prezidentovi předkládat „Poslanecká sněmovna, Senát a vláda“. Prezident se pak může rozhodnout udělit ocenění i bez jejich návrhu.

Poslanecká sněmovna o seznamu navržených osob vždy nejdříve hlasuje a až poté jej předkládá prezidentu republiky. Naposledy o nominacích na státní vyznamenání Sněmovna rozhodovala v červnu 2021. Sněmovna tedy může při příštím projednávání seznamu kandidátů na ocenění zahrnout mezi navržené osobnosti i ukrajinského prezidenta Zelenského.

Prezident Zeman dlouhodobě prezentoval své vstřícné názory vůči Rusku a Putinově politice. Jako první příklad můžeme uvést Zemanův postoj vůči sankcím, které byly na Rusko uvaleny v reakci na anexi Krymu. Například během shromáždění Rady Evropy v roce 2017 se vyjádřil v tom smyslu, že sankce jsou strategie, při níž prohrávají obě strany. Zároveň uvedl, že sankce vedou k posilování popularity představitelů států, na které jsou uvaleny. Anexi Krymu označil za „hotovou věc“. 

Ve svém rozhovoru pro ČTK již krátce po anexi Krymu v roce 2014 také uvedl: „Něco jiného je obsazení Krymu, který nikdy k Ukrajině nepatřil, ten daroval Nikita Chruščov Ukrajině v roce 1954, aniž by se kohokoli ptal. Nu, a něco úplně jiného je vpád na území cizího státu.“

Své stanovisko Miloš Zeman zopakoval i po jednání s ruským prezidentem Putinem v Soči. Při něm řekl, že sankce by se měly zrušit, a potvrdil, že podle něj Krym patří Rusku. Zemanovo vyjádření bylo příznivě přijato především v Rusku, kde tamní politici jeho projev prezentovali jako faktické uznání ruských nároků na okupovaný poloostrov Krym.

Miloš Zeman zastával postoje vyhovující Rusku i v kauze otravy bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v roce 2018. Britští vyšetřovatelé tehdy oznámili, že k otravě Skripalových došlo nervově paralytickou látkou novičok. Za pachatele útoku byli britskou stranou označeni ruští občané známí jako Alexandr Petrov a Ruslan Boširov. Britská premiérka Theresa May pak v roce 2019 na summitu G20 během setkání s Putinem řekla, že Velká Británie má důkazy, že za útokem stojí Rusko.

Zeman pak v reakci na danou kauzu a na britské obvinění Ruska veřejně oznámil, že i v České republice se vyráběl a testoval jed novičok. „Závěr je, že u nás byl vyráběn a testován novičok, byť v malém množství, a poté zničen. … Je pokrytectví předstírat, že tomu tak nebylo,“ řekl k věci. Tato Zemanova vyjádření obratem využilo Rusko, aby označilo britská obvinění z účasti na útoku jako vykonstruovaná. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová například uvedla, že britská vláda v případu otrávení bývalého dvojího agenta Sergeje Skripala a jeho dcery lže. Obvinění označila jako „žvást“ a vyzvala NATO, aby vysvětlilo, proč „tajilo“ informace o novičoku v České republice.

Podobnou roli sehrál prezident Zeman i v kauze Vrbětice. 17. dubna 2021 premiér Babiš a ministr vnitra Hamáček oznámili (video), že má Česká republika na základě zpráv bezpečnostních složek důvodné podezření na zapojení ruské tajné služby GRU do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014. V té době se v Česku měli pohybovat opět Alexandr Petrov a Ruslan Bošilov, policie přitom oznámila, že po těchto osobách pátrá.

