V případě, že se rozhodnete účastnit hry Účtenkovka, máte dvě možnosti, jakým způsobem zaregistrovat svoji účtenku. Buď tzv. bez registrace, kde ze soukromých údajů zadáváte jen e-mail a telefonní kontakt, nebo založením hráčského účtu, kde zadáváte velkou část identifikačních údajů včetně data narození. V případě, že chcete, aby vám byla výhra zaslána na účet, je potřeba uvést i číslo vašeho účtu.

Vzhledem k tomu, že pokud se účastník rozhodne nezakládat si herní účet, není potřeba vyplňovat osobní údaje mimo e-mailu a telefoního čísla, výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Zákazníci opravdu měli i v minulosti právo si účtenku vzít. Podnikatel neměl zákonem stanovené, že musí zákazníkovi účtenku vždy předat, ale byl povinen mu ji po jeho žádosti vystavit. Tato povinnost je ukotvena v zákoně č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon). V odstavci 31, bodu 14 se píše:

„Podnikatel je povinen vydat na žádost zákazníka doklady o prodeji zboží a o poskytnutí služby. Na dokladu musí být uvedeno označení podnikatele obchodní firmou, popřípadě názvem nebo jménem a příjmením, a identifikačním číslem, datum prodeje zboží nebo poskytnutí služby, druh zboží nebo služby a cena, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.“

Výrok je hodnocen jako pravdivý. Faktem zůstává, že od 1. listopadu 2016 byl zavedený „pilotní“ provoz aplikace EET na dobrovolné bázi, který měl sloužit uživatelům (podnikatelům) a správci systému k otestování funkčnosti stability celého projektu.

Vzhledem k tomu, že projekt takového rozsahu v historii České republiky nikdy neproběhl (zákon o registračních pokladnách zrušila vláda Mirka Topolánka v roce 2007), jde opravdu o první možnost testování EET.

Oprava: Výrok byl původně hodnocen jako zavádějící. Po upozornění čtenářů jsme jej změnili na nepravdivý. Je faktem, že ve finále získala spol. IBM zakázku bez soutěže. Odůvodnění zůstalo zachováno v původním znění.

Je pravdou, že zakázka na EET prošla výběrovým řízením. Musíme ovšem dodat, že první kolo bylo zrušeno a ve druhém byla zakázka Generálním finančním ředitelstvím svěřena rovnou společnosti IBM bez veřejné soutěže. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.

IBM získala celou zakázku až v druhém výběrovém řízení, neboť první, ve kterém zvítězila jiná společnost, ministerstvo financí zrušilo. Následující výběrové řízení již bylo bez uveřejnění, což dle zákona o veřejných zakázkách znamená, že zadavatel může bez soutěže vyzvat přímo k jednání jednoho či více dodavatelů.

V roce 2014 dosahoval státní dluh 1 663,7 mld. Kč. V říjnu 2017 je státní dluh ve výši 1610,1 mld. Kč, což tedy činí rozdíl 53,6 mld. Kč.

V roce 2013 (tedy v roce předcházejícím nástupu Andreje Babiše na ministerstvo financí) byl státní dluh 1 683,3 mld. Kč. Rozdíl oproti říjnu 2017 je 73,2 mld. Kč.

Z tiskové zprávy MFČR vyplývá, že průběžné plnění rozpočtu k poslednímu zářijovému dnu vykázalo přebytek 17,4 miliard korun. Znamená to, že k 30. září 2017 dosáhly příjmy 940,1 mld. Kč a výdaje činily 922,7 mld. Kč. Konečné saldo rozpočtu se ale ukáže až na konci roku 2017.

Andrej Babiš popisuje korektně odhad výběru, jak o něm informovalo ministerstvo financí. Uveďme, že nejsme schopni predikovat, zda bude naplněn. Nakolik přesně se na zvýšení výběru DPH podílí konkrétně EET, nejsme schopni určit.

Původní odhad výběru daní díky EET byl 4,3 mld. Kč. „Na základě dosavadního vývoje odhadujeme, že skutečný celoroční rozpočtový dopad EET na konci roku dosáhne více než 5 mld. Kč,“ uvádí ministerstvo financí.

Podle informací Generálního finančního ředitelství ze serveru iRozhlas vzrostl do konce května 2017 meziroční výběr DPH o 5,8 mld. Kč, dalších 8 mld. Kč vybraných na DPH je přisuzováno vyšší spotřebě.

