Přestože se hovory o přímé lince z Brna do ukrajinského Lvova vedly, z dohody s rumunskou společností Blue Air sešlo, a to kvůli neshodě ohledně podmínek spolupráce. Rumunský dopravce měl Brno propojit s Bruselem, Barcelonou, Milánem, Lvovem a Římem. Dnes už letenky najdeme pouze přestupní.

Nejvyšší správní soud v roce 2012 zrušil celé Zásady územního rozvoje (ZÚR) Jihomoravského kraje, což vedlo k tomu, že město nemohlo přijímat změny územního plánu. Jedním z důvodů (pdf, str. 95-96, bod č. 448-449) zrušení ZÚR bylo právě nedodržení požadavků při vypořádání námitek obcí, zástupkyně veřejnosti a dalších fyzických osob. Dále Nejvyšší správní soud konstatoval, že důvodem pro zrušení ZÚR bylo nedostatečné projednání návrhu s veřejností a nedostatečný prostor poskytnutý občanům k vyjádření (pdf, str. 134, bod č. 624 a násl.).

Na počátku roku 2015 zrušil Krajský soud v Brně aktualizaci územního plánu právě z důvodu chybějících zásad územního rozvoje. Každý územní plán totiž musí být v souladu (§ 43, odst.3) se zásadami územního rozvoje, jakožto vyšší úrovní územně plánovací dokumentace. Vzhledem k tomu, že Jihomoravský kraj neměl ZÚR, nemohlo město Brno jakkoliv aktualizovat územní plán.

V odůvodnění (pdf, str. 24) tohoto rozsudku Krajský soud v Brně uvedl, že jedním z důvodů zrušení aktualizací územního plánu byly nedostatky ve „zohlednění individuálních podmínek jednotlivých částí území (městských částí, pozn. Demagog.cz).“ Jako problematické se mu zdálo také plošné odůvodnění námitek městem, které vyloučilo „účinné uplatnění individuálních námitek a připomínek proti podstatě jednotlivých změn v území.“

Historii městských architektů zaznamenává článek města Brna oznamující vznik Kanceláře architekta města Brna (KAM).

KAM zpracovává změny územního plánu, navrhuje a zadává urbanistické a dopravní studie či připravuje architektonické soutěže. Mezi další aktivity, které KAM provozuje, patří právě komunikace s investory a developery.

Město Brno má stále platný územní plán, který byl přijat ještě v roce 1994. Podle něj může stavební úřad vydávat povolení ke stavbě i pro investory. Není tedy pravda, že by v Brně nemohla být žádná nová výstavba.

Zastupitelstvo města Brno schválilo (.pdf) v roce 2018 nový záměr územního plánu. „Za hlavní cíl nového územního plánu byl stanoven trvale udržitelný rozvoj a prosperita města.“ ... „Způsob zpracování nového územního plánu stanovil nový stavební zákon, má proto poněkud odlišnou formu i členění než platný územní plán.“

Pokyny pro zpracování Návrhu nového územního plánu byly schváleny Zastupitelstvem města Brno na jeho zasedání dne 19. června 2018 (.pdf, str. 50). Dalším krokem má být zpracování schváleného návrhu. 

Příkladem nových staveb investorů může být vznikající rezidence Malostranská, rezidence Juliana pod Bílou Horou či rezidence Grohova23. Investoři tedy své projekty realizovat mohou, byť s vědomím, že vzniká nový územní plán, který v různých fázích realizace může nebo nemusí jejich projekty zasáhnout.

Radní města Brna schválili na svém zasedání 14. března 2018 příspěvek pro brněnské školy a jídelny v celkové výši 1 milión Kč (.pdf, str. 30). Příspěvek je určen na odměny a školení pro kuchaře a kuchařky, kteří připravují dietní stravu. Kromě toho je určen také na nákup kuchařského náčiní a potřebné odborné literatury.

Příspěvek mělo tehdy obdržet 20 brněnských škol, které dietní obědy vařily již dva a půl roku. Postupně se k nim měly připojit i další školy.

Územní plán města Brna byl přijat v roce 1994. Z důvodu ekonomických, sociálních a demografických změn, které vedly k rozvoji města, schválilo Zastupitelstvo města Brna v roce 2018 nový záměr územního plánu. Za hlavní cíl nového územního plánu byl stanoven trvale udržitelný rozvoj a prosperita města. 

Způsob zpracování nového územního plánu stanovil nový stavební zákon, má proto odlišnou formu i členění než platný územní plán. 

Pokyny pro zpracování návrhu nového územního plánu byly schváleny Zastupitelstvem města Brna na jeho zasedání dne 19. června 2018 (.pdf, str. 50). Dalším krokem má být zpracování schváleného návrhu. 

