V resortním programu hnutí ANO pro volby 2013 se v části Právo a spravedlnost mimo dalších nacházejí následující body.

" Budeme prosazovat přijetí nového občanského soudního řádu.(...)Posílíme dozor soudu nad činností exekutorů, zavedeme důsledný postih exekutorů za jejich excesy a nezákonné postupy a budeme regulovat jejich odměňování s cílem odstranit nepřiměřenost jejich odměn; odměna musí odpovídat skutečnému výkonu exekutora a jeho zaměstnanců. "

Zrušení přílohy upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením se objevilo ve Strategii boje proti sociálnímu vyloučení na období 2011 – 2015 (.pdf, str. 61). Jedná se o součást opatření, které má za cíl umožnit vzdělávat všechny děti ve školách hlavního vzdělávacího proudu. Jednalo se přitom o strategii založenou na výzkumu během funkčního období ministryně Kopicové (2009–10).

Odborná debata o této příloze se vede skutečně již 10 let. Dokládá ji články z let 2005, 2011 a 2012 v Učitelských novinách. Návrhy na zrušení přílohy se nepodařilo dohledat, nicméně výrok ministryně Valachové můžeme vyhodnotit jako pravdivý.

Nárůst vlivu extremismu je v posledních měsících často dáván do souvislosti s migrací, na její kritice se snaží profitovat s různým úspěchem řada politických subjektů napříč Evropou.

Ve všech čtyřech sousedních státech České republiky se v posledních několika měsících uskutečnily volby, v Polsku a na Slovensku parlamentní, v Německu (ve třech spolkových zemích) a v Rakousku (ve čtyřech) se uskutečnily zemské volby

SLOVENSKO

Březnové parlamentní volby vyhrála strana SMER-SD premiéra Fica, kromě propadu zisku Ficovy strany byl jedním z hlavních momentů voleb vzestup extrémně pravicové L'udové strany Naše Slovensko Mariana Kotleby, která získala přes 8 % hlasů. Průzkum agentury Median naznačil, že 69 % voličů této strany označilo uprchlickou krizi jako zásadní téma při rozhodování, v kontextu všech voličů toto téma rezonovalo u 53 % slovenské populace s volebním právem. Za palčivější problémy označili lidé v průzkumu zdravotnictví (80 %), korupci, nezaměstnanost, státní zadlužování, problematiku justice, sociální politiku nebo podporu školství, vědy, kultury a sportu.

POLSKO

Listopadové parlamentní volby v Polsku ovládla strana Právo a spravedlnost, která sice razí anti-imigrační rétoriku, nicméně tématem voleb byla spíše ekonomické témata, sociální problémy a další faktory, spojené mimo jiné s únavy občanů z osmileté vlády Občanské platformy. K migrantům jednoznačně nejostřeji vymezující se strana europoslance Janusze Korwin-Mikkeho KORWiN se do Sejmu nedostala. Zakladatel strany byl na podzim roku 2015 suspendován, protože během červnového jednání veřejně hajloval.

NĚMECKO

V březnu se ve třech zemích uskutečnily volby do spolkových sněmů, v nám nejbližším Sasku-Anhaltsku zaznamenala historický úspěch krajně pravicová strana Alternative fur Deutschland (AfD), která získala 24,2 % hlasů. Volby však se ziskem takřka 30 % vyhrál kandidát CDU Angely Merkelové. V Bádensku-Württembersku zvítězili Zelení, AfD skončila se ziskem lehce přes 15 % na třetím místě. V Porýní-Falcu zvítězila kandidátka sociální demokracie, AfD skončila s 12 % na třetím místě.

Hodnotit výsledky voleb jako propad migrační politiky Angely Merkelové je tedy diskutabilní, byť právě na kritice její politiky byl postaven zisk AfD.

RAKOUSKO

Stejně jako v Německu, tak i v Rakousko byla klíčovým tématem zemských voleb migrační krize.

Pravicově populistiská strana FPÖ výrazně uspěla v říjnových volbách v Horních Rakousech, když získala přes 30 % hlasů. Velkou podporu získala strany i ve Vídni, tu nicméně uhájili sociální demokraté, kteří ve městě vládnou od roku 1945.

FRANCIE

Mimoto v prvním kole prosincových reginálních voleb zvítězila krajně pravicová Národní fronta v šesti z 13 regionů, ve kterých se hlasování uskutečnilo, ve druhém kole ovšem svůj úspěch nezopakovala.