Zeman se po týdnu od vystoupení Babiše a Hamáčka ke kauze také veřejně vyjádřil. Řekl, že existují 2 vyšetřovací verze, z nichž pouze jedna uvádí, že za útokem stálo Rusko. Toto tvrzení o více vyšetřovacích verzích bylo poté odmítnuto jak premiérem Babišem, tak ministrem vnitra Hamáčkem. Server Seznam Zprávy poté pátral, kdo informaci o více vyšetřovacích verzích Zemanovi předal. Podle jejich informací toto prezidentu Zemanovi nesdělily ani Bezpečnostní informační služba, ani Národní centrála proti organizovanému zločinu, ani Nejvyšší státní zastupitelství. Hrad na dotazy o původu svých informací neodpověděl.

Zemanovo vyjádření potom hojně přebírala ruská média, která své čtenáře informovala, že podle Zemana neexistují žádné důkazy o tom, že by se ve Vrběticích pohybovali ruští agenti. Šéf zahraničního výboru Státní dumy Leonid Sluckij následně oznámil, že by se Česko mělo Rusku omluvit. Předseda ruské Dumy Vjačeslav Volodin pak prohlásil, že se Česko samo zahnalo do kouta a Rusové by měli vzdát Zemanovi čest.

Zeman se také vyjádřil (video, 36:25) k napjaté situaci před vypuknutím ruské invaze na Ukrajinu. „Podívejte se, Rusové nejsou blázni. Útok na Ukrajinu by pro ně znamenal čistý zisk jenom v tom, že dají Ukrajině jakési vojenské varování, ale daleko větší ztrátu v podobě nejrůznějších sankcí, a když si srovnáte zisk a ztrátu, tak protože nejsou neinteligentní, no, tak jim vyjde, že by na tom prodělali,“ řekl 6. února prezident.

17. února, tedy týden před začátkem invaze, Miloš Zeman pro MF DNES označil informace amerických tajných služeb za „blamáž“. Uveďme, že tajné služby USA 11. února přišly s informací, že by ruská invaze na Ukrajinu měla začít 16. února. Nakonec Rusko útok zahájilo ráno 24. února.

Z výše uvedených veřejných vystoupení prezidenta Zemana vyplývá, že v minulosti opakovaně vyjadřoval postoje, které byly v Rusku příznivě vnímány. V případě anexe Krymu veřejnost přesvědčoval, že bychom za tento akt Rusko neměli trestat sankcemi a že anexe je již hotová věc. Bagatelizoval zprávy tajných služeb o hrozící invazi Ruska na Ukrajinu. V kauzách Skripal a Vrbětice zastával pozici, jež umožnila Rusku zpochybňovat závěry českých a britských vyšetřovatelů. Opakovaně tak podporoval ruské vedení při mezinárodních sporech. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý. 

Na závěr dodejme, že ruský novinář Dmitrij Smirnov v roce 2018 po Zemanově znovuzvolení českým prezidentem na svém twitterovém účtu uvedl: „Náš člověk v Praze na dalších pět let. V Česku proběhla inaugurace Miloše Zemana.“

V červenci 2021 vyšla na webových stránkách prezidenta Ruské federace esej O jednotě Rusů a Ukrajinců, pod kterou je sám Vladimir Putin podepsán. Zdali ji skutečně napsal však není jisté. Hlavní myšlenkou textu je, že Rusové a Ukrajinci jsou jeden národ, který je, a v historii býval, uměle rozdělován nepřáteli. Samotné slovo Ukrajina by pak mělo značit hranici nebo pohraniční oblast, nikoliv samostatný stát. 

Ve svém projevu na konci února 2022 Putin zpochybnil státnost Ukrajiny a uznal nezávislost jejích východních separatistických území. Uvedl také, že „Rusko učinilo vše pro zachování územní celistvosti Ukrajiny, vše je ale marné“. Dříve také zmínil, že pokud Ukrajina nebude k Rusku přátelská, nemá právo na existenci. 

