Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože kraje ve skutečnosti v posledním období využívají výrazně méně své pravomoci zákonodárné iniciativy.

Zastupitelstva krajů disponují zákonodárnou iniciativou na základě článku 41 odst. 2 Ústavy České republiky.

„Návrh zákona může podat poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku.“

Kraje tohoto práva skutečně využívají. V tomto volebním období jde o 12 návrhů zákonů. Pro srovnání použijeme podobně dlouhá období. Od posledních voleb do Poslanecké sněmovny uplynuly 2 roky a 11 měsíců, pro zjednodušení využijeme dobu 3 let u minulých volebních období. Pro komparaci tak jdou vybrat volební období počínající rokem 2002, kdy kraje již reálně fungovaly po celou dobu mandátu Poslanecké sněmovny.

2002-20062006-2010 2010-20132013 - doposud 27212212

Údaje vycházejí z webu Poslanecké sněmovny, konkrétně z informací o sněmovních tiscích za jednotlivá volební období. Číslo předložených návrhů kraji lze zjistit přes filtr vyhledávání - konkrétně přes typ navrhovatele.

Filtr Poslanecké sněmovny vytvoří přehled všech takových návrhů zákonů, které kraje předložily. Z nich jsme ručně odpočítali ty, které byly předloženy ve 4. roce daného volebního období - v tabulce výše je pak zanesen celkový počet návrhů ve srovnatelných obdobích. Přikládáme printscreen minulého a aktuálního období.

Kraje opravdu nerozhodují o výstavbě dálnic. Krajské úřady povolují mj. i výstavbu dálnic, tudíž mohou výstavbu kompetenčně ovlivnit, reálně však stavba záleží na státu.

Vzhledem k tomu, že dálnice a silnice I. třídy vlastní stát, rozhoduje o výstavbě silnic a dálnic m inisterstvo dopravy, které prostřednictvím jím ovládaného Státního fondu dopravní infrastruktury (v jehož čele stojí ministr dopravy) rozděluje finanční prostředky státním organizacím. Hlavní státní příspěvkovou organizací v oblasti dopravní infrastruktury je Ředitelství silnic a dálnic, které funguje jako investor a zabezpečuje výstavbu dálnic a silnic I. třídy. Kraje v oblasti pozemních komunikací disponují pravomocemi pouze u silnic II. a III. třídy, neboť jsou dle zákona jejich vlastníkem.

Krajské úřady ale patří mezi stavební úřady, které vydávají povolení k výstavbě objektů, tudíž i dálnic. Kromě nich jsou stavebními úřady i ministerstvo pro místní rozvoj a obecní úřady.

Obecní úřady fungují jako základní článek úřední soustavy a rozhodují o stavbách ve svém správním obvodu. O stavbách, které přesahují hranice jednoho správního obvodu, rozhoduje krajský úřad. Ten může takové rozhodnutí o stavbě rovněž ponechat na jednom z obecních úřadů, v jehož správním obvodu se stavba nachází.

Krajské úřady kromě rozhodování ohledně staveb ve více správních obvodech fungují jako obecná odvolací instance pro všechny obecní úřady na území kraje. Zároveň si mohou vyhradit pravomoc rozhodovat o technicky zvlášť obtížných stavbách nebo o stavbách s rozsáhlejšími účinky na životní prostředí už v první instanci.

V oblasti dálnic tedy krajský úřad jako stavební úřad disponuje kompetencemi. Dálnicí D3 se už také zabýval, konkrétně ve věci odvolání proti rozhodnutí (.pdf, str. 1) Magistrátu města České Budějovice, stavebního úřadu, kterým byla umístěna stavba dálnice D3 0309/I Bošilec–Ševětín. Pokud ovšem ŘSD/stát nevydá rozhodnutí o budování dálnice, kraj nemůže nic dělat, v tom je Zimolovo vyjádření korektní.

"Kromě dvou běženců, kteří se v Libereckém kraji objevili skutečně omylem - že zvolili špatný vlakový spoj, jsme do současné době v našem kraji nezaznamenali žádný pohyb osob v souvislosti s migrační krizí. Takže za náš Liberecký kraj mohu sdělit, že máme zadrženo „nula“ osob", potvrdila Vlasta Suchánková, tisková mluvčí policie v Libereckém kraji. Na základě tohoto vyjádření hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ze statistiky ministerstva vnitra vyplývá, že policie od 17. června 2015 do půlnoci ze 16. na 17. září 2016 zjistila celkem 3 713 osob, v současnosti je v detenčních zařízeních umístěno celkem 82 osob (Bělá pod Bezdězem: 24, Vyšní Lhoty: 12, Drahonice: 46). Pro úplnost dodáváme, že ve dnech 11. a 12. května 2016 proběhla na území ČR policejní akce „Koridor“, během níž se ukázalo, že ČR není pro ilegální migranty tranzitní zemí.

Při kontrolách nedošlo k zajištění žádné oosoby, která by se na území ČR pohybovala v souvislosti se současnou migrační krizí. Policie naopak zadržela 50 cizinců, kteří porušili pobytový režim či u nás např. pobývali načerno, a s těmi bylo zahájeno řízení o vyhoštění.

