Výrok Petra Fialy hodnotíme jako neověřitelný, protože ve zprávách NKÚ nebylo možné dohledat přímou souvislost mezi velikostí daňového poplatníka a případným daňovým únikem.

Kontrolní zpráva NKÚ popisuje jen rozdělení daňových úniků z hlediska komodit (.pdf, str.7), ve svojí výroční zprávě se únikům nevěnuje vůbec.

Tvrzení předsedy ODS ale podporuje vládní návrh zákona o EET, který uvádí, že odhadovaný dodatečný příjem na DPH ze zavedení systému v sekci maloobchodu by činil přibližně 4,9 mld. korun (.pdf, str. 30), přičemž samotné ministerstvo financí odhaduje celkovou výši daňových úniků v ČR na 150 mld. korun (.pfd, str. 6), resp. 105 mld. korun. Krácení tržeb v maloobchodě tím pádem může tvořit jen zhruba 3-5 % všech daňových úniků, jak jsme již dokládali v jednom ze starších výroků.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Člen OSN a mediátor Staffano di Misturu navrhuje vytvoření míst, které budou označovány jako místa zamrzlého konfliktu a nabízejí řešení syrského konfliktu. Zamrzlý konflikt je jednou z fází konfliktu, ve které spolu strany nebojují a panuje mezi nimi příměří, konflikt jako celek však nemusí být vyřešený.

Problematika zamrzlého konfliktu je popsána například zde dole na stránce nebo v článku The Economist. Poslední oficiální postoj ministerstva zahraničí k situaci v Sýrii publikovaný na webových stránkách ministerstva je datován k září 2012 a nereflektuje postoj Staffana di Mituru. Vzhledem k tomu, že autorem ověřovaného výroku je ministr zahraničí a jeho výroky by měly korespondovat s oficiálním postojem ministerstva zahraničí, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Česká televize o akci na podporu prezidenta Miloše Zemana informovala ve svém internetovém online zpravodajství a krátce také v Událostech (čas cca 2:20), předtím se rovněž pokusila odvysílat živý vstup (čas cca 4:10), což se z technických důvodů nepodařilo. Ve zpravodajství se mluví o několika desítkách lidí, s tímto odhadem souhlasí i dalšímédia. Z fotografií a videozáznamu na jejich stránkách nelze počet zúčastněných příliš dobře odhadnout, průkaznější nejsou ani fotografie z jiných zdrojů (např. iDnes či Novinky.cz). O něco větší vypovídající hodnotu má fotografie z Aktuálně.cz, která by dle našeho názoru spíše odpovídala vyjádření ČT (několik desítek) než senátora Veleby (500), přesto ani tato fotografie nemusí být zcela vypovídající, a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Vláda na jednání 8. července 2015 rozhodla o dobrovolném přijetí celkem 1 500 migrantů v rozmezí let 2015 až 2017. Sám ministr Babiš v tentýž den uvedl, že "je potřeba, abychom přijímali uprchlíky, kteří se zapojí do pracovního procesu a nebudou brát podporu v nezaměstnanosti a sociální dávky."

Premiér Sobotka 17. září 2015 v PSP zopakoval ochotu a kapacitu ČR přijmout tisíce uprchlíků na dobrovolné bázi. Podle nejnovějších statistik Ministerstva vnitra bylo v ČR jen v srpnu 2015 zaevidováno 92 žádostí o mezinárodní ochranu a z toho dvěma bylo vyhověno udělením azylu a ve 27 případech bylo rozhodnuto o udělení doplňkové ochrany.

Ačkoliv ČR 22. září spolu s Slovenskem, Maďarskem a Rumunskem hlasovala proti návrhu Evropské komise na přerozdělení 120 000 žadatelů o azyl mezi členské státy EU, premiér Sobotka 1. října prohlásil: "Nepůjdeme stejnou cestou jako Slovensko, akceptujeme závěry ministerské rady ohledně přerozdělení 120 tisíc osob a z této pozice budeme dále jako Česká republika vyjednávat."

