Výrok je hodnocen jako nepravdivý, politici jsou sice odpovědní za své jednání či hlasování, svým celým majetkem ale neručí.

František Gábor vyzdvihuje změnu režimu odpovědnosti před a po rekodifikaci občanského práva, v tomto případě však k výrazné změně nedošlo. I podle předchozího občanského zákoníku odpovídal každý za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti, do této situace spadala i odpovědnost zastupitele.

Od nabytí účinnosti nového občanského zákoníku má zastupitel zákonem danou povinnost vykonávat svou funkci s nezbytnou loajalitou a potřebnými znalostmi a pečlivostí, nebo-li s péčí řádného hospodáře. Při porušení této povinnosti odpovídá zastupitel za škodu. Omezení není dáno zde a nebylo dáno ani ve "starém" občanském zákoníku, v obou případech tedy zastupitel mohl být "dlužen" až do výše svého majetku (jinak je tomu například u zaměstnanců.) Právem žalovat zastupitele ale disponuje obec či kraj, ve které zastupitel působí, v takové situaci pak zastupitelé žalují sami sebe, potažmo své předchůdce, za své jednání či hlasování. Nutno je také zmínit, že v případě hlasování v kolektivním orgánu je zpravidla důsledkem dělená odpovědnost a dělená finanční náhrada.

Při vzniku nového občanského zákoníku se opravdu šířily informace, že budou zastupitelé ručit celým svým majetkem. Šlo pouze o nedorozumění v terminologii. Od 1.1. 2014 se přijetím zákona o obchodních korporacích pouze zpřísnily podmínky ručení členů statutárních orgánů obchodních korporací, mezi které obec či kraj ale nepatří. Kromě toho ručení je institutem, kdy určitý subjekt se stává povinným plnit za jiný subjekt v případě, že by ten nemohl plnit svůj dluh sám. Odpovědnost za škodu způsobenou špatným zastupitelským rozhodnutím s tímto zdaleka nesouvisí, zastupitelé by neplnili dluhy obce, pouze by zaplatili škodu, která vznikla v důsledku jejich podílu na hlasování.

Druhá část výroku hovoří o odměně pro zastupitele. Pokud přistoupíme na nejméně ohodnocenou zastupitelskou pozici v krajském zastupitelstvu, dle nařízení vlády (příloha 2) zjistíme, že zastupitel v kraji do 600 000 obyvatel pobírá odměnu až 3.859,- Kč měsíčně. Postupujeme-li stejně u obecního zastupitelstva (příloha 1), dojdeme k částce i menší než 299,- Kč měsíčně pro neuvolněné zastupitele obcí do 1000 obyvatel. František Gábor je však zastupitelem města Liberec, pohybuje se tedy přinejhorším v kategorii do 1.194,- Kč. Odměny zastupitelů se tedy mohou výrazně lišit. Výrok je však hodnocen jako nepravdivý především kvůli nekorektnímu vysvětlení zastupitelské odpovědnosti.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Ze zprávy ministerstva vnitra (.pdf, str. 4) týkající se událostí ve Vrběticích vyplývá, že bývalý vojenský areál muničního skladu skutečně nepatří kraji, ale Vojenskému technickému ústavu, který jej pronajal soukromému podniku.

Ze stanoviska společnosti Imex Group, s.r.o., která areál využívala, je také možno zjistit, že areál spadal pod vojenský stavební úřad. Ten je organizační složkou ministerstva obrany.

Výhrada spočívá v Ivanem Mařákem uvedené nemožnosti zahrnutí muničního skladu ve Vrběticích v krizovém plánu. Není totiž zcela jasné, zda si areál zachoval statut vojenského objektu a byl tedy z krizového plánu vyňat, či nikoli, jak vyplývá i z výše zmíněné zprávy (.pdf, str. 8).

