Podle zprávy Evropské komise je podle nejnovějších informací k červenci roku 2016 na území Turecka registrováno více než 3,1 milionu migrantů. Nejedná se pouze o migranty ze Sýrie nebo Iráku, ale také o migranty ostatních národností. (pdf str. 2)

Podle Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (UNHCR) počet 2,7 milionů odpovídá pouze uprchlíkům ze Sýrie, kteří jsou v Turecku registrovaní. Celkový počet migrantů všech národností je ale vyšší a proto hodnotíme tento výrok jako nepravdivý.

Ústecký kraj v posledních dvou letech opravdu měl peníze na rekonstrukci silnic II. a III. třídy, za rok 2015 bylo v kraji opraveno 150 km silnic.

Kraje jsou dle zákona o pozemních komunikací vlastníkem silnic II. a III. třídy, zároveň mají také povinnost tyto silnice spravovat. Financování oprav těchto silnic tudíž připadá kraji, který na financování může dostat peníze od státu či z fondů EU. Nehodnotíme, zda-li je tato situace vhodná či jestli by kraje měly být schopné hradit opravy silnic pouze ze svých finančních prostředků.

Ministerstvo dopravy v posledních 2 letech vyčlenilo skrz Státní fond dopravní infrastruktury na opravy silnic II. a III. tříd krajům 4,6 miliardy (330 milionu získal Ústecký kraj) a 3 miliardy Kč (225 milionů pro Ústecký kraj), což je bezkonkurenčně nejvíc od roku 2001. Přibližně 1,25 miliardy Kč obdržely kraje na silnice II. a III. třídy od Státního fondu dopravní infrastruktury ještě v roce 2013 (.pdf, str. 34 (modrá tabulka)), v tomto roce ale byly v mnoha krajích silnice zasažené povodněmi. V letech před rokem 2013 se peníze krajům na silnice také uvolňovaly, ale sloužily většinou pouze k předfinancování projektů EU.

Za rok 2015 opravil kraj z svých finančních prostředků, peněz od Státního fondu dopravní infrastruktury a z evropských peněz 150 km silnic.

Ústecký kraj dostával finanční prostředky z fondů EU prostřednictvím Regionálního operačního programu NUTS II Severozápad, jehož byl součástí společně s Karlovarským krajem. Tento operační program běžel od roku 2007 do roku 2013, kdy byly všechny regionální operační programy nahrazeny Integračním regionálním operačním programem. Od té doby může Ústecký kraj čerpat finance z tohoto programu.

Dle brožury ROP Severozápad Podpořené projekty 2007-2015 (.pdf, str. 17 (tabulka napravo)) bylo z fondů EU financováno celkem 14 projektů dopravní obslužnosti, kdy ve 13 případech alespoň zčásti figurovaly silnice II. nebo III. třídy. Celkem byly Ústeckému kraji z fondů EU na silnice poskytnuty 2,4 miliardy Kč. Všechny projekty se týkaly oprav stávajících komunikací, opravy se týká i nejnovější projekt Ústeckého kraje z fondu IRO P (.doc, str. 1).

Za rok 2015 opravil kraj z svých finančních prostředků, peněz od Státního fondu dopravní infrastruktury a z evropských peněz 150 km silnic.

Problémy s kamiony na silnicích nižších tříd mají kraje v celéČeskérepublice, Ředitelství silnic a dálnic se proto rozhodlo nakoupit váhy k vážení kamionů.

Vyšetřování vedené inspektorem Generální inspekce bezpečnostních sborů popisuje například server Česká pozice. Dle jeho závěrů bylo toto vyšetřování vedeno ve zvláštním režimu, kdy inspektor nesměl informovat své nadřízené. Tento zákaz byl vydán dozorovou státní zástupkyní Jarmilou Ošlejškovou, a to zřejmě mimo jiné proto, že mezi podezřelými z úniku informací se objevovali i lidé z nejbližšího okolí policejního prezidenta Tuhého.

Vyšetřování probíhalo od prosince 2014 do března 2016, kdy byl případ odložen a nikdo nebyl obviněn. Co se tedy délky vyšetřování týče, nemá ministr Chovanec přesné informace.

Je pravdou, že do roku 1992 existovaly, dle tehdy platného zákona č. 100 /1988 sb., tři kategorie profesí, u kterých byly rozdílné podmínky zapojení do důchodového systému. Tento systém byl ukončen přijetím zákona č. 235 /1992 sb., který zavedl princip výplaty důchodu odvozený od délky plateb pojištění a jeho výše, která reflektuje příjem občana.

Z těchto tři kategorií první dvě popsané v paragrafu 14 (pdf., str. 5) zákona č.100/1998 sb. požívaly při splnění podmínek určitých výhod, například ve formě vyšších částek vyplaceného důchodu či nižšího věku odchodu do důchodu.

V zákoně jsou vyjmenovány specifické okruhy profesí jako například profese hornické s prací pod povrchem, profese v těžkém hutním či chemickém provozu, ale také například profese v letecké a námořní dopravě. Pavlíkův výrok tedy odpovídá skutečnosti.

