Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože Babiš sice skutečně investuje v oblasti zdravotnictví (zejména do reprodukčních klinik) a tyto společnosti čerpají z veřejného zdravotního pojištění, ale do správních rad pojišťoven (které mohou mít vliv na jejich chod) dosazuje zástupce vláda jako celek a také Poslanecká sněmovna.

První část výroku je pravdivá – část soukromých úspor Andreje Babiše spravuje podle serverů Aktuálně.cz nebo iDNES.cz investiční fond Hartenberg Capital, který od května 2014 investoval do jedenácti soukromých společností podnikajících ve zdravotnictví.

V druhé části premiér sice uvádí správná fakta, prakticky se však o střet zájmů nejedná. Kontrolu zdravotních pojišťoven stanovuje zákon o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky a zákon o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách. Do správní i dozorčí rady jednotlivých pojišťoven jmenuje vláda své zástupce.

Do správní rady VZP nominuje vláda deset členů a dalších dvacet volí poslanci podle poměrného zastoupení stran v Poslanecké sněmovně. Do správních rad ostatních pojišťoven jmenuje vláda pět členů. V obou případech přitom vláda členy správních rad jmenuje na návrh ministra zdravotnictví. Právě správní rada může ovlivnit uzavírání smluv a výši příspěvků zdravotnickým zařízením.

Pro složení dozorčích rad platí z hlediska nominací vlády stejná pravidla bez ohledu na zřizovatele. Z obou zákonů můžeme tedy shodně citovat: „Dozorčí radu tvoří tři členové, které na návrh ministra financí, ministra práce a sociálních věcí a ministra zdravotnictví jmenuje a odvolává vláda.“

Dozorčí rada dohlíží na dodržování právních a vnitřních předpisů pojišťovny a na její celkové hospodaření – za tímto účelem má oprávnění nahlížet do účetních dokladů pojišťovny. Zástupce ministerstva financí ovšem ze své pozice není schopen pomáhat firmám svého nadřízeného například k vyšším příspěvkům na zdravotní péči, navíc k přijetí rozhodnutí je potřeba nadpoloviční většina hlasů všech členů rady.

Střet zájmů tedy nemůžeme vidět ani ve faktu, že zmíněné kliniky čerpají prostředky z veřejného zdravotního pojištění. Například se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou má uzavřenou smlouvu všech jedenáct zmíněných společností, což lze podle názvu společnosti dohledat zde.

Definice středního a malého podnikatele v případě dotačních žádosti je odvozena od doporučení Evropské komise. Základním kritériem pro posouzení velikosti podnikatele je počet zaměstnanců, velikost ročního obratu a bilanční suma roční rozvahy (velikost aktiv).

• Za drobného, malého a středního podnikatele se považuje podnikatel, který zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a jeho roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR nebo jeho bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR.
• V rámci kategorie malých a středních podniků jsou malé podnikyvymezeny jako podniky, které zaměstnávají méně než 50 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů EUR.
• V rámci kategorie malých a středních podniků jsou drobní podnikatelévymezeni jako podnikatelé, kteří zaměstnávají méně než 10 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR.

Dle informací Fondu Vysočina existovalo za minulé volební období 2013 - 2016 několik grantových programů, které bylo určeno přímo podnikatelům a živnostníkům nebo se na nich mohli podílet s dalšími žadateli. V případech kdy byl program omezen jen pro malé a drobné podniky operovali výzvy k těmto programům s omezením do 50 zaměstnanců.

Jako hlavní program určený přímo malým a středním podnikatelům lze označit program "Rozvoj podnikatelů" (výzva 2016), který pracoval v daném období s rozpočtem 40 milionu korun. Mezi další programy, které byly dle svého zaměření určeny především pro podnikatele v kraji Vysočina byly "Doprovodná infrastruktura v cestovním ruchu " v letech 2012-2013 s rozpočtem 3.2 milionu korun či "Inovační vouchery" mezi roky 2014-2015 s rozpočtem 6 miliony korun. Jen malí a drobní podnikatelé (do 50 zaměstnanců) se mohli účastnit dalších dvou programů "Prodejny regionálních produktů" (výzva 2016) v letech 2013-2016 s částkou 5.5 milionu korun a "Informační a komunikační technologie" (výzva 2016) v letech 2012-2013 s částkou 7.5 milionu korun.