Podle stránek Velvyslanectví ČR v Ammánu zde skutečně během listopadu minulého roku 4 čeští chirurgové z motolské nemocnice provedli na 10 operací syrských a jordánských dětí s vrozenými vadami srdce. Jedná se o součást projektu MEDEVAC, v jehož rámci se v ČR již léčilo přes 200 zahraničních pacientů ze zemí zasažených válečným konfliktem. Koncem listopadu měly být do Jordánska vyslány další dva lékařské týmy.

O vypracování Listiny základních práv EU bylo rozhodnuto v roce 1999, o rok později byla připojena ke Smlouvě z Nice, nicméně pouze jako nezávazná politická deklarace. V platnost vstoupila ovšem až začátkem prosince 2009, kdy začala platit Lisabonskou smlouva. Výjimka VB (.pdf, str. 11) se týká oblasti pracovního práva.

Velká Británie se při schvalování Maastrichtské smlouvy v roce 1992 vyjednala podmínku, že smlouvu schválí za předpokladu, že se VB nedostane do třetí fáze Hospodářské a měnové unie, tedy přijetí společné evropské měny.

V roce 1984 si na summitu ve Fontainebleau vyjednala VB speciální požadavek, který bývá označován jako britský rabat. Jde o slevu z odvodů do společného rozpočtu - vypočítává se jako 66 % z rozdílu mezi prostředky, které Velká Británie do společného rozpočtu odvede, a prostředky, které v rámci různých politik EU dostává zpět.

Slíbenému referendu o setrvání Velké Británie v EU má pak předcházet řada jednání Davida Camerona s představiteli Unie, která by mohla přinést další výjimky. Británie chce například omezit vyplácení dávek v nezaměstnanosti přistěhovalcům z jiných států EU, či chránit londýnskou City před evropskou regulací finančního trhu.

Schengenský prostor bez hraničních kontrol funguje od roku 1995. Základ mu byl položen už však o deset let dříve. V současnosti ho tvoří22 členských států Evropské unie, společně s Norskem, Islandem, Lichtenštejnskem a Švýcarskem. Velká Británie nikdy neměla zájem se do Schengenského prostoru začlenit, zejména kvůli ochraně svých hranic.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. V první části věty má sice Andrej Babiš pravdu, nicméně druhou a podstatnější část jeho výroku (o vypalování arbitrážních firem) nelze potvrdit ani vyvrátit.

Radek Šnábl byl na podzim roku 2008 ústeckým krajským soudem odsouzen k dvouleté podmínce za krácení daně a pokutě 300 tisíc korun. Verdikt potvrdil v dubnu 2009 pražský vrchní soud a v srpnu 2010 pak i Nejvyšší soud. Soud jako trestný čin klasifikoval jeho podíl na obchodování s hracími automaty v roce 1999, ty pak Šnábl se svými společníky prodal do Arménie a firma, ve které byl Šnábl předsedou představenstva, pak po finančním úřadě v Děčíně žádala vrácení daně z přidané hodnoty. Úředníky v Děčíně ale zarazila vysoká částka, kterou společnost požadovala. Celou kauzou se v říjnu 2011 zabýval týdeník Euro.

Podle informací serveru iHNed.cz Šnábla na ministerstvo financí přivedl Jiří Rusnok, který vedl rezort v letech 2001 a 2002. Se Šnáblem spolupracoval později i na ministerstvu průmyslu a obchodu. Na ministerstvu financí se Šnábl opětovně objevil jako poradce Vlastimila Tlustého a od roku 2007 řídil mezinárodněprávní odbor, kde se pro stát zabýval arbitrážemi v řádech miliard korun. Jeho povýšení se kryje s usednutím Miroslava Kalouska do křesla ministra financí, který rezort řídil od ledna 2007 do do května 2009 a