Aktualizováno:

Na základě dat poskytnutých Kateřinou Konečnou měníme hodnocení výroku na zavádějící.

"Dobrý den, vyjádření v pořadu OVM bylo nepřesné, kvůli zhuštěnému prostoru na odpověď. V přípravné fáze jednání o TTIP bylo uspořádáno na 560 konzultací z nichž 92% byli představitelé korporátního sektoru. 4% byly skupiny hájící veřejný zájem, zbytek jednotlivci, akademické instituce atd.

Naopak při veřejné konzultace k ISDS (arbitráže) přišlo téměř 150 000 reakcí z nichž většina 97% byla negativní.

V mé odpovědi tedy došlo záměně dvou čísle, která se od sebe však výrazně neliší a ukazují na převahu korporátních zájmů v TTIP. Za nepřesnost se omlouvám," napsala nám Kateřina Konečná s odkazem na studii organizace Corporate Europe Observatory (CEO).

Mírnou nepřesnost v uváděných procentech bychom tolerovali, nikoliv ale nesprávnou interpretaci dat zdrojové studie. Ta je z roku 2014 a pokrývá schůzky v období leden 2012 až duben 2013 (viz metodika) - tedy v poměrně rané fázi vyjednávání. Tuto limitaci připouští i sama CEO, stejně jako další problémy s nekompletností dat (odstavec Limitations of the data):

"Časové období tato data jasně limituje, stejně jako překrývání jednotlivých kategorií, které používáme, především u různých průmyslových sektorů. Data také nezohledňují fakt, že všechna lobbistická setkání nejsou stejně významná ve smyslu ovlivňování strategie vyjednávání. Je například pravděpodobné, že 2hodinové setkání za zavřenými dveřmi je efektivnější, než účast na "Evropském dialogu s občanskou společností". Data navíc zahrnují pouze lobbying u evropského komisaře pro obchod, který vede vyjednávání na straně EU. Lobbying u jiných resortů, které jsou také zapojeny ve vyjednávání (podnikání a průmysl, zdraví a ochrana spotřebitelů, zemědělství apod.) nejsou zahrnuta," dočteme se v poznámkách k metodice studie.

Vykládat proto tato data tak, že "se nikdo nebaví" s nevládními organizacemi, je hodnoceno jako zavádějící.

Původní odůvodnění:

NEOVĚŘITELNÉ: Podklady k tomuto výroku se nepodařilo dohledat. V rámci stránek Evropské Komise jsme narazili na výslednou zprávu o konzultacích o TTIP, do kterých se mohla mezi březnem a červencem 2014 skrze online formulář zapojit široká veřejnost. O velikosti byznysu, ze kterého respondenti pocházejí, se však informace získat nedají.

Ministr Babiš korektně popisuje to, že se během jeho působení ve funkci snížil státní dluh a že se podařilo uspořit na obsluze státního dluhu. Tato úspora však nesměřuje plně na platy učitelů a rozpočet je nadále plánován jako schodkový. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Při pohledu na pokladní plnění za letošní rok můžeme dát Andreji Babišovi za pravdu v tom, že rozpočet je v přebytku - ke konci října 2016 byl přebytek 98,34 miliardy korun. I přesto je ale rozpočet pro příští rok naplánován opět jako schodkový, konkrétně s deficitem 60 miliard.

Výše státního dluhu byla podle informací ministerstva financí na konci třetího čtvrtletí letošního roku 1660,1 miliardy. Jedná se o pokles od počátku roku i oproti začátku funkčního období Andreje Babiše. Na konci roku 2013, tedy krátce před nástupem současné vlády, byl státní dluh 1683,3 miliardy korun.

Oproti minulému roku se snížily i náklady na obsluhu státního dluhu (položka Úroky a ost. finanční výdaje kap. Státní dluh). Zatímco za prvních 10 měsíců loňského roku činily tyto náklady 49,08 miliard, v letošním roce se zatím jedná o 38,27 miliard, tj. o 10,81 miliard méně. Na správě dluhu se šetří i oproti rozpočtu, výdaje jsou zatím o 8,76 miliard nižší, než bylo rozpočtováno.

Z veřejných zdrojů se však nepodařilo potvrdit, zda tyto ušetřené peníze budou skutečně směřovat na platy učitelů. Podle tiskové zprávy vlády z července 2016, kdy se schválilo navýšení platů učitelů již od září 2016, mělo na toto navýšení směřovat 2,5 miliardy korun, nikoliv 11 miliard.

Lídři zemí V4 se v únoru 2016 shodli na posílení kontroly hranic na západobalkánské trase. K návrhu na její uzavření se poté přidalo (.pdf, str. 4) také Slovinsko a Rakousko.

O necelý měsíc později se uskutečnil summit EU a Turecka. Dne 7. března se lídři EU dohodli s Tureckem na společném řešení migrační krize, jehož součástí je také uzavření západobalkánské migrační trasy.

