Výrok je možné hodnotit jako pravdivý. Jeho jednotlivé části jsou rozebírány níže:

Ministr Němeček skutečně absolvuje některé cesty do regionů společně s premiérem. Od začátku roku 2016 to byla např. Kroměříž nebo Brno.

Němeček v té souvislosti hovoří o závazku premiéra zvýšit o 10 % tarifní platy pro lékaře a pro zdravotní sestry.

V prvomájovém manifestu premiéra Sobotky z 1. května 2016 je explicitně řečeno, že "ČSSD navrhuje zvýšit od ledna 2017 tarifní platy zdravotních sester a lékařů ... o 10 %". Tento záměr vyjadřuje Sobotka také ve svém příspěvku na Twitteru z 13. dubna 2016.

Sobotka na Twitteru dále píše, že prostor pro stabilizaci zdravotnictví chce nalézt v rozpočtu na rok 2017. Podle České televize prohlásil Sobotka právě během návštěvy v Kroměříži: „Budu chtít jako předseda vlády, aby se příští rok zvýšila platba státu za státní pojištěnce. A budu chtít, aby se zvýšily tarifní platy o zhruba deset procent."

Vláda na své schůzi 2. května 2016 projednáváNávrh střednědobých výdajových rámců na léta 2017 až 2019, ve kterém by mělo být upřesněno, jaké zdroje hodlá premiér Sobotka konkrétně využít. Znění tohoto návrhu není zatím k dispozici.

Reálně vláda Bohuslava Sobotky tarifní platy zdravotníků zvyšovala již dvakrát, pokaždé o 5 %.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože položka z níž poslanci TOP 09 navrhli vzít peníze meziročně nenarostla o 50 %, jak Kalousek tvrdí. Stejně tak není pravda, že by z této položky získávali prostředky 2 oligarchové. Ve skutečnosti zákony o státním rozpočtu za léta 2014-2016 uvádí konkrétní ukazatel, ze kterého navrhli poslanci peníze vzít, zhruba ve stejné výši. Z těchto rozpočtovaných prostředků pak jde zhruba 90 % peněz do Státního zemědělského intervenčního fondu, ze kterého mohou čerpat různé fyzické a právnické osoby v zemědělství např. prostřednictvím tzv. přímých dotací.

Zmíněný návrh podala (.pdf) poslankyně Věra Kovářová spolu s Markem Ženíškem a Zdeněkem Bezecným z klubu TOP 09 a Starostové. Konkrétně poslanci požadovali: "Navrhujeme v návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2016 (sněmovní tisk č. 617):

• snížit výdaje kapitol 329 Ministerstvo zemědělství ve specifickém ukazateli „Podpora agropotravinářského komplexu“ o částku 2 280 000 000 Kč.
• v kapitole 307 Ministerstvo obrany navýšit průřezový ukazatel „Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS“ o 2 280 000 000 Kč. Toto zvýšení se promítne do příslušných ukazatelů kapitol v návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2016."

V hlasování návrh získal pouhých 45 hlasů, z vládní koalice jej nepodpořil nikdo. Potud je tedy vyjádření předsedy TOP 09 korektní. Problém nastává ovšem v popisu položky, ze které návrh chtěl zmíněné 2 miliardy vzít.

Podpora agropotravinářského komplexu je součástí výdajů ministrestva zemědělství. Pro rok 2014 byla schválena ve výši 40,98 mld. korun (.pdf - str. 22. Ukazatele kapitoly Ministerstva zemědělství), v roce 2015 42,76 mld. korun (tamtéž) a pro letošek platí rozpočtovaná výše 40,56 mld. korun (tamtéž). Na základě schválených zákonů o státním rozpočtu je tedy zjevné, že Kalouskem zmíněný nárůst pro tuto konkrétní položku, kterou chtěli poslanci TOP 09 ponížit, není v souladu se skutečným stavem věci.

