Z kontextu diskuze vyplývá, že předmětem řešení jsou městské mateřské školky. Podle aktuálních dat ze stránek zapisdoms.brno.cz byl v Bystrci podstatný převis zájemců nad skutečně přijatými dětmi. Přestože některé školky braly dokonce více dětí, než kolik je deklarovaná kapacita, desítky dětí byly odmítnuty. Řešením jsou pak školky soukromé, ty jsou však řádově o několik tisíc korun dražší.

Nejnovější z městem spravovaných mateřských škol je mateřská škola Zvídálek, založená v roce 2013, i v ní bylo odmítnuto 92 dětí.

Obce a kraje, resp. společnosti, které k tomu zřizují, jsou ze zákona poskytovateli sociálních služeb. Maximální hodnotu úhrady za pečovatelskou péči stanovuje vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí v § 6. Jde například o pomoc při jídle, osobní hygieně, úklidu nebo zajištění stravy. Vyhláška určuje v § 6 odst. 2 maximální hodnotu úhrady za hodinu nebo úkon, přičemž hodinová sazba u těch, které lze na hodiny měřit, nesmí překročit 130 Kč. Za poskytnutí celodenní stravy (min. 3 hlavní jídla) je pak účtováno maximálně 170 Kč, za další úkonové činnosti méně.

Konkrétní ceny pak v Brně stanovují městské části ceníkem a v rozsahu zákonem předepsané pečovatelské služby respektují maximálně stanovené ceny. Takto mají například veřejně dostupné ceníky městské části Královo pole, Brno-střed (.pdf) nebo Brno-sever (.pdf). Podle § 35 odst. 4 zákona o sociálních službách však "mohou být při poskytování sociálních služeb zajišťovány další činnosti fakultativně". Na tyto už se ceník nevztahuje, nejde přímo o pečovatelskou službu dle litery zákona, ale jde o kategorii tzv. různé. Může jít o pedikúru, doprovod při procházce nebo odvoz prádla do prádelny (praní je již opět ošetřeno ceníkem). Na tyto aktivity tak mohou být úhrady i vyšší, například zmíněné Brno-střed (.pdf, str. 2) si tak účtuje 250 Kč za poskytnutí pedikúry v domově klienta.

Jde však o jakýsi nadstandard služeb nabízený městskou částí dobrovolně. V rozsahu zákonem vymezené pečovatelské služby, která pokrývá většinu nutných potřeb klientů, částka nepřesahuje 130 Kč za hodinu.

Garáže v Janáčkově kulturním centru jsou jedny z nejnovějších objektů hromadného parkování. Práce byly zahájeny v lednu 2015 s celkovou investicí 300 mil. Kč. Kapacita garáží u Janáčkova divadla je 191 míst, investorem jsou Brněnské komunikace, a.s.

Garáže však v současné době čekají na výstavbu koncertního sálu, který je záležitostí až roku 2019. Dá se tedy říct, že jsou "zakonzervované."

Zavedení rezidentního parkování (bod 44) schválila Rada města Brna 22. května 2018. Jako první se k tomuto systému připojila městská část Brno-střed, přičemž rezidentní parkování funguje v současné době (od 1. 9. 2018) pouze v užším historickém centru. Od 1. 11. 2018 přibudou další tři oblasti Brna-středu. Do budoucna se k systému plánují přidat také ostatní městské části, jako například Královo Pole a Černovice. Postoje městských částí k systému rezidentního parkování se však různí.

Rekonstrukce Parku pod Plachtami byla dokončena v roce 2015, kořeny stavebního záměru však sahají do roku 2004. Klíčovým prvkem je právě jezero, které zachycuje vodu ze střech okolních domů. Objekt jezírka umožňuje tuto vodu jímanou ze střech panelových domů využít pro přírodní biotop, přispívá tím ke zkvalitnění mikroklimatu místa a napomáhá snižovat jednorázové nápory na kanalizaci. Při stálé provozní hladině činí objem zadržované vody 630 m³, během přívalových srážek může dosáhnout až 890 m³.

