Jmenovité hlasování Rady města bylo zavedeno 26. května 2015. Zápisy z jednání výborů zastupitelstva města jsou na internetových stránkách města zveřejňovány od začátku roku 2015 (s výjimkou Kontrolního výboru, jehož první zasedání proběhlo již 15. prosince 2014). Dle statutu (.pdf, str. 4, čl. 7, bod 4) výborů zastupitelstva města platného od prosince 2014 pak mají všechny výbory povinnost v zápisu ze schůze uvádět také zápis jmenovitého hlasování členů.

Dostupný na internetových stránkách města je i archiv zápisů a usnesení zastupitelstva města, jenž sahá až do roku 1991, a archiv materiálů projednávaných na zastupitelstvu, který ke dni ověření začíná dokumenty projednávanými v prosinci 2016.

Hlasování (.pdf, str. 4, čl. 6, bod 4) komisí Rady města je jmenovité, zápisy z jejich jednání však nejsou zveřejňovány na internetu.

Brno rozhodlo o zahájení projektu participativního rozpočtu na konci roku 2016 (bod 123), projekt se pak prvně uskutečnil v roce 2017. V roce 2017 ale zavedli participativní rozpočty také v jiných statutárních městech, například v Opavě (bod 406/20) či Chomutově, v roce 2018 pak participativní rozpočty zavedla další statutární města (například Zlín nebo Děčín).

Co se týče výše participativního rozpočtu, ten má Brno skutečně největší, a to 30 milionů, například ve zmíněném Chomutově je výše participativního rozpočtu 5 milionů korun, v městském obvodě Ostrava-Jih pak 7 milionů.

Účast občanů je pak v Brně také nejvyšší, což je ale dáno také tím, že Brno má významně více obyvatel než ostatní města. V Brně se do finálního hlasování v loňském roce zapojilo 11 660 občanů, v Chomutově 2082 občanů a v Ostravě-Jih 3964 občanů.

Participativní rozpočet zavedlo město Brno na konci roku 2016 (bod 122) v rámci projektu "Dáme na Vás". Pro projekty předkládané v roce 2018 pak Brno vyčlenilo 30 milionů korun. (Pro srovnání uvádíme fakt, že celkový rozpočet statutárního města Brna - bez městských částí - počítá na rok 2018 s příjmy ve výši cca 13 miliard [.xlsx].)

V rámci participativního rozpočtu mohou obyvatelé města předkládat své návrhy, přičemž celkové náklady na jeden projekt mohou být až 3 miliony korun. Město následně prověří proveditelnost návrhu. O proveditelných návrzích pak hlasují občané města. Každý občan má 5 hlasů kladných a 2 hlasy záporné. Vítězné projekty město zahrne do návrhu rozpočtu pro následující rok.

Brno od roku 2014 přerozděluje čím dál tím víc peněz svým městským částem.

V roce 2014 město poskytlo transfery MČ ve výši 1,027 mld. korun; v roce 2015 1,091 mld. korun; v roce 2016 1,137 mld. korun; v roce 2017 1,367 mld. korun; v roce 2018 1,564 mld. korun (list Transfery). 

Informace je potvrzena v dokumentu Strategie Brno 2050 - základní východiska (.pdf, str. 8 a 12). Strategie byla zpracována jako vize zakládající dlouhodobou strategii města v režii Jaroslava Kacera, náměstka primátora města Brna pro oblast Smart city, strategii města, informatiku a elektronizaci radnice.

Stejnou informaci potvrdila i radnice, byť dramatičnost, se kterou situaci popisují zástupci vládnoucí koalice a „laici“, se značně liší.

Vícezónový rezidentní parkovací systém funguje například v Budapešti, Krakově, Reykjavíku, Záhřebu, Košicích (.pdf), Edinburghu, Barceloně, Berlíně, Mnichově a ve Frankfurtu.

Podle materiálu vyprocavaným Brněnskými komunikacemi a.s., který nám zaslala Jasna Flamiková by jedna z brněnských parkovacích zón měla být v porovnání s několika světovými městy největší (.pdf)

V německých městech Mnichov a Freiburg jsou parkovací zóny skutečně do půl km čtverečního, ale není možné brněnské parkovací zóny porovnat s ostatními německými městy, kde systém parkovacích zón také funguje (.pdf, str. 7-8).

Od 1. září 2018 v centru Brna funguje nový způsob parkování. Hlavním cílem projektu, schváleného na mimořádném jednání městských radních 18. prosince 2017 (Zápis ze 170. jednání; .pdf, str. 15), bylo usnadnit parkování rezidentům, ale také regulovat dlouhé stání vozidel na potřebných místech, jako jsou úřady či pošty. Jako jeden z hlavních problémů zavedeného systému se jeví nedostatečná informovanost obyvatel o tom, jak dané parkování funguje, a také značná chaotičnost. Přesto by se tento způsob parkování měl do budoucna rozšířit i v okolí centra Brna.

