Nalezené výsledky
Vláda 18. ledna 2016 schválila návrh novely zákona č. 321/2004 Sb. o vinohradnictví a vinařství. Ačkoliv návrh ještě nemá zaručené přijetí, je pravdou, že příprava novely je v konečné fázi. Marian Jurečka jakožto ministr zemědělství na konci ledna předsedovi vlády zaslal (.doc) její konečné znění, a novela je tak připravena k projednávání v parlamentu.
Pančováním vína se rozumí jeho falšování, které novela specifikuje v paragrafu 3, odstavci 2. Falšování, popsané například jako přidávání vody, alkoholu, nebo nedovolených prostředků k ošetřování vína, v novele nově spadá pod sankci 50 milionů Kč - oproti původní verzi zákona, kde byla maximální výše sankce 5 milionů (§ 39, odstavec 7). Krom falšování pod novou maximální sankci spadá například nesprávné označení výrobku (§ 16, odstavec 16).
Matěj Stropnický
Ta integrace u nás dokonce není pro někoho, kdo dostane azyl, není ani povinna, ani ten jazykový kurz není pořádně povinný.Otázky Václava Moravce, 13. března 2016
Obecně k povinnosti/dobrovolnosti integrace cizinců uvádí Analýza aktuální situace v oblasti integraci cizinců na území České republiky z dílny Ministerstva vnitra (.pdf) na straně 10 uvádí:
" 4. Dobrovolnost vs. povinnost integrace
Integrace cizinců do společnosti je v zájmu státu resp. jeho obyvatel, stejně jako v zájmu
cizinců. Integrace doposud není povinností, ale právem ‐ využívání nabídky integračních opatření závisí na rozhodnutí cizince samého. "
20. listopadu 2015 přijala Vláda ČR usnesení č. 954, v kterém schválila nový koncept Státního integračního programu (SIP) platný od 1. ledna 2016. SIP je dle stránek Ministerstva vnitra je státní program " zaměřený na pomoc osobám s udělenou mezinárodní ochranou(dále „oprávněným osobám“) při jejich začlenění do společnosti, a to zejména v oblasti bydlení, odstranění jazykové bariéry a pomoci při vstupu na trh práce. " Usnesení č. 954 má klíčovou přílohu, která představuje zásady pro poskytování finančních prostředků Ministerstva vnitra na zajištění integrace osob s udělenou mezinárodní ochranou. V části C, článku 4, bodu 1 této přílohy se pak uvádí následující: "Oprávněná osoba může požádat o zařazení do SIP a vyslovit souhlas s tím, že osobní a další údaje budou poskytnuty budou sděleny generálnímu poskytovateli integračních služeb [...]" Tyto integrační služby obnáší mimo jiné i bezplatný 400-hodinový kurz češtiny.
Charita ČR, která je od roku 2016 generálním poskytovatelem integračních služeb na svých webových stránkách uvádí: "Pokud nebude oprávněná osoba pobývat v IAS [integrační azylové středisko], bude IP [integrační plán] vyhotoven ve spolupráci s oprávněnou osobou v co nejkratší době po udělení mezinárodní ochrany." Jelikož je účast v SIPu, včetně kurzů češtiny, podmíněna podáním žádosti ze strany oprávněné osoby či její spoluprací na přípravě IP, vskutku nejde o integraci povinnou.
Výrok Bohuslava Sobotky je hodnocen jako neověřitelný, protože neznáme a ani nemůžeme znát obsah e-mailu premiéra na Seznam.cz. Zveřejněných mailů ze schránky premiéra Sobotky bylo velmi malé množství a nejedná se o žádný reprezentativní vzorek. Nelze tedy uvést, jaké procento z komunikace bylo takové, že lidé posílali své názory.
Co se týká korespondence o dokumentech v utajovaném či vyhrazeném režimu, tak zveřejněn byl 1 e-mail, ve kterém se měl vyskytnout dokument ve vyhrazeném režimu, vyskytly se ovšem pochybnosti o jeho pravosti. Danou problematikou se zabývali online publicisté Michal Blaha na svém Twitteru a Daniel Dočekal na webu Pooh.cz.
Naproti tomu web White Media trvá na tom, že e-maily jsou autentické.
Jaroslav Faltýnek
Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, že strana TOP 09 nevlastní společnost TOP Service Management.
