S ohledem na situaci kolem vrbětického skladu munice bylo dle ČTK zasláno celkem 136 žádostí o náhradu škody, z toho 38 bylo posouzeno krajem jako oprávněných v celkové výši 1,15 milionu korun. Tyto byly předány k proplacení ministerstvu vnitra.

Zde byly nakonec uznány jen dvě žádosti (.pdf, s. 2) s odkazem na zákon o integrovaném záchranném systému (§ 30), kdy nárok na náhradu škody vzniká jen v těch případech, kdy škoda byla zapříčiněna přímou činností složek IZS (např. nabourání plotu nebo rozježdění komunikace), alespoň dle vyjádření ministerstva.

Mimo žádostí o náhradu škody Vláda ČR rozhodla v usnesení (.pdf, s. 1) z 21. prosince 2015 i o mimořádné dotaci 6 milionů korun, tedy cca 3000 korun na osobu, pro občany s trvalým bydlištěm v obcích z okolí vrbětického skladu.

Výrok hodnotíme i přes dílčí nepřesnosti v počtech jako pravdivý.

Pro rok 2013 počítáme s daty ze státního závěrečného účtu za tento rok, neboť odráží skutečný výsledek hospodaření. Tento dokument na straně 5 uvádí právě čísla k rozpočtovému hospodaření. Pro rok 2017 pak vycházíme z návrhu, který prozatím není finálním dokumentem. Vláda má totiž zákonnou povinnost poslat do Poslanecké sněmovny návrh zákona o státním rozpočtu do konce září.

Příjmy

Rozpočtované příjmy 2013Skutečné příjmy 2013Navrhované příjmy 2017 Rozdíl 1 076,37 1 091,86 1249,1 157,24

Výdaje

Rozpočtované výdaje 2013Skutečné výdaje 2013Navrhované výdaje 2017Rozdíl 1 176,37 1 173,13 1309,1 135,97

Co se týká Fialovy poznámky o krizi v roce 2013, vyjdeme-li z dat Eurostatu, tak zjistíme, že Česká republika byla v letech 2012 a 2013 skutečně v recesi. V roce 2012 zaznamenala pokles 0,9 % a v roce 2013 o půl procenta HDP. Za vlády Bohuslava Sobotky se země již třetí rok po sobě těší z hospodářského růstu, kromě dat Eurostatu to dokládá i aktuální makroekonomická predikce Ministerstva financí České republiky.

Podle informací ČSÚ je to za rok 2013 celkem 199,7 tisíc tun. V roce 2010 plochy na osázení brambor na území Vysočiny zabíraly 35,8 % celkového počtu ploch k tomu určených na území celé ČR.

V roce 2014 byla Českým statistickým úřadem zveřejněna studie (.pdf, str. 27–28) pod názvem „Postavení primárního sektoru v ČR“. Podle informací z tohoto dokumentu se osevní plochy na území ČR pohybovaly v 50. letech kolem 450 000 hektarů. V průběhu 60. let se tato rozloha zmenšila téměř na polovinu. V roce 1993 byla plocha, na které se pěstovaly brambory, velká přes 100 000 hektarů. V letech 2012 až 2014 se tato plocha snížila pod 25 000 hektarů.

Byť tedy Honzárek konkrétně nespecifikuje „tradiční období“, při pohledu na data je zjevné, že jeho popis je značně podhodnocený. Např. v roce 1990 byly osevní plochy brambor v zemi dokonce 4x větší, než jsou nyní. Oproti 60. létům, kdy propad v plochách s bramborami začal, jde až o 90% zmenšení. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

V roce 2015 se kapitálové výdaje kraje pohybovaly pod hranicí 3 miliard. Schválený rozpočet (.pdf, str. 7) pro rok 2016 předkládá snížení těchto výdajů, a to na 1,9 miliardy. Předpokládané výdaje pro rok 2015 byly stanoveny na 2,82 miliardy.

Ze závěrečného účtu (.pdf, str. 17) pro rok 2015 však vyplývá, že tyto výdaje dosáhly částky 2,48 miliard. Ani jeden z těchto případů se neblíží částce 3,5 miliardy korun.

O rok dříve (.pdf, str. 14) byla tato částka ještě nižší - 1,70 miliard korun, v roce 2013 dokonce 1,16 miliard.

zdroj: kraj-jihocesky.cz/

* Údaje pro rok 2016 jsou použity z Rozpočtu kraje (.pdf, str. 7) pro rok 2016. U ostatních se jedná o Závěrečné účty.