O Ukrajincích v tomto kontextu opět hovořil jako o větvi ruského národa, podobně jako tomu má být v případě Bělorusů. Vznik Ukrajiny pak měl být pouze důsledkem rozpadu Sovětského svazu, země podle něj nemá samostatnou historii. To vše odpovídá myšlence trojjediného ruského národa, který by se měl skládat z Velkorusů, Bělorusů a Malorusů, tedy Ukrajinců. Tomu odpovídá i jeho pohled na ukrajinštinu jako na pouhý dialekt ruštiny. Právě kvůli údajné absenci vlastní státnosti a historie může sice Ukrajina formálně jako stát existovat, ale jen v nějakém vztahu s Ruskem.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Pekarová Adamová zmiňuje také anexi Krymu. Konflikt započal 27. února 2014, kdy muži v neoznačených uniformách (tzv. zelení mužíčci) začali na poloostrově obsazovat strategická místa, například letiště. Je důležité zmínit, že po dřívějším popírání, že by tito vojáci měli s Ruskem co do činění, později prezident Putin přiznal, že tyto neoznačené vojáky vyslalo Rusko. 1. března se pak ustavila krymská autonomní vláda v čele se Sergejem Aksjonovem. Ta převzala kontrolu nad bezpečnostními silami v oblasti a o pomoc požádala právě ruského prezidenta. Už 9. března ruští vojáci obsadili hranici mezi okupovaným Krymem a Ukrajinou. V problematickém a Západem neuznávaném referendu ze 17. března se pak údajně 96,6 % voličů vyslovilo pro připojení k Rusku.

Musíme nicméně také zmínit, že Rusko se zavázalo nezávislost a hranice Ukrajiny dodržovat. Má se také zdržet hrozby silou či použití síly proti územní celistvosti a politické nezávislosti Ukrajiny. Tyto závazky spadají pod bezpečností záruky tzv. Budapešťského memoranda, které uzavřela Ukrajina, Rusko, USA a Velká Británie v roce 1994. V roce 2004 byla navíc podepsána smlouva ošetřující východní hranici Ukrajiny. Ta byla schválena parlamenty obou zemí a později ji podepsali i oba prezidenti.

Uveďme také, že se po internetu již od invaze na Krym šíří dezinformace o údajné faktické neexistenci Ukrajiny. Podle příspěvků si Ukrajina od roku 1991 nezaregistrovala své hranice u OSN, a proto jako stát neexistuje. Tyto zprávy jsou samozřejmě nepravdivé, státy nejsou povinny si své hranice nikterak registrovat. Celé situaci jsme se věnovali již dříve. 

Poslanec Bartošek zde hovoří o zavedení tzv. humanitárních koridorů. Ty byly poprvé dohodnuty ruskou a ukrajinskou stranou při jednáních 3. března. Měly ve vybraných oblastech zavést dočasné příměří, aby mohlo být z obléhaných měst evakuováno civilní obyvatelstvo.

V sobotu 5. března tak měl klid zbraní platit v oblasti přístavního města Mariupolu. Ruská armáda ho však nepřestala ostřelovat a plán do fáze evakuace ani nedospěl. Porušení dohody oznámilo vedení města a později také ukrajinské ministerstvo zahraničí. Stejná situace se poté ve městě opakovala i v následujících dnech.

Ministerstvo zahraničí Ukrajiny se vyjádřilo, že ruská strana nedbá na naléhání mezinárodních humanitárních organizací, například Červeného kříže, které zastavení ostřelování požadují. Ruské ministerstvo obrany zároveň z porušení příměří obvinilo ukrajinskou stranu a uvedlo, že civilisté nemohou použít koridor z Mariupolu, protože jim v tom zabraňují tamní nacionalisté. Ukrajinské ministerstvo zahraničí ruské znemožnění humanitárních koridorů označilo za čin porušující Ženevské úmluvy. 

Totéž se údajně odehrálo i v případě dalších ukrajinských měst, Volnovachy, Sum či Charkova. A k obdobným problémům mělo docházet i na jiných místech vyznačené humanitární trasy.

