Paní europoslankyně Charanzová srovnává schválené rezoluce EP k zprávám o pokroku v Turecku za rok 2014 a 2015. Text EP ke zprávě z roku 2014 je psán v optimistickém duchu a ve víře, že Turecko je na správné cestě ke splnění podmínek případného vstupu do EU, např: " (EP) vítá, že byl zvolen nejvíce inkluzivní a reprezentativní parlament v turecké historii, který odráží rozmanitost této země; oceňuje pevnost turecké demokracie a demokratický duch tureckých občanů, který se projevil ve velmi vysoké volební účasti."
Tón textu EP ke zprávě z roku 2015 je ale o poznání kritičtější, např.: "s ohledem na pokles úrovně dodržování zásad demokracie a právního státu v Turecku je hluboce znepokojen tím, že celkové tempo reforem se v Turecku v posledních letech výrazně zpomalilo a že v některých klíčových oblastech, jako je nezávislost soudnictví, svoboda shromažďování, svoboda projevu a dodržování lidských práv a zásad právního státu, došlo k opětovnému zhoršení situace."
K zmiňovanýmlidskoprávním problémům v Turecku dodejme, že v roce 2015 Turecko bylo na 149. místě z 180 hodnocených zemí v žebříčku World Press Freedom Index, že opoziční deník Zaman náhle ukončil svou kritiku Edoganovy vlády poté, co v březnu do budovy redakce vtrhal turecká policie, že v Turecku bylo v roce 2015 vězněno 14 novinářů a že shromažďovací právo bylo v roce 2015 soustavně a systematicky potlačováno.

Z důvodu zásadní změny tónu zpráv EP a protože k vyjmenovanému potlačování lidských práv v Turecku skutečně dochází, výrok hodnotíme jako pravdivý.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, otázka obnovení krajského soudu v Liberci trvá přes 10 let a zatím se ji nepodařilo vyřešit žádné z vládních koalic.

Liberecký krajský soud existoval do roku 1960 jako součást soustavy krajských soudů. Zákon o územním členění státu ale upravil území tehdejšího Československa na nových 11 administrativních částí: 10 krajů a Prahu jako samostatnou územní jednotku. Liberecký kraj zanikl a nově zřízený Severočeský kraj získal sídlo v Ústí nad Labem, tudíž zanikl i krajský soud v Liberci. Stejně rozdělení soudních krajů zůstalo až dodnes, obvody soudů a jejich sídla obsahuje 2. příloha zákona o soudech a soudcích.

Snahy o obnovení krajského soudu v Liberci se objevují od roku 2005, kdy byl Libereckým krajem Poslanecké sněmovně předložen první z návrhů novel zákona o soudech a soudcích. Dodnes bylo předloženo Poslanecké sněmovně celkem 5 návrhů týkajících se zřízení Krajského soudu v Liberci (3 návrhy předložilo zastupitelstvo Libereckého kraje v letech 2005, 2007 a 2011, další předložila skupina poslanců v letech 2012 a 2015), žádný z nich se ale nepřijal.

Výrok ministra financí je hodnocen jako pravdivý, Babiš korektně popisuje, že pod něj spadající FAÚ je nově parlamentně kontrolován, a to i opozičními poslanci. Korektně také Babiš popisuje skutečnost, že pro návrh ODS, který toto umožnil, sám aktivně hlasoval.

FAÚ je Finanční analytický útvar, který spadá pod Ministerstvo financí, v kompetenci jej má nyní skutečně Andrej Babiš. Jeho parlamentní kontrolu navrhli poslanci ODS, jejich zástupcem pro potřeby legislativního procesu byl předseda strany Petr Fiala.

Novela příslušného zákona (o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu) upravuje v § 31 právě parlamentní kontrolu. Uvádí:

"§ 31b(1) Kontrolu činnosti Finančního analytického útvaru vykonává Poslanecká sněmovna, která
k tomuto účelu zřizuje zvláštní kontrolní orgán (dále jen „kontrolní orgán“), a vláda.(2) Kontrolní orgán se skládá ze sedmi členů. Členem kontrolního orgánu může být pouze
poslanec Poslanecké sněmovny." Tento orgán je v současné době ustaven a jde o Stálou komisi pro kontrolu Finančního analytického útvaru Ministerstva financí, která má podle zákona skutečně zvolených 7 členů. Jde o poslance napříč politickým spektrem, sedí v ní zástupci opozičních KSČM, TOP 09 a ODS. Občanští demokraté mají dokonce v osobě poslance Beznosky předsedu této komise.

