Předně je třeba říci, že neexistuje univerzálně platný a zavazující výčet základních lidských práv. Jakkoliv v České republice vycházíme primárně z Listiny základních práv a svobod (čl. 43), potažmo zákon o azylu, s oporou ve Všeobecné deklaraci lidských práv, Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a svobod (.pdf) a několik dalších dokumentů (viz např. níže,) které se často překrývají, v jiných regionech světa řadí mezi základní lidská práva jiná práva, některá námi uznávaná neuznávají a podobně. Mezinárodní společenství se však (s různou mírou podpory) shoduje na některých právech, která jsou obecně přijatá jako "jádro" lidských práv.

Jde například o zákaz mučení, otroctví a také tzv. princip non-refoulement, Podle něj:

„Žádný smluvní stát nevyhostí jakýmkoli způsobem nebo nevrátí uprchlíka na hranice zemí, ve kterých by jeho život či osobní svoboda byly ohroženy na základě jeho rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité společenské vrstvě či politického přesvědčení.“

Jde o zásadu mezinárodního obyčejového práva, tedy je závazný pro všechny státy světa, přestože nejsou signatáři Ženevské úmluvy z r. 1951, kde je v článku 33 zakotven. Státy by jej rovněž měly promítnout do znění svých zákonů a mezinárodních úmluv, i bez toho jsou však povinovány jej dodržovat. Zásadu dále rozvíjí tzv. Dublinský systém (platný jen pro omezený okruh evropských států), který vytváří systém přerozdělování žadatelů o azyl, na základě něhož mohou být uprchlíci "vráceni" do první z těchto zemí, do které po opuštění své domoviny vkročili. Na základě toho pak právo požádat o azyl lze zařadit mezi základní lidská práva, přestože ne vždy jej musíme v mezinárodních dokumentech najít explicitně.

Pokud bychom však měli zhodnotit uznání práva na azyl napříč mezinárodními úmluvami, shledáme, že:

Všeobecná deklarace lidských práv (nezávazný dokument OSN) jej přiznává ve čl. 14. Charta základních práv EU (součást závazného primárního práva EU, nicméně pouze s působností ve státech EU) jej přiznává v čl. 18, potažmo 19. Ženevská úmluva o právním postavení uprchlíků (1951) a navazující Newyorský protokol (1967, příloha 2) jsou základními dokumenty azylového práva.Další dokumenty evropského práva najdete například zde, EU se k jejich přijetí zavázala již Smlouvou o ES (čl. 61-63, konsolidovaná verze).

Právo na azyl dnes ale v různých modifikacích uznává přibližně 140 států světa, zpravidla na základě Ženevské úmluvy o postavení uprchlíků (1951) a navazujícího Newyorského protokolu (1967).

K tomu, zda jde o výsledek druhé světové války: Všeobecná deklarace lidských práv (1948) i navazující Newyorský protokol (1967, příloha 2) i Charta OSN (1945), na jejichž hodnoty odkazuje Ženevská úmluva o právním postavení uprchlíků (1951), pochází shodně z iniciativy OSN. Ta vznikla z podnětu amerického prezidenta Roosevelta již během druhé světové války Deklarací Spojených národů z popela neúspěšné Společnosti národů, která selhala tím, že nezabránila právě druhé světové válce (viz například dokument ČT). V preambuli Charty (nikoli zakládajícího, avšak jednoho ze základních dokumentů OSN) pak stojí: " My, lid Spojených národů, jsouce odhodláni uchránit budoucí pokolení metly války, která dvakrát za našeho života přinesla lidstvu nevýslovné strasti... " Základní dokumenty azylového práva tedy opravdu vznikly v důsledku situace po druhé světové válce.

Na základě těchto informací pak hodnotíme Svobodův výrok jako pravdivý.

Volba Jiřího Rusnoka guvernérem ČNB 25. května 2016 se (stejně jako předchozí volba dvou nových členů bankovní rady Vojtěcha Bendy a Tomáše Nidetzkého) nesetkala s podstatnější kritikou. Naopak odborníci na finanční trhy oceňují čitelnost jmenovaných a jejich odborné a profesionální zkušenosti. Ve veřejné diskuzi se objevila i otázka “nezávislosti” nově jmenovaných členů a předsedy ČNB.

