Alena Schillerová ve svém výroku hovoří o období vlády Petra Nečase. Recese nastala po krátkém oživení ekonomiky po globální hospodářské krizi z let 2008/2009. V letech 2010 a 2011 česká ekonomika rostla, sice pomalu, ale následně v roce 2012 propadla znovu do recese, která trvala zhruba 2 roky (viz graf níže). Ve spojení s hospodářskou krizí z roku 2009 se tak hovořilo o nejdelší recesi v České republice v historii. Index prosperity, který porovnává vývoj reálných mezd a míru nezaměstnanosti, se teprve v roce 2015 dostal nad hodnotu, které dosáhl v roce 2007.

Roční růst HDP České republiky vyjádřený v %

V roce 2010 tehdejší vláda dle svých vlastních vyjádření skutečně šla spíše cestou škrtů ve vládním rozpočtu nežli zvýšenou investiční aktivitou. Vláda snižovala počty státních zaměstnanců a přistupovala k obecným úsporám ve státním sektoru ve snaze neprohlubovat zadlužení státu. Dále také například zmenšovala výdaje na dopravní infrastrukturu či rušila některé programy sociální politiky. Na rok 2011 pak vláda naplánovala rozpočet s nižším deficitem, než jaký byl v letech 2009 a 2010 (viz graf níže). I média v té době hovořila o velkém šetření a škrtání ve vládním rozpočtu – hovořilo se o „Kalouskově léčbě“, hojně probírané byly škrty platů státních zaměstnanců.

Celkové výdaje za rok 2011 pak ve výsledku byly ještě nižší, než jaké vláda plánovala – místo schválených 1 190,70 mld. korun se utratilo pouze 1 155,53 mld. Největší úspory lze pozorovat v kapitálových výdajích. Schodek schváleného rozpočtu se tak oproti roku 2010 snížil téměř o 15 mld. korun.

Je tedy pravdou, že vláda po roce 2010 prováděla politiku škrtů a že poté došlo k recesi ekonomiky České republiky. Je také pravdou, že pokles výdajů vlády se projeví negativně na růstu HDP. Na druhou stranu celkové výdaje státního rozpočtu se i přes uvedené škrty nijak výrazně nesnižovaly a spíše stagnovaly, jak je vidět z údajů státního závěrečného účtu za rok 2010, 2011 (.pdf, str. 2) a 2012 (.pdf, str. 2). Nelze tedy prokázat příčinnou souvislost mezi prováděnými škrty a vzniklou recesí. Názory odborníků na danou věc se liší. Někteří ekonomové, jako například v dané době Tomáš Holub či zpětně Miroslav Singer, považovali škrty a šetření vlád během krize za chybu a za důvod následné recese. Jiní, jako například Aleš Michl, ale tvrdili, že samotné škrty Českou republiku do recese nedostaly.

Výrok Aleny Schillerové obsahuje dvě faktické části, na které jsme se při hodnocení zaměřili. Jedná se jednak o tvrzení, že tehdejší pravicová vláda v roce 2010 škrtala a také, že těmto škrtům následovala ekonomická recese. Další části jsou buď subjektivním hodnocením ministryně, případně naznačením kauzálního vztahu mezi rozpočtovými škrty a ekonomickou recesí, na kterém nepanuje odborná shoda. Jelikož jsou obě faktické části pravdivé, výrok jako celek také hodnotíme jako pravdivý.

O tom, že schodek státního rozpočtu na příští rok bude zřejmě také velký, mluvil už makroekonomický expert Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) a poradce Andreje Babiše pro ekonomiku Martin Fassmann. Pokud podle něj bude letos schodek rozpočtu dosahovat výše 500 miliard, pak musí být schodek pro příští rok minimálně stejně velký. S dlouhodobějším propadem v příjmech a naopak také s navýšením výdajů pak počítá i důvodová zpráva (.pdf, str. 3) k diskutované novele.

Jak již dříve uvedla ministryně financí Alena Schillerová, česká ekonomika by musela ročně růst až o 11 %, aby se státní rozpočet ve střednědobém výhledu vrátil ke schodkům kolem 40 až 50 miliard. Česká národní banka však očekává pro příští rok růst české ekonomiky o 4 %, Evropská komise o 5 %.

