S utajovanými informacemi je nakládáno podle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Bezpečnost jejich přenosu dále upravuje vyhláška 523/2005 Sb.

Podle zákona jsou utajované informace zasílány pouze systémy, které jsou certifikované Národním bezpečnostním úřadem. Musí přitom naplňovat bezpečnostní kritéria, jako je například nutnost odpovídající úrovně kryptografické ochrany (tzn. šifrování) nebo kritérium fyzické bezpečnosti.

E-mailové schránky bezpečnostní kritéria obecně nenaplňují. Jako příklad můžeme uvést analýzu společnosti Google, která dokládá, že poskytovatelé e-mailových schránek přenášené zprávy nešifrují. Stejně tak ze své podstaty nemohou zaručit ani podmínku fyzické bezpečnosti.

Kontrolní hlášení bylo projednáváno v rámci novely zákona o DPH (sněmovní tisk 291). O samotném zákomu se v Poslanecké sněmovně hlasovalo dvakrát (ve 3. čtení a po vrácení zákona Senátem), v obou případech pak byla ODS proti. Jen dodáváme, že např. v 1. čtení ODS nenavrhla zamítnutí zákona a podpořila zkrácení lhůty (v rámci 1. čtení) pro projednání ve výboru na 30 dnů.

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR definuje nejen mentální retardaci obecně, ale také její jednotlivé stupně.

Při lehké mentální retardaci se IQ pohybuje přibližně mezi 50 až 69, což u dospělých osob odpovídá mentálnímu věku 9-12 let. Tento stav vede k obtížím při školní výuce. Mnoho dospělých je ale schopno práce a úspěšně udržují sociální vztahy a přispívají k životu společnosti. Tato diagnóza zahrnuje lehkou slabomyslnost, lehkou mentální subnormalitu a debilitu.

Co se týče významu slov (.doc, str. 10) „mentální postižení“ a „mentální retardace“, tak skupina autorů uvádí mentální postižení jako pojem nadřazený, do kterého spadá mentální retardace, jiná skupina autorů tyto pojmy chápe jako synonyma, tedy slova stejného významu. Obecně pak převládá přístup, že se jedná o slova podobného významu a i v rámci odborných textů jsou zaměňována.

Výrok označujeme na základě dostupných informací Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) a dalších zpráv z dané oblasti za jako pravdivý, ovšem s výhradou, která bude dále specifikována.

Oblast Iráckého Kurdistánu, potažmo Erbílu a jeho okolí, ze kterého pocházejí uprchlíci, kteří přicestovali do ČR, je obecně považována za poměrně bezpečnou pro členy iráckých náboženský menšin. V poslední letech tam dokonce míří i vnitřní migrace iráckých křesťanů z jihu, hlavně Bagdádu a okolí a to s ohledem na nestabilitu a sektářské násilí mezi šiíty a sunnity právě v jižních oblastech země.

Taktéž dle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) se mezi nejčastější místa návratu uprchlíků irácké národnosti zpět do Iráku objevují města Bagdád, Basra, Nadžaf, (námi sledovaný) Erbíl a Sulajmánija.

Zmíněná výhrada směřuje ke skutečnosti, že obecně Irák nelze, i s ohledem seznam bezpečných zemí původu(.pdf), který používá sama ČR, a jenž slouží jako nástroj zpracování žádostí o azyl, označit za "bezpečnou zemi", ve které nedochází k pronásledování, mučení nebo nelidskému či ponižujícímu zacházení či trestům, zacházení, ozbrojenému konfliktu (str. 1).

Dále je nutné poznamenat, že kresťanští uprchlíci, které česká vláda přislíbila přijmout a z nichž část teď odešla do Německa, nepocházeli přímo z Kurdistánu - tam přišli v rámci vnitřní migrace z jiných částí Iráku právě proto, že je tam bezpečnější situace než v jiných částech země.

Pokud jde o spory ve vládě ohledně pomalých reforem, které skončily odchodem, lze ukázat na dva významné příklady.

Na počátku února 2016 rezignovalukrajinský ministr hospodářství Ajvaras Abromavičius, který prohlásil, že odmítá krýt státní úředníky, kteří se „velmi podobně jako stará vláda snaží ovládnout tok veřejných peněz“.

Necelé dva týdny poté zdůvodnil svou rezignaci neuspokojivým stavem justice, korupcí a prosazováním skupinových zájmů náměstek ukrajinského generálního prokurátora Vitalij Kasko.

Spory v ukrajinské vládě vedly 16. února 2016 k neúspěšnému hlasování o odvolání a z vládní koalice postupně odešlo více stran.

Premiér Sobotka se 30. listopadu 2015 setkal na Mezinárodní klimatické konferenci v Paříži s premiérkou Norského království Solbergovou. Tématem jednání byl rozvoj česko-norských vztahů, spolupráce v NATO a v hospodářské oblasti. Jednali rovněž o případu bratrů Michalákových a postupu Barnevernetu.

