Za předpokladu, že Pavel Bělobrádek naráží na hlavní účel třicetikorunového regulačního poplatku, tedy zamezit zbytečným návštěvám lékaře, pak nemá pravdu. Pokud se podíváme do tabulky níže, v roce 2007 (rok před zavedením třicetikorunového poplatku za návštěvu lékaře) evidovali praktičtí lékaři 786 tisíc návštěv pacientů, po zavedení poplatků v roce 2008 došlo k výraznému snížení. Trend nižšího počtu návštěv je kromě roku 2009 patrný i v následujících letech. Z toho vyplývá, že existence třicetikorunového regulačního poplatku se v ordinacích praktických doktorů podepsala na sníženém počtu návštěv pacientů, což byl ostatně jeden z hlavních cílů. Regulační charakter, o kterém Pavel Bělobrádek hovoří, tak dle statistik návštěvnosti ordinací poplatky neztratily.

počet ošetření v tisících 2007 2008 20092010 201120122013Počty ambulantních ošetření

(bez lékařské služby první pomoci a stomatologie)128 833106 968116 773115 130116 056115 455

116 596

zdroj: ÚZIS

Ani v druhé části výroku, který se týká Léčeben dlouhodobě nemocných (LDN), nemá Pavel Bělobrádek pravdu. Pokud srovnáme počet hospitalizovaných za první pololetí roku 2013 a 2014 (tedy šest měsíců po zrušení regulačních poplatků za hospitalizaci) dojdeme ke zjištění, že se počet pacientů v roce 2014 snížil.

Za první pololetí roku 2013 bylo v LDN hospitalizováno 22 598 osob, zatímco v roce 2014 to bylo 22 100 osob (data pocházející z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR za druhé pololetí roku 2014 zatím nejsou uzavřena - pozn. Demagog.cz). Zrušení regulačního poplatku za hospitalizaci od 1.1. 2014 tedy nemělo vliv na zvýšení počtu pacientů LDN.

Výrok lze s ohledem na data Českého statistického úřadu označit za pravdivý.

Dle šetření ČSÚ s názvem Životní podmínky 2014 (.pdf), které probíhá v České republice od roku 2005 , přičemž jsou zjišťovány životní podmínky domácností, včetně jejich příjmové a sociální situace, patří ke dlouhodobě příjmovou chudobou nejohroženějším skupinám dle věku děti do 18 let a neúplné rodiny s dětmi (viz následující grafy).

Evropská unie se na zřízení tzv. hotspotů dohodla 24. září 2015 na mimořádném summitu Evropské rady v Bruselu. Podle původního plánu mělo Řecko a Itálie zřídit do konce listopadu 2015 několik takových zařízení na svém území. Zásadní princip hotspotů spočívá v rychlé identifikaci a registraci uprchlíků. O podrobnějším fungování těchto míst informovalana konci září například ČTK.

Na italské půdě plně funguje nebo je ve finální fázi příprav na otevření šest hotspotů, (Lampedusa, Pozzallo, Porte Empedocle, Augusta, Taranto a Trapani). První hotspot na ostrově Lampedusa začal fungovat krátce po zářijovém summitu.

V Řecku pak jde o tři hotspoty (Lesbos, Chios a Samos), v budoucnu by je ještě měly následovat hotspoty na ostrovech Kos a Leros. První z nich byl otevřen na ostrově Lesbos 16. října.

O situaci v zařízeních pro uprchlíky a zejména v těch řeckých se často vedou diskuze, Evropská rada pro uprchlíky a exulanty (ECRE) na konci října informovala o podmínkách v hotspotu na řeckém ostrově Lesbos jako o znepokojujících.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť lze sice dohledat informace o vznikajících hotspotech v Itálii a Řecku a také o jejich počtu, nicméně již nejsou dohledatelné konkrétní informace o jejich aktuálním praktickém fungování a z toho důvodu nejsme schopni posoudit, nakolik v Itálii hotspoty fungují lépe, než jak je tomu v Řecku.

