Ve funkčním období od roku 2014 do roku 2018 se skutečně dvakrát měnila gesce pro oblast dopravy a na necelé 2 roky připadla náměstku Matěji Hollanovi.

Na začátku období (body 6 a 9) spadalo řízení oblasti dopravy pod náměstka Richarda Mrázka (ANO 2011). V červnu roku 2016 se však změnila vládnoucí koalice a na základě nové koaliční smlouvy (.pdf, str. 10) Zastupitelstvo města Brna svěřilo (bod 171/2) oblast dopravy ode dne 21. června 2016 třetímu náměstku Matěji Hollanovi (Žít Brno s podporou Pirátů). Druhá změna nastala na jaře roku 2018, kdy po neshodách v koalici Zastupitelstvo města Brna vrátilo (bod 133) oblast dopravy ode dne 1. dubna 2018 zpátky druhému náměstku Richardu Mrázkovi.

Dne 15. 2. 2017 byla schválena výzva k podávání nabídek na vypracování komunikační strategie (bod 52, „Oblasti placeného stání ve městě Brně – komunikační strategie a realizace navržených aktivit“). Už 4. dubna 2017 však byla zrušena (bod 60 téže názvu), přičemž důvod nelze ze zápisu Rady vyčíst. Krátce na to dne 18. dubna 2017 však byla zrušena stejnojmenná zakázka (bod 69 téže názvu) s odkazem na to, že v zadávacím řízení zůstal jediný účastník.

Po prázdninách byla vypsána další veřejná zakázka, a to dne 19. září 2017 (bod 38, „Rezidentní parkování ve městě Brně – komunikační strategie a realizace navržených aktivit“). Radou města pak bylo dne 10. října 2017 prodloužen termín podávání nabídek do konce října 2017, neboť některý ze zájemců vznesl žádost o vysvětlení zadaných podmínek (bod 80 téže názvu). Rozhodnutím ze dne 19. prosince 2017 pak Rada vyloučila jednoho z účastníků (což je za zákonných podmínek možné) a uložila vedoucímu Odboru dopravy zajistit provedení průzkumu trhu a předložit Radě návrh na výběr dodavatele a návrh smlouvy (bod 115 téže názvu). Lze se domnívat, že tyto kroky byly učiněny v návaznosti na to, že vyřadili jediného zájemce a hodlali zakázku schválit bez zadávacího řízení. Průzkum trhu je totiž předjímán pro účely určení předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Následně také dne 13. února 2018 prodloužené zadávací řízení Rada zrušila (bod 101 téže názvu), neboť již neměla zájemců, a už 15. května 2018 byla společnost LOCOMOTION vybrána pro zakázku malého rozsahu, pro kterou zákon nevyžaduje zadávací řízení (bod 1 téže názvu).

Ačkoli 2 zadávací řízení byla vedena pod názvem "Oblasti placeného stání" a třetí pod názvem "Rezidentní parkování," je zjevné, že komunikační strategie měla být vypracována k téže věci (byť nemáme k dispozici podkladové materiály). Flamiková pak správně uvádí, že neúspěšně proběhla tři zadávací řízení a teprve napočtvrté byla zjednodušeným postupem vybrána společnost LOCOMOTION.

Informace (.xls) o počtu prodaných bytových domů je možné čerpat ze stránek brněnského Bytového odboru.

Jsou zde uvedeny záznamy prodeje domů v letech 2002 až 2018, avšak zdaleka ne u všech prodaných domů je uveden rok prodeje. Celkově jsou zde záznamy o prodeji 1531 domů s celkovým počtem 23 987 bytů.

Pokud sečteme počet prodaných domů uvedených v dokumentu Bytového odboru za jednotlivé roky, získáme tyto údaje:

• 2002 – 1 dům

• 2003 – 4 domy

• 2004 – 90 domů

• 2005 – 130 domů

• 2006 – 91 domů

• 2007 – 72 domů

• 2008 – 65 domů

• 2009 – 64 domů

• 2010 – 126 domů

• 2011 – 64 domů

• 2012 – 56 domů

• 2013 – 55 domů

• 2014 – 52 domů

• 2015 – 12 domů

• 2016 – 15 domů

• 2017 – 7 domů

• 2018 – 2 domy (verze 05/2018 – statistiky města nezahrnují domy zmíněné níže)

K údajům Bytového odboru dodáváme, že jen 906 prodaných domů z celkových 1531 uvedených v záznamech, bylo doprovázeno časovým údajem roku prodeje. U prodeje domů bez časového údaje nelze s jistotou tvrdit, že se jedná pouze o časové období před rokem 2002, případně i včetně tohoto roku.