Dle oslovených analytiků je možné “prozemanovské” směřování bankovní rady, kdy 3 ze 7 členů bylo jmenováno prezidentem Zemanem, spíše nepravděpodobné. Odborníci se domnívají, že nová rada bude jednat především v zájmu a kontinuity politiky ČNB, takže například nikdo z expertů nepředpokládá razantní změnu v otázce intervencí či (ne)přijetí eura. Na čem se odborníci shodnou, je fakt, že nová bankovní rada v čele s Rusnokem bude mnohem méně euroskeptická než rada předchozí s členy jmenovanými předchozím prezidentem Klausem.

Prezident Zeman se na tiskové konferenci (čas 24:20) týkající se návštěvy Vysočiny po dotazu redaktora Martina Vokáče z iDNES.cz veřejně omluvil za to, že článek doposud nebyl nalezen. Stalo se tak 26. června 2015.

Jedná se o článek, který údajně měl nést titulek „Hitler je gentleman“. Prezident Zeman jej přisoudil Ferdinandu Peroutkovi. Tento článek se doposud nepodařilo najít, což potvrdil i soud. Za výroky o Ferdinandu Peroutkovi se neomluvil.

Za záhadné důvody pak podle svých slov považuje především cenzurované vydání časopisu Přítomnost. To se sice několikrát stalo, Demagog.cz však i toto již dříve ověřil.

V textu Lidových novin (27. února 2016) literární historik Petr Píša popisuje, že Peroutkovy články byly cenzurovány celkem třikrát. V necenzurované verzi údajně mělo být napsáno, že „Hitler má geniální politické schopnosti“ . Ústav pro českou literaturu AV ČR však v archivu ani tento výraz nenašel.

V březnu 2016 proběhlo jednání soudu, v němž se vnučka Ferdinanda Peroutky Terezie Kaslová domáhala omluvy od Hradu. Ani zde při jednání tento článek k dispozici nebyl.

Hrad se odvolal a další soud proběhl v září 2016. Ten potvrdil, že článek s názvem „Hitler je gentleman“ neexistuje. Soudce vyjádřil, že Peroutka o gentlemanství nikdy nemluvil a Hrad by se tak za tyto výroky omluvit měl.

Jak to bylo s hledáním Peroutkova článku, už dříve Demagog.cz zjišťoval. Také jsme prošli archiv časopisu Přítomnost. Zde se Peroutkův článek nenachází.

Pravdou však zůstává, že se prezident Zeman za nenalezení článku na výše zmíněné tiskové konferenci omluvil.

Na kandidátní listně hnutí ANO pro krajské volby v Libereckém kraji je 50 kandidátů, převážná většina z nich jsou členové hnutí. Lídryně kanadidátky Jitka Volfová je od roku 2014 zastupitelkou města Česká Lípa, Jana Pastuchová, číslo 13 na kandidátce, je dokonce poslankyní. Na kandidátce dále najdeme primátora Liberce Tibora Batthyányho, pod číslem 41 jeho náměstka Tomáše Kyselu, místostarostu Harrachova Jaroslava Čecha nebo místostarostku Turnova Janu Svobodovou. V tomto kontextu pak nemůžeme říci, že jde o lidi, kteří "s politikou v podstatě nepřišli úplně do styku," což činí výrok nepravdivým.

Výrok dokládá ministr grafem, kde ukazuje celkové výdaje podle parity kupní síly ve vybraných zemích OECD a USA a podíl výdajů na zdravotnictví v % HDP v roce 2012.

Zdrojem grafu je ročenka OECD z roku 2014 (data byla dále zpřesňována, aktuální údaje v databázi OECD se tedy mírně liší). K dispozici jsou nyní už i novější data za rok 2013, celková čísla ani podíly na HDP se ale příliš neliší. Připravili jsme aktualizovanou verzi tohoto grafu. I z něj nicméně vyplývá, že v poměru k HDP stojí české zdravotnictví poměrně málo.

Zdroj: Statistika OECD

Na svůj Twitter napsal ministr Mládek 17. 10. „Debata na vládě je výživná. AB opět vyhrožuje rozpadem koalice. Chce okamžité svolání koaliční rady.“

Andrej Babiš řekl ten samý den pro MF Dnes: „... nehrozil jsem rozpadem koalice, říkal jsem, jak takhle můžeme fungovat, když se takhle napadáme? Myslel jsem, že už volby skončily a budeme fungovat normálně.“

Výrok je označen jako nepravdivý, protože 238 policistů a občanských zaměstnanců ÚOOZ sice podpořilo veřejně své nadřízené, neuvedli ovšem, že zvažují odchod od Policie České republiky.