V dubnu vláda schválila novelu (.pdf) zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Tento zákon má zabránit nadměrnému a nekontrolovatelnému zadlužování státu. Vláda ale v souvislosti s pandemií koronaviru připravila jeho změnu, jelikož předpokládá, že stát se bude muset v následujících letech zadlužit víc, než současný zákon dovoluje. Novela například umožňuje vytvořit pro rok 2021 fiskální prostor na úrovni strukturálního deficitu ve výši 4 % HDP. V následujících letech by pak veřejné finance byly konsolidovány podle nařízení Rady EU č. 1466 z roku 1997 o půl procentního bodu ročně. Česká republika by tak do roku 2028 měla opět plnit svůj střednědobý rozpočtový cíl a ekonomika by neměla být destabilizována nadměrným jednorázovým negativním fiskálním šokem.

Podle Konvergenčního programu České republiky z dubna 2019 byl střednědobý rozpočtový cíl pro Českou republiku v letech 2020 až 2022 nastaven na −0,75 % HDP (.pdf, str. 2).

Od 27. dubna 2020 je však v platnosti novela zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Novelu přijali poslanci 22. dubna, pro hlasovali poslanci ANO, ČSSD a KSČM, poslanci dalších stran hlasovali proti.

O úpravě a snižování střednědobého rozpočtového cíle pojednávají § 10a a § 11a:

㤠10a

Ministerstvo stanoví částku celkových výdajů sektoru veřejných institucí pro

a) rok 2021 jako součet částek nejvýše 4 % prognózovaného nominálního hrubého domácího produktu a prognózovaných celkových konsolidovaných příjmů sektoru veřejných institucí upravených o vliv hospodářského cyklu a o vliv jednorázových a přechodných operací na rok 2021; celkové výdaje sektoru veřejných institucí se konsolidují o jejich vzájemné finanční vztahy a stanoví se podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího Evropský systém národních a regionálních účtů v Evropské unii,

b) roky 2022 až 2027 ve výši odpovídající meziročnímu zlepšení salda hospodaření sektoru veřejných institucí upraveného o vliv hospodářského cyklu a o vliv jednorázových a přechodných operací, alespoň o 0,5 procentního bodu.“

㤠11a

Pro účely § 11 se částka celkových výdajů sektoru veřejných institucí za

a) rok 2021 vypočtená zpětně v roce 2022 navyšuje o částku použitou ministerstvem v roce 2021 podle § 10a písm. a),

b) roky 2022 až 2027 vypočtená zpětně v roce následujícím navyšuje na částku odpovídající meziročnímu zlepšení salda hospodaření sektoru veřejných institucí, upraveného o vliv hospodářského cyklu a o vliv jednorázových a přechodných operací, o 0,5 procentního bodu.“

Z toho vyplývá, že střednědobý rozpočtový cíl deficitu 0,75 % HDP se pro příští rok může navýšit až na 4 % HDP a poté by se měl každoročně snižovat o 0,5 p. b. Takovým tempem by výše střednědobého rozpočtového cíle deficitu v roce 2027 měla klesnout na 1 % HDP a následně dosáhnout na původní úroveň 0,75 % HDP v roce 2028, jak je uvedeno i v důvodové zprávě návrhu (.docx, str. 4): „Tato trajektorie by měla zabezpečit postupné přibližování k současné výši střednědobého rozpočtového cíle České republiky a jeho bezpečné dosažení v roce 2028, aniž by byla ekonomika ohrožena nadměrným jednorázovým negativním fiskálním šokem.“

Ministryně Schillerová sice správně  říká, že se vláda zavázala ke snižování střednědobého rozpočtového cíle, ale už nedodává, že nejprve dojde k jeho podstatnému navýšení z původně plánovaného 0,75 % HDP na 4 % HDP a teprve poté by měla úroveň každoročně klesat. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.

Schválený rozpočet pro rok 2020 počítal s příjmy 1 578 mld. Kč. Po dvou novelách státního rozpočtu byly příjmy stanoveny částkou 1 428 mld. Kč (.pdf, str. 3). Zatím poslední novela státního rozpočtu ovšem počítá s příjmy 1 365 mld. Kč. Jedná se tedy o celkový pokles příjmů o 213 mld. Kč. Tuto třetí novelu zákona o státním rozpočtu však v den uveřejnění rozhovoru (13. července) nepodepsal prezident.

Na straně výdajů byl schválen rozpočet 1 618 mld. Kč. Po dvou novelách byly výdaje stanoveny částkou 1 728 mld. Kč (.pdf, str. 3). Poslední novela státního rozpočtu pak počítá s výdaji 1 865 mld. Kč. Zde tak rozdíl tvoří cca 247 mld. Kč.

