Nalezené výsledky
Jan Mládek
Zásady územního rozvoje pro Středočeský kraj byly aktualizovány na základě souvisejících staveb na území kraje. První aktualizace ZÚR byla pořízena na návrh oprávněného investora – ŘSD. O vydání této aktualizace ZÚR Středočeského kraje rozhodlo zastupitelstvo usnesením ze dne 27. července 2015.
V této verzi je již zapracovaná trasa, kudy povede výstavba dálnice D3. Stanovisko ministerstva životního prostředí k vlivu na životní prostředí (EIA) bylo vydáno jako souhlasné, nicméně toto stanovisko je neplatné a bude muset být vypracován posudek nový. V seznamu prioritních staveb, které se budou moci stavět bez nového posudku EIA, se totiž nachází pouze úseky Úsilné–Hodějovice a Hodějovice–Třebonín.
Evropská komise upozorňuje, že u staveb, které do tohoto seznamu nepatří, bude nutno vypracovat posudek nový. V současné době probíhá projektová příprava a tvorba dokumentace pro územní rozhodnutí. Žádost o něj bude podána začátkem května 2017. Zahájení prací je naplánováno na rok 2024 a zprovoznění na rok 2028.
Třetí aktualizaci zásad územního rozvoje pro Jihočeský kraj (ZÚR) schválilo zastupitelstvo dne 17. prosince 2015 a nabyla účinnosti 6. ledna 2016. V této aktualizaci je již zahrnuta trasa, kterou povede stavba dálnice D3.
Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože v případě Středočeského kraje je aktualizovaná verze ZÚR, která jasně stanovuje, kudy povede dálnice D3 na území Středočeského kraje.
Lukáš Vlček
Debata ČT ke krajským volbám, 19. září 2016Vysočina je jedním z hlavních dodavatelů pitné vody pro hlavní město Prahu, téměř z 90 % pitná voda v Praze pochází z Vysočiny
Výrok je hodnocen jako nepravdivý vzhledem k nadhodnocenému procentu vody, která je do Prahy dodávána z Vysočiny. Ve skutečnosti jde maximálně o 73 %, neboť 27 % dodává vodárna mimo Vysočinu. Zmíněných 73 % dodává vodní nádrž Švihov, která leží na hranicích Kraje Vysočina a Středočeského kraje a která sbírá vodu z obou krajů.
Dle informací na stránkách Pražské vodohospodářské společnosti, a.s. došlo v říjnu roku 2013 k podpisu smlouvy o nákupu vody pro Prahu mezi Pražskou vodohospodářskou společnosti, a.s., Želivskou provozní, a.s a Vodárnou Káraný, a.s. Podle tiskové zprávy magistrátu z října 2013 by měla Praha odebírat 73 % vody z vodní nádrže Švihov a 27 % z vodárny v Káraném.
Hlavní zdroj pitné vody pro Prahu, vodní nádrž Švihov, leží na pomezí Středočeského kraje a Kraje Vysočina. Voda je odsud odváděna tunelem Želivka do vodojemu v Jesenici, odkud je dále rozváděna do Prahy a Středočeského kraje. Začátek tunelu Želivka se nachází na hrázi vodní nádrže Švihov u obce Nesměřice, která se nenachází v Kraji Vysočina, nýbrž ve Středočeském kraji.
Petr Fiala
Otázky Václava Moravce, 19. června 2016Já jsem byl zdrženlivý v kauze, v celé té kauze. Mimo jiné i z těch důvodů, že se to týkalo policajta, který tady vedl akci proti premiérovi této země, která zatím vůbec není nějak zdůvodněna. Já bych tady mohl jásat radostí, že ten člověk odchází. Nedělám to.
Výrok je označen jako pravdivý, protože Petr Fiala byl skutečně v této kauze, co se vyjadřování týče, velmi zdrženlivý. Pochopitelně byl, jako předseda opoziční ODS, na tuto aféru dotazován, avšak vyjadřoval se stručně a spíše obecně. Příkladem nechť je tisková zpráva:
" O reorganizaci policejních útvarů se mluví dlouho, je to odborná záležitost, hnutí ANO z toho zbytečně dělá politický případ. Policie není hračka ve sporech uvnitř koalice ani prostředek k vyřizování politických účtů. Bezpečnost a vymáhání práva v této zemi také nemůže stát na jednotlivcích, ale na Policii ČR jako celku."