Výrok byl označen jako pravdivý, protože dle statistiky Českého statistického úřadu, která vycházela údajů získaných při sčítání lidu z roku 2011, je v České republice celkem 3358 občanů hlásících se k Islámu, přičemž 1437 z nich se angažuje v ústředí muslimských obcí, což je novinkou oproti roku 2001, a zbývajících 1921 vyznává Islám bez institucionálního ukotvení.

Oproti předchozímu sčítání lidu v roce 2001 došlo k poklesu množství muslimů v České republice o 341 lidí, přičemž ale nelze určit, zda došlo k reálnému úbytku muslimů v ČR, či se pouze méně muslimů k Islámu přihlásí. Stále však v případě České republiky platí, že vyznavači Islámu tvoří pouze méně, než 0,1 % populace, konkrétně je to přibližně 0,03 %.

Politolog a datový analytik Kamil Gregor ve svém textu na serveru Aktuálně.cz (Kolik bude v Česku muslimů za 15 let? Pořád skoro žádní) uvádí dále informaci o 11 235 muslimech v České republice a to s odkazem na studii Ministerstva vnitra z roku 2007 (tj. 0,11 % populace).

Přesto, že údaje ze sčítání lidu jsem nejvíce relevantním zdrojem informací, tak nelze s naprostou přesností určit přesný počet muslimů (ti se ve sčítání ke své víře hlásit nemusejí), vždy se jedná pouze o přibližnou hodnotu.

Z tohoto důvodu se i velmi výrazně liší neoficiální počty muslimů v ČR a nebudou tak součástí hodnocení. Stelně tak nelze přesně definovat, kdo je "žhavý", či "vlažný" věřící, což může být dalším zkreslujícím prvkem.

Výrok Martina Konvičky je tedy hodnocen jako pravdivý, neboť skutečně není znám přesný počet muslimů v České republice a ani fakt, zda jsou tito ve vztahu ke své víře zanícení či spíše vlažní.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) poskytuje ze zákona zdravotně postiženým dvojí druh pomoci.

Zaprvé, zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením upravuje: příspěvek na mobilitu, příspěvek na zvláštní pomůcku a průkaz osoby se zdravotním postižením a některé benefity, které z něj vyplývají.

Zadruhé se jedná o příspěvek na péči. Ten se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby. Zákon o sociálních službách jej kvantifikuje:

VÝŠE PŘÍSPĚVKU§ 11(1) Výše příspěvku pro osoby do 18 let věku činí za kalendářní měsíc
a) 3000 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost),
b) 6000 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost),
c) 9000 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost),
d) 12000 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost).(2) Výše příspěvku pro osoby starší 18 let činí za kalendářní měsíc
a) 800 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost),
b) 4 000 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost),
c) 8 000 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost),
d) 12 000 Kč, jde-li o stupeň IV ( úplná závislost).

Zákon dále neuvádí, že by byl příspěvěk valorizován např. s ohledem na růst inflace atp., je třeba jej novelizovat a jednotlivé částky upravit či přidat jednorázovou částku dotčeným osobám stejně, jako je nyní diskutováno u penzí.

V červenci 2015 MPSV informovalo, že na rok 2016 připraví dva návrhy, které by mohly příspěvek na péči zvýšit. První návrh počítá s valorizací o deset procent od července, druhý pak počítá s valorizací od července o pět procent a od ledna 2017 také o pět procent. Proti tomu, že příspěvěk na péči nebude valorizován již od ledna 2016, se ohradila Národní rada osob se zdravotním postižením.

Kdy a jestli vůbec bude příspěvěk na péči navýšen, není možné určit, návrhy nejsou ještě projednávány. Příspěvek na péči tedy reálně valorizován naní a to ani ze zákona a aktuálně ani z rozhodnutí politické reprezentace. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Dodejme ještě, že v Poslanecké sněmovně leží poslanecký návrh hnutí Úsvit (.pdf), který zmíněnou problematiku obsahuje. Neřeší konkrétní částky, ale upravuje počet osob, které mají nárok na pobírání příspěvku na péči. Vláda k tomuto návrhu zaujala nesouhlasné stanovisko (.pdf).