Analýza magazínu The Time ovšem nárůst krajně pravicové politiky dává do souvislosti s dalšími fenomény, které Evropu ovlivňují, kromě migrační krize je to vztah Evropské unie a Ruska nebo nestabilita Evropské unie spojována s možným vystoupením Velké Británie či Řecka, jdoucí ruku v ruce s krizí eurozóny.

Ministryně v polovině ledna 2016 prohlásila (eng), že „služby na ochranu dětí odvádí dobrou práci, ale v některých případech není tato práce dostatečně kvalitní a ministerstvo se chce podívat na možnosti zlepšení“.

Nepodařilo se nám dohledat zdroj, který by potvrzoval, že norská ministryně hodlala prozkoumat určitý vzorek případů o rozhodnutí Barvernetu.

Metodika pro posuzování případů opravdu byla v polovině prosince vydána. Odkaz na ni byl sdílen na twitterovém profilu (nor) norského Ministerstva pro děti, rovnost a sociální inkluzi. V samotném textu (nor) je pak zdůrazňováno, že pokud má dítě vazby mimo Norsko, měly by se brát v úvahu. Počítat se tedy musí i s možností, že dítě bude v péči v jiné zemi než v Norsku.

Přímo se pak hovoří o nutnosti komunikovat se zahraničními autoritami, především pak s ambasádami.

V případě adopce se pak zdůrazňuje, že pro ni musí být opravdu silný důvod, jelikož trhá všechny vazby na původní rodinu.

Jelikož se nám nepodařilo dohledat prohlášení norské ministryně, o kterém předseda vlády mluví, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Evropský právní řád (acquis communautaire) je souhrn všech právních pravidel v jakékoliv formě (obecně závazných i individuálně závazných aktů) a dokonce i právně nezávazných dokumentů (deklarace, prohlášení, Bílé knihy, strategie atd.), které se vztahují k činnosti Evropské unie.

V roce 2001 odhadovala Evropská komise, že sekundární legislativa, která je součástí Evropského právního řádu, má rozsah asi 80 tisíc stran, s tím, že ročně se vytvoří zhruba 5 tisíc stran legislativy.

Podle materiálu britského parlamentu (.pdf str. 8) vyprodukovala Evropská unie do roku 2005 na 170 tisíc stránek aktivní legislativy. Ten samý materiál (How much legislation comes fromEurope? říjen 2010) předvídá, že v roce 2020 bude počet stránek více než dvojnásobný. Vítu Jedličkovi tedy dáváme zapravdu.

Návrh Evropské Komise z 6. dubna 2016 nabízí několik možností, jak změnit současný azylový systém EU. Obě varianty návrhu počítají s přerozdělováním žadatelů o azyl mezi státy Unie, tedy systémem, jenž se ukázal nepříliš efektivním a který se setkal s velkou vlnou kritiky.

Angela Merkelová patří dlouhodobě mezi zastánce kvót pro přerozdělování uprchlíků. V lednu tohoto roku sice zdůraznila důležitost zlepšování životních podmínek v uprchlických táborech v Libanonu a Jordánsku a spolupráce s Tureckem, zároveň však zopakovala požadavek na distribuci běženců právě pomocí systému kvót.

Na jednání Bundestagu před únorovým summitem EU však kancléřka prohlásila, že Evropská unie zní směšně když zmiňuje kvóty, jelikož usnesení na přerozdělení 160 000 uprchlíků mezi členské státy nebylo zdaleka provedeno v požadovaném rozsahu. Zdůraznila zároveň potřebu soustředit se na příčiny uprchlické krize, nikoliv pouze na následky - cílem EU je podle Merkelové snížit počty uprchlíků, čemuž krom zlepšování podmínek v jejich rodných zemích napomůže i silnější ochrana vnějších hranic.

Německá vláda však v souvislosti se zmiňovaným návrhem Komise vydala prohlášení, které se k návrhu rozhodně nestaví negativně, spíše shrnuje jeho hlavní body a upozorňuje, že dle spolkového ministra vnitra Thomase de Maizièreho (CDU) jde o krok správným směrem. Výrok tak sice hodnotíme jako pravdivý, nelze však říci, že by kancléřka nadobro opustila vizi systému kvót.

Ministerstvo vnitra ČR vydává pravidelné čtvrtletní zprávy věnující se extremismu v ČR a v těchto zprávách v průběhu roku 2015 dostávaly stále více prostoru protiislámské a protiimigrační skupiny.