Pozměňovací návrh, který pracuje s kontrolou firem vlastněných stranami, byl předložen vládou. Jeho cílem je podle důvodové zprávy mimo jiné kontrolovat "finanční vazby stran a hnutí na jiné subjekty, tzn. např. na stranou a hnutím založené obchodní společnosti a družstva či na občanská sdružení založená na podporu příslušné strany a hnutí" (s. 20). Tyto změny do návrhu zanesl poslanec Radek Vondráček.
Pokud jde o firmy vlastněné stranami: ČSSD je jediným akcionářem firmy Cíl, a.s., KDU-ČSL je jediným společníkem ve firmě Nový hlas, s.r.o., ODS má stoprocentní podíl ve firmě ODS Publishing, s.r.o. Ve společnost TOP Service Management, s.r.o., která zjišťuje pro TOP 09 její připomínkové a propagační produkty (např. v e-shopu), má však podle obchodního rejstříku stoprocentní podíl Lukáš Tito, který s TOP 09 spolupracuje i na dalších záležitostech týkajících se hlavně financí: zpracovává pro ni výroční finanční zprávy (např. tato zpráva, .pdf. s. 45) apod.
Zbyněk Stanjura
Při interpelacích 10.3.2016 poslankyně Adamová požádala předsedu Poslanecké sněmovny Hamáčka, aby apeloval na premiéra, aby ministři na interpelace chodili.
"Chtěla bych využít toho času a poprosit vás, pane předsedo, jestli byste mohl s panem premiérem promluvit o tom, jaká je tedy účast jednotlivých ministrů na interpelacích, jestli by mohli skutečně začít na interpelace chodit ve větším počtu. Určitě by to uvítali i další kolegové. Děkuji."
Předseda PS PČR odpověděl "Ano, činím tak pravidelně, učiním znova."
Na dotaz Demagog.cz Jan Hamáček potvrdil, že již několikrát premiéra Bohuslava Sobotku vyzýval k tomu, aby se pokusil zajistit účast ministrů na interpelacích.
Miloslava Vostrá
Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť zákon byl ve třetím čtení a následně po vrácení Senátem projednáván 8 dní a včetně prvního a druhého čtení se jednalo o 11 dní. Jednalo se tedy o lhůtu „týdne, 14 dní“, jak uvádí poslankyně Vostrá. Některá jednání probíhala také do nočních hodin.
Předpokládáme, že „církevním zákonem“ je myšlen zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi.
Třetí čtení tohoto zákona probíhalo 6 dní. V pátek 13. června 2012 bylo jednání sněmovny ukončeno ve 13 hodin 55 minut. Ve středu 20. června 2012 skončilo projednávání církevních restitucí v 13:21 hod. V pátek 22. června 2012 byla schůze a tím i projednávání tohoto zákona ukončeno v 13:58 hod. Ve středu 11. července 2012 bylo projednávání tohoto bodu ukončeno v 13:02 hod. V pátek 13. července 2012 jednali poslanci o tomto bodu poprvé do noci a jednání bylo ukončeno až v 00:04 hod. následujícího dne (14. července 2012).
Poté, co byl zákon vrácen Senátem, byl v Poslanecké sněmovně projednáván ve středu 7. listopadu 2012. Projednávání se protáhlo až přes půlnoc, zhruba půl hodiny po půlnoci byl pak zákon schválen.
Marian Jurečka
Podle zprávy na oficiálních stránkách Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) udělila SZPI za rok 2014 pravomocně pokuty ve výši 99 429 300 Kč, tedy skutečně necelých 100 milionů korun – celková výše byla o 55 % vyšší než za rok 2013.
Ředitel kontroly SZPI Jindřich Pokora v rozhovoru pro iDNES uvedl, že z důvodu množství kontrolovaných provozů se k lednu 2015 zvýšil počet z původních 210 kontrolorů o 40 tabulkových míst. Ústřední ředitel SZPI Martin Klanica podle ČTK uvedl, že SZPI za rok 2015 udělila pokuty ve výši 140 milionů korun, tedy o 40 % více než za rok 2014.