Podle přijatých usnesení z jednotlivých zasedání je zřetelné, že komise se skutečně schází a funguje.

Pokud se podíváme na Babišem deklarovaný souhlas s tímto zákonem, tak během projednávání se o něm v Poslanecké sněmovně hlasovalo dvakrát. V prvním čtení byl nejprve na stole návrh na zamítnutí návrhu ze strany poslanců Ondráčka (KSČM) a Fichtnera (ANO). Pro toto hlasovalo pouze 36 poslanců (především z KSČM), Babiš nebyl přítomen. Zákon tedy postoupil do dalšího čtení.

V závěrečném třetím čtení pak návrh zákona v hlasování podpořily všechny politické strany vyjma komunistů, pro návrh hlasoval aktivně i Andrej Babiš. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý. Babiš korektně pojmenovává jak svůj souhlas se zavedením parlamentní kontroly FAÚ, tak i fakt, že součástí této kontroly jsou zástupci opozice.

Angela Merkelová se na konci srpna letošního roku vypravila do několika zemí Evropské unie. Hlavním důvodem zahraničních cest byla setkání evropských lídrů ve snaze čelit společně Brexitu a připravit se na summit EU, který se uskuteční v září v Bratislavě.

Nejprve se Merkelová sešla s italským premiérem Renzim a francouzským prezidentem Hollandem na italském ostrově Ventonene. O den později, 23. srpna, se setkala s princem Williamem. Další den zamířila do Estonska a následně se vypravila do České republiky a Polska.

Migrace byla tématem zejména cesty do České republiky a Polska, kde se kancléřka setkala s lídry Visegrádské čtyřky. Merkelová již dlouhodobě obhajuje systém přerozdělování uprchlíků na základě kvót a tento postoj zastávala i při jednání s představiteli V4. Země V4 přitom kvóty odmítají.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, i když se v něm Pijáček dopustil menší chyby.

Rozdíl mezi průměrnou hrubou mzdou Prahy (34 824 Kč) a Zlínského kraje (23 580 Kč) je přibližně o tisíc korun menší, než uvádí Pijáček. Podle výše uvedených údajů Českého statistického úřadu jde přesně o sumu 11 244 korun.

Na základě materiálů ze senátu hodnotíme výrok jako pravdivý. Výroku Zdeňka Škromacha odpovídá jak snížený sazby pojistného, tak přibližně i vyčíslená úspora.

Senátem prošel návrh několika senátorů v čele právě se Zdeňkem Škromachem. Návrh mj. upravuje Zákoník práce (strana 3), kde vrací do hry proplácení prvních tří dnů nemocenské. Zároveň novelizuje Zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, kde snižuje celkovou výši sociálního pojistného placeného zaměstnavatelem z 25 na 24,9 %, z toho příspěvek na nemocenské pojištění se sníží ze stávajících 2,3 na 2,2 procenta. Stejně se pak snižuje i pojistné na nemocenské pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné. Pozměňovací návrh výboru pro zdravotnictví a sociální politiku toto snížení ještě navýšil, nově by pojistné na nemocenské pojištění mělo dělat 2,1 %. Návrh byl schválen ve znění tohoto pozměňovacího návrhu.

Vyčíslení dopadů návrhu v důvodové zprávě návrhu ale neodpovídá vyčíslení, jak ho uvádí Zdeněk Škromach. "Efektem uvedeného snížení pojistného je dle výpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR snížení příjmů státního rozpočtu mírně přesahující 1,2 mld. Kč" dočteme se v důvodové zprávě. Protože bylo snížení sazby navýšeno, a místo o 0,1 se snižuje o 0,2 procentní body, bude úspora ekvivalentně vyšší.

Návrh byl do Senátu předložen 17. prosince 2015 a schválen 16. března 2016, Senát se jím tedy zabýval jen poměrně krátce. Již v prosinci 2014 se ale Senát zabýval podobným návrhem. Tehdy byla skupina navrhujících menší a návrh nezískal dostatečnou podporu Senátu.