Co se týká struktury těchto výdajů, tak většina těchto zdrojů jde do Státního zemědělského intervenčního fondu. Např. pro letošní rok jde o 90 % těchto výdajů přímo do zmíněného fondu. Podle výroční zprávy tohoto fondu za rok 2014 (nejaktuálnější) lze dohledat celou řadu jeho aktivit. Přes fond protékají tzv. přímé platby pro zemědělce či peníze v rámci programu rozvoje venkova. Pokud se podíváme na přímé platby, tak o ty mohou žádat jak fyzické, tak i právnické osoby a to na základě nařízení vlády č. 50/2015. Nejedná se tedy o finanční prostředky pro 2 oligarchy, ale po splnění konkrétních podmínek o ně mohou usilovat různé osoby podnikající v zemědělství.

Pokud vyjdeme z výroční zprávy Agrofertu za rok 2014, tak zjistíme, že jak ovládané společnosti, tak i společnosti, kde má Agrofert minoritní podíl, získaly na dotacích v tomto roce "jen" zhruba miliardu a půl. Kalousek ve svém výroku na Andreje Babiše zjevně naráží, přitom i kdyby všechny tyto prostředky šly přes zmíněnou podporu agropotravinářskému komplexu, není pravda, že tuto částku spolknou 2 subjekty/oligarchové (přihlédeme-li k tomu, že Agrofert je největší a měl by tak být i největším konzumentem těchto dotací).

Pozměňovací návrh poslanců TOP 09 směřoval k výdajům na obranu. Pokud se zaměříme na ně, tak zjistíme, že Česká republika se stejně s dalšími členskými státy NATO zavázala k tomu, že bude vydávat na obranu nejméně 2 % HDP. Toho dlouhodobě nedosahujeme (.pdf - tab.3). Jsme na zhruba poloviční výši a také tomu tak bylo za pravicových vlád.

Co se týká tlaku ze strany NATO na navyšování peněz, v minulém roce veřejně generální tajemník Stoltenberg vyzval členské země, aby své výdaje navyšovali (Natoaktual pro Idnes.cz). Nakolik však mohou takové výzvy mít dopad a vytvářet na členské země takový tlak, aby skutečně významně navýšily své rozpočty, je přinejmenším diskutabilní.

Tab.: Výdaje na obranu členských zemí NATO. Zdroj NATO (tab. 3).

Meziročně vláda přidala v rozpočtu na obranu 4 miliardy korun. Jde o 3. nejvyšší procentuální nárůst mezi všemi resorty, jak dokládáme v následujícím výroku. Předseda TOP 09 má pravdu v tom, že díky velkému růstu české ekonomiky ani tento absolutní nárůst neznamená, že by se v hodnotě % k HDP naše výdaje na obranu nějak závratně zvýšily.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Je sice pravdou, že ještě na jednání V4 dne 4. září 2015 v Praze vydaly všechny členské státy společné prohlášení o odmítnutí navrhovaných povinných kvót. I tak se ale během hlasování o těchto kvótách na půdě EU na mimořádném jednání ministrů vnitra EU dne 22. září 2015 Polsko přidalo k zastáncům přijetí kvót. Proti hlasovaly jen Slovensko, Česká republika, Maďarsko a Rumunsko. Finsko se hlasování zdrželo.

Vyjádření předsedy vlády ČR z 1. října 2015:

Vzhledem k tomu, že se nepodařilo dosáhnout konsensu, bylo rozhodnutí nakonec přijato po hlasování kvalifikovanou většinou. Proti se vyslovila Česká republika, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko. Finsko se hlasování zdrželo z důvodu nesouhlasu s tím, že rozhodnutí nebylo přijato formou konsensu.

Takovýto procedurální postup, který byl zvolen na jednání Rady ministrů vnitra, nepovažuji za šťastný. Ten postup je pro mě, jako pro předsedu vlády České republiky zklamáním. Silové řešení a přehlasovávání v takto citlivých věcech je podle mého názoru velmi neprozíravé.

Žádná taková proklamace se skutečně ve "volebním heslu" či volebním programu ČSSD pro volby do Poslanecké sněmovny v roce 2013 neobjevila. Férovost či neférovost konání sociální demokracie ponecháme stranou.