Nepravdivost výroku Svatomíra Mlčocha (SZ) demonstrujeme na výše zobrazeném grafu, kde je patrné postupné navyšování kapitálových výdajů. Ty ovšem stále nedosáhly částky 3,5 miliard korun.

Z rozhodnutí soudu byly opravdu zneplatněny některé funkce členů hnutí Severočeši. Ti pak rovněž podali v Ústeckém kraji kandidátku do krajských voleb. Oldřich Bubeníček tedy říká pravdu.

Spory v tomto uskupení se táhnou přes 2 roky, od doby, kdy se hnutí rozdělilo na dvě křídla. Jedno vzniklo kolem podnikatele Jiřího Zelenky a ve druhém působí Hana Jeníčková. Zelenkovi lidé uspořádali v únoru 2014 valnou hromadu, na které odvolali z vedení přívržence rivalů a naopak jmenovali osoby podle nich samých vhodné.

Soud letos pravomocně rozhodl, že valná hromada proběhla v rozporu se stanovami a zákonem a označil ji, stejně jako všechny navazující kroky, za neplatné. Bohuslav Schwarz tím přišel o funkci předsedy hnutí. Krajský soud pak 6. října 2016 (den před volbami) ještě doplnil rozhodnutí okresního soudu, když za neplatnou označil i volbu místopředsedy hnutí Zelenky.

Místopředsedkyní však zůstala Hana Jeníčková, která byla rovněž zmocněnkyní strany. Proto, když skupina Severočechů kolem Zelenky podala kandidaturu do krajských voleb, měla oprávnění odvolat všechny kandidáty a potopit tak celou jejich kandidátku. Svůj krok zdůvodnila neexistencí nároku Schwarze a Zelenky kandidátku podat.

Předsednictvo, které bylo rozhodnutím soudu z roku 2014 a doplňujícím rozsudkem z roku 2016, tedy skutečně již není představiteli Severočechů, ani jimi nebyli v době podání kandidátky.

Z usnesení Vlády ČR č. 67 z 16. 1. 2002 vyplývá, že ministři průmyslu a financí byli pověřeni zpracováním návrhu způsobu privatizace akcií společnosti OKD, a.s., které byly v držení Fondu národního majetku ČR. Svůj návrh měli ministři vládě (Miloše Zemana, která vládla v letech 1998–2002) předložit do konce března 2002.

Ve zmíněném časovém období byl ministrem průmyslu a obchodu Miroslav Grégr a ministrem financí Jiří Rusnok.

Privatizace byla uskutečněna v roce 2004 (vláda Vladimíra Špidly). Z usnesení Vlády ČR z 23. 4. 2004 vyplývá, že realizací převedení zbytku akcií státu na společnost KARBON INVEST, a.s. byl pověřen tehdejší ministr financí a místopředseda vlády Bohuslav Sobotka.

Z uvedeného je zřejmé, že vládu Miloše Zemana nelze explicitně označit za tvůrce smlouvy, kterou byla privatizace OKD provedena. Danou smlouvu realizoval ministr financí a místopředseda vlády Vladimíra Špidly Bohuslav Sobotka.

Kauza privatizace OKD je značně komplikovaná a řeší se soudní cestou. V roli obžalovaných jsou znalci z Fondu národního majetku (na základě jejich znaleckých posudků byla vytvořena smlouva, o níž se vyjednávalo se společností KARBON INVEST, a.s), kteří měli dle obžaloby ocenit státní majetek OKD nesprávně a nevěrohodně. V důsledku toho měla státu vzniknout miliardová škoda.

Zásadním problémem kauzy je právě posudek osob z Fondu národního majetku, který podle tvrzení obžaloby nesprávně ocenil celkovou hodnotu společnosti OKD, protože do ocenění nezahrnul dceřiné firmy OKD. Na základě tohoto posudku získala společnost KARBON INVEST, a.s. OKD za 4,1 miliardy Kč. Skutečná hodnota však činila nejméně 9,8 miliardy Kč.

Kauzu dlouhodobě sledují a mapují také investigativní Reportéři ČT. V jejich reportážích lze vidět také další specifika kauzy, např. problematiku bytů RPG.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, krajský rozpočet jako jedna z částí místních rozpočtů slouží mj. jako zdroj financování zdravotnictví, ale vzhledem k objemu prostředků ze státního rozpočtu a zdravotních pojišťoven nemůže financování zdravotnictví příliš ovlivnit.