Tyto subjekty jsou v rámci novějších zpráv označovány jako populistické a tvoří tak vlastní skupinu, avšak například ve zprávě mapující první čtvrtletí (.pdf) roku 2015, byly ještě řazeny k pravicovým extrémistickým skupinám, konkrétně tato zpráva říká:

" Tyto subjekty představovaly přímou konkurenci pro tradiční pravicové extremisty. Jejich rétorika, která se mnohdy pohybovala na hraně zákona, radikální politické požadavky a návrhy i způsoby mobilizace sympatizantů se prakticky nelišily od projevů krajní pravice. Nové islamofobní extremistické subjekty se ale zároveň od jakéhokoliv spojování s krajně pravicovou scénou distancovaly."

Také zpráva z posledního čtvrtletí (.pdf) roku 2015, která protiislámské skupiny již vyčleňuje zvlášť, říká:

" Ve sledovaném období byly nadále výrazně aktivní populistické protiislámské a protimigrační subjekty a iniciativy, které ve velké míře konkurují pravicově-extremistickým subjektům. Jedním z nejvýznamnějších uskupení je Blok proti Islámu, který spolupracuje s Úsvitem – Národní koalicí.

Je také nutné brát v potaz, že tyto zprávy, o kterých hovořil Matěj Stropnický se již z podstaty svého názvu Čtvrtletní zprávy o extremismu Odboru bezpečnostní politiky MV věnují extremismu v ČR, to znamená, že subjekty zmiňované v těchto zprávách jsou jistou měrou extremistické a členění v rámci dané zprávy na tom nic nemění.

To dokládá i fakt, že o populistických subjektech zprávy také hovoří v části Vývoj extremistické scény. Výrok je tedy hodnocen jako zavádějící.

Výzva Děkujeme, odcházíme veřejně vystoupila na jaře roku 2010 v době vlády Jana Fischera. Obecným cílem iniciativy mělo být zlepšení pracovních podmínek, zejména platového ohodnocení a povinného dalšího vzdělávání lékařů, ale i boj s korupcí ve zdravotnictví. Po volbách na konci května 2010 se novým ministrem zdravotnictví stal Leoš Heger. Hlavním nátlakovým prostředkem, namířeným zejména proti ministerstvu zdravotnictví, bylo dobrovolné podání výpovědí, které měly vstoupit v platnost k 1. březnu 2011. V reakci na tuto skutečnost nový ministr zdravotnictví plánoval několik dílčích opatření. Následně proběhlo několik vyjednávacích schůzek, které však výsledek nepřinesly. Na konci března však vláda na základě dohodnutého memoranda schválila nové platové tarify. Toto navýšení však i přes slib ministra Hegera nezasáhlo všechny skupiny lékařů.

Výrok na základě výše uvedeného označujeme za pravdivý. Výzva Děkujeme, odcházíme vznikla již za vlády Jana Fischera. Ministr Heger pak v jednání s lékařskými odbory přijal kompromisní řešení navýšení tarifních platů.

Jak podrobněji popisujeme ve výroku Zbyňka Stanjury výše, účast ministrů na interpelacích je obecně skutečně celkem nízká. V následující tabulce je účast na ústních interpelacích vypočtelná na základě vlastních statistik, zpracovaných na základě stenoprotokolů ze sněmovny. Tam, kde došlo ke střídání ministrů ve funkci, byla délka funkčního období zohledněna ve výpočtu.

MinistrÚčastHerman94% Brabec79% Ťok74% Chládek68% Válková64% Jourová63% Stropnický62% Prachař60% Valachová60% Zaorálek59% Marksová59% Bělobrádek56% Jurečka56% Mládek50% Pelikán50% Šlechtová46% Dienstbier44% Chovanec35% Němeček35% Babiš32%

Některé evropské státy určují v takové situaci výši daně, případ od případu, je tedy možné, že dojde až ke 100% zdanění.

Na Slovensku platí, že takový majetek propadá státu: "Žalovaný musí uspokojivo vysvetliť pôvod a spôsob nadobudnutia majetku na súde poskytnutím dôkazov a vyvrátiť dôvodné pochybnosti o zákonnosti a čestnosti nadobudnutého majetku. Ak žalovaný túto mieru dôkazného bremena unesie, súd návrh zamietne. V opačnom prípade súd rozhodne o tom, že odporca majetok nadobudol z nelegálnych príjmov a že tento prepadá v prospech štátu." (.docx, důvodová zpráva Slovenského zákona o prokazování původu majetku)

Například v Polsku je takový majetek zdaněn až 75 % (.docx Příloha důvodové zprávy): "Neprokáže-li tyto skutečnosti, stanoví se hodnota majetku, který se má zdanit, z majetku nabytého poplatníkem za příslušné zdaňovací období a na základě výdajů uvedených poplatníkem za toto zdaňovací období. Takto určená hodnota neprokázané části majetku daňového subjektu je zdaněna sazbou ve výši 75 %."