Původně schválený schodek státního rozpočtu činil 40 mld. Kč. Pokud tedy k již tomuto existujícímu schodku přičteme změny státního rozpočtu na straně příjmů a výdajů, dostaneme se ke schodku 500 miliard.

První novela zákona o státním rozpočtu na rok 2020 byla přijata v březnu 2020. Touto novelou byl navýšen schodek státního rozpočtu na 200 miliard korun. Příjmy pak byly touto novelou zmenšeny (.pdf, str. 14, 15) o 89,8 miliardy korun, konkrétně v kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) o 25 mld. Kč, u Českého telekomunikačního úřadu o 7 mld. Kč, u Správy státních hmotných rezerv o 0,6 mld. Kč, u Operace státních finančních aktiv o 1,5 mld. Kč a u Všeobecné pokladní správy (VPS) o 55,7 mld. Kč.

Následně pak byla vydána zmiňovaná a dosud poslední makroekonomická predikce z dubna 2020. Na základě této predikce pak počítala druhá novela státního rozpočtu z dubna 2020 s propadem příjmů o 60,1 mld. Kč oproti původnímu návrhu. To odpovídá snížení daňových příjmů dle zmiňované predikce, která mluví o poklesu těchto příjmů meziročně o 3,3 % (.pdf, str. 10). Konkrétně došlo ke snížení příjmů (.pdf, str. 5) v kapitole MPSV o 5 miliard a v kapitole VPS o 55,1 miliard. V důvodové zprávě k této novele jsou přitom za důvody snížení příjmů označovány (.pdf, str. 3–8) jak dubnová predikce, tak vládní opatření.

K dalšímu poklesu příjmů došlo i v zatím poslední novele státního rozpočtu (.pdf, str. 3), kterou byl schodek státního rozpočtu navýšen na 500 miliard. Příjmy se tak snížily v kapitole MPSV o 17,6 mld. Kč. V kapitole Ministerstva životního prostředí poté dojde k poklesu příjmů o 2 mld. V kapitole VPS dojde k poklesu o 43,8 mld. Kč. Celkový pokles příjmů tak činí 63,4 mld. Kč (.pdf, str. 10). Za hlavní důvod jsou přitom opět označována přijatá vládní opatření, např. v důsledku Antiviru C je předpokládán pokles příjmů MPSV o 13,5 miliardy korun. Propad daňových příjmů v kapitole Všeobecné pokladní správy je opět zdůvodněn jak ekonomickou situací, tak přijatými vládními opatřeními.

Celkový pokles příjmů, zahrnující tři novely státního rozpočtu, tedy skutečně tvoří částku cca 213 mld. Kč.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se společně s premiérem Andrejem Babišem shodli 7. července 2020 po dohodě se zástupci odborů Dagmar Žitníkovou a Martinem Engelem na odměnění všech zdravotníků, kteří pracovali v době koronavirové krize. Odměny mají dostat i zdravotníci, kteří nepracovali přímo s nakaženými, ale všichni, kteří pracovali na plný úvazek v nemocnicích v době epidemie. Odměny má získat i zdravotnický personál, který se přímo nestaral o pacienty, ale v nemocnici také pracoval.

Podle Seznam zpráv má jít skutečně o částku okolo 10 miliard korun. Celková částka bude ještě upřesněna na základě výpočtů, kolika zdravotníků se odměny budou týkat, kolik z nich pracovalo v přímém kontaktu s nakaženými, a budou tak mít nárok na vyšší odměny, a kolik hodin zaměstnanci s nárokem na odměny odpracovali. V jaké formě a v jaké konečné finanční výši bude program odměn fungovat, by vláda měla rozhodnout do konce července.

16. června 2020 předložil Poslanecké sněmovně Andrej Babiš pozměňovací návrh novely zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2020. V tomto návrhu se mimo jiné v 9. kapitole pod názvem Všeobecná pokladní správa píše následující (.docx, str. 3):

„V ukazateli „Ostatní výdaje“ se zřídí dvě nové položky: „Prostředky na podporu podnikání“ s částkou 10 mld. Kč (jedná se o zatím nerozhodnutou specifickou podporu do hospodářských odvětví, která jsou výrazně postižena následky epidemie COVID-19) a dále položka „Prostředky na podporu veřejného sektoru“ s částkou 10 mld. Kč (jedná se o případnou další podporu organizací financovaných ze státního rozpočtu, tak i z územních rozpočtů. Patří sem i organizace financované z veřejného zdravotního pojištění). O použití těchto prostředků bude rozhodovat vláda.“

8. července pak Poslanecká sněmovna hlasovala o pozměňovacím návrhu a návrh schválila. Ze 190 přihlášených poslanců hlasovalo pro 140, proti byli 3. Tentýž den pak byla Sněmovnou schválena i novela jako celek.