Aktuální návrh při hlasování podpořil aspoň jeden senátor z každého senátorského klubu kromě ODS. Pro návrh hlasovalo 38 z 56 přítomných.

Aktuálně je návrh v Poslanecké sněmovně a čeká na 1. čtení. Vláda k němu nezaujala stanovisko.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám z veřejně dostupných zdrojů nepodařilo dohledat celkovou výši dluhu Jihomoravského kraje.

České noviny publikovali v červnu tohoto roku výsledky analýzy společnosti Czech Credit Bureau, která hospodaření krajů s výjimkou Prahy monitoruje. Podle této zprávy byl dluh za rok 2015 v Jihomoravském kraji 2,6 miliardy korun. Novější data můžeme nalézt na stránkách monintor.statnipokladna.cz, kde se informuje o dlouhodobých závazcích ve výši 2 718 759 tis. Kč, což ovšem nemusí nutně tvořit celkový dluh kraje. Z toho důvodu výrok nedokážeme plnohodnotně potvrdit ani vyvrátit.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť u některých z Babišem jmenovaných zákonů není ve skutečnosti v žádném případě první, kdo dané oblasti řeší. Např. majetková přiznání opakovaně předkládají do legislativního procesu sociální demokraté či komunisté již od období opoziční smlouvy. Např. vláda Miloše Zemana tento zákon sama předložila dvakrát.

Počet zákonů, které předkládalo ministerstvo financí během tohoto období, je skutečně nejvyšší mezi všemi ministerstvy. S tímto před časem přišel sám Babiš, když reagoval na kritiku stran svých neustálých absencích na interpelacích. Na svém Twitteru vydal tabulku, která to dokládala.

Jak jsme uvedli v textu, který se touto tabulkou zabýval, čísla Babišovi v podstatě seděla (k 8. květnu) a reálně budou odpovídat (ona zmíněná zhruba čtvrtina) i nyní. Aktuální počet (dopočítáno z webu PSP.cz) vládou předložených sněmovních tisků je 280, z toho ministerstvo financí předložilo poslancům 68 z nich (některé byly zamítnuty, řada čeká na projednání). To je necelých 25 %.

Dodejme, že toto číslo není nijak výjimečné a vyplývá z pozice, kterou Babiš zastává. Např. jeho předchůdce Miroslav Kalousek ve srovnatelném období za vlády Petra Nečase předkládal celkem 26 % návrhů. To vychází z logiky kompetenčního zákona, priorit vlády či přebírané evropské legislativy.

Vicepremiér rovněž uvádí příklady politik, které zavádí jako první, a které nikdo doposud nedělal. Jeho vyjádření je problematické, neboť některé oblasti byly již dříve zákonně upraveny (např. zákon o spotřebitelském úvěru). To, že jsou nyní nově upravovány, je sice pravdou, nicméně není pravdou, že by v minulosti s touto oblastí Babišovi předchůdci nedělali nic.

Nejvíce problematickou částí výroku je ovšem prohlášení, že v minulosti nikdo nic nedělal stran zákona o prokazování původu majetku. Uveďme, že návrh Babišova úřadu v Poslanecké sněmovně leží rok a neprošel prozatím všemi čteními. V minulosti navíc opakovaně zákon s podobným principem navrhovaly zejména levicové strany. První dohledatelný pokus o prosazení podobného zákona podle webu Poslanecké sněmovny podnikli v březnu 1997 Republikáni (strana Miroslava Sládka).

Dva pokusy o prosazení tohoto zákona byly podniknuty za vlády Miloše Zemana (1998-2002), který však nenašel většinovou podporu pro tuto legislativu. Konkrétně zákon navrhovala Zemanova vláda v letech 1999 a 2001. V dalších obdobích opakovaně zákon navrhovala ČSSD a také KSČM.

Za všechny jmenujme v každém z následujících období některé z pokusů, který zmíněné strany učinily. V červenci 2005 návrh zákona předložili poslanci KSČM, stejně jako v červnu 2008. Sociální demokraté se pak pokusili příslušný zákon prosadit po volbách 2010 či v září 2011, dohledatelný je také pokus Věcí veřejných z července 2012. Nejde o kompletní výčet návrhů na zavedení zmíněné legislativy, nicméně tento přehled dokládá, že pokusy o zavedení "majetkových přiznání" nejsou za Babiše ničím novým, ale že tato věc je v České republice předkládána opakovaně již téměř 20 let.