Programy podporující podnikatele byly připravovány i v předchozích volebních obdobích. Zde byl zásadním programem "Rozvoj malých podnikatelů", který fungoval mezi léty 2004-2009 s celkovým rozpočtem přibližně 39 milionu korun. Bohužel jeho výzvy k porovnání již nejsou dostupné.

Milanu Plodíkovi udělujeme pravdu s výhradou, neboť výzvy jsou sice často limitovány nízkým počtem zaměstnanců, což ovšem výslovně neznamená, že by muselo jít o střední či drobné podnikatele. Je totiž třeba kalkulovat i s podniky s nízkým počtem zaměstnanců a vysokým obratem, ti by pak do zmiňované kategorie nespadly. Obecně lze ale říci, že grantové programy z fondu Vysočiny jsou vstřícné k jiným než velkým podnikům.

Dne 16. března 2016 byl Senátem ČR schválen senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Iniciátorem byl senátor Škromach a skupina senátorů. V návrhu bylo ohledně zrušení neplacení prvních tří dní nemocenské uvedeno toto:

„V § 192 odstavci 1 větě druhé se zrušuje středník a slova ‚ náhrada mzdy nebo platu nepřísluší za první 3 takovéto dny dočasné pracovní neschopnosti, nejvýše však za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn ‚ se zrušují včetně středníku.“ (senátní tisk, str. 3)

Vláda k danému zákonu 19. dubna 2016 nepřijala stanovisko. Jeho projednávání bylo navrženo na pořad 50. schůze Poslanecké sněmovny 18. října 2016.

Otázkou zůstává možnost úspěchu tohoto návrhu zákona vzhledem k faktu, že sněmovna ve třetím čtení dne 7. září 2016 zamítla poslanecký návrh zákona, který taktéž podobně řešil znovuzavedení proplácení prvních tří dnů nemocenské.

V případě druhého zákona dne 13. května 2015 Senát ČR schválil senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Iniciátorem návrhu byl opět senátor Škromach a skupina senátorů.

Návrh zákona se především zaobírá určením místní příslušnosti exekutorů a jejich kompetencí, například:

„§ 28 Exekuci vede ten exekutor, kterého v exekučním návrhu označí oprávněný, je zapsán v rejstříku zahájených exekucí a jehož sídlo exekutorského úřadu je v obvodu krajského soudu, ve kterém je exekuční soud povinného. Úkony exekutora se považují za úkony exekučního soudu.“. (senátní tisk, str .3)

Tento návrh byl schválen vládou a jeho projednávání bylo navrženo na pořad 50. schůze Poslanecké sněmovny 18. října 2016.

Výrok hodnotíme jak pravdivý, protože oba návrhy byly schváleny Senátem ČR a v současnosti mají být projednávány Poslaneckou sněmovnou.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Ze zprávy ministerstva vnitra (.pdf, str. 4) týkající se událostí ve Vrběticích vyplývá, že bývalý vojenský areál muničního skladu skutečně nepatří kraji, ale Vojenskému technickému ústavu, který jej pronajal soukromému podniku.

Ze stanoviska společnosti Imex Group, s.r.o., která areál využívala, je také možno zjistit, že areál spadal pod vojenský stavební úřad. Ten je organizační složkou ministerstva obrany.

Výhrada spočívá v Ivanem Mařákem uvedené nemožnosti zahrnutí muničního skladu ve Vrběticích v krizovém plánu. Není totiž zcela jasné, zda si areál zachoval statut vojenského objektu a byl tedy z krizového plánu vyňat, či nikoli, jak vyplývá i z výše zmíněné zprávy (.pdf, str. 8).

Takový statut by totiž subjekt mohl vyjmout z působnosti zákona o prevenci havárií, což znamená, že by subjekt nebyl povinen spolupracovat s krajským úřadem ve věci vypracování havarijních plánů (buď se dle § 3 nahlásit jako subjekt s havarijním potenciálem, nebo dle § 4 nahlásit, že se mezi tyto subjekty neřadí). Krizový plán kraje vypracovaný dle zákona o krizovém řízení (§ 14) by tedy s podklady nemohl počítat.