Na závěr dodejme, že v pozměňovacím návrhu najdeme i další položky (.doc, str. 1), které by se daly označit za podporu veřejného sektoru, např. 5,2 miliard na sociální služby či 12 miliard na posílení programu Antivirus. Pokud však ministryně Schillerová mluví o prostředcích, které prozatím nejsou vázány na žádný konkrétní účel, pouze mají být použity na podporu soukromého a veřejného sektoru, je pravdou, že v této oblasti je vyčleněno právě zmíněných dvakrát deset miliard.

Ministryně financí Alena Schillerová výrokem reaguje na kritiku vládního návrhu novely zákona o státním rozpočtu. Tato novela nebyla podle opozice dostatečně zdůvodněna a ke konkretizaci určení výdajů došlo až prostřednictvím poslaneckého pozměňovacího návrhu Andreje Babiše.

Vládní rozpočtová rezerva měla být podle vládou navrhované novely zákona o státním rozpočtu z 9. června navýšena (.pdf, str. 5) o 136,6 miliard korun. Její rozpočet by tím dosáhl 215,4 miliard. Během legislativního procesu došlo v původní novele k upřesnění prostřednictvím pozměňovacího návrhu (.docx, str. 4) premiéra Babiše. Ten v něm konkretizoval využití několika desítek miliard korun, a tím se navrhované navýšení vládní rozpočtové rezervy ztenčilo na necelých 36,1 miliard korun. Největší množství peněz bylo přesměrováno do Státního fondu dopravní infrastruktury (.docx, str. 2), a to 20 miliard, dále pak také do programu Antivirus a dalších.

Dne 9. července 2020 proběhla 56. schůze Poslanecké sněmovny, která byla přerušena dle § 54 odstavce 9 jednacího řádu Poslanecké sněmovny na návrh předsedů poslaneckých klubů, a to místopředsedou Poslanecké sněmovny Vojtěchem Filipem, který uvedl:

„Byl jsem informován, že došlo k dohodě předsedů poslaneckých klubů a tu dohodu akceptuje i navrhovatel pan kolega Skopeček, který zastupuje předsedu klubu ODS s tím, že je navrženo přerušení tohoto bodu 56. schůze do zítřka, tedy 10. 7. do 10.30 hodin.“

56. schůze Poslanecké sněmovny byla opětovně zahájena v 10:30 příštího dne, tedy 10. července 2020.

Na pořadu 56. schůze byly 4 body. Výrok se relevantně týká projednávání a hlasování o bodu posledním: „Informace premiéra o pozici vlády k Plánu na podporu oživení Evropy.“ Počet přihlášených poslanců k hlasování se totiž rapidně proměnil právě až po započetí projednávání 4. bodu při hlasování číslo 34, při němž bylo přítomno 70 poslanců – oproti počtu 140 poslanců, jež byli přítomni předešlým hlasováním (33, 32 a 31).

Poslanecká sněmovna je podle jednacího řádu usnášeníschopná, pokud je přítomná alespoň jedna třetina z 200 poslanců, tedy 67. Z důvodu malého počtu přihlášených poslanců, který dle ukazatele (video, čas 10:00:50) nepřesahoval v době projevu Jana Skopečka (ODS) potřebné kvorum 67 poslanců, proto předsedající Vojtěch Filip přistoupil k přerušení schůze v souladu s výrokem.

Relevantní výňatky ze stenoprotokolu:

Jan Skopeček: „Děkuji, pane předsedající. Já to rychle dokončím. A pak požádám o jednu věc, protože vzhledem k tomu, že projednáváme podle mě velmi důležitou a podstatnou tematiku, která bude rozhodovat o budoucnosti EU, tak se mi zdá neadekvátní, aby o tom jednal poloprázdný sál, takže já po tom konci svého projevu poprosím, abychom se znovu přihlásili a zjistili, jestli počet poslanců odpovídá tomu minimálnímu množství, protože se mi nezdá nedůstojné, abychom o takto důležité věci jednali v poloprázdném sále.