Takový statut by totiž subjekt mohl vyjmout z působnosti zákona o prevenci havárií, což znamená, že by subjekt nebyl povinen spolupracovat s krajským úřadem ve věci vypracování havarijních plánů (buď se dle § 3 nahlásit jako subjekt s havarijním potenciálem, nebo dle § 4 nahlásit, že se mezi tyto subjekty neřadí). Krizový plán kraje vypracovaný dle zákona o krizovém řízení (§ 14) by tedy s podklady nemohl počítat.

Tato nejasnost je důvodem k výhradě udělené výroku Ivana Mařáka, jinak je však skutečnost popisována korektně.

Pokud se Miloš Zeman rozhodne znovu kandidovat na prezidenta, oznámí svoji kandidaturu v březnu 2017. Uvedl to na svém Twitteru mluvčí Jiří Ovčáček.

Prezidentské volby se budou konat v roce 2018. Současný prezident oznámil, že v případě kandidatury nepovede žádnou volební kampaň. Podle jeho slov by se voliči měli rozhodnout dle výsledků jeho dosavadní práce.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože Senát nemá žádný vliv na rozhodování o výši minimální mzdy, tu určuje Vláda ČR svým nařízením.

Senát jako druhá komora Parlamentu ČR spolurozhoduje o schvalování téměř všech zákonů (kromě zákonů o státním rozpočtu a státním závěrečném účtu). Jeho zamítavé usnesení ale může Poslanecká sněmovna až na několikvýjimek přehlasovat nadpoloviční většinou všech poslanců. Kromě této kompetence může také Senát jako celek podat návrh zákona.

Výši minimální mzdy stanovuje dle zákoníku práce vláda svým nařízením. Pro rok 2017 to činí (.doc, str. 1 (čl. I odst. 2)) 11 000 Kč. Senát tedy nemá nejmenší vliv na rozhodnutí, které ji stanoví.

Zvýšení důchodů upravuje vláda každoročně svým nařízením, do letošního srpna ale mohla důchody zvýšit maximálně o tolik, kolik činil růst cen a o třetinu růstu mezd. Od letošní novely zákona může vláda zvýšit důchody maximálně o 2,7 %, což bylo schváleno i Senátem. Důchody se od 1. ledna 2017 průměrně zvýší o 308 Kč.

Placení nemocenské se vypočítává z denního vyměřovacího základu (započitatelný příjem za posledních 12 měsíců se dělí počtem započitatelných dnů v tomto období), který se redukuje pomocí 3 redukčních hranic. Výše těchto hranic je obecně stanovena v zákoně a na každý rok ji pak konkrétně vyhlašuje ministerstvo práce a sociálních věcí.

Senát tedy jako jedna ze zákonodárných komor spolurozhoduje o zvyšování důchodů (nyní již pouze v případě, že by se měl jejich růst zvýšit nad hranici 2,7 %) i o změně placení nemocenské. Aby o nich ale mohl senátor Škromach v příštím volebním období hlasovat, musí být navrhnuta novela stávajících zákonů (kterou může navrhnout i Senát). V takovém případě ale může být Senát přesto přehlasován Poslaneckou sněmovnou.

V dubnu 2013 Liberecký kraj oznámil, že začne nakupovat plyn a elektřinu na komoditní burze. Kraj si od toho sliboval, že díky velikosti zakázky osloví i velké dodavatele, kterým bude stát za to jít s cenou dolů a kraj dosáhne na nižší cenu.

Na začátku roku 2016 kraj konstatoval, že prostřednictvím aukcí energií kraj v rozmezí let 2013-2017 ušetřil více než 153 milionů korun. Tato úspora tedy zahrnuje celé volební období 4 let, o kterém Půta mluví a zasahuje i do období dalšího. Reálně tak bude úspora pro volební období 2012-2016 o něco nižší. Do které rozpočtové kapitoly ušetřené finanční prostředky putovaly nicméně nejde z veřejně dostupných zdrojů dohledat. Vzhledem k výrazně nižší částce však výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Házení vajíček na Jiřího Paroubka se odehrávalo v květnu 2009 před volbami do Evropského parlamentu. Ty se uskutečnily 5. a 6. června 2009.