Stanovisko policistů a obč. zaměstnanců ÚOOZ SKPV, jak jej publikovaly např. Lidovky.cz, uvádí:

" Za daných okolností nám nezbývá, než se plně postavit za stanovisko našich velitelů odborů a expozitur ÚOOZ, vyjádřené v jejich otevřeném dopise ze dne 9. 6. 2016, adresovaném ministru vnitra, a vyjádřit jim tímto naši plnou podporu. Mimořádně nás zasáhlo, že řada z nich, včetně ředitele, vedení a také řadových příslušníků ÚOOZ, považuje svůj nesouhlas s navrhovanými reformami za natolik zásadní, že vylučují možnost svého dalšího působení v řadách Policie ČR."

Avšak v tomto prohlášení, které zmíněný počet policistů podepsal, není řečeno, že by i oni sami zvažovali odchod z Policie ČR. Hovoří pouze o odchodu svých nadřízených a také o obavách z reorganizace.

Téměř polovina zemí EU má věk odchodu do důchodu vyšší než 65 let a pokud jde o strop pro navyšování věku odchodu, většina zemí EU jej má nad 65 let.

Mnoho zemí Evropské unie se v posledních letech zabývá posouváním věkové hranice nutné pro odchod do penze, přičemž tento posun je typicky vázán na průměrný věk dožití v dané zemi. Ve zprávě vydané Evropskou komisí (str. 15) je patrné, že trend zvyšování věku odchodu do důchodu lze pozorovat ve značné části členských zemí. Jak dále plyne z této zprávy, plány jednotlivých zemí pro zvyšování důchodové hranice často počítají s revizemi v dalších letech, což znamená, že věk odchodu do penze v těchto zemích bude pravděpodobně dále vzrůstat. Do té doby je však maximální limit, tedy „strop“, stanoven. Naproti tomu český penzijní systém takový strop nemá. Dodejme, že některé penzijní systémy (např. nizozemský, dle dat Sociale Verzekeringsbank, poskytovatele státních důchod) navazují věk odchodu do důchodu na očekávanou dobu dožití. Věk odchodu zde tak může také stoupat, byť nejde o automatický nárůst.

Automatický mechanismus dosažení důchodového věku, jak český systém nazývá ministerstvo práce a sociálních věcí například ve své tiskové zprávě ze srpna 2016, prodlužuje dosažení důchodového věku každý rok o dva měsíce bez konečné hranice. Česká republika tedy skutečně nemá věkový strop pro odchod do důchodu. U jiných států rovněž najdeme mechanismus pravidelného navyšování, avšak alespoň dočasně zastropovaný. Příkladem je Německo (z. o penzijním pojistěn í, něm.), kde věk odchodu stoupá každoročně o jeden měsíc (od r. 2025 bude stoupat o 2 měsíce), avšak v r. 2029 dosáhne toto navyšování stropu a, nedojde-li do té doby ke změně zákona, zastaví se.

Co se týče aktuální výše důchodového věku v členských státech Evropské unie, můžeme vycházet z údajů finského Centra pro důchody (ETK, zákonem zřízená organizace, jejíž vedení je jmenováno ministerstvem). Údaje nabízené Českou správou sociálního zabezpečení jsou bohužel "pouze orientační" a nepřesné např. už pro uvedené Německo (ČSSZ uvádí 67 let, což je strop, nikoli aktuální věk odchodu). Finské ETK pak uvádí aktuální věk odchodu do důchodu i maximální strop, kterého může podle současné legislativy dosáhnout.

Dle uvedených dat pak věk odchodu do důchodu alespoň pro některé lidi již dnes převyšuje 65 let v 11 zemích EU. Sobotka navíc hovoří o stropech, které přesahují 65 let ve většině zemí EU. Např. občané Irska by měli do důchodu odcházet až v 68 letech od r. 2028 (srov. oficiální údaje Citizens Information Board, angl.).

ČR je sice jedinou zemí, u které jsme nenašli strop pro automatické navyšování věku odchodu do důchodu, nicméně Sobotkův výrok vesměs není pravdivý: naprostá většina zemí EU nemá maximum pro věk odchodu do důchodu 65 let. Více než 3 země mají věk odchodu i strop vyšší. Navíc i jiné země postrádají "strop" navyšování věku odchodu do důchodu, jen přitom nevyužívají automatické navyšování, nýbrž např. vazbu na očekávanou dobu dožití.