(…) Nicméně, pane předsedající, jak jsem avizoval, zdá se mi, že v sále není dostatečný minimální počet poslanců, abychom mohli pokračovat. A já vás prosím, abychom tuto věc zkontrolovali. Děkuji za pozornost.“

Vojtěch Filip v reakci na Jana Skopečka: „Na druhou stranu kolegu Skopečkovi velmi dobře rozumím vzhledem k tomu, o kolik jde peněz a v jak důstojném a odpovídajícím prostředí to Sněmovna projednává. To je legitimní návrh, co řekl kolega Skopeček. To se můžeme přít politicky jakkoliv, ale tento návrh já považuji za velmi legitimní. Takže to je ode mě procedurálně, co já s tím mohu udělat. Ve chvíli, kdy nebude přihlášeno 67 poslanců – a je to vůle poslanců, nikoliv moje – tak mně nezbývá nic jiného, než postupovat podle § 54 a schůzi přerušit.“

Popsaná situace byla kritizována opozičními poslanci, dle předsedy poslaneckého klubu Pirátů Michálka bylo v sále přítomno více poslanců, než bylo formálně přihlášeno, to potvrdil i Marian Jurečka, předseda lidovců.  Zda zbylí poslanci odešli, jak bylo ve výroku v nadsázce naznačeno „na večírek“, se nám nepovedlo ověřit. Pravděpodobnější je varianta, kterou přednesl během schůze poslanec Marian Jurečka – že poslanci po 19. hodině „odešli z práce domů“, i přes probíhající schůzi.

Marian Jurečka:  „Jedná se o víc, jak 300 miliard korun pro Českou republiku a jestli vám je tohle jedno a zvednete se a jdete v 19.05 domů z práce, tak nám to prostě jedno není. A jestli vy příště tady budete chodit a říkat – chceme nějakou solidní dohodu s opozicí – my vám vycházíme vstříc v mnoha ohledech, to potom nepočítejte s naší vstřícností. Tohle prostě nepovažuji za normální férový přístup u tak důležitého bodu, jako je tento.“

Nepřítomnost poslanců byla na Twitteru kritizována také poslancem ODS Petrem Beitlem:

Tak nám všichni poslanci ANO právě odešli z jednání sněmovny na večírek. Schůze musela být přerušena! 🤯

— Petr Beitl (@PetrBeitl) July 9, 2020

Bohužel se nám nepovedlo dohledat zdroj, který by objektivně mapoval počet poslanců, kteří opustili schůzi, a jejich příslušnost k politickým stranám. Lze ale usuzovat, že významný počet poslanců, kteří odešli nebo nebyli přihlášeni, pochází z řad ANO, neboť se jedná o nejpočetnější stranu, která má 78 poslanců. Dále můžeme také vycházet z debaty mezi poslanci a premiérem Babišem před přerušením schůze, ve kterém byla nepřítomnost poslanců ANO kritizována.

Relevantní výňatky ze stenoprotokolu:

Jakub Michálek: „Takže já bych chtěl pana premiéra poprosit, aby se vrátil ke své dohodě s občany, se kterou kandidoval ve volbách. A součástí té dohody s občany, kterou sliboval, že bude držet za každou chvíli (?cenu), je, že nebude dělat procedurální obstrukce v Parlamentu a že naopak zařídí, aby se to vyřešilo. A teď tady sedí vaši poslanci a nejsou přihlášeni tak, aby způsobili neusnášeníschopnost. Takže jak vidíte, celý pravý sál, celý pravý sál tady, je plný a celá levá část sálu je prázdná, nebo tady kolegové sedí. Já jsem to počítal, těch lidí tady skutečně bylo dost.“

Andrej Babiš: „Já se omlouvám, nevím o čem mluví pan Michálek. Já jsem tady, kartu tam mám, já mám čas, můžeme tu být do rána, nemám žádný problém, těším se na debatu s vámi. Takže mě prosím vás neobviňujte. Nevím, z čeho mě obviňujete. Já sem chodím občas – (Smích a potlesk z pravé strany sálu.) – čekal jsem od devíti ráno, než skončí ta vaše epidemiologická konference. Nevěděl jsem, že vaše kolegyně je tak zdatná. Že se nepřihlásila na tu hlavní hygieničku ta vaše kolegyně Pirátka, mohla vyhrát. Já bych ji doporučil. Takže já jsem tady, jsem ready.“