Ministerstvo financí ve svém aktuálním pokladním plnění uvedlo, že za období leden až srpen 2017 získal stát na dani z přidané hodnoty prostřednictvím EET 2,7 miliardy korun. Celkově pak výběr DPH vzrostl o cca 10 %. Nedokážeme však korektně popsat, jaký je přesný přínos EET na výběr DPH.

Výběr daní je ovlivněn výrazně ekonomickým růstem, který Česká republika zažívá, vláda také podniká opatření ke zvyšování daní. Např. u DPH jde jednak o EET, ale také o kontrolní hlášení. Evidence tržeb ovšem pokrývá jen část celé DPH, nespadá do ní řada položek či služeb. Souhrnně je tedy velmi komplikované posoudit, nakolik právě zavedení evidence zvýšilo výběr v celé DPH. Naše hodnocení v této věci je tedy neověřitelné, není možné z naší pozice korektně a autoritativně určit, zda (resp. jak velký) vliv EET na zvýšený výběr DPH skutečně je.

Češi v roce 2016 vložili do sázek 196,4 miliard korun. Meziročně tento objem stoupl o 29 procent. Zároveň ale stoupl i objem vyplacených výher, a to také o 29 procent. Celkový objem vyplacených výher tak činil 157,1 miliard korun. Rozdíl těchto dvou částek (39,3 miliard korun) tedy znamenal hrubý příjem pro provozovatele loterií.

Nejoblíbenější mezi Čechy jsou zejména technické hry, nejčastěji automaty. Stále oblíbenější jsou ale i sázky na internetu. Nejvýznamněji pak vzrostly částky v oblasti internetových karetních turnajů a her.

Podle ministerstva financí se k poledni 2. října, tedy den a půl od spuštění účtenkové loterie, zapojilo kolem 70 tisíc uživatelů. Informace o počtu registrovaných účtenek bohužel nelze z veřejně dostupných zdrojů dohledat.

Na Slovensku byla účtenková loterie spuštěna v září 2013. Do dubna 2014 se do účtenkové loterie zapojilo zhruba 450 tisíc uživatelů, kteří registrovali asi 65 milionů účtenek v celkové hodnotě 774 milionů eur.

Za prvních osm měsíců jejího fungování (tedy asi do května 2014) bylo registrováno zhruba 100 milionů účtenek, tedy kolem 10 milionů účtenek měsíčně. Poté ale začal zájem o loterii opadat. V současné době Slováci zaregistrují necelé 3 miliony dokladů měsíčně. V roce 2016 (.pdf, str. 77) bylo na Slovensku do účtenkové loterie zaregistrováno přes 35 milionů pokladních dokladů. To vyplývá z výroční zprávy společnosti Tipos (slovenský ekvivalent české Sazky), která loterii organizuje a provozuje.

Nicméně, nepodařilo se nám dohledat konkrétní počet účastníků, kteří se na Slovensku do hry zapojují. Výrok je proto hodnocen jako neověřitelný.

Koalice se skutečně ve své koaliční smlouvě zavázala (str. 10), že udělá jak EET, tak i účtenkovou loterii. Konkrétně je v bodě 2.5. Zlepšení výběru daní uvedeno:

„Navrhneme legislativní opatření vedoucí k maximální digitalizaci správy daní. Specificky navrhneme legislativní a technická opatření směřující k efektivní kontrole vykazovaných tržeb z maloobchodního prodeje zboží a služeb. Tato opatření zahrnou u vybraných subjektů online hlášení tržeb, povinnost vystavovat doklady s unikátním číslem a ‚účtenkovou loterii‘   “.

Na Slovensku byla účtenková loterie spuštěna v září 2013. Za prvních osm měsíců jejího fungování Slováci registrovali zhruba 100 milionů účtenek, postupně ale začal zájem o loterii opadat. V současné době se na Slovensku zaregistrují necelé tři miliony dokladů za měsíc.

V Gruzii byla účtenková loterie zrušena, protože neměla očekávaný finanční dopad. Na Tchaj-wanu byla účtenková loterie zavedena v roce 1951 a úspěšně funguje dodnes. Pro tamní obyvatele se stala tradiční součástí jejich života. Z losování se na Tchaj-wanu stala celospolečenská událost vysílaná živě televizí.