V průběhu dalších rusko–ukrajinských jednání 7. března nabídla ruská strana vytvoření dalších koridorů. Ty však mají vést převážně do Ruska a Běloruska, a sice z měst Kyjeva, Charkova, Sum, Mariupolu a dalších. Kyjev ruský návrh odmítl.

Zprávy o porušení humanitárních koridorů ze strany Ruska vycházejí převážně z ukrajinských oficiálních zdrojů. Pro úplnost se krátce zaměřme také na informace od mezinárodních organizací. Provozní ředitel Mezinárodního výboru Červeného kříže Dominik Stillhart v této souvislosti uvedl, že se v neděli 6. března někteří zaměstnanci Červeného kříže pokusili dostat z obleženého města Mariupolu po dohodnuté trase humanitárního koridoru. Ta však byla podle Stillharta zaminovaná – neuvádí nicméně kým. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se vyjádřil konkrétněji: „Útok prezidenta Putina pokračuje. A humanitární dopady jsou devastující. (…) Existují velmi důvěryhodné zprávy o tom, že se civilisté při pokusech o evakuaci dostali pod palbu. Cílení na civilisty je válečný zločin.“ Stoltenberg tedy z neumožnění bezpečné evakuace civilistů obvinil Rusko.

Na začátek uveďme, že se v souladu s výrokem Jana Bartoška soustředíme především na informace z 5. a 6. března, nicméně uvádíme také další případy zveřejněné ke dnu konání rozhovoru, tedy k 8. březnu 2022. Následující odůvodnění je pak založeno především na výčtu zpráv z různorodých médií, ale také na vyjádření politických představitelů či OSN. 

Například podle Rádia Svobodná Evropa došlo v neděli 6. března k zabití nejméně tří civilních obyvatel, z toho dvou dětí, v Irpini. Mělo se tak stát ve chvíli, kdy se rodina snažila z města uprchnout. Fotografie (video, 7:06) těchto obětí, které zasáhl minometný granát, se objevila v mnoha médiích.

O útocích na civilní cíle hovoří také USA nebo Velká Británie. Britská rozvědka ve své zprávě na twitteru 6. března uvedla, že Ruská federace na ukrajinský odpor reaguje „cílením na obydlené oblasti na mnoha místech, včetně Charkova, Černihivu a Mariupolu“. Zprávy o ostřelování civilních cílů v Charkově a okolí se objevily již na začátku března.

Také americký ministr zahraničí Antony Blinken uvedl (video, 00:27), že měl možnost vidět velmi důvěryhodné zdroje popisující záměrné ruské útoky na civilisty.

Twitterový účet kyjevského listu @KyivIndependent zveřejnil informaci, že 7. března bylo v obytné části města Sumy zabito 10 lidí. O tomto útoku hovoří jako o cíleném. 

Dalším příkladem může být ruské ostřelování evakuačního humanitárního koridoru z přístavního města Mariupol. Rusko tehdy porušilo svou stranu dohody o klidu zbraní a k možnosti evakuace civilistů tak nedošlo. Podle více zdrojů útoky zasáhly také nemocnice, školy nebo školky. 

Zdali jsou útoky na civilisty skutečně cílené, je velmi obtížné ověřit. OSN uvádí, že podle jejich odhadu k 8. březnu zemřelo 474 civilistů. Ukrajinská velvyslankyně při Radě OSN za příčinu označila „nevybíravé bombardování a ostřelování obytných oblastí ve velkých městech“. O úmyslnosti těchto útoků tak hovoří jak USA, tak i Velká Británie, jak již bylo zmíněno výše. Rusko nicméně útoky na civilní oblasti opakovaně odmítá. 

2. března 2022 ruské letouny vletěly do švédského vzdušného prostoru nad Baltským mořem, východně od ostrova Gotland. Jednalo se o dva stíhací letouny Su-27 a dva taktické bombardéry Su-24. 

V reakci na toto narušení švédské letectvo vyslalo do oblasti své JAS-39 Gripen, které incident zdokumentovaly a vyfotografovaly. 