Tato nejasnost je důvodem k výhradě udělené výroku Ivana Mařáka, jinak je však skutečnost popisována korektně.

Jednání Rady Jihomoravského kraje jsou zaznamenávána v podobě zápisu schválených usnesení a informací o hlasování. Dostupné však nejsou doslovné zápisy z jednání, proto z povahy věci nelze ověřit, zda na radě kraje někdy padlo slovo o zrušení speciální školy Gemini v Brně.

Podle otevřených dat ministerstva financí platil stát v dubnu 2016 za 6 036 127 státních pojištěnců (děti, důchodce, osoby na rodičovské dovolené, nezaměstnané, ve výkonu trestu a podobně). To je skutečně přibližně 57 % ze všech obyvatel České republiky. Zbylých 43 % pak "drží ten systém", tj. přispívá do něj odvodem ze svého příjmu.

Čísla potvrzuje i analýza Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a serveru Podnikatel.cz z května 2015, podle které bylo v ČR 992 024 aktivních OSVČ a 4 717 489 - tato čísla není možné jen tak sčítat z důvodu možných duplicit (více pracovních poměrů, více živností, souběh živnosti a zaměstnání).

Podobný údaj najdeme i při porovnání počtu odevzdaných ELDP (Evidenční listy důchodového pojištění, vedený pro každou osobu účastnou důchodového pojištění) - v roce 2015 jich bylo odevzdáno 5 808 569.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě dohledatelné nezávislé studie z dílny Economic Policy Insitute která odhaduje, že uznání Číny jako tržní ekonomiky může vést k ztrátě až 1,7 - 3,5 miliónů pracovních míst v EU. Na tu samou studii odkazuje například i portál euobserver.com, euractiv.com, nebo Evropská konfederace odborových svazů.

Např. mediální zpráva Deutsche Welle cituje vyjádření zástupců ocelářského průmyslu, kteří mluví o možné ztrátě statistíc pracovních míst v různých ekonomických sektorech a v ohrožení má být i 330 tisíc zaměstnanců v ocelářství. Odhad statisíc ztracených pracovních míst v Unii přinesl také svaz průmyslu Aegis.

Je tedy faktem, že různé odhady říkají, že v důsledku uznání Číny jako tržní ekonomiky může dojít ke ztrátě statisíc pracovních míst v Evropské unii, studie EPI pak mluví až o jednotkách milionů. Z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako pravdivý.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť Babiš vicepremiérem beze vších pochyb je. Dodejme, že post místopředsedy vlády nevykonával na tiskové konferenci, jak uvádí, premiéra v této situaci ve skutečnosti nenahrazuje.

Andrej Babiš byl prezidentem republiky v souladu s článkem 68 Ústavy České republiky jmenován 1. místopředsedou vlády pro ekonomiku a ministrem financí 29. ledna 2014. Tuto skutečnost dokládá i samotný web Babišova resortu, který jej jako vicepremiéra také uvádí.

Místopředseda vlády podle jednacího řádu Vlády ČR zastupuje premiéra při řízení či svolání schůze, je-li předseda vlády nepřítomen v České republice (čl. IV a VI). Nepřítomnost předsedy vlády na tiskové konferenci nemá na Babišovu domněle absentující funkci žádný vliv.

Dokladů, že Babiš ve skutečnosti vicepremiérem je, by šlo předložit přehršel. Např. zápisy z jednání vlády, kdy se u různých bodů zdržuje pro svůj střet zájmů v dané věci. Formulace vždy zní (v tomto případě body 8-11 jednání):

" Vláda vzala na vědomí sdělení 1. místopředsedy vlády pro ekonomiku a ministra financí, že se při hlasování o přijetí navrženého usnesení zdržel hlasování z důvodu možného střetu zájmů. "

Dále se můžeme odkázat na návrh Úřadu vlády České republiky s návrhy na jmenovaní členů vlády pro prezidenta republiky, kde je Babiš opět veden i jako místopředseda vlády.

Foto: Jan Kálal, Lidové noviny.