V rozhovoru pro portál Česká justice pak Fiala hovořil spíše o samotné reorganizaci Policie ČR a o přenášení této otázky do politické a mediální roviny. O Robertu Šlachtovi se zde pak hovoří pouze v rámci jedné dílčí otázky. Žádné další projevy, názory či komentáře týkající se reorganizace Policie ČR a odchodu Roberta Šlachty z těchto struktur jsme v českém mediálním prostoru nenašli.
Pravdivé je rovněž tvrzení, že se tato kauza týká " policajta, který tady vedl akci proti premiérovi této země, " protože zásah detektivů z ÚOOZ skutečně stál za pádem Nečasovy vlády.
Martin Maleček
Debata ČT ke krajským volbám, 30. září 2016Když se podíváme, kolik učňů končí obory s výučním listem, dojdeme k číslu 65 %.
Martin Maleček hovoří v kontextu klesající obliby učňovských oborů. Jedním z aspektů, který podle něj ovlivňuje situaci v učňovském školstvím, je klesající podíl úspěšně zakončených studií těchto oborů. To podle něj následně vede ke snížení jejich atraktivity. Martin Maleček uvádí informaci z Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje 2016–2020.
Údaj 65 % vyjadřuje podíl žáků, kteří obor úspěšně absolvují s výučním listem, k počtu žáků, kteří byli do daného ročníku přijati.
Jak vyplývá z tohoto dokumentu (.pdf, bod A.4.3.4, str. 22), podíl byl ve školním roce 2015/2016 mírně pod 65 %, a sice 63,29 %. Celkový trend je klesající, což znamená, že úspěšnost ukončení studia se stále snižuje. Výrok Martina Malečka je tedy pravdivý.
Pavel Telička
Vystoupení z EU právně upravuje článek 50 (.pdf, str. 59) Lisabonské smlouvy. Jedná se o jedinou možnost (.pdf, str. 8), jak může Británie vystoupit z EU. Tento článek však pouze určuje proces odchodu členského státu z EU, nikoli jeho aktivaci.
Zahájení jednání o odstoupení je v režii odstupujícího státu a je tedy pouze na Británii, kdy tento článek smlouvy aktivuje.
Zdeněk Škromach
Dle údajů Českého statistického úřadu je průměrná hodnota vývozu do Čínské lidové republiky za první tři měsíce roku 2016 3 487 milionů korun. Naopak dovoz za stejné období činí průměrně 34 722 milionů korun. Tedy jedná se přibližně o jednu desetinu.
Jan Bartošek
Události, komentáře, 25. května 2016Tento zákon, se na něm dělalo 2 roky a vy jste ho smetli ze stolu dneškem.
Návrh zákona je v legislativním procesu od ledna 2015, kdy byl předložen vládě a poslán do připomínkového řízení. Vláda ho schválila 3. června 2015 a pak byl poslán do Sněmovny. Počítáme-li s několika měsíci na přípravu návrhu na ministerstvu, jsme skutečně zhruba na dvou letech práce na návrhu, který byl 25. května 2016 zamítnut.
Martin Maleček
Debata ČT ke krajským volbám, 30. září 2016Rozdělování těchto peněz (navazuje na svůj předchozí výrok - pozn. Demagog.cz) nelze nějakým způsobem dohledat běžně na webových stránkách Jihomoravského kraje.
Prostředky v kategorii Individuálních dotací a darů Odboru kanceláře hejtmana jsou schváleny orgány kraje a uvolňovány průběžně na základě uzavřených smluv. Usnesení zastupitelstva obsahující rozhodnutí o individuálních dotacích jsou v souladu se zákonem zveřejňována na webu JMK, stejně jako unesení rady. O souhrnné informace je také možné požádat na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.
V souladu se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů jsou zveřejňovány JMK i smlouvy o poskytnutí dotace nad 50 000 Kč v letech 2015 (zavedení zákonné povinnosti) a 2016 . Zde jsou vždy v sekci Ostatní dotace zveřejněny předmětné smlouvy na individuální dotace v obou zmíněných letech.
Výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý, k informacím se dá dostat i přímo na webu Jihomoravského kraje. Dodejme, že to ovšem není uživatelsky příliš přívětivý postup, neboť občan by musel procházet řadu záznamů.