Při bližším pohledu na volební období 2014-2018 lze dohledat, že nynější Zastupitelstvo města Brna schválilo prodej těchto bytových domů:

2018

• 30. ledna - Dukelská třída 57, Lesnická 62

• 19. června - Charbulova 27

2017

• 7. března - Slepá 35, Špitálka 14

• 20. června - Maškova 2, Merhautova 182

• 5. září - Merhautova 90, Zemědělská 36

• 12. prosince - Dukelská třída 36, Ryšánkova 4

2016

• 2. února - Filipova 8, 10, 12

• 21. června - Drobného 76a, Tišnovská 118, Třískalova 2, Veveří 51, Jana Uhra 2, Merhautova 102, Zemědělská 14, Merhautova 194, 196, 198, Křídlovická 70, 72, 74, 76

• 6. září - Merhautova 159, Nové Sady 32, Nové Sady 16, nám. 28 října 11, Vrchlického sad 7, Slovákova 4

• 11. října - Kounicova 63, Nerudova 14

2015

• 8. září - Staňkova 30, Filipova 14, 16, 18

• 6. října - Hlinky 62

• 8. prosince - Jiráskova 8

Toto jsou údaje o prodeji bytových domů a celků v rámci tohoto volebního období. Nynější zastupitelé složili slib na zasedání dne 25. listopadu 2014. Za rok 2014 tak nedošlo ke schválení prodeje z bytového fondu úřadujícím zastupitelstvem.

Pro srovnání připojujeme také údaje z roku 2014, avšak je nezbytné si uvědomit, že se jedná o schválení prodeje zastupiteli minulého volebního období (2010-2014).

2014

• 21. ledna - Trávníky 10

• 18. března - Fišova 19, Heinrichova 1, Helfertova 20, Jugoslávská 32, Merhautova 57, Merhautova 151, Jugoslávská 36, Mathonova 28, Fišova 21, 23, 25, Zemědělská 2, 4, 6, 8, 10

• 15. dubna - Merhautova 174, nám. 28 října 14, Merhautova 32, Bayerova 25, 27, 29, Chodská 7, 9

• 20. května - Hoblíkova 8, Merhautova 82, Třískalova 6, Zemědělská 20, 22, 24, 26, Hrnčířská 17

• 17. června - Hoblíkova 10, Mathonova 8a, Merhautova 162, Venhudova 14, Ryšánkova 6, Trávníky 12, Lesnická 29, Merhautova 12, Milady Horákové 42, 44

• 2. září - Drobného 7, Lužánecká 24, Erbenova 14, Fišova 38, Gorazdova 7, Hlinky 66, Hoblíkova 4, Kladivova 3, Mathonova 4, Merhautova 89, Merhautova 176, Zemědělská 34, Cejl 84a, Merhautova 10, Merhautova 24, Slepá 21, Pellicova 1a, Šumavská 23, 21, 19, Šumavská 17, Botanická 69, Botanická 67, 65

• 7. října - Trávníky 2, Helfertova 7c - uliční část, Provazníkova 13, Údolní 52, Zemědělská 28, Erbenova 10, 12, Teyschlova 32, 34, 36

K údajům také doplňujeme dokument (.doc) Bytového odboru, který obsahuje seznam domů, u nichž byl zastupitelstvem schválen záměr k jejich prodeji. S tímto dokumentem také souvisí změna postupu (.doc) při prodeji městského bytového fondu, která výrazně omezila prodej naplánovaný před jeho schválením v březnu 2016 (bod 43).

Výrok je hodnocen na základě jednotlivých rozpočtů města Brna. Sledovali jsme celkové výdaje města a kapitálové výdaje (tedy investice) do silnic. Tabulka níže obsahuje informaci o výši investic a celkových výdajích (investice v milionech, rozpočet v miliardách) a také procentuální podíl investic do silnic na celkovém rozpočtu.