Jan Bartošek: „Pane premiére, ono to vypadá, že se navzájem odpuzujete, protože buď jste na jednání vy, anebo vaši poslanci. (Smích a potlesk z pravé strany sálu.) To znamená, bylo by dobré to sladit, abyste tady byli oba dohromady, nebo všichni dohromady. Vzhledem k tomu, že opozice je přítomna a chce jednat, je většinově přítomna a ti, kdo chybí, jsou poslanci hnutí ANO, ti, kdo chybí, jsou poslanci hnutí ANO, v ten moment si beru – (Poslanec Faltýnek na řečníka pokřikuje.) – pane předsedající, buď umravněte předsedu Faltýnka vy, nebo to udělám já. A beru si devět minut přestávku, aby se dostavili poslanci hnutí ANO a mohlo se pokračovat v jednání.“

Nakonec je potřeba pokusit se ověřit počet Pirátů ve Sněmovně. Jak již bylo výše zmíněno, k usnášení Sněmovny při hlasování je potřeba alespoň 67 poslanců (kvorum). Pirátská strana má v současné době 22 poslanců, tedy v souladu s výrokem není ani při plném počtu schopná sama zaplnit 67 potřebných křesel, bez pomoci ostatních stran.

Pokud se jedná o počet Pirátů ve Sněmovně během časového úseku mezi projednáním bodu 3 a přerušením schůze do příštího dne, lze využít zde ověřovaného příspěvku ze sociální sítě Twitter, který byl zveřejněn v 19:23 (schůze přerušena v 19:27) společně s fotografií zasedajících Pirátů v Poslanecké sněmovně. Z fotografie lze usoudit, že poslanci Pirátské strany byli přítomni v hojném počtu.

Celkově však hodnotíme výrok jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo ověřit, jak se proměnil počet přítomných poslanců během devíti minutové pauzy, o kterou požádal poslanec Bartošek. Zatímco před touto pauzou bylo v sále dle poslance Michálka přítomno dostatek poslanců, z nich však někteří nebyli formálně přihlášeni, mohl se během pauzy tento počet zmenšit tak, že se Sněmovna stala skutečně neusnášeníschopnou. Navíc ani situace tesně před pauzou není zcela zřejmá. Zatímco totiž poslanec Michálek mluví o dostatečném počtu byť nepřihlášených poslanců, z tvrzení Jana Bartoška vyplývá, že v sále byl počet přítomných poslanců nedostatečný, a z tohoto důvodu si vzal onu devítí minutovou pauzu, aby do jednacího sálu mohli přijít další poslanci.

Bohužel se nám také nepodařilo ověřit, z jakého důvodu poslanci ANO opustili Poslaneckou sněmovnu. Ověřeným a pravdivým je pouze tvrzení, že Pirátů bylo přítomno dostatek.

Petr Vokřál je bývalý místopředseda hnutí ANO a exprimátor Brna. Z hnutí vystoupil na začátku června tohoto roku, protože: „nechce dále spojovat své jméno s osobami, které hnutí ANO využívají pouze ke svému osobnímu prospěchu (…)“. Odkazuje tak na korupční kauzu Stoka, ve které se jednalo o úplatky a ovlivňování zakázek v objemu až 130 milionů korun.

V rozhovoru pro Aktuálně.cz Petr Vokřál řekl, že poté, co bylo rozhodnutí o zrušení tří stranických buněk v Židenicích, Starém Lískovci a Černovicích, které navrhl, revokováno celostátním předsednictvem, navrhl „ať se tedy zruší a znovu postaví celé Brno“ znovu. Původně rozhodnutí o zrušení zmíněných tří buněk padlo už v březnu 2020. Následně však bylo napadeno některými členy zrušených buněk jako nelegitimní. 

Dne 14. května se k problematice vyjádřilo na svém zasedání celorepublikové předsednictvo ANO. Předsednictvo vyhovělo žádosti členů a anulovalo zrušení tří brněnských buněk kvůli údajné procesní chybě. Na stejném jednání předsednictvo ANO zamítlo i další Vokřálův návrh na zrušení celé brněnské organizace.

O měsíc později pak bylo na návrh Andreje Babiše schváleno rozhodnutí „zrušit celé Brno“ a znovu vytvořit brněnskou větev (což se tedy stalo po vystoupení Petra Vokřála z hnutí).