Velitel švédského letectva Carl-Johan Edström v oficiálním prohlášení označil jednání Ruska jako neakceptovatelné a neprofesionální. Zároveň zdůraznil, že v současné situaci Švédsko vnímá tento incident velmi vážně. Švédský ministr obrany Peter Hultqvist pak uvedl, že toto narušení vzdušného prostoru Švédska povede k diplomatické reakci.

Vláda Petra Fialy ve svém programovém prohlášení uvádí: „Budeme navyšovat výdaje na obranu země v souladu s našimi aliančními závazky tak, aby dosáhly úrovně 2 % HDP už v rozpočtu na rok 2025.“ Zároveň se zde zavazuje „prosazovat legislativní zakotvení této úrovně obranných výdajů jako minimální hranice“. K navyšování rozpočtu má podle dřívějšího vyjádření ministryně obrany Jany Černochové docházet postupně o přibližně 10 miliard korun ročně.

Ve vládou připraveném návrhu rozpočtu, který v prvním čtení schválila Sněmovna 18. února, měl činit rozpočet Ministerstva obrany 88,1 miliardy (.pdf, str. 6). Doplňme, že na žádost ministryně Černochové také vláda 2. března rozhodla o vyčlenění další miliardy na nákup ručních zbraní pro armádu, a to v reakci na válku na Ukrajině. 10. března poté Poslanecká sněmovna schválila návrh rozpočtu i ve třetím čtení, včetně tohoto zvýšení o 1 miliardu Kč (.pdf, str. 1). Ministerstvo obrany by tak v roce 2022 mělo mít k dispozici 89,1 miliardy Kč.

V roce 2021 měl podle původního návrhu vlády Andreje Babiše činit rozpočet Ministerstva obrany 85,4 miliardy Kč (.pdf, str. 14). Menšinová vláda hnutí ANO a ČSSD tehdy pro schválení zákona o státním rozpočtu musela získat podporu KSČM, která s výší prostředků vyčleněných pro Ministerstvo obrany nesouhlasila. Nakonec proto Sněmovna odhlasovala snížení obranného rozpočtu o 10 miliard na 75,4 miliardy Kč (.pdf, str. 32). V průběhu roku 2021 nicméně předešlá vláda navýšila rozpočet resortu obrany zpět na 85,4 miliardy Kč. V roce 2022 by oproti tomuto číslu měl být rozpočet vyšší o 3,7 miliardy.

Doplňme, že původní návrh rozpočtu pro rok 2022 připravený minulou vládou Andreje Babiše počítal pro Ministerstvo obrany s částkou 93,5 miliardy. Vláda Petra Fialy ve svém předloženém návrhu proti tomu pracovala s číslem o 5,4 miliardy nižším. Podle zprávy Ministerstva financí je tento pokles umožněn „zejména v důsledku nerealizované zakázky na nákup bojových vozidel pěchoty BVP.". Ta má představovat úsporu ve výši 4,8 miliardy.

Jan Bartošek ve svém výroku říká, že vláda deklarovala svůj dlouhodobý cíl posilovat rozpočty Ministerstva obrany. Takovýto závazek skutečně obsahuje programové prohlášení vlády a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Pro kontext doplňme, jak se vyvíjely výdaje státního rozpočtu v poměru k HDP od vstupu České republiky do NATO v roce 1999 (viz graf níže). Naposledy, tedy v roce 2021, hospodařilo Ministerstvo obrany s prostředky ve výši 85,4 miliardy Kč, což odpovídalo 1,45 % HDP. Podle současného návrhu rozpočtu, který schválila Poslanecká sněmovna, by resort obrany měl mít v roce 2022 k dispozici 89,1 miliardy Kč, tedy částku větší než v předchozím roce. Při vyjádření v poměru k HDP je nicméně toto číslo menší než v roce 2021 a představuje jen 1,35 % HDP.