Babiš se dále v diskuzi s Martinem Veselovským odvolává na svou možnost svolat bezpečnostní radu státu v nepřítomnosti předsedy vlády. Podle usnesení Vlády České republiky (příloha 1) z 9. července 2014, které upravuje jednací řád bezpečnostní rady státu, tuto možnost skutečně má. Je totiž místopředsedou BRS. Článek 3 v bodu 3 uvádí, že místopředsedou BRS je 1. místopředseda vlády pro ekonomiku a ministr financí.

Je otázkou, co Babiš míní formulací, že nedostal šanci. Jestli tím míní, že nedostal šanci řídit vládu při nepřítomnosti Sobotky, tak to je jistě možné, ale ani to z něj nesnímá funkci místopředsedy vlády, za kterou je navíc podle § 11 zákona č. 236/1995 Sb. placen více, než řadoví členové vlády. Dodejme, že Babiš veřejně opakovaně oznámil, že svůj plat věnuje nadaci Agrofert.

V archivu vyhledávače Google lze nalézt článek serveru Novinky.cz publikovaný 25. října s titulkem: „Dokažte to svými činy, reaguje Peking na prohlášení českých ústavních činitelů“ . Název byl však později upraven na „Dodržte slovo, reaguje Peking na prohlášení českých ústavních činitelů“ .

Chyba skutečně vznikla nepřesným překladem webu China.org, který se liší od oficiálního webu čínského ministerstva zahraničí.

Novinky.cz převzaly článek z anglicky psaného webu China.org. Pojednávají o prohlášení mluvčího čínského ministerstva zahraničí Lu Kchanga na tiskové konferenci. Článek na Novinky.cz obsahuje podtitulek „Doufáme, že slova doplníte činy“ a dále odstavec o tom, že „Čína si cení takovýchto závazků a doufá, že příslušné země sladí svá slova s činy...“

Jak ale upozornil na svém Twitteru redaktor ČT Václav Černohorský, China.org uvádí jiný překlad do angličtiny, než oficiální web čínského ministerstva zahraničí. Lu Kchang netvrdí, že mají být sladěna slova s činy, ale že má být dodrženo slovo. Tím zjevně naráží (stejně jako Chovanec) na podepsanou dohodu mezi Českou republikou a ČLR z března 2016. Zde je uvedeno, že Česká republika znovu potvrdila dodržování své politiky jedné Číny a respekt ke svrchovanosti a územní celistvosti Čínské lidové republiky.

Novinky.cz později článek aktualizovaly a část o činech z titulku i textu odstranily.

Chovanec však tvrdí, že Číňané řekli, že doufají v dodržovaní platných podepsaných smluv. Přesný překlad prohlášení mluvčího čínského ministerstva zahraničí však zní: „Ceníme si výše zmíněných prohlášení (Společné prohlášení nejvyšších ústavních činitelů České republiky a oficiální dopis slovenského ministra zahraničí - pozn. Demagog.cz) a očekáváme, že relevantní země dodrží svá slova, budou se držet politiky jednotné Číny, skutečně porozumí a budou respektovat hlavní čínské zájmy či obavy a korektně a rozumně řešit záležitosti spojené s Tibetem ve snaze zajistit zdravý, stabilní a dlouhotrvající rozvoj bilaterálních vztahů s Čínou.“

Ministr Chovanec tak sice hovoří o nepřesnosti překladu a čínskou reakci interpretuje poměrně korektně, ale doslovný překlad je poněkud jiný. Implicitně je v prohlášení čínské strany uvedeno, že v diskutované otázce očekává Čína, že se bude ČR držet dlouhodobého postoje - tj. politiky jedné Číny.

Na základě zákonných ustanovení a momentálního zastoupení ve vládě, Parlamentu a ve výborech Poslanecké sněmovny nelze říci, že by ČSSD ovládla Policii ČR, BIS, GIBS či ÚZSI. Výrok je tedy nepravdivý.

Co se týká ovládnutí Policie České republiky, Babiš její nezávislost zpochybňuje v dalším výroku tak, že považuje jmenování policejního prezidenta ministrem vnitra za důkaz absentující nezávislosti. V hodnocení dalšího výroku rozebíráme, že dle platných a účinných zákonů této země je taková úvaha zcestná, a to jak v případě policejního prezidenta, tak i celého útvaru Policie ČR.