Byť má Fiala pravdu, že Babiš nepřipravuje vyrovnaný rozpočet na rok 2017, vnucuje mu to, že se k tomu sám zavázal, že tak učiní. Nicméně Babišovo vyjádření předseda ODS dezinterpretuje, k předložení vyrovnaného rozpočtu se Babiš ve skutečnosti nezavázal, mluvil "pouze" o stavu, kdy bude možné takto sestavený rozpočet předložit.

Andrej Babiš na téma dosažení vyrovnaného státního rozpočtu mluvil v červnu 2014 skutečně v Otázkách Václava Moravce (čas 29:50), kde byl hostem spolu s Miroslavem Kalouskem. Zcela konkrétně uvedl (přikládáme část přepisu pořadu):

"Andrej BABIŠ
My potřebujeme systémové opatření na výběr daní, ano? A my potřebujeme investovat, navyšovat výdaje. A já jsem o tom přesvědčen, že to, co my máme připravené, tak v roce 2017 určitě budeme přebytkový. Ne přebytkový, pardon, budeme v podstatě, se dostaneme do fáze, kdy budeme mít moci mít vyrovnaný rozpočet, pokud skutečně zrealizujeme ty modely, které my chceme. Chorvatský model, protože tady my přicházíme, a to je o těch daních jako. O tom.

Václav MORAVEC
Promiňte, v roce 2017, když budou fungovat všechna ta opatření, tak by mohl být vyrovnaný státní rozpočet?

Andrej BABIŠ
Ale k tomu směřujeme, že budeme každoročně snižovat rozpočet, ale samozřejmě musíme udělat opatření z hlediska výběru daní.

Václav MORAVEC
Takže by mohl být v roce 2017 vyrovnaný státní rozpočet?

Andrej BABIŠ
Ale k tomu směřujeme, já nevím, jestli se to povede, ale takový je cíl."

Babiš tedy neslíbil, že v roce 2017 bude navrhovat státní rozpočet. Uvedl, že pokud se přijmou jím navrhované kroky, tak se dostaneme do situace, kdy bude možné vyrovnaný rozpočet sestavovat. Na přímou otázku, zde bude vyrovnaný rozpočet v roce 2017 uvedl, že neví, jestli se to povede.

Je nepochybně pravdou, že na letošní rok Babiš nenavrhuje vyrovnaný rozpočet, ale počítá se s deficitem 60 miliard korun.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť smlouvy jsou ve skutečnosti veřejně jednoduše dohledatelné. Po pořadu toto uznal také sám Vitula ve svém vyjádření.

Příspěvková organizace Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje a obchodní společnost s majetkovou účastí kraje CEJIZA, s.r.o. jsou od 1. 7. 2016 povinnými subjekty dle účinného zákona o registru smluv (§ 2 odst. 1 písm. h) a n) zákona č. 340/2015 Sb.). K 1. 10. 2016 publikovala Správa a údržba silnic JMK (vyhledávání dle názvu publikující strany) celkem 181 smluv a objednávek v registru smluv.

K 1. 10. 2016 publikovala obchodní společnost CEJIZA (vyhledávání dle názvu publikující strany) celkem 6 smluv v registru smluv.

Na hodnocený výrok lídra koalice TOP 09 a ŽÍT Brno reagoval právě Jiří Vitula a představitel Žít Brno Matěj Hollan dne 1.10. 2016 následující tiskovou zprávou:

„Lídr Jan Vitula v diskuzi uvedl, že krajská příspěvková organizace Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje nezveřejňuje smlouvy v registru smluv.Tento údaj není pravdivý. Mylná informace pocházela z přípravy na debatu, kdy dle všeho, nefungovalo vyhledávání v databázi Registru smluv. Po zadání jména organizace nebyly nalezeny žádné smlouvy, jméno organizace ani nenaskakovalo v našeptávači. Stejně tak se nic nevyhledalo ani po zadání IČO.Po odvysílání pořadu jsme byli upozorněni na uvedení nepravdivé informace a skutečně jsme zjistili, že Správa smlouvy zveřejňuje, že šlo jen o nějaký krátkodobý výpadek vyhledávání v databázi.Za poskytnutí této mylné informace se hejtmanu Haškovi i voličům omlouváme. Máme zájem o korektní vedení kampaně, publikovat vědomé nepravdy není náš styl, proto i tato okamžitá omluva.“