Aktivní záloha je součástí zálohy ozbrojených sil České republiky, která se zřizuje na základě zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti. Příslušníci aktivní zálohy tráví několik týdnů v roce vojenským výcvikem a zbylý čas se věnují civilnímu zaměstnání.

Po ruské invazi na Ukrajinu se v médiích objevily informace, že roste počet zájemců o vstup do aktivní zálohy. Na náš dotaz nám to potvrdila Magdalena Dvořáková z Oddělení komunikace s veřejností Kanceláře náčelníka Generálního štábu Armády ČR: „Zájem o službu v aktivní záloze a o účast na dobrovolném vojenském cvičení je nyní desetkrát větší než před 24. únorem.“ Od 24. února je evidován také dvojnásobný zájem o službu v armádě. O 200 % se podle Dvořákové zvýšila návštěvnost webu kariera.army.cz.

Doplňme, že Ministerstvo obrany každý rok zveřejňuje skutečné počty osob ve svém resortu (.xls), nicméně ty nemusejí korespondovat s počtem zájemců o tuto službu. 1. ledna 2022 měly aktivní zálohy 3 615 příslušníků. Jejich počet se dlouhodobě zvyšuje.

Prezident Zeman se mnohokrát vyjádřil k tematice Ruské federace, Putinovi či ruské anexi Krymu v pozitivním smyslu a několikrát byl citován v Ruskou federací ovládaných médiích.

V prosinci 2018 Miloš Zeman vystoupil v ruské televizi NTV, kde (opětovně) označil sankce uvalené na Rusko kvůli anexi Krymu za zbytečné. Zeman v tomto rozhovoru také mluvil o nervovém jedu novičok, kterým byl v březnu 2018 ve Velké Británii otráven bývalý ruský dvojitý agent Sergej Skripal. Konkrétně prezident zopakoval, že novičok byl v Česku testován, a tudíž zde musel být i vyráběn. Připomeňme, že BIS, odborníci na jadernou bezpečnost či armádu ovšem tvrdí, že v ČR byl testován a vyráběn jiný typ novičoku, než který byl použit při útoku na Sergeje Skripala.

Dodejme, že v ruských médiích se často objevovaly i Zemanovy dřívější výroky o novičoku. Již na konci března 2018 se tak na ruských zpravodajských webech objevily zprávy o tom, že Miloš Zeman nařídil prověřit skladování novičoku v Česku. V této spojitosti nezapomněli ruští autoři zmínit, že Sergej Skripal mohl být otráven právě novičokem vyrobeným v ČR. Podobně tomu bylo v květnu 2018, kdy Miloš Zeman poprvé zmínil, že se novičok v Česku vyráběl. Ruský list Kommersant k tomu uvedl, že „Zemanova slova slouží jako důkaz, že příběh o otravě Skripalových je provokací“.

Na jaře 2021 pak například prezident Zeman ve spojitosti s kauzou výbuchů muničních skladů ve Vrběticích z roku 2014 uvedl, že podle zprávy Bezpečnostní informační služby neexistují důkazy ani svědectví, že by ruští agenti byli ve vrbětickém areálu. Toto vyjádření pak využila ruská média. Kommersant to označil za senzační prohlášení, protože prezident stále považuje za možné dvojí vysvětlení událostí ve Vrběticích. Stejně tak i ruská agentura TASS ze Zemanova projevu citovala pasáž, že za příčiny explozí ve Vrběticích prezident považuje manipulace s municí nebo i možné zapojení zahraničních tajných služeb. Později ruská média také citovala další prezidentovo vyjádření, že výbuchy mohly být zorganizovány, aby zakryly, že ve skladu chybí zbrojní materiál.