Územní plán města Brna byl přijat v roce 1994. Z důvodu ekonomických, sociálních a demografických změn, které vedly k rozvoji města, schválilo Zastupitelstvo města Brna v roce 2018 nový záměr územního plánu. Za hlavní cíl nového územního plánu byl stanoven trvale udržitelný rozvoj a prosperita města. 

Způsob zpracování nového územního plánu stanovil nový stavební zákon, má proto odlišnou formu i členění než platný územní plán. 

Pokyny pro zpracování návrhu nového územního plánu byly schváleny Zastupitelstvem města Brna na jeho zasedání dne 19. června 2018 (.pdf, str. 50). Dalším krokem má být zpracování schváleného návrhu. 

Park and Ride jsou parkoviště určená k tomu, aby na nich osoba zaparkovala osobní vůz a dále pokračovala městskou hromadnou dopravou. U Fakultní nemocnice v Bohunicích má vyrůst Park and Ride budova Kampus pro více než tisíc parkovacích míst. Nový parkovací dům má řešit problémy s parkováním i u Dětské nemocnice na Černopolní. Stejně tak se projektuje záchytné parkoviště typu P+R i na křižovatce Veveří a Šumavské ulici.

Nicméně město má v plánu vybudovat i více záchytných parkovišť, slovy současného náměstka pro dopravu Richarda Mrázka (ANO): „Z toho pět staveb je prioritních a začnou se velmi rychle připravovat. V Králově Poli bude jedno u vlakového nádraží a druhé na Purkyňově ulici nad halami stojícími ve Vodově ulici. Se společností Zetor jednáme o koupi poměrně velké plochy. Další parkoviště by bylo u bohunické nemocnice, které by sloužilo i pro její návštěvníky. A poslední je v ulici Veveří naproti Sono centra.“

Plány města tak odpovídají Strategii parkování ve městě Brně z roku 2013 (str. 41 a 42). Hovoří o těchto lokalitách:

• Ústřední hřbitov (MČ Brno-střed)
• PD Expoparking Brno (MČ Brno-střed)
• Pisárky (MČ Brno-střed)
• Purkyňova (Královo Pole)
• Bohunická (MČ Brno-jih)
• Jemelkova – u smyčky (MČ Starý Lískovec)
• Trnkova – Zetor (MČ Líšeň)

Z projektovaných záchytných parkovišť se od té doby podařilo vybudovat například P+R u Ústředního hřbitova.

Městské části mají pravomoc si určit, jestli na svém území uplatní systém rezidentního parkování a případně v jakých oblastech. Musejí se však držet obecného rámce závazného nařízení Rady města Brna, jež stanovuje celkovou oblast rezidentních zón a ceny.

Pospíšil však naráží spíš na fenomén přesouvání řidičů do oblastí s nezavedeným rezidentním parkováním, se kterým již mají zkušenost v Praze. Pokud se spustí rezidentní parkování v jedné z městských částí, tak se řidiči začnou přesouvat do sousedních MČ. Systém jsou pak nuceny přijímat další MČ, aby ochránily parkovací místa svých rezidentů.

Do budoucna se k systému plánují přidat také ostatní městské části, jako například Královo Pole, Černovice a Žabovřesky. Chtějí se tak připravit na možný nápor nových řidičů parkujících na území jejich MČ. Jak říká současný náměstek pro dopravu Richard Mrázek (ANO): "Pokud městské části nebudou včas připravené, riskují, že se k nim budou stahovat auta z centra a parkovat tam celý týden."

Pravidla parkování a vjezdu do centra se dají zjistit při prostudování oficiálních stránek města. Nicméně je nutno uznat, že většina obyvatel Brna má v nově zavedeném systému zmatek. O tom vypovídá i přetížená informační linka, velké množství neoprávněných vjezdů nebo zmatky týkající se některých výjimek z běžného režimu.

Zavedení rezidentní zóny v centru města je v Brně spojeno nejen s funkcí modrých parkovacích míst, ale i s povoleným vjezdem jen pro rezidenty a podnikatele se sídlem firmy uvnitř zóny. Jak říká náměstek brněnského primátora pro dopravu Richard Mrázek (ANO): „Netvrdím, že jsme to vymysleli dokonale a že odstraníme všechno, ještě než to spustíme, ale nastavili jsme systém pro obyvatele města příjemnější než třeba v Praze.“

Omezení zasáhlo celkově 31 ulic, průjezdnými i nerezidentům a neabonentům zůstanou jen ulice Masarykova a Rašínova.