Klíčové ovšem je, že pozměňovací návrhy (.pdf) k návrhu zákona ani vládní návrh (.pdf) samotný nenesou znaky retroaktivity, tudíž nezasáhnou momentální politickou garnituru. Podobné tendence nelze vidět ani v přechodných ustanovení, které pouze upravují doposud fungující evidenční a informační povinnost veřejných činitelů pro účely této novely. Zákaz retroaktivity je jedna z klíčových zásad právního státu, jak je blíže rozebráno v kauze Melčák. Návrhy tedy nepočítají s tím, že by se podmínky pro podnikání politiků "měnily v průběhu hry." Ostatně totožné slovní spojení použil sám autor klíčového pozměňovacího návrhu, kterému ČSSD vyjádřila podporu. Poslanec Chvojka je s Jaroslavem Faltýnkem zajedno v tom, že nelze pravidla měnit v průběhu hry, neboť je to dle něj protiústavní.

Tato jednota však bohužel znamená, že ověřovaný Faltýnkův výrok je nepravdivý co do tvrzení, že ČSSD "mění pravidla v průběhu hry." Ani z návrhu novely, ani z úst tvůrců pozměňovacích návrhů neplyne, že by se měl vztahovat na kteréhokoliv z aktuálně činných funkcionářů.

Vzhledem k aktivitám ČR během migrační krize není možné hovořit o vytvoření koridoru přes ČR, který by byl často migranty využíván. Pro migranty mohla ČR představovat jednu z rychlých možností, jak se dostat do Německa nebo Velké Británie, což jsou cílové země. Nejvyužívanějším prostředkem je vlaková doprava, která nabízí propojení mezi Maďarskem a Německem.

Po incidentu s označováním migrantů v Břeclavi byl pro migranty odsouhlasen volný průchod ČR bez jejich zadržení, jak informoval Rohlas.cz. To ovšem platilo pouze pro syrské uprchlíky, kteří požádali o azyl v Maďarsku a dále mířili do Německa. Německo projevilo o tyto lidi zájem a v České republice by byli „zdrženi“ v detenčních táborech. Takto jim po splnění podmínek nechá ČR průchod do jejich cílové země.

ČT informovala: „Policejní mluvčí zároveň zdůraznila, že nové opatření nebude vypadat tak, že „nechá uprchlíky projet." Nové opatření se bude týkat iSyřanů, kteří už jsou v záchytných zařízeních a splňují podmínky, aby mohli pokračovat v cestě.“ Díky Dublinským dohodám, dalším okolnostem, o kterých informuje Ministerstvo vnitra, a tomu, že ČR není cílovou destinací, se migranti ČR spíše vyhýbají.

Pro srovnání uvedeme částečně odhadovaná data o počtu migrantů přecházejících přes ČR a těch využívajících cestu přes Rakousko. Český rozhlas zpracoval data Ministerstva vnitra České republiky a uvádí, že za celý rok 2016 zadržela Policie ČR kvůli nelegální migraci 6 008 lidí. Naproti tomu v polovině září za jediný den dorazilo do Mnichova 12 tisíc lidí, kteří směřovali přes Rakousko. Právě průchod Rakouskem byl dominantní trasou migrantů. Jak informoval Ihned.cz v polovině minulého roku, policie zadržela v té době asi 30 nelegálních migrantů týdně.

Přesná čísla s jistou výpovědní hodnotou se pak dají vyčíst z informací o azylových žádostech. V ČR o azyl požádalo za minulý rok pouze 1 156 uprchlíků z různých zemí. Srovnejme s 33 456 žádostmi již kladně vyřízených v Německu (podle zdrojů ČSÚ.)

Mimořádná schůze Poslanecké sněmovny k České poště byla svolána na 1. října 2015 a to na návrh poslanců hnutí ANO. Ti v době veřejné kritiky Andreje Babiše kvůli kauze Agrotec a také diskuzemi ohledně dalších zakázek v podniku, kvůli kterým byla dokonce svolána Bezpečnostní rada státu, navrhli jednak mimořádně o tomto ve Sněmovně jednat a pak také zřídit vyšetřovací komisi k vyšetření zakázek České pošty za poslední roky. Tento krok byl opozicí označen za pouhou kouřovou clonu kvůli kauze Agrotec.