Babiš dále jako instituci, kterou ovládla ČSSD, jmenuje Bezpečnostní informační službu. BIS je jednou ze zpravodajských služeb České republiky, je zřízena podle zákona o zpravodajských službách České republiky. Podle § 4 tohoto zákona jmenuje ředitele této služby vláda po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny. Vláda může podle stejného § ředitele odvolat. Současný ředitel služby Jiří Lang byl jmenován vládou na svou funkci již v červnu 2003, sloužil tedy pod vládami koaličními vládami ČSSD, ODS, 2 úřednickými vládami a současnou sestavou, která je tvořena i hnutím ANO.

Vedle odpovědnosti funguje také kontrola BIS dle § 18 o Bezpečnostní informační službě. Ta je vykonávána prostřednictvím Poslanecké sněmovny, která k tomu účelu zřídila Stálou komisi pro kontrolu činnosti BIS. Veřejně probíhají čas od času diskuze, zda je tato kontrola dostatečná, prozatím je ovšem vymezena takto. Stálá komise sněmovny pro kontrolu BIS je ze zákona sedmičlenná a jejím členem je i poslanec hnutí ANO Bronislav Schwarz.

Pokud budeme sledovat, jak BIS může předávat informace (§ 8 z. o BIS),opět zjistíme vazbu na vládu jako celek. Vládě jsou jednak směřovány zprávy o činnosti, je to ale rovněž pouze vláda a s jejím vědomím i prezident republiky, kdo může BIS v rámci jejích pravomocí úkolovat. Z těchto důvodů nelze hovořit o tom, že by ČSSD ovládla BIS. Vztah je navázán primárně mezi BIS a vládou jako celkem.

Co se týče GIBS, je upravena zákonem o Generální inspekci bezpečnostních sborů. Jejího ředitele dle § 2 zákona jmenuje i odvolává předseda vlády, nicméně děje se tak na návrh vlády a po projednání ve výboru pro bezpečnost PSP. Jeho členy jsou rovněž i poslanci za ANO. Aktuálního ředitele GIBS Michala Murína jmenovala současná vláda v prosinci loňského roku.

Kontrolu činnosti inspekce pak dle § 57 zákona provádí Stálá komise pro kontrolu činnosti GIBS, v níž je místopředsedkyní poslankyně za ANO Jana Lorencová. ANO zde má celkem 2 z 9 členů, stejně jako ČSSD. O kontrole musí být zpraven předseda vlády. Zprávy o činnosti předkládá ředitel GIBS jednou ročně vládě, zmíněnému výboru a Stálé komisi.

Co se týče Úřadu pro zahraniční styky a informace, takzvané rozvědky, je pravdou, že jeho rozpočet je součástí rozpočtové kapitoly ministerstva vnitra (§ 3 písm. b zákona o zpravodajských službách.) Jeho ředitele sice jmenuje a odvolává ministr vnitra, kterému je také odpovědný. Děje se tak ale opět se souhlasem vlády. Současný ředitel JUDr. Ing. Jiří Šašek byl jmenován 1. července 2014 právě Milanem Chovancem.

Stejně jako u BIS, dle § 12 a následujících z. o zpravodajských službách provádí kontrolu činnosti rozvědky vláda a Parlament. Zákon předpokládá zřízení zvláštního mimoparlamentního subjektu, který by mohl rovněž provádět kontrolu, takový subjekt však doposud zřízen nebyl.

Odvolání, zadání úkolu jakož i jiná rozhodnutí vlády se řídí standardním rozhodovacím procesem vlády. Dle jednacího řádu tedy postačí nadpoloviční většina všech členů vlády, momentálně tvořené 8 členy ČSSD, 3 členy KDU-ČSL, 4 členy ANO 2011 a dalšími 2 jejich nominanty. Jak popisujeme výše, prakticky veškeré procesy se vážou výlučně na (momentálně koaliční) vládu, příp. Parlament. Pokud jsou některé úkony v gesci ministerstva vnitra, podléhají i tak schválení vlády. Z tohoto důvodu je zcela nekorektní říci, že ČSSD ovládá policii, BIS, GIBS nebo ÚZSI (rozvědku.)