Současná koalice připravovala rozpočet na rok 2015 a následné rozpočty. Lze jí tudíž přičítat právě tohle období. Průměrně se v tomto období ročně vynaložilo v rámci investic na silnice 490 milionů. V minulém volebním období (2011–2014) to bylo průměrně 250 milionů ročně. I v součtu těchto let je zjevné, že za minulé období byla investována 1 mld. Kč, zatímco v tomto období šlo o celkovou investici 1,96 miliardy. V poměru k rozpočtu pak rovněž „vede“ současná radnice.

Markéta Vaňková v pořadu u tohoto výroku také použila graf, který se ovšem zabývá něčím jiným. Na grafu má být znázorněn rozpočet města a výdaje na správu a údržbu místních komunikací. Nejde tedy o investice, o kterých mluví.

Vizuální zpracování grafu je mimochodem zcela nesmyslné. Není zde uvedena žádná hodnota, v níž se mají jak rozpočet, tak i výdaje na komunikace pohybovat. Tedy ve většině sledovaných let jsou hodnoty výdajů na silnice vyšší, než jaký je celý rozpočet města. Což je pochopitelně nemožné.

Investorem Velkého městského okruhu Brno je Ředitelství silnic a dálnic. ŘSD je státní příspěvková organizace zřízená Ministerstvem dopravy a je investorem a správcem dálnic a ostatních silnic I. třídy.

Projekt Velkého městského okruhu je naplánován do roku 2035 a obsahuje několik fází výstavby. Na některých projektech se účastní i město, například v druhé etapě se plánuje ražba tramvajového tunelu . Náklady jsou 415 milionů korun, z čehož Brno zaplatí zhruba čtvrtinu. V současné době je zprovozněno zhruba 32 % z celé trasy.

Dalším projektem, který je součástí výstavby VMO, je most mezi Tomkovým náměstím a židenickými kasárnami, kde město vykupuje desítky staveb – rodinných domků, garáží a dalších objektů – které se budou v nejbližších letech bourat. „Vykupujeme domky a objekty v celém koridoru a v tuto chvíli jsme někde za polovinou. Zatím jsme nenarazili na problém, že by vlastník nesouhlasil s cenou, kterou mu nabízíme,“ řekl investiční náměstek primátora Richard Mrázek (ANO).

Magistrát města Brna zadal vypracovat právní posudky o zavedení placeného parkováni v Brně advokátní kanceláři KROUPAHELÁN, která připravila právní posudek o zavedení jediné oblasti placeného parkování a druhý posudek o zavedení tří oblastí placeného parkování. Tyto posudky nám zaslala Jasna Flamiková. 

V prvním posudku o jedné oblasti placeného parkování přišla advokátní kancelář KROUPAHELÁN k celkovému závěru, že tento režim nedoporučuje zavést, protože by hrozil rozpor s právním řádem pro nesoulad s hmotným právem a se zásadou proporcionality kvůli tomu, že je třeba takovou regulaci vždy odůvodnit individuálně ve vztahu ke každé konkrétní lokalitě a kapacitním požadavkům místních obyvatel tak, aby jim bylo umožněno parkovat v relativní blízkosti bydliště (.pdf, str. 2). V druhém posudku konstatuje, že zavedení tří placených parkovacích zón rovněž není v rozporu se zákonem. Zpracovatel posudku závěrem doporučuje nikoli systém jedné či tří zón, ale (nakonec přijatý) systém „květinek.“ V rámci tohoto systému je území rozděleno na menší sub-oblasti, přičemž dlouhodobé parkovací oprávnění platí nejen pro sub-oblast, pro kterou je příslušným držitelem splněna podmínka vydání, ale rovněž pro sub-oblasti okolní.

Od prvního zavedení zón placeného stání v roce 1996 na Praze 1 se systém rezidentního parkování v průběhu let rozšířil i v dalších 10 městských částech.

Jen v roce 2016 došlo k rozšíření zón placeného stání (ZPS) na území Prahy 5 a 6, Prahy 3 a Prahy 8. Zavádění nových ZPS pokračuje i dnes a modré zóny uvidíme v dalších městských částech i v budoucnu.

Je ovšem nutné zmínit, že parkovací zóny jsou jedním z volebních témat, v různých variacích by pražský systém parkování změnili i favorité na post primátora. Příkladem je ODS, která chce navrhnout celoměstský systém parkovacích zón, kde "všichni Pražané budou moci jednoduše zaparkovat všude mimo historické centrum". Přepracovat systém parkovacích zón si klade za cíl také ANO (.pdf, str. 14-16, 38). Tématem je to i pro společnou kandidátku TOP-STAN (.pdf, str. 5). Dílčí návrhy těchto tří stran se částečně rozchází, byť dikce je ve vztahu k parkovacím zónám vesměs pozitivní.