Web Vlády ČR popisuje jednání následovně: „Norskou premiérku jsem v Paříži požádal o bilaterální jednání, měli jsme možnost projednat nejen dosavadní rozvoj spolupráce obou zemí, ale rovněž komplikovaný případ bratrů Michalákových, který v poslední době česko-norské vztahy významným způsobem zatěžuje. Premiérku Solbergovou jsem proto požádal, aby tomuto případu věnovala pozornost a aby se osobně zasadila o dodržování mezinárodních závazků norskými orgány. Považuji za mimořádně důležité, aby zodpovědné norské úřady skutečně zvážily všechny možnosti řešení situace, včetně návratu chlapců k jejich biologické rodině.“

Nejednalo se sice o jediný bod jednání, šlo ovšem o dominantní agendu setkání premiéra Sobotky s premiérkou Solbergovou. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý s výhradou právě k tomu, že témat na okraj tohoto jednání bylo více.

Jak podrobněji popisujeme ve výroku Zbyňka Stanjury výše, účast ministrů na interpelacích je obecně skutečně celkem nízká. V následující tabulce je účast na ústních interpelacích vypočtelná na základě vlastních statistik, zpracovaných na základě stenoprotokolů ze sněmovny. Tam, kde došlo ke střídání ministrů ve funkci, byla délka funkčního období zohledněna ve výpočtu.

MinistrÚčastHerman94% Brabec79% Ťok74% Chládek68% Válková64% Jourová63% Stropnický62% Prachař60% Valachová60% Zaorálek59% Marksová59% Bělobrádek56% Jurečka56% Mládek50% Pelikán50% Šlechtová46% Dienstbier44% Chovanec35% Němeček35% Babiš32%

Předně uveďme, že se jedná o predikce budoucího možného stavu. Výrok je proto hodnocen jako neověřitelný, byť potenciální pokles by byl pravděpodobně výrazně nižší, než jak o něm místopředseda sněmovny mluví.

Části o zvýšení o nezaměstnanosti jsme se věnovali už výše. Co se týká poklesu růstu HDP o 4 %, studieEkonomické vyhodnocení členství České republiky v EU po deseti letech na straně 37 uvádí:

" Na základě nadprůměrného poměru zahraničního obchodu k HDP a vyššímu poměru exportů do zemí EU lze robustně extrapolovat výstupy výše zmíněných studií. Členství České republiky uvnitř jednotného trh EU by tak vedlo k nižšímu HDP v roce 2013 o 2,5 %. " Údaj o poklesu ve výši 4 % se nám nepodařilo dohledat, navíc Bartošek z této studie vycházel už v předchozím výroku o ztrátě pracovních míst.

Nakonec, co se zdražení potravin týká, případný odchod z EU a především z jednotného trhu by mohl mít za následek zavedení cel pro ČR, a tedy i následné zdražení zboží ze zahraničí.

V tiskové zprávě ministerstva zemědělství je v kategorii "Zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů" uvedeno, že zemědělské podniky podaly 201 žádostí o dotace v celkové požadované výši 350 098 852 Kč, která jim byla plně alokována.

Zářijovým kolem zřejmě ministr Jurečka myslel, první kolo příjmu žádostí, které probíhalo od 29. září 2015 od 8 hodin do 12. října 2015 do 13 hodin na projektová opatření Programu rozvoje venkova.

Nebyli jsme schopni potvrdit schůzku ministra Jurečky se s lidmi ze Svazu ProBio, nicméně jde o marginální část výroku. Ve zbytku je výrok pravdivý.

Co do počtu obyvatel je Karlovarský kraj s necelými 300 tisíci obyvatel skutečně nejmenším krajem v České republice, co do rozlohy pak třetí za Prahou a Libereckým krajem.

Bohatství (či chudobu) kraje je pak možné posuzovat podle různých ukazatelů. Pro mezinárodní srovnání úrovně jednotlivých regionů se v rámci EU používá HDP na obyvatele, který v Karlovarském kraje dosahoval v roce 2014 277 tisíc korun, což je nejméně z celé ČR. Jedná se o pouchých 68,4 % průměru ČR.

Jako další indikátor můžeme použít například průměrnou mzdu, která je v Karlovarském kraji také nejmenší v republice, jak dokládáme v následujícím výroku. Na základě těchto ukazatelů hodnotíme výrok jako pravdivý, další údaje pak situaci jen dokreslují.

V Karlovarském kraji nedosahuje 6,9 % domácností příjmů životního minima, což je sice vysoké číslo, ale v Ústeckém a Moravskoslezském kraji nedosahuje životního minima ještě větší procento domácností (7,8 % v Ústeckém kraji a 7,5 % v Moravskoslezském kraji, zdroj Český statistický úřad, .xlsx).

Druhý nejnižší je i průměrný čistý disponibilní důchod jednotlivých domácností.

Nezaměstnanost v Karlovarském kraji dosahuje 7,06% (Český statistický úřad k 31.12.2015), zatímco v mnoha dalších krajích je nezaměstnanost vyšší. Například v Ústeckém kraji dosahuje nezaměstnanost 8,91% a v Moravskoslezském 8,56%.