Premiér Sobotka později prohlásil: „Druhou klíčovou složkou dohody (mezi EU a Tureckem - pozn. Demagog.cz) je uzavření balkánské trasy. Považuji to za jeden z úspěchů států V4.“

Je tedy zřejmé, že skupina V4 od počátku prosazovala uzavření balkánské trasy, k čemuž nakonec skutečně došlo i přesto, že toto řešení bylo odmítáno například Německem. Tlak V4 tak skutečně existoval a uzavření balkánské cesty se stalo součástí jednání mezi EU a Tureckem. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Robert Pelikán přišel s návrhem zákona o státním zastupitelství (.doc), jehož součástí je i vytvoření speciálního zastupitelství ve snaze čelit korupci. Při přípravě zákona Pelikán čelil připomínkám ze strany Unie státních zástupců i nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Spor se týkal zejména chybějícího dohledu Nejvyššího zastupitelství, který původně Pelikán do návrhu nezahrnul.

Nicméně nelze říci, že by protikorupční speciál zhavaroval. Zákon byl totiž předložen do Poslanecké sněmovny v dubnu 2016 a pokračuje tedy legislativním procesem. Je tedy nyní na zákonodárcích, zda a v jakém stavu bude schválen či neschválen, v každém případě ale jeho projednávání pokračuje.

Tento návrh podpořila také Vláda České republiky během svého jednání 7. dubna 2016, hlasovalo pro něj 11 z 15 přítomných ministrů, 4 zbývající se zdrželi.

Opatření, o kterém Luděk Niedermayer hovoří, je tzv. reverse charge. Jedná se o přenesení daňové povinnosti z poskytovatele plnění na jeho příjemce, což má zabránit daňovým únikům. Babiš již dlouhodobě usiluje o prosazení tohoto mechanismu na evropské úrovni, neboť EU silně reguluje oblast výběru DPH ve členských státech.

Česká republika společně s Rakouskem, Slovenskem a Bulharskem zažádala o povolení reverse již v loni, nicméně EU žádost zamítla (.pdf, str. 3) kvůli rozporu s evropskou směrnicí o DPH. Na jednání Rady EU se reverse charge dostaly také z Babišovy iniciativy v lednu 2016 (.pdf, str. 8) a Evropská komise dostala doporučení, aby reverse charge zohlednila při přípravě nového akčního plánu.

Evropská komise vydala 7. dubna 2016 akční plán pro modernizaci DPH v EU. Během tohoto roku chce připravit nová opatření v boji proti daňovým únikům a přináší další návrhy v oblasti DPH. Všeobecné zavedení reverse charge však zatím do akčního plánu nezahrnula. Chystá se však provést analýzu tohoto řešení a umožnit v některých případech výjimky členským státům.

Ministerstvo financí k akčnímu plánu kritické není, reverse charge však zůstává prioritou. Babiš akční plán okomentoval následovně: „I nadále věřím, že rozšíření možnosti uplatnit reverse charge je jednoduchým a efektivním řešením problému s karuselovými podvody a organizovaným zločinem, jejichž řešení patří k mým hlavním prioritám. Jsem rád, že Komise tuto možnost připustila a věřím, že se ji brzo podaří uvést v život.“

Podle nejnovějších dat ČSÚ je výrok hodnocen jako pravdivý. Čunek se od nejaktuálnějších dat liší o 0,17 %.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Michal Hašek popisuje současný stav vývoje zásad územního rozvoje pravdivě ve všech částech.

Zásady územního rozvoje jsou dokumentem, který určuje priority územního plánování v kraji. Cílem zásad je pak udržitelný rozvoj území kraje pro umožnění kvalitního života jeho obyvatel. Navrhují například ochranu kulturních či přírodních hodnot území, koncepci dopravní nebo technické infrastruktury.

V rámci procesu přípravy zásad územního rozvoje má každý občan právo uplatnit námitku a to do 7 dní od představení návrhu projektantem ve stanovených městech (v Jihomoravském kraji to bylo Blansko, Brno, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo), kterou pak kraj musí vyhodnotit.

Podle zprávy Jihomoravského kraje, je dokument připraven na vydání a to formou opatření obecné povahy, kterou doporučila krajskému zastupitelstvu krajská rada. O konečném schválení se bude hlasovat na jednání zastupitelstva kraje 5. října 2016.

Stejně tak je v této zprávě zmíněn proces vypořádávání námitek, kdy z celkového počtu 1253 bylo vyhodnoceno pouze 131 z nich, a to kvůli obsahové shodnosti zbytku.

Ze stejného dokumentu se můžeme dozvědět, že kraj skutečně obdržel vyjádření jak Ministerstva životního prostředí (.pdf), tak Ministerstva pro místní rozvoj. Stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj není k dispozici, podle časové osy (listopad 2015) na webu informujícím o vývoji Zásad územního rozvoje je ale možné zjistit, že "MMR konstatovalo, že po odstranění nesouladů vzniklých souběžným pořizováním ZÚR JMK a Aktualizace č. 1 Politiky územního rozvoje ČR je možné pokračovat v pořizování ZÚR JMK."

Co se týče souladu s politikou územního rozvoje, zpráva obsahuje větu: "Nové ZÚR JMK je pořízen a zpracován zejména v souladu s platnou Politikou územního rozvoje ČR....". Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.