Dle dokumentu (.pdf, str. 8) Českého statistického úřadu je zdravotnictví financováno ze 3 hlavních skupin: veřejných zdrojů, soukromých zdrojů a přímých plateb domácností. Veřejné zdroje se skládají z výdajů zdravotních pojišťoven (kterým musí dle zákona o veřejném zdravotním pojištění platit zdravotní pojištění prakticky všechny fyzické osoby) a z výdajů státního rozpočtu a místních rozpočtů, mezi které patří obecní a krajské rozpočty. Soukromé zdroje se skládají z výdajů na soukromé zdravotní pojištění, na neziskové organizace a na závodní preventivní péči. Třetí skupinu zdrojů tvoří výdaje domácností.

Poslední data k výdajům na zdravotnictví lze nalézt k roku 2014. Celkový objem výdajů k roku 2014 na zdravotnictví činil (.pdf, str. 8) dle Českého statistického úřadu asi 350 miliard Kč. Veřejné zdroje tvořily 297 miliard, přičemž převážnou většinou se na financování podílely zdravotní pojišťovny a státní rozpočet (viz rozdělení v tabulce). S ohledem na výše citovanou zprávu (.pdf, str. 8) ČSÚ pak lze říci, že trend je dlouhodobě výrazně podobný. Soukromé zdroje bez přímých plateb domácností pak tvořily necelých 11 miliard a výdaje domácností lehce přes 43 miliard Kč.

Financování veřejného sektoručástka (mld Kč)Zdravotní pojišťovny235Státní rozpočet52Místní rozpočty (obce a kraje) 9

Zdroj: ČSÚ

Vláda měla ve svém programu schůze dne 24. srpna 2016 projednat návrh ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové o změně zákona 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění. Tento bod jednání byl přerušen.

Proběhla debata o tom, zda má být věk pro odchod do důchodu zastropován, popřípadě v jaké výši (65 nebo 67 let). ČR v současnosti tento věk nijak zákonně neupravuje, doba pro odchod do důchodu je tedy proměnlivá.

Ministr financí Babiš tento návrh označil za „populistický“ a zároveň připojil názor, ve kterém tvrdí, že „koalice se nedohodne“.

Později ale k dohodě v koalici došlo. Z tiskové konference (.mp3, čas 4:40) po schůzi vlády ze 31. srpna se dovídáme, že koalice se na zastropování věku odchodu do důchodu na hranici 65 let dohodne. Andrej Babiš má nakonec v plánu tento návrh podpořit.

Oficiálně má vláda tento bod na programu (.pdf, str. 1) k projednání na schůzi, která se bude konat v pondělí 5. září 2016. Tento výrok premiéra Sobotky je tedy pravdivý.

Na základě aktuálního celního sazebníku Spojených států hodnotíme výrok jako pravdivý. Podle tohoto sazebníku můžou celní sazby na dovoz některých typů skleněných výrobků dosáhnout i více než 20 procent.

Sklo a skleněné výrobky najdeme v kapitole 70 sazebníku (.pdf). Na dovoz z České republiky se vztahují sazby ve sloupci 1 - General. Jak je ze sazebníku patrné, určité typy dovozu jsou od cla úplně osvobozeny, jiné se daní v jednotkách procent. Nejvyšší sazby (až 38 %) se vztahují na stolní skleněné výrobky s velmi nízkou jednotkovou cenou.

Pro oblast Jihočeského kraje spravoval finance Regionální operační program NUTS II Jihozápad s celkovou částkou přes 633 milionů eur pro období 2007–2013. V rámci ROP Jihozápad bylo zmiňováno zlepšení regionální silniční sítě (silnice II. a III. třídy) coby jeden z cílů programu v rámci zvýšení dostupnosti regionu a jeho částí (. pdf, s. 64).

Místní komunikace spadaly v rámci prioritní osy 1 „Dostupnost center“ pod dvě oblasti finanční podpory:

1. Modernizace regionální silniční sítě s rozpočtem přibližně 6 miliard korun (tabulka 2, s. 11).
2. Rozvoj místních komunikací s rozpočtem přibližně 1 miliardy korun (tabulka 10, s. 31–32).

Výsledkem podpory Modernizace regionální silniční sítě byla výstavba 21 nových a rekonstrukce 230 kilometrů původních silnic II. a III. třídy (tabulka 1, s. 9). V rámci podpory Rozvoj místních komunikací bylo postaveno 10 nových a rekonstruováno 90 kilometrů těchto silnic II. a III. třídy (tabulka 9, s. 29).

Výrok hodnotíme jako nepravdu především proto, že Zimola byl fakticky nepřesný jak ohledně výše dostupné částky, tak počtu kilometrů rekonstruovaných komunikací.