V médiích Ruské federace se také objevovaly články o prezidentově negativním postoji k protiruským sankcím, který zastával dlouhodobě. Podobně ruský mediální svět obletěla zpráva o Zemanově prohlášení z roku 2017, že ruskou anexi Krymu považuje za hotovou záležitost. Ruští politici to považovali za faktické uznání anexe. Ruské zpravodajské weby také dříve zaujalo Zemanovo prohlášení z března 2017, kdy v žertu uvedl, že se považuje za agenta Vladimira Putina.

Těsně před zahájením ruské invaze na Ukrajinu tvrdil Miloš Zeman, že nečeká, že Rusko zahájí ozbrojený útok vůči Ukrajině. Informace o ruské agresi v těch dnech označil za další blamáž amerických tajných služeb. Této informace okamžitě využila ruská státní televize TV Rossija (video, 13:49) a odmítala možnost invaze na Ukrajinu: „Chci upozornit na to, co říká Zeman a co my říkáme od začátku. Žádná invaze nebude,“ uvedl například v přenosu jeden z řečníků.

Miloš Zeman tedy skutečně byl využíván ruskými médii ve prospěch Ruské federace. Až se zahájením ruské invaze na Ukrajinu odsoudil Miloš Zeman kroky Ruska veřejně a Vladimira Putina označil za šílence. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Na závěr dodejme, že ruský novinář Dmitrij Smirnov v roce 2018 po Zemanově znovuzvolení českým prezidentem na svém twitterovém účtu uvedl: „Náš člověk v Praze na dalších pět let. V Česku proběhla inaugurace Miloše Zemana.“

Nejdříve zasaďme daný výrok do kontextu, v němž byl pronesen. Markéta Pekarová Adamová v rozhovoru mluví (video, 5:43) o tom, že Miloš Zeman dlouhodobě zastával proruské postoje a v poslední době, u něj podle ní po invazi na Ukrajinu došlo k obratu. Podívejme se proto, jaké postoje k Rusku prezident Zeman dlouhodobě zastával.

Prezident Zeman byl dlouhodobým odpůrcem sankcí, které byly na Rusko uvaleny v reakci na anexi Krymu. Například během shromáždění Rady Evropy v roce 2017 se vyjádřil v tom smyslu, že sankce jsou strategie, při níž prohrávají obě strany. Zároveň uvedl, že sankce vedou k posilování popularity představitelů států, na které jsou uvaleny. Situaci ohledně anexe Krymu označil za „hotovou věc“. Zemanovo vyjádření bylo příznivě přijato především v Rusku, kde tamní politici jeho projev prezentovali jako faktické uznání ruských nároků na okupovaný poloostrov Krym.

Své stanovisko Miloš Zeman zopakoval i po jednání s ruským prezidentem Putinem v Soči. Při něm řekl, že sankce by se měly zrušit, a potvrdil, že podle něj Krym patří Rusku.

Také v roce 2018 se prezident vyjádřil, že by se protiruské sankce měly zrušit. „Sankce jsou vždy zbytečné. Ničemu nepomáhají, naopak poškozují obě strany, ne jen jednu. Z ekonomického i z politického hlediska,“ řekl Zeman pro ruskou televizi NTV.

Miloš Zeman zastával postoje vyhovující Rusku i v kauze otravy bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v roce 2018. Britští vyšetřovatelé tehdy oznámili, že došlo k otravě Skripalových nervově paralytickou látkou novičok. Za pachatele útoku byli britskou stranou označeni ruští občané známí jako Alexandr Petrov a Ruslan Boširov. Britská premiérka Theresa May pak v roce 2019 na summitu G20 během setkání s Putinem řekla, že Velká Británie má důkazy, že za útokem stojí Rusko.

Zeman pak v reakci na danou kauzu a na britské obvinění Ruska veřejně oznámil, že i v České republice se vyráběl a testoval jed novičok. Toto vyjádření obratem využilo Rusko, aby označilo britská obvinění z účasti na útoku jako vykonstruovaná. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová například uvedla, že britská vláda v případu otrávení bývalého dvojího agenta Sergeje Skripala a jeho dcery lže. Obvinění označila jako „žvást“ a vyzvala NATO, aby vysvětlilo, proč „tajilo“ informace o novičoku v České republice.