Schůze měla 2 body k projednání. Je to Informace vlády České republiky o aktuální situaci kolem zakázek v České poště, s.p a Návrh na zřízení vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny za účelem objasnění způsobu, jakým byly v uplynulých letech zadávány veřejné zakázky ve státním podniku Česká pošta, s.p.. Program schůze v tomto znění (na mimořádné schůzi jej nejde doplňovat) byl schválen. V hlasování toto podpořil i sám Milan Chovanec. To dokládá stenozáznam z tohoto jednání.

Po přerušení 1. října se již poslanci ke schůzi nevrátili. Byť má Chovanec pravdu, když říká, že kromě otevření toho poslanci v rámci této schůze nezvládli moc prodiskutovat a zřejmě nemá hnutí ANO ani ambici projednávání obnovit (vzhledem k tomu, že jednání naposledy proběhlo před půl rokem), není pravdou, že by nebyl schválen program.

Informace vlády by nemohla být bez schváleného programu projednávána. Výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý.

Web White media dlouhodobě zveřejňuje ukradená data ze soukromých schránek antirasistů a antifašistů.

Další z aktivit, kvůli níž si jich už v minulosti všimla média, je sepisování zevrubného seznamu „levičáckých nepřátel“ (video, 0:18). Do něj patří každý, kdo chrání lidská práva, pomáhá cizincům nebo se netají sympatiemi k sexuálním menšinám.

„Lidé kolem serveru se důsledně snaží skrývat svou identitu. Stránka je registrována v USA a prohlašuje, že je určena pouze Čechům žijícím ve Spojených státech. Touto právní kličkou se její správci snaží vyhnout problémům s českými zákony,“ uvádí Lidovky.cz.

Nabourání korespondence ministerského předsedy vyšetřuje Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). Hackeři čelí obvinění z vydírání. Podle webu Neovlivni.cz útočníci pracovali z Česka a na objednávku neznámého zadavatele. Web White Media pouze využili k zveřejnění ukradených materiálů. Jedná se o hypotézu zmíněného serveru.

Česká policie v minulosti čtyřikrát požádala americké kolegy o pomoc při vyšetřování provozovatelů webu White media, zatím vždy neúspěšně.

Ondřej Kundra v Respektu (dostupné na iHNed.cz) píše, že : „Na rozdíl od Evropy je v USA daleko šířeji chápána svoboda slova a argument, že web šíří xenofobní postoje a vyzývá k násilí a ohrožení konkrétních lidí, narazil (i proto, že v USA nejde o trestnou činnost). Policie proto před časem změnila taktiku a začala upozorňovat, že White Media narušují kybernetickou bezpečnost, na což jsou Američané citlivější.“

V tiskové zprávě ministerstva financí o čisté pozici České republiky vůči rozpočtu EU za rok 2014 se píše, že: „Celkově ČR od svého vstupu do EU 1. května 2004 do 31. prosince 2014 zaplatila do rozpočtu EU 387,3 mld. Kč a získala 797,5 mld. Kč. Kladné saldo čisté pozice České republiky ve vztahu k rozpočtu EU tak souhrnně dosáhlo 410,2 mld. Kč.“

O stejné částce hovoří také NKÚ (Nejvyšší kontrolní úřad) ve své Zprávě (.pdf) o finančním řízení prostředků Evropské unie v ČR (EU report 2015).

„Čistá pozice ČR vůči rozpočtu EU tak dosáhla v úhrnu 15,7 mld. €, tj. v přepočtu 410,2 mld. Kč.“ (str. 17)

Návrh Evropské Komise z 6. dubna 2016 nabízí několik možností, jak změnit současný azylový systém EU. Obě varianty návrhu počítají s přerozdělováním žadatelů o azyl mezi státy Unie, tedy systémem, jenž se ukázal nepříliš efektivním a který se setkal s velkou vlnou kritiky.

Angela Merkelová patří dlouhodobě mezi zastánce kvót pro přerozdělování uprchlíků. V lednu tohoto roku sice zdůraznila důležitost zlepšování životních podmínek v uprchlických táborech v Libanonu a Jordánsku a spolupráce s Tureckem, zároveň však zopakovala požadavek na distribuci běženců právě pomocí systému kvót.

