Já jsem měl 300 tisíc a z toho jsem udělal jeden magazín, jeden leták, tyto drobnosti a to je tak všechno. Je to od strany, já jsem stranický kandidát.

Náklady na celou mou kampaň přesáhly 300 tisíc korun. Já jsem docela pyšný, že téměř polovinu jsem získal sbírkou na internetu, tzv. crowdfundingem. Tam se mnoho desítek drobných podporovatelů skládalo, aby mi pomohli v kampani. Pak mám podporu z nějakých stran, největším přispěvatelem byla Strana zelených, to je částka 35 tisíc, to je vůbec největší dar, který jsem dostal, když nepočítám svůj vlastní příspěvek.

Já jsem s panem Kuberou soupeř i v té komunální politice, byl jsem 4 roky opozičním zastupitelem a navrhl jsem jednu vyhlášku, (...), navrhl jsem zákaz pití alkoholu v některých prostorách města, kde to způsobovalo problémy a obtěžovalo to okolí.

Stát dělá spoustu věcí a nařizuje lidem to, do čeho mu nic není, například to, co se má prodávat ve školních kantýnách.

Tento stát nemá okresní úřady.

Nechceme do Ústavy zasahovat, dokonce jsme podepsali na to téma petici senátorů.

Protože ten nápor směrnic, které chodí každý týden, to jsou stovky tisků (z EU, pozn. Demagog.cz).

My už jsme podali několik ústavních stížností, například proti nesmyslnému zákazu prodeje o některých svátcích.

Já se 35 let orientuji na školství, jsem ředitelem gymnázia.

Už několik let řeším pravidla “dobrého vládnutí”. My jsme s kamarády napsali i zákon, který vychází z toho, jak to funguje v Holandsku, Velké Británii, Kanadě. Já jsem obešel hodně politiků a měl jsem zájem, aby se to nějakou formou posunulo. A když jsem odešel z ministerstva financí, tak jako nějakou formou se ten zákon posunul do Sněmovny, byl tzv. vykastrovaný, ale byl tam pouze nadpis a obsah byl de facto stejný jako současný stav. Já jsem obešel několik senátorů s kolegy, my jsme je přesvědčili, že to je vlastně špatně, a oni ten zákon shodili ze stolu, vrátili do Sněmovny a potom de facto i Sněmovna ho zařízla.