V různých městech České republiky byl během kampaně tehdejší předseda ČSSD cílem lidí, kteří na něj házeli vejce. Původ této záležitosti se odehrál v Kolíně, kde během mítinku strany (podle prohlášení ČSSD po skončení mítinku - tuto záležitost nejsme schopni doložit) byl Jiří Paroubek napaden vejcem ze strany jeho odpůrce. Veřejné komentování této věci eskalovalo v další podobné incidenty v různých městech - např. v Plzni, Písku či Litoměřicích.

Celá tato série napadení Jiřího Paroubka vyvrcholila 27. května v Praze během akce ČSSD na Andělu. Zde byli kandidáti a představitelé strany vystaveni obzvlášť velkému útoku vejci ze strany odpůrců. Předseda Paroubek uvedl, že morální vinu za tyto incidenty nese ODS. Konkrétně jmenoval pro Novinky.cz (video, čas 1:22) Mirka Topolánka, Ivana Langera a Marka Dalíka. ODS své zapojení v této věci odmítla.

Na výše uvedeném videu je také vidět část útoků na ČSSD na pražském Andělu.

TOP 09, které přisuzuje podíl na těchto činech Zdeněk Škromach, v té době ještě ovšem jako strana neexistovala. Ministerstvem vnitra, které má toto v kompetenci, byla strana zaregistrována až 26. června 2009, není tedy možné, aby měla podíl na událostech, které se odehrály o měsíc dříve. V dobových zdrojích také předseda Paroubek přisuzuje údajnou vinu za celou věc ODS.

Martin Půta fakticky výrok poslance Mackovíka potvrdil v samotné debatě, když uvedl:

" Já se scházím s lidmi na všech možných různých místech, těch schůzek jsou stovky týdně a přiznám se, že když mi sekretariát řeší schůzku ze dne na den, tak jsem ochoten přijet třeba za starostou někam napůl cesty. Ostatně ty schůzky na benzinových pumpách, o kterých mluvil pan poslanec Mackovík, nebyly pouze v tomto případě. Na benzínové pumpě v Turnově jsem se opakovaně scházel, když se připravovala fúze turnovské nemocnice s lidmi (...) Nedělám to úplně často (scházení se na benzinové pumpě - pozn. Demagog.cz) , ale když jedete z místa A do místa B a potřebujete se s někým potkat a je to třeba v 7 hodin ráno, tak nenajdete moc míst, které jsou veřejně přístupné, kde můžete zastavit a potkat se s tím, s kým potřebujete mluvit. "

Kauza hejtmana Půty souvisí s údajně předraženou rekonstrukcí libereckého kostela Maří Magdaleny. Spolu s hejtmanem v kauze čelí obvinění dalších devět osob, mezi kterými figurují pracovníci stavební firmy Metrostav i zaměstnanci úřadu ROP Severovýchod, kteří se podíleli na zakázce a podle vyšetřovatelů si rozdělili 11 milionů korun, sám Půta pak měl dostat 800 tisíc. Čelí tedy obvinění ze zneužití pravomoci úřední osoby, přijetí úplatku, poškozování finančních zájmů Evropské unie, podplácení a návodu ke zneužití pravomoci úřední osoby. Policie zmapovala, že se měl s pracovníkem Metrostavu Půta potkávat na čerpací stanici. Půta však obvinění odmítá a trvá na své nevině:

"Já předpokládám, že žijeme v zemi, kde člověka nemůžou odsoudit za něco, co neudělal. Zatím tomu věřím.""... trvám na svém prohlášení, že jsem nejen v případě projektu kostela Máří Magdalény v Liberci, ale ani nikdy jindy nepřijal úplatek ani jiné osobní zvýhodnění.“

Přesto svá prohlášení podle dostupných informací skutečně nikdy nepodpořil žádným důkazem.

Přímo na stránkách OKD se lze dočíst, že OKD je zaměstnavatelem téměř 11 000 lidí. K tomu poskytuje práci dalším 3 000 pracovníků dodavatelských organizací. S těmito počty se jedná o největšího zaměstnavatele v regionu a jednoho z největších zaměstnavatelů v ČR. Nelze ovšem potvrdit aktuálnost těchto dat.

