Dle informací ministerstva zemědělství předpokládaná celková sklizeň obilovin v roce 2015 činila 7 904,2 tis. tun. Pro letošní rok se očekává sklizeň základních obilovin (k 29.8. 2016 - 98.7 % sklizených ploch) více jak 7 951,5 tis. tun.

Pokud jde o hodnotu vývozu, tak dle výhledové zprávy (pdf, str.5) Ministerstva zemědělství z prosince 2015 se očekávala hodnota celkového vývozu 3 180 tis. tun v marketingovém roce 2015/2016. Dle informací Státního zemědělského intervenčního fondu bylo k 30. červnu 2016 vyvezeno 1 392 tisíc tun obilovin (pdf., str. 5)

Pokud jde o možnosti domácího trhu tak dle výhledové zprávy se v roce 2015/2016 čeká spotřeba 5 407 tis. tun. Z toho například mlynárenský průmysl odhaduje, že zpracuje asi 1 340 tisíc tun obilovin bez kukuřice. Další využití obilovin je jako krmiva, zásob či technického zpracování jako je výroba ethanolu či biomasy (pdf., str.49).

Dle dostupných údajů je tedy pravda, že minimálně v období 2015/2016 ČR má přebytky z pěstování obiloviny mezi 2-4 miliony tun jak tvrdí i Veleba. Jedním z důvodů, je i skutečnost, že současná domácí spotřeba obilovin nedosahuje úrovně výroby. Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Vývoj schodku důchodového pojištění je komplexním procesem. Jeho výše závisí především na odvodech z důchodového pojištění a výši vyplacených důchodů.

Od roku 1996, kdy začal současný důchodový systém fungovat, je patrné, že jak příjmy, tak výdaje tohoto systému průběžně rostly. Zústatek důchodového účtu však tak konzistentní nebyl. Pokud použijeme hodnoty HDP jako ukazatele výkonnosti ekonomiky, lze nalézt společné body, ve kterých je při nižším růstu či propadu HDP patrný s určitým zpožděním i nárůst dluhu důchodového účtu, například v letech 1997–1999 či 2009–2013. Podobné opačné tendence lze nalézt i v případech konjunktury ekonomiky, kdy dluh může klesat či být dokonce pro daný rok úplně smazán přebytkem.

To se bohužel stalo naposledy v roce 2008. V současné době, i přes rekordní přírůstky ze sociálních odvodů v roce 2015 (díky dobré ekonomice), je však důchodový účet přes 33 miliard ve ztrátě.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť existují vztahy mezi výkonem ekonomiky a schodkem důchodvého účtu.

Ministerstvo financí pod vedením Andreje Babiše skutečně začalo emitovat dluhopisy se záporným úrokem, jejich nabyvatelé tedy platí za jejich držení. Toto se daří financím od roku 2015.

Tisková zpráva Babišova úřadu z 18. prosince uvádí: " Celková jmenovitá hodnota emise státních dluhopisů prodaných za záporný aukční výnos činila 98,9 mld. "

Pokud dále vyjdeme z dokumentu " Čtvrtletní informace o pokladním plnění státního rozpočtu v roce 2016 - 1. čtvrtletí, " který ministerstvo předložilo do Poslanecké sněmovny, v části Vývoj státního dluhu (.pdf - str. 26) se dozvíme:

" Celkově emise SDD realizované na primárním trhu dosáhly v 1. čtvrtletí 2016 výše 64 917 mil. Kč, z toho 38 150 mil. Kč činily emise státních dluhopisů bez výnosu prodané se záporným výnosem do splatnosti, 19 847 mil. Kč činily emise fixně úročených státních dluhopisůa 6 920 mil. Kč pak variabilně úročených státních dluhopisů. "

Na základě těchto informací ministerstva financí lze konstatovat, že si český stát skutečně půjčil přes 120 miliard korun na negativní úrok, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, ovšem upozorňujeme, že Zeman zaměňuje migranty za uprchlíky. Jejich počty v Turecku však odpovídají jeho tvrzení.

UHNCR definuje rozdíl takto: "Migranti se na cestu vydali dobrovolně s cílem nalézt lepší obživu pro sebe i své rodiny. Uprchlíci naproti tomu odejít museli, aby tak ochránili svůj život či svobodu." Tyto dva pojmy jsou ale často vzájemně nahrazovány a Miloš Zeman v kontextu debaty mluvil o uprchlících, nikoli o migrantech.

Zpráva o provádění společného akčního plánu EU a Turecka uvádí, že Turecko k 10. 2. 2016 hostilo 2 582 600 syrských uprchlíků. Těmto uprchlíkům Turecko přiznává dočasné ochrany.

Výzkumná zpráva Amnesty International vydaná v červnu 2016 potvrzuje, že na území Turecka se pohybuje kolem 2,75 milionu syrských uprchlíků a 400 000 žadatelů o azyl a uprchlíků z jiných zemích (například Afghánistánu, Iráku a Íránu).

V závěrečném hlasování o EET pro tento zákon zvedli ruku všichni přítomní poslanci KDU-ČSL, výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

Slova obou zmíněných ve věci Jihočeského letiště potvrzuje jihočeský iDNES.cz z května a července tohoto roku.