O použití fosforových bomb se skutečně vyjádřil ruský tisk. Ukrajinská strana i server StopFake.org ovšem tyto informace považují za nepravdivé. Z důvodu nedostatku relevantních nestranných informací musíme hodnotit výrok jako neověřitelný.

Ohledně použití fosforových bomb v ukrajinsko-ruském konfliktu se opravdu vyjádřilo v srpnu tohoto roku několik ruských novin vycházejících ze sdělení mluvčího ruského Vyšetřovacího výboru Vladimira Markina. Tyto bomby měly být užity především v Doněcké a Luhanské oblasti ukrajinskou armádou proti civilnímu obyvatelstvu.

Důkazy potom představuje údajná analýza půdních vzorků získaná od ukrajinských uprchlíků z daných oblastí, která vykázala stopy hoření zápalné směsi sloužící jako náplň leteckých pum. Dalším důkazem užití fosforových bomb jsou podle ruských médií záběry ostřelování ukrajinských separatistů, na nichž je vidět bílý fosfor padající na zem. Tyto záběry však dle článku na serveru StopFake.org neznázorňují výbuch fosforové bomby, ale jakési letecké světlice sloužící jako ochrana proti přenosným protiletadlovým střelám (MANPADs).

Tuto informaci popřeli především ukrajinští představitelé. Vojenský mluvčí Vladislav Seleznyov se nechal slyšet, že fosforové bomby ukrajinská strana nepoužila, protože je jednoduše nemá. Ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov tuto informaci zase vyvrátil prostřednictvím Facebooku.

Hodnocení "pravda s výhradou" si výrok zasloužil díky správnému, avšak ne zcela komplexnímu vyjádření Roberta Pelikána k této problematice.

Podle seznamu návrhů zákonů předložených Národní radě SR jde o vládní návrh ústavního zákona, kterým se mění Ústava Slovenské republiky a dále o vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňují trestní zákon a některé další zákony. Jelikož v novele (.rtf) Ústavy je zakotvena pouze zvláštní kategorie vazby pro podezřelé ze spáchání terorismu, budeme se dále zaobírat novelou trestního a jiných zákonů.

Protiteroristický balíček, jak se souboru návrhů říká, přináší množství nových ustanovení, z nichž některá by mohla kolidovat s Listinou či např. Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod. Úmluva v zásadě vychází ze společných práv jako Listina, která je v některých částech specifičtější.

Pokud hovoříme o jednotlivých ustanoveních ve slovenském návrhu (.rtf), které by mohly být při své aplikaci omezeny Listinou základních práv a svobod, jde například o stanovení specifické lhůty pro zadržení a výslech osob podezřelých z terorismu, pro předání soudu a pro rozhodnutí o vazbě. Tyto lhůty jsou předmětem návrhu novely trestního řádu. Zde jsou Listinou dány lhůty odlišné, na Slovensku však toto vyřešili návrhem (.rtf) změny Ústavy.

Co se týče návrhu novely zákona o slovenské informační službě, tato bude mít nově možnost vyžádat si od kohokoliv, kdo monitoruje veřejný prostor, videozáznam. Zde je potenciálně možno hovořit o zásahu do práva na soukromí a vlastnictví.

Stran návrhu novely zákona o policajnom zbore zmíníme například nově nabytou kompetenci policisty zadržet osobu před zjištěním totožnosti, pokud se nachází na místě, kde se teroristický útok odehrál nebo hrozí. Zde by se dalo hovořit o zásahu do práva na osobní svobodu, soukromí i svobodu pohybu. Variace tohoto ustanovení je sice zakotvena i v § 19/1/g, tam je však ospravedlněna zajištěním bezpečnosti jedince.