Z hlediska výše pokut se tedy o dvojnásobek nejedná, co do počtu udělených pokut nelze výrok ověřit – k dispozici je Zpráva o činnosti SZPI za rok 2014 (.pdf). Ta hovoří o zmiňované celkové výši udělených pokut a počtu pravomocně skončených správních řízení (SŘ), těch bylo za rok 2014 celkem 1861 (s. 91). Právě ve správním řízení pak dochází k uložení pokuty. Podobná souhrnná zpráva o činnosti SZPI za rok 2015 ale není uveřejněna.
Na základě dat poskytnutých ministrem zemědělství Marianem Jurečkou jsme byli schopni výrok dodatečně ověřit i v otázce počtu pokut. „Zjednodušeně řečeno platí, že jedna pokuta představuje jedno správní řízení. V r. 2014 SZPI zahájila 1785 správních řízení, v roce 2015 to bylo 2694 správních řízení, Počet SŘ z roku 2015 tak představuje 150% SŘ z roku 2014 a došlo tedy k meziročnímu nárůstu počtu SŘ 1,5 násobně,“ uvedl v e-mailu tiskový mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.
Všechna data uvedená ministrem zemědělství Marianem Jurečkou jsou tedy pravdivá, pouze nárůst počtu pokut za rok 2015 oproti roku 2014 nebyl přesně dvojnásobný.
V roce 2015 připadlo na silnice II. a III. třídy 4,4 miliardy korun (.pdf) z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury.
Vykupování pozemků taktéž probíhá – v roce 2014 vešla v platnost novela Zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury (č. 416/2009 Sb.), která zvyšuje cenu, jež může stát za pozemek nabídnout. V prosinci roku 2015 však Sněmovnou prošla další novela tohoto zákona, kterou v současné době projednává Senát, a která tuto cenu opět snižuje ze šestnáctinásobku na osminásobek znaleckého posudku. Po dvaceti letech také skončily spory o dálnici D11, kde se státu podařilo získat potřebný pozemek po stavbu.
Investiční výdaje dokládá zpráva Ministerstva financí, zmiňující kapitálové výdaje 176,25 mld. Kč, údaj z roku 2014 pak potvrzuje tato zpráva, uvádějící kapitálové výdaje 112,38 mld. Rozdíl mezi těmito čísly je opravdu necelých 64 miliard.
Výrok ministra Chovance hodnotíme jako pravdivý, jelikož České republice tuto povinnost ukládá Dublinské nařízení, které upravuje azylové řízení v Evropské unii.
Vzhledem k tomu, že k nám iráčtí křesťané přiletěli letadlem, stala se Česká republika zemí jejich vstupu do Schengenu. Článek 4 odst. 5 Dublinského nařízení, kterým se žádosti o azyl řídí, říká: "Členský stát, u něhož byla žádost o azyl podána, je povinen za podmínek uvedených v článku 20 a s cílem ukončit řízení o určení státu příslušného pro posouzení žádosti o azyl převzít zpět žadatele o azyl, který se nachází v jiném členském státě, v němž podal novou žádost o azyl poté, co vzal svou původní žádost během procesu určování příslušného státu zpět." Článek 20 pak uvádí další podmínky týkající se procesu vrácení osoby do příslušné země. Pokud se tedy stala Česká republika první zemí, v níž osoba podala žádost o azyl, je podle čl. 16 povinna přijmout zpět tohoto žadatele a provést s ním azylovou proceduru.
Martin Stropnický
My se docela stabilně držíme blízko těm 30 % (myšleno hnutí ANO ve výzkumech veř. mínění - pozn. Demagog.cz).Otázky Václava Moravce, 2. dubna 2016
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě výsledků volebního modelu společností TNS Aisa, STEM a CVVM (Sociologický ústav Akademie věd České republiky). Volební model předpovídá výsledek voleb a to na základě těch voličů, kteří by šli k volbám a věděli, koho budou volit.
TNS Aisa připravuje volební model pro Českou televizi v rámci projektu Trendy Česka. Hnutí ANO v posledním roce osciluje mezi 26 a 31 % zisku hlasů ve volebním modelu.
Společnost STEM naměřila v posledním roce podporu pro ANO v rozmezí 24–30 % hlasů s tím, že nejnižší údaj byl jednorázovým poklesem v prosinci 2015, jinak hnutí dosáhlo vždy zisku minimálně 26,7 procent.
CVVM ve svém volebním modelu naměřilo v posledním roce pro ANO podporu v rozmezí 26–33 %.