Andrej Babiš
Otázky Václava Moravce, 6. listopadu 2016Občané si pamatují, že pravice nám navýšila daně - a to přece není pravicový program, navyšovat daně. Levice privatizovala banky.
Ve volebním programu ODS pro volby do Poslanecké sněmovny pro rok 2010 je hned na začátku uveden seznam 15 hlavních priorit. Mezi ně patří mimo jiné bod pojmenovaný jako „Jednoduché a nízké daně“. Konkrétně se u něj píše: „Výrazně zjednodušíme a zpřehledníme daňové zákony. To povede k transparentnosti výběru daní a sníží míru daňových podvodů. Zároveň udržíme daně na současné úrovni. Nezvýšíme ani odvody na sociální pojištění.“(.pdf, str. 18)
Volební program TOP 09 pro volby do Poslanecké sněmovny pro rok 2010 obsahuje kapitolu s názvem „Hospodářská politika“. Jedna z podkapitol je pojmenována „DANĚ JEDNODUŠŠÍ, SROZUMITELNĚJŠÍ, BEZ VÝJIMEK“. V prvním odstavci se lze dočíst následující: „Současný stav tuzemských veřejných rozpočtů neumožňuje v příštích několika letech snižování daní. Vláda nechce daně zvyšovat, proto musí velmi rozhodně snižovat rozpočtové výdaje.“Jednou ze snah TOP 09 bylo podle volebního programu také„zrušení transakčních daní (daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí)“ (.pdf, str. 10).
Vláda Petra Nečase, v níž byly zastoupeny ODS i TOP 09, v květnu 2012 představila daňové změny, které měly vstoupit v účinnost od roku 2013. Mezi schválená opatření patřila například: omezení výdajových paušálů u daně z příjmu fyzických osob, zvýšení daně z převodu nemovitosti (ze 3 % na 4 %), zrušení základní slevy na dani z příjmů fyzických osob pro důchodce, zvýšení sazeb daně z přidané hodnoty (z 20 % na 21 %), zvýšení nižší sazby DPH (nejdříve z 10 % na 14 % a následně na 15 %) nebo solidární zvýšení daně z příjmu fyzických osob ve výši 7 % z tzv. nadlimitního příjmu. Předseda tehdejší vlády tyto kroky ospravedlňoval snahou zabránit růstu schodku státního rozpočtu.
Ve volebním programu ČSSD z roku 1998 se v podkapitole nazvané „2.2.4 POŘÁDEK DO PRIVATIZACE“ můžeme dočíst: „Prvotním cílem je proto nejprve důrazně uplatnit vlastnická práva státu a tím neprodleně zastavit tunelování a rozkrádání dosavadních polostátních podniků včetně odčerpávání kapitálu z nich do zahraničí, a přikročit k jejich konsolidaci.“(.pdf, str. 12)
V únoru 2000 se jednobarevná vláda Miloše Zemana usnesla na privatizaci 52,07 % akcií České spořitelny, a.s. metodou přímého prodeje předem určenému nabyvateli. Tímto nabyvatelem byla rakouská Erste Bank, která za většinový podíl České spořitelny zaplatila celkem 19 mld. Kč.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, protože i když ODS ve svém volebním programu explicitně tvrdila, že udrží daně na současné úrovni a TOP 09 zruší daň z převodu nemovitosti, tyto daně naopak vláda zvýšila. Stejně tak docházelo k privatizaci bank v období jednobarevné vlády ČSSD.
Martin Půta
Debata ČT ke krajským volbám, 16. září 2016My máme jako Starostové pro Liberecký kraj od roku 2011 transparentní účet.
Starostové pro Liberecký kraj mají založen transparentní účet u Fio banky. Fio banka ovšem nabízí u této služby k dispozici transakce pouze za poslední rok ode dne prohlížení. Z tohoto důvodu není možné ověřit platby až do roku 2011. Nicméně Starostové pro Liberecký kraj oznámili zřízení (pdf., str 1-2) tohoto účtu ve svých novinách v až srpnu 2012. Kromě toho ve zprávě (.pdf) z jednání zastupitelstva Libereckého kraje SLK uvádí založení účtu k 29. květnu 2012, a to pro potřeby krajských voleb. Z tohoto důvodu je nutno hodnotit výrok nepravdou, neboť transparentní účet byl podle výše uvedených vyjádření samotných SLK zřízen až nejdříve v květnu 2012, nikoli v roce 2011.