Pokud budeme brát systém EET jako "registrační pokladny," tak ty již byly v České republice zavedeny v minulosti (byť byly za 2. vlády Mirka Topolánka zrušeny) a také byly opakovaně navrhovány v Poslanecké sněmovně. Princip EET sice spočívá v online sledování tržeb, sám Babiš se ovšem při obhajobě svého návrhu často opírá o argument, kolik zemí v EU má "nějakou formu evidence," přičemž do tohoto výčtu započítává i země se zavedenými registračními pokladnami.

Samo ministerstvo k danému uvádí (citujeme dokument Ministerstva financí ČR (.doc) „Příloha č. 7 Výzvy – Základní informace o projektu Elektronická evidence tržeb (EET)“ – jeho aktuální verzi z 27. listopadu 2015):

"Vybrané online řešení evidence tržeb je „řešením nové generace“ oproti klasickým registračním pokladnám, o jejichž zavedení se hodně diskutovalo před lety. Proto se dnes v souvislosti s elektronickou evidencí tržeb často, ač mylně, používá termín „registrační pokladna“.
Funkce registračních pokladen je stejná jako u elektronické evidence tržeb, tedy evidovat data o hotovostních tržbách. Avšak registrační pokladny neodesílají data o tržbách automaticky, takže než se dostanou k Finančnímu úřadu, mohou být s pomocí nejrůznějších podvodných software upravována (směrem dolů…).

Některá z forem evidence tržeb funguje ve 13 zemích Evropské unie. "

Pokud tedy vyjdeme z toho, že EET je "pouze" sofistikovaný a modernější typ evidence tržeb, mezi něž se počítají registrační pokladny, je třeba konstatovat, že Babiš není prvním politikem, který by se zavedením podobného principu přišel. Registrační pokladny byly v České republice zavedeny v červnu 2005 s tím, že povinné subjekty je zavedou k 1. lednu 2007 (§ 8 zákona). V dalším období byl tento termín poslaneckým návrhem posunut o rok na leden 2008 a následně byl celý zákon zrušen (v rámci tzv. Topolánkova batohu).

Výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý. Babiš sice správně říká, že předkládá jako ministr financí nejvíc zákonů (což není nic neobvyklého), nicméně v tom, že je první, kdo prosazuje některé z jmenovaných návrhů, již pravdu neříká. Např. majetková přiznání jsou opakovaně projednávána již téměř 20 let a registrační pokladny jako starší forma evidence tržeb již byla v České republice dokonce krátce uzákoněna, byť nedošlo nakonec rozhodnutím 2. Topolánkovy vlády k jejímu naplnění.

Výrok nejspíše hodnotí události z období od 26. srpna do 2. října 2011, kdy po dvou násilných činech vedených Romy v Nové Boru a Rumburku, došlo v oblasti - města Rumburk, Varnsdorf a Nový Bor, k několika i násilným demonstracím proti romské menšině a vládě.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Dle souhrnné zprávy Policie ČR (.pdf, s. 7-11), která celou událost podrobně dokumentuje, došlo k nasazování policistů v jednotlivých případech i v řádech stovek příslušníků, například 24. září 2011 při demonstraci ve Varnsdorfu bylo nasazeno dle zprávy 500 policistů (tamtéž, s. 11).

Zpráva také potvrzuje, že místní policejní jednotky byly posilovány jednotkami z jiných krajů – speciální pořádkovou jednotkou z Prahy, Brna a Ostravy a krajskými pořádkovými jednotkami z Liberce, Plzně, Pardubic a Hradec Králové (tamtéž, s.7).

Výrok je hodnocen jako nepravdivý. Novela školského zákona, která se inkluzi věnovala, byla přijata v roce 2015. Na ni poté navázala i zmíněná prováděcí vyhláška.

Tato novela (bod 7) obsahuje rozsáhlou změnu ustanovení o podpoře vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami. I když byl zákon schválen již v roce 2015, tato ustanovení nabyla účinnosti až 1. září 2016. Nyní jsou tedy již účinná.

Co se týče prováděcí vyhlášky, která specifikuje podpůrná opatření žáků se speciálními potřebami, ta je platná od ledna 2016 pod číslem 27/2016 a v účinnost vstoupila také k 1. září 2016.