Podobnou roli sehrál prezident Zeman i v kauze Vrbětice. 17. dubna 2021 premiér Babiš a ministr vnitra Hamáček oznámili (video), že má Česká republika na základě zpráv bezpečnostních složek důvodné podezření na zapojení ruské tajné služby GRU do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014. V té době se v Česku měli pohybovat opět Alexandr Petrov a Ruslan Bošilov, policie přitom oznámila, že po těchto 2 osobách pátrá.

Zeman se po týdnu od vystoupení Babiše a Hamáčka ke kauze také veřejně vyjádřil. Řekl, že existují 2 vyšetřovací verze, z nichž pouze jedna uvádí, že za útokem stálo Rusko. Toto tvrzení o více vyšetřovacích verzích bylo poté odmítnuto jak premiérem Babišem, tak ministrem vnitra Hamáčkem. Server Seznam Zprávy poté pátral, kdo informaci o více vyšetřovacích verzích Zemanovi předal. Podle jejich informací toto prezidentu Zemanovi nesdělily ani Bezpečnostní informační služba, ani Národní centrála proti organizovanému zločinu, ani Nejvyšší státní zastupitelství. Hrad na dotazy o původu svých informací neodpověděl.

Zemanovo vyjádření potom hojně přebírala ruská média, která své čtenáře informovala, že podle Zemana neexistují žádné důkazy o tom, že by se ve Vrběticích pohybovali ruští agenti. Šéf zahraničního výboru Státní dumy Leonid Sluckij následně oznámil, že by se Česko mělo Rusku omluvit. Předseda ruské Dumy Vjačeslav Volodin pak prohlásil, že se Česko samo zahnalo do kouta a Rusové by měli vzdát Zemanovi čest.

Zeman se také vyjádřil (video, 36:25) k napjaté situaci před vypuknutím ruské invaze na Ukrajinu. „Podívejte se, Rusové nejsou blázni. Útok na Ukrajinu by pro ně znamenal čistý zisk jenom v tom, že dají Ukrajině jakési vojenské varování, ale daleko větší ztrátu v podobě nejrůznějších sankcí, a když si srovnáte zisk a ztrátu, tak protože nejsou neinteligentní, no, tak jim vyjde, že by na tom prodělali,“ řekl 6. února prezident.

17. února, tedy týden před začátkem invaze, Miloš Zeman pro MF DNES označil informace amerických tajných služeb za „blamáž“. Uveďme, že tajné služby USA 11. února přišly s informací, že by ruská invaze na Ukrajinu měla začít 16. února. Nakonec Rusko útok zahájilo 24. února ráno.

Po začátku invaze pak prezident Zeman přednesl (video) projev k národu, ve kterém přiznal, že se ve svém předchozím stanovisku (video, 36:25) mýlil. Obvinil (video, 1:20) Rusko ze zločinu proti míru a ruského prezidenta Vladimira Putina označil (video, 2:36) za šílence, kterého je nutné izolovat. Vyslovil se také pro zavedení (video, 2:00) tvrdších sankcí proti Rusku, například odpojením Ruska od mezibankovního systému SWIFT (více jsme o systému SWIFT psali zde).

V projevu, který Zeman přednesl při příležitosti udělování státních vyznamenání 7. března, prezident také řekl, že ukrajinskému prezidentovi Zelenskému udělí nejvyšší státní vyznamenání, Řád Bílého lva. To odůvodnil tím, že podle něj projevil „odvahu a statečnost“. 

Z výše uvedených veřejných vystoupení prezidenta Zemana je zřejmé, že skutečně svá stanoviska vůči Rusku a konfliktu na Ukrajině po začátku ruské invaze, alespoň veřejně, změnil. Proto hodnotíme výrok Markéty Pekarové Adamové jako pravdivý.