Ve sféře základních lidských práv a svobod však není možné jednotlivá práva pro vzájemný rozpor vylučovat na úkor ostatních. Naopak je třeba poměřovat veřejný zájem a zásah do práva. K tomu slouží test proporcionality, v Česku poprvé vyjádřený nálezem Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 4/94. Ze své podstaty totiž většina právních norem do určité míry základní práva každého jednotlivce omezuje. Je proto nutné poměřovat vhodnost zásahu, jeho potřebnost a přiměřenost. Základní lidská práva fungují jako principy, které si při vzájemném střetu (kolizi) vzájemně ustupují a přednost dostává to právo, které je vhodnější, potřebnější. Avšak to jen do takové míry, aby bylo co nejméně omezeno právo, s nímž je v kolizi, které zůstává v omezené podobě zachováno.

Z vyjádření Roberta Pelikána to vyznívá tak, že návrhy jsou z důvodu rozporu s Listinou nepřijatelné. Nicméně v Listině i Úmluvách jsou stanovena základní práva, která lze při dodržení proporcionality omezit zákonem, jak tomu je právě v případě Slovenska. Výjimkou je explicitní stanovení lhůt spojených s vazbou, jak jsme rozebrali výše. Toto lze však vyřešit změnou Listiny. Nicméně přípustnost zásahu do základních práv je vyjádřena i v Listině samotné, typicky u základních ochranných ustanovení jednotlivých práv - např. svoboda vlastnictví, soukromí, osobní svobody. Výrok tedy hodnotíme jako pravdu s drobnou výhradou k neposkytnutí komplexního pohledu na věc.

Podle důvodové zprávy k zákonu o elektronické evidenci tržeb (.pdf, dostupné zde) by dodatečný příjem na DPH za sektor maloobchod mohl činit 4,9 mld. Kč. Odhad MF ČR celkové výše daňových úniků v ČR je 150 mld. Kč (.pdf, str. 6). Jiný zdroj uvádí 100 mld. Krácení tržeb v maloobchodě tak může způsobovat zhruba 3–5 % všech daňových úniků. Jakkoli je tento odhad velmi hrubý, lze na jeho základě označit výrok o podílu maloobchodních úniků a o postoji MF ČR za pravdivý.

Detailně se daňovými úniky zabýval také NKÚ, podle kterého se jejich celková výše pohybuje kolem 100 mld. Kč ročně. Podle jeho analýzy se šedá ekonomika podílí na daňových únicích ze 7 % (.pdf, str. 14–16). To je stále v souladu s argumentem Miroslava Kalouska, že těžiště daňových úniků leží jinde než v maloobchodě.

Data z jiných evropských zemí se nepodařilo dohledat, podíváme-li se ale na rétoriku Evropské komise v oblasti daňových úniků, všimneme si, že se soustředí zejména na velké korporace a daňové ráje, spíše než na drobné podnikatele. To je jistým indikátorem toho, že rozsah daňových úniků v maloobchodě je i v evropském měřítku problémem menšího rozsahu.

Miloš Zeman se s prezidentem iráckého autonomního Kurdistánu Masúdem Barzáním setkal 12. května 2015. Státníci spolu řešili především otázku vyzbrojení kurdských ozbrojených sil. Podle České televize přišla řeč i na budoucí nezávislost Kurdistánu.

Barzání uvedl, že je referendum naplánováno v řádu několika měsíců, v rozhovoru pro BBC již v červenci 2014.

Ministr Babiš mluví o zprávě Evropské komise (.pdf), která vyčísluje daňové úniky v Evropské unii v roce 2012.

Potenciální neodvedené DPH (VAT gap, str. 16) činí celkově 177,22 miliard eur za všech 28 zemí EU. V České republice je to 3,267 miliard eur, což činí 22 % z celkového potenciálu.

Jak se však uvádí i přímo v reportu, tento výpadek může být způsoben jak daňovými podvody, tak také bankroty, insolvencemi a jinými příčinami. V reportu zároveň autoři poznamenávají, že zvýšení DPH může krátkodobě ovlivnit výši tohoto "gapu", rozdílu mezi potenciálem a skutečně odvedeným DPH. Jmenovitě Česká republika je uvedena jako příklad země, kde se v měřeném roce DPH zvýšilo a dopad na vypočtený nedoplatek tak může nastat.

Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako zavádějící. Andrej Babiš správně uvádí čísla uvedená ve zprávě, špatně ale interpretuje význam těchto čísel.