Jiří Švec zjevně naráží na článek serveru iDNES.cz, resp. jeho jihočeské mutace. Ten v textu Lukáše MarkaLetiště chce odbavit 80 tisíc lidí za rok. A hledá strategického partnera z 6. července 2016 uvádí:

„Pro budoucí lepší hospodaření hledá Jihočeský kraj i nadále pro letiště strategického partnera. ‚ Samozřejmě hledáme a vím, že toto říkám pořád. Je mi jasné, že by mnozí chtěli slyšet, kdo to je a jak jsou jednání daleko, ale to zatím nemohu. Není to proto, že by zájemce nebyl, ale nechceme tím ohrozit samotná jednání, ' řekl hejtman Jiří Zimola (ČSSD).Naznačil, že o spolupráci má zájem významný investor, který by chtěl ve spolupráci s letištěm postavit logistický areál pro spojení Evropy s Čínou. Jednat se má o přepravu zboží objednávané přes e-shopy po internetu. ‚ Jsme na začátku vyjednávání, nechci předbíhat, ' dodal Zimola.“

Starosta Lišova dále informuje o tvrzení ředitele Jihočeského letiště Ladislava Ondřicha, jež se objevilo na serveru iDNES.cz v květnu letošního roku. Ředitel uvedl:

„Jediné, které by k nám nemohly standardně přistávat, jsou dálkové Airbusy 330, které mají malinko větší rozpětí (na letišti mohou přistávat pouze letadla s rozpětím křídel do 36 metrů - pozn. Demagog.cz) . Nicméně na výjimku se tu můžou objevit, ale naší ambicí není provozovat lety od nás do Koreji nebo za oceán. To není cílem regionálního letiště.“

Co se týče finančního rozmezí pokut, zákon č. 316/2000 Sb. (§ 125c odst. 1 písm. b) a odst. 4 písm. c) zákona o silničním provozu) hovoří o částkách 2 500 až 20 000 Kč pro fyzickou osobu, která „řídí vozidlo nebo jede na zvířeti bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo po užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, po kterou je ještě pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky“.

Pokuta ve výši 25 000–50 000 Kč postihuje pouze ty řidiče, kteří jsou vlivem alkoholu nezpůsobilí řídit vozidlo (§ 125c odst. 1 písm. c) a odstavec 4 písmeno a) zákona o silničním provozu), což se vztahuje i na cyklisty.

Návrh zákona (.pdf), který byl schválen Senátem dne 24. srpna 2016 skutečně snižuje pokutu z rozmezí 2 500–20 000 Kč na nejvýše 500 Kč. Netoleruje však množství maximálně jednoho promile, jak uvádí Zdeněk Škromach. Novela zákona vymezuje hranici 0,8 promile alkoholu v krvi pro cyklisty, kteří „pojedou na kole sami, tedy nepovezou ani děti, ani neřídí dvojsedadlové kolo“ (str. 4). Jelikož se však Zdeněk Škromach zmýlil o pouhé 0,2 promile, tuto drobnou nepřesnost tolerujeme.

„Další kumulativní podmínkou je, že toto bude umožněno jen na stezkách pro cyklisty, účelových a místních komunikacích a silnicích třetí třídy.“ (str. 4) Alkohol navíc nesmí vyloučit schopnost řídit jízdní kolo.

Svůj původní pozměňovací návrh představil Zdeněk Škromach na schůzi horní komory Parlamentu ČR dne 17. června 2015. Ten skutečně navrhoval řešit požití alkoholu u cyklistů pouze v případě, že jsou účastníky dopravní hody. Návrh měl slovy pana Škromacha zavádět to, „aby nebyli cyklisté nebo řidiči nemotorových vozidel buzerováni tím, že budou kontrolováni na alkohol“. Původní návrh Zdeňka Škromacha však schválen nebyl.

Pavel Bělobrádek skutečně dle svých vlastních slov pro ČT vyzval Bohuslava Sobotku, aby zvážili s ministrem Chovancem podpis tzv. reorganizace Policie ČR, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Pavel Bělobrádek svůj postoj z ranního dohadovacího řízení mezi koaličními stranami popsal pro Českou televizi (čas 3:05). Uvedl:

" Já jsem vyzval pana premiéra, aby ještě zvážili s panem ministrem vnitra, zda sociální demokracie je ochotna převzít veškerou odpovědnost za kroky, které spolupodpisem ministra vnitra jsou plánovány (...) domnívám se, že by bylo rozumné, aby ještě zvážili ten podpis... "

Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný. Na oficiálním portálu ČSSD pro Liberecký kraj není k nalezení transparentní účet, ze kterého bychom mohli údaje o rozpočtu na letošní kampaň vyčíst. Je zde pouze článek, který tvrdí, že " do krajské kampaně ČSSD počítá s rozpočtem necelých 1,5 milionu korun složeným z příspěvků okresních a krajské organizace, Lidového domu i darů členů a kandidátů strany ".

V posledním mediálním výstupu na adresu své kandidatury Jiří Pospíšil v březnu pro DVTV (od 13:45) uvedl, že pokud se nevygeneruje žádný kandidát podle jím vymezených hodnot, bude o své kandidatuře vážně uvažovat.

Osobnost, kterou by případně podpořil, by musela mít hodnoty, se kterými by se Pospíšil sám ztotožňoval, jde mu zejména o to, aby budoucí prezident spojoval společnost, byl západně orientovaný a měl šanci porazit Miloše Zemana.

Kandidaturu by však zvažoval až tři čtvrtě roku před samotnými volbami. Jednoznačné potvrzení ucházení se o prezidentský post zatím Jiří Pospíšil neposkytl a to ani v dalších veřejných vyjádřeních. Zatím mluvil o tom, že o kandidatuře " vážně uvažuje či přemýšlí " - např. v rozhovoru pro IHNED.cz či interview pro Deník.