Jak vyplývá z výroční zprávy podniku za rok 2015 (.pdf - str. 22), společnost měla průměrně 10 423 vlastních zaměstnanců a 3 332 zaměstnanců dodavatelských firem.

Podle informací ČTK publikovaných 15. srpna 2016 se současný počet zaměstnanců OKD pohybuje kolem 12 000. Z toho asi 9 500 jsou vlastní zaměstnanci firmy a zbytek jsou pracovníci agentur a dodavatelských společností.

Podle nejnovějších dostupných dat popisuje počty zaměstnanců v OKD Bartošek korektně a výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

Navrhovaná směrnice Evropské komise zpřísňuje pravidla pro držení zbraní, a to ve snaze čelit teroristickým hrozbám. Součástí návrhu je i zákaz poloautomatických zbraní, které využívají myslivci. Jak ale Evropská komise upozorňuje ve své zprávě (.pdf, str. 1), zákaz se myslivců netýká.

Návrh Komise je však označován za velmi nejasný a od myslivců zaznívají obavy, že zákaz se může vztahovat i na velkou část loveckých zbraní. Směrnice se však netýká všech mysliveckých zbraní, výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Podobný výrok zazněl i z úst Zdeňka Škromacha, který jsme rovněž ověřili.

Sucho trápí Vysočinu dlouhodobě. V květnu radní kraje Vysočina pro oblast životního prostředí a zemědělství Zdeněk Chlád uvedl, že kraj prostřednictvím Fondu Vysočina podpoří záměry obcí zaměřené na snížení dopadů sucha a rizik povodní. Zpravodajským web Region Vysočina cílený na region Vysočiny v červenci informoval, že se kraj potýká s nedostatek podzemní vody a s obdobný problémem se trápí tamější řeky, ve kterých protéká menší objem vody než je běžné. Na sucho si stěžují rovněž lesníci, podle kterých suché počasí bez dostatku srážek stresuje lesy v kraji Vysočina.

Vláda v loňském roce usnesla na přípravě realizace opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody, ministrům zemědělství a životního prostředí bylo za úkol dáno zpracovat a předložit vládě do 31. prosince 2016 informaci o stavu plnění opatření a do 30. června 2017 předložit návrh koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky. Materiál vláda znovu projednávala 7. července tohoto roku. V říjnu 2014 vláda ustanovila společnou meziresortní komisi nazvanou Voda – sucho, která by se problémy udržení vody v krajině měla zabývat, na její práci se podílí ministerstva zemědělství, životního prostředí a Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka.

Prezident republiky navštívil kraj v červnu, premiér v červenci, ministr zemědělství naposledy oficiálně zavítal před více než dvěma lety.

Kromě toho zemědělci na Vysočině však po ministerstvu zemědělství požadují, aby na vládě prosadilo finanční injekci ve výši 10 miliard na pomoc farmářům. Ti si stěžují na nízkou výkupní cenu mléka. Ředitel Krajské agrární komory Vysočina Karel Coufal pro Jihlavské listy uvedl, že proběhla jednání s hejtmanem, s premiérem Bohuslavem Sobotkou i s ministrem zemědělství, ale dokud zemědělci nedostanou peníze, vlastně se nic neděje.

Ministerstvo zemědělství v září zveřejnilo, že připravuje další možnosti, jak pomoci chovatelům dojnic a prasat, kteří dlouhodobě bojují s nízkými výkupními cenami. Dokončuje návrh, podle kterého by zemědělci, kteří se zavážou splnit jednu z navrhovaných podmínek, mohli získat finanční kompenzaci. Materiál chce ministr Jurečka předložit v nejbližší době vládě ke schválení.

Problematickou situaci chovatelů dojnic zatím ministerstvo řeší jednorázovými finančními příspěvky z unijních i národních zdrojů.