Na jednání Bundestagu před únorovým summitem EU však kancléřka prohlásila, že Evropská unie zní směšně když zmiňuje kvóty, jelikož usnesení na přerozdělení 160 000 uprchlíků mezi členské státy nebylo zdaleka provedeno v požadovaném rozsahu. Zdůraznila zároveň potřebu soustředit se na příčiny uprchlické krize, nikoliv pouze na následky - cílem EU je podle Merkelové snížit počty uprchlíků, čemuž krom zlepšování podmínek v jejich rodných zemích napomůže i silnější ochrana vnějších hranic.

Německá vláda však v souvislosti se zmiňovaným návrhem Komise vydala prohlášení, které se k návrhu rozhodně nestaví negativně, spíše shrnuje jeho hlavní body a upozorňuje, že dle spolkového ministra vnitra Thomase de Maizièreho (CDU) jde o krok správným směrem. Výrok tak sice hodnotíme jako pravdivý, nelze však říci, že by kancléřka nadobro opustila vizi systému kvót.

Předně vymezme, že ve výroku ověřujeme jednak zásluhu ANO na těchto změnách, dále jestli změny odpovídají situaci Pelikánem popsané. Nehodnotíme důležitost těchto změn, neboť jde o subjektivní záležitost. Podle těchto kritérií hodnotíme výrok jako zavádějící, protože Robert Pelikán pravdivě popisuje změny, ke kterým v exekučním řádu došlo, přeceňuje však roli hnutí ANO v zavádění těchto změn.

Exekuční řád v otázce věcí, jež nelze exekutorem zabavit, odkazuje na Občanský soudní řád, jež se záležitosti věnuje v § 322, odstavci 2. Jedná se především o věci nutné k uspokojování hmotných potřeb, k plnění pracovních úkolů a také o věci, jejichž prodej by byl v rozporu s morálními pravidly.

Konkrétně se jedná zejména o běžné oděvní součásti, snubní prsten a předměty obdobného charakteru, nutné zdravotnické potřeby a peněžní hotovost do částky dvojnásobku životního minima, což nyní představuje 6 280,- Kč. Pokud je dlužník podnikatelem, podle odstavce 3 není exekutor oprávněn zabavovat věci, jež dotyčný potřebuje k výkonu svého podnikání.

Zároveň podle § 68 exekučního řádu, odstavce 1, může dlužník podat návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu, a následně podle odstavce 4 i žalobu k exekučnímu soudu v případě, že exekutor jeho žádosti nevyhověl. O tom ho musí exekutor poučit, což platí i pro další situace, popsané v odstavcích 5 a 6. V prvním jde o povinné upozornění třetí osoby,v jejímž vlastnictví je část majetku v exekuci, o možnosti vyškrtnutí ze soupisu. Ve druhém pak jde o obdobnou situaci, kdy právo na zažádání o vyškrtnutí ze soupisu přechází na osobu nárokující si vlastnictví dané věci.

Samotná možnost vyškrtnutí věcí ze soupisu byla umožněna vládní novelou č. 286/2009 Sb., paragrafy 5-7 se pak do zákona dostaly novelou č. 396/2012 Sb., díky komplexnímu pozměňovacímu návrhu Ústavně právního výboru. Návrh byl schválen hlasy tehdejší koalice ODS, TOP-09 a VV. Ustanovení tedy byla zavedena ještě před vstupem hnutí ANO do Parlamentu.

Co se druhé části výroku týče, postup řešení exekuce exekuční řád specifikuje v § 58 - odstavec 2 uvádí postup jdoucí od přikázání pohledávky z účtu u peněžního ústavu, přes prodej movitých věcí až po prodej nemovitých věcí, které dlužník používá k bydlení sebe a své roviny. Postupuje se tedy opravdu od méně závažných kroků po ty "nejnepříjemnější". Tato změna byla zavedena novelou č. 164/2015, tato konkrétní změna má však původ v ústavně-právním výboru, který ji prosadil komplexním pozměňovacím návrhem ve 2. čtení