Proti udělení statutu tržní ekonomiky Číně vystupuje Českomoravská konfederace odborových svazů. „Jsme proti čínskému dumpingu - Čína není tržní ekonomika,“ napsala na svém twitterovém účtu. Podle odborů by uznání statutu bylo likvidační hlavně pro evropské ocelářství. Stejné stanovisko zastává i Evropská odborová konfederace.

Firmy sdružené ve Svazu průmyslu a dopravy už však nemluví jednotně. Svaz provedl mezi svými členy anketu (.pdf) o jejich postoji k této záležitosti; ptal se, zda by jim vadilo neudělení statutu tržní ekonomiky. 64 % respondentům by nevadilo, kdyby Evropská komise neudělila Číně tento statut, 36 % by neudělení vadilo (s. 1). Jde přitom o posun oproti minulému roku, kdy se v anketě (.pdf) 60 % respondentů vyslovilo pro udělení statutu a 40 % proti (s. 1).

Pro udělení statutu tržní ekonomiky jsou podle Svazu některé firmy působící ve strojírenství, mezinárodním obchodu nebo elektrotechnické a elektroenergetické firmy.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, závěrečný účet Jihomoravského kraje za rok 2015 uvádí u položky Individuální dary a dotace jinou částku. V položce Individuální dary a dotace odboru kanceláře hejtmana najdeme částku 206 milionů (materiál Tabulky č. 1 - č. 25 .xls, list 8, řádek 314). Připočteme-li k této částce i Individuální dary a dotace jiných odborů, dostaneme se na částku 236 milionů.

Podle webu Jihočeského kraje je město Dačice členem dvou dobrovolných svazků obcí, které provozují vodovod. Konkrétně jde o vodovod Landštejn a vodovod Řečice. Jan Bartošek byl místopředsedou města v letech 2010-2014, jak popisuje web Naši politici.

Nepodařilo se nám dohledat konkrétní data spotřeby vody právě v Dačicích v daném období. Jsou dostupná ovšem data za celou Českou republiku od roku 1967 a také data za Jihočeský kraj pro rok 2015 (v obou případech pocházejí z ČSÚ).

Z těchto dat zjistíme, že v roce 1990 byla spotřeba domácností 173,5 (litrů na osobu za den), v roce 2000 to bylo 107,4. V minulém roce to pak bylo 85,4.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť nejsou dostupná konkrétní data spotřeby vody za Dačice. Dodejme však, že trend snižování spotřeby popisuje Bartošek korektně.

Poslední srpnový den Vláda České republiky schválila 40milionovou pomoc na zlepšení životních podmínek obyvatelů uprchlického tábora Azraq na severu Jordánska. Jak po jednání vlády napsal premiér na svůj twitterový účet, peníze by měly jít na ubytování pro 2280 uprchlíků.

Dle vládního webu je cílem v Azraqu vystavět 456 nových ubikací a 3544 ubytovacích jednotek opravit. Kolika lidí se bude finanční pomoc týkat však web neuvedl. Finanční prostředky budou Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) poskytnuty prostřednictvím Programu Ministerstva vnitra na asistenci uprchlíkům v regionech původu a prevenci velkých migračních pohybů.

Zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek byl 25. května ve Sněmovně zamítnut. V závěrečném hlasování návrh podpořily koaliční kluby ČSSD a KDU-ČSL, naopak z klubu ANO podpořila zákon jenom část poslanců, hned 15 jich ale hlasovalo proti.

Návrh (.pdf) mimo jiné upravoval oblasti, o kterých Svatopluk Němeček hovoří. Jedná se o zákaz kouření a zákaz používání elektronických cigaret v prostoru dětského hřiště a sportoviště určeného převážně pro osoby mladší 18 let (§ 8 písm. h), ve vnitřním zábavním prostoru, jako je kino, divadlo, výstavní a koncertní síň a sportovní hala, a dále v jiném vnitřním prostoru po dobu pořádání kulturní a taneční akce (§ 8 písm. j), na krytém nástupišti, v přístřešku a čekárně veřejné dopravy (§ 8 písm. c) a řadu opatření, která omezují přístup k tabáku a alkoholu mladistvým, například regulaci míst prodeje.

Senátor Jan Veleba upřesňoval údaje společně s Milanem Plodíkem a oba reagovali na procenta ploch, která uvedl Libor Honzárek. Výrok musíme označit jako nepravdivý, protože podle údajů za rok 2015 je celkové množství produkčních ploch osázených bramborem na území ČR podle ministerstva zemědělství 18 911 ha (resp. 22 681 u všech typů). Podle těchto informací jsou celkové produkční plochy ještě menší, než upřesnil senátor Veleba.

Navíc ovšem nesouhlasí jeho odhad celkového počtu produkčních ploch k osázení brambor z 60. let. Přes významný pokles těchto ploch na asi 200 000 hektarů v průběhu diskutovaného desetiletí, to bylo na konci 60. let stále výrazně více než 110 – 120 tisíc hektarů, které uvedl. Dokládá to studie Českého statistického úřadu "Postavení primárního sektoru v ekonomice ČR", konkrétně pak strany 27 a 28, které se věnují právě osevním plochám zemědělských plodin.