Strategický dokument Strategie parkování ve městě Brně schválilo městské zastupitelstvo v září roku 2014. V podkladech strategie se počítá s parkovišti typu P+R. Tyto „Park and Ride“, tedy „zaparkuj a jeď“ místa, jsou systém záchytných parkovišť převážně umístěných v okrajových zónách města s přímou návazností na hlavní radiální komunikace a systém VHD. V rámci dokumentu se počítalo se 7 místy pro P+R do roku 2020 a dalšími 5 místy do roku 2030 (.pdf, str. 41–42).

Dvě desítky míst proklamuje vedení města až v poslední době, kdy zároveň došlo k realizaci jednoho parkoviště P+R v oblasti Ústředního hřbitova. O dalších vedení města zatím jen uvažuje.

Zmiňovaný Domini Park je dle Strategie popisován jako „parkovací dům Panenská“ (.pdf, str. 48). Stavba byla zahájena v roce 2014, do provozu byla uvedena až v září 2016.

V centrální části města je dle ročenky dopravy pro rok 2017 celkem 447 vyhrazených parkovacích míst. Z toho 46 je pro imobilní občany (.pdf, str. 35). Ročenka dopravy pro rok 2009 uvádí, že mezi roky 2008 a 2009 bylo na území města celkem 1 681 VPS pro přepravu osob ZTP (.pdf, str. 36). Jiná historická data o počtu VPS se nám nepodařilo zjistit, a to ani dotazem na magistrát. Tisková mluvčí Mgr. Loukotková k tomuto nebyla schopna poskytnout souhrnné číslo za historii udělování VPS.

V září 2014 byla schválena Strategie parkování ve městě Brně (.pdf), která rozpracovávala projekt rezidentního parkování a celkové parkovací situace v Brně. Jsou zde také projekty výstavby parkovacích domů a parkovišť P+R v časovém horizontu 2020 až 2030.

Od té doby byly otevřeny dva parkovací domy. Jeden v centru Brna v Panenské ulici. Vzhledem k těsné blízkosti Dominikánského náměstí nese jméno DOMINI PARK. Po necelých dvou letech stavebních prací byl slavnostně otevřen v září 2016. Dům tvoří dvě podzemní a osm nadzemních podlaží. "Připraveno je zde 361 parkovacích míst, z toho je 9 míst určeno pro osoby s omezenou pohyblivostí, pro motocykly je vyčleněno 10 míst a také je 20 místy pamatováno na vozidla s pohonem CNG a LPG na střeše parkovacího domu." Celkové stavební náklady činí cca 250 milionů Kč, investorem stavby je společnost Brněnské komunikace a. s.

Druhým projektem jsou garáže v Janáčkově kulturním centru. Práce byly zahájeny v lednu 2015 s celkovou investicí 300 milionů Kč. Kapacita garáží u Janáčkova divadla je 200 míst. Investorem jsou Brněnské komunikace, a. s. Garáže však v současné době čekají na výstavbu koncertního sálu, který je záležitostí až roku 2019. Dá se tedy říct, že jsou "zakonzervované", a tudíž momentálně nepoužitelné.

Město ve své Strategii parkování (.pdf, str. 40 a násl.) počítá s realizací "3-4 parkovišť typu 'P+R' na hlavních příjezdových směrech do města" v horizontu roku 2020. Podle náměstka primátora Richarda Mrázka by mělo dojít k vybudování až pěti podobných parkovišť. Doposud v Brně funguje jedno parkoviště 'park and ride' u Ústředního hřbitova. Dosud spoře využívané odstavné parkoviště po zavedení rezidentního parkování hlásí dle mediálních zpráv téměř stále plno.

Praha zóny placeného stání (ZPS) neruší. Ve skutečnosti tento systém naopak zavádějí stále další městské části, například Střížkov, Vysočany a Libeň či další oblasti v Praze 5, 6 a 8. K rozšiřování dochází zejména v těch oblastech, které sousedí s městskými částmi, v nichž jsou zóny ZPS již zavedeny. Řidiči se totiž hromadně přesouvají a parkují právě v oblastech s nezavedenou ZPS.