Vlastimil Válek, náměstek ředitele Fakultní nemocnice v Brně, vstoupil do politiky v roce 2010 jakožto zastupitel městské části Brno-Líšeň za TOP 09. V letech 2012–2016 byl i jihomoravským krajským zastupitelem, nicméně součástí Rady města Brna, která stojí za tímto projektem, nebyl.

Proti tehdy ještě jen plánovanému projektu se vyslovili představitelé TOP 09 v Brně-střed. Podle jejich názoru by měla být pozornost upřena zejména na nevyužité plochy, které by umožnily snazší parkování pro všechny. Na facebookovém profilu v komentáři k tématu z 30. srpna zástupci strany tvrdí, že se vůči projektu rezidentního parkování vymezili již v době jeho projednávání.

V září minulého roku byla při Základní škole Sirotkova v Brně-Žabovřeskách zahájena výstavba víceúčelového sportovního zařízení se dvěma tělocvičnami. Projekt vznikl na základě žádosti městské části z důvodu neuspokojivé kapacity stávající tělocvičny. V průběhu května již docházelo k závěrečným pracím.

Výstavba Sportovní haly v Maloměřicích přišla prvně na přetřes již v roce 2010. Díky podpoře tehdejších městských zastupitelů v čele s Vlastimilem Břicháčkem (KDU-ČSL), sokolské obce, prostředků investora ČOS Maloměřice a v neposlední řadě využitím fondu Evropské unie, byla hala 8. ledna 2016 slavnostně uvedena do provozu.

Dalším z projektů iniciovaných pod vedením představitelů KDU-ČSL, v tomto případě konkrétně Petrem Hladíkem, je přesun – tedy demolice a výstavba – velodromu z městské části Brno-Pisárky do Komárova. I přes to, že plány na tento projekt existují již několik let, během posledního volebního období došlo k posunu. Rada v červenci 2018 vybrala jako vítěznou nabídku společnosti Arch.Design, s.r.o. (bod 11). Nový velodrom by byl plně zastřešen a pojal by až 2000 diváků.

Téměř 400 metrů dlouhý moderní vodní kanál by měl být vystaven na levém břehu Svratky. Projekt kanálu, který by splňoval podmínky i pro případné evropské šampionáty, je diskutován již několik let (.pdf). Koncem minulého roku došlo k zadání "Studie proveditelnosti stavby Vodáckého kanálu Brno-Pisárky", realizovaná společností Starez-Sport, a.s., jejíž řídící osobou je statutární město Brno.

Koncem roku 2016 proběhl pilotní projekt, který měl zmapovat zájem občanů o třídění odpadu přímo v jejich domě. Leták s informacemi byl distribuován do všech domácností v městské části Brno-střed a velice rychle se setkal s enormním zájmem. Hlavním cílem bylo usnadnit občanům cestu ke třídění, protože kontejnery určené pro tento účel jsou mnohdy vzdáleny od jejich domů a navíc bývají přeplněné. Dále si projekt kladl za cíl motivovat ke třídění i ty z obyvatel města, kteří doposud odpad netřídili.

Od března 2017 tento projekt nabyl reálné podoby a usnadnil tak lidem cestu ke třídění odpadu. Obyvatelé Brna-středu dostali možnost zažádat o přistavení popelnice na papír a plast přímo k domu. V průběhu června 2017 byla tato iniciativa rozšířena i o hnědé popelnice na bioodpad.

Na tomto systému vydělávají finálně i obce. Čím více odpadu je totiž vytříděno, tím méně vzniká komunálního odpadu hromadícího se na skládkách, který musí být následně likvidován. Popelnice jsou naopak často pořizovány z dotací.

Na přelomu let 2016 a 2017 probíhala mezinárodní architektonická soutěž vyhlášená městem Brnem, jejímž předmětem byl krajinářský a urbanistický návrh brněnského nábřeží řeky Svratky. Bylo odevzdáno 21 architektonických návrhů, z nichž porota vybrala návrh architektonického týmu Ivana Rullera. Podle návrhu by mělo dojít ke zvýšení protipovodňové ochrany okolní zástavby, ke zlepšení možností, jak využít řeku Svratku i její poříční zóny k rekreaci a volnočasovým aktivitám obyvatel a nezapomnělo se ani na revitalizaci řeky a její nivy. Návrh dále stanovuje, že v celém úseku podél ulice Poříčí bude mít levý břeh charakter spíše architektonický, pravý břeh bude mít charakter ryze přírodní.

Cílem návrhu je tedy nejen umožnit pěším i handicapovaným spoluobčanům a vozíčkářům pohyb po obou březích, ale také zpřístupnit řeku lidem a dostat je tak co nejblíže k hladině vody. Projekt počítá s důsledným vyloučením bruslařů a cyklistů, pro které návrh vyčleňuje samostatnou stezku.