​Druhým případem je záchyt vody vzniklý při rekonstrukci Juliánovského náměstí v Židenicích. Rekonstrukci náměstí spojili zastupitelé Městské části Židenice právě se zbudováním záchytu vody. Informovala o tom převážně lokální média, větší pozornosti se záchytu příliš nedostalo. Jde však o součást většího revitalizačního projektu, o kterém na svém Twitteru informoval například místostarosta Petr Kunc. Projekt má být finalizován v březnu 2019.

Rekonstrukci náměstí spojili zastupitelé Městské části Židenice se zbudováním záchytu vody. O projektu Informovala převážně lokální média, větší pozornosti se záchytu příliš nedostalo. Jde však o součást většího revitalizačního projektu, o kterém na svém Twitteru informoval například místostarosta Petr Kunc. Projekt má být finalizován v březnu 2019.

Žádost o byt přijímá městská část, kterou si žadatelé zvolí, od listopadu roku 2014 je dále možno podat žádost na více městských částí. Každá městská část má svá vlastní kritéria pro výběr žadatelů o byt. Tato kritéria jsou schvalována zastupiteli městských částí.

Obecní byty na svém území spravuje 23 městských částí z 29 (.pdf, str. 126), jde celkem o 28 696 obecních bytů. Městským částem je z tohoto počtu svěřeno 28 099 bytů. Zbývajících 597 bytů, je ve správě Odboru správy majetku Magistrátu města Brna. Tyto informace prezentuje analytická část Strategie bydlení města Brna 2018–2030 (.pdf, str. 71).

Co se týče vlivu magistrátu na nakládání s byty, jeho míru neověřujeme, nicméně uvádíme některé limity a naopak i pravomoci. Brněnské zastupitelstvo v červnu 2017 schválilo (.pdf, str. 25, bod 74) změnu pravidel pro pronájem městských bytů, jež vešla v platnost v říjnu 2017. Jednou ze změn jsou "sjednocující prvky pro určování výše nájemného u nově uzavíraných nájemních smluv a nově uzavíraných dodatků k nájemním smlouvám u městských částí i města s cílem zachovat dostupnost bytového fondu, ale současně vytvářet zdroje pro jeho další rozvoj". Dříve byla kompetence stanovení nájmů obecních bytů v rukou starostů městských částí, které si samy určovaly minimální nájemné. Kritéria pro přidělení bytů do nájmu si však každá městská část určuje vlastní (např. Brno-sever zde, Brno-střed zde (.pdf).

Rekonstrukce Riviery byla dokončena začátkem léta 2018 a je navržena na stavbu roku. Kompletní dokumentace (.pdf) svědčí o tom, že jednak byly rekonstruovány bazény, jednak také přibyla skluzavka a tobogán.

Peripetie spojené s rekonstrukcí historického stadionu za Lužánkami popisuje samo město. V průběhu vzniklo několik soudních i (zatím) mimosoudních sporů o nemovitosti v oblasti, kde by mělo město realizovat rekonstrukci. V současnosti se jádro sporů točí kolem podnikatele Libora Procházky. Jde například o vleklé spory s firmou LP Expo a dalšími firmami spojenými právě s Procházkou, jak popisuje v rozhovoru pro MF Dnes. Společnosti mají pod vykoupenými pozemky podzemní garáže. Město údajně neoprávněně zasahuje i do práv majitele tenisových kurtů a komunikace, přičemž ale oba tyto subjekty stojí na městských pozemcích. Právě spor s Procházkou, který v lokalitě skrze společnosti vlastní část infrastruktury, je v současné době hlavním problémem. Procházka obecně odmítá finanční kompenzaci, zatímco město není ochotno nabídnout takovou směnu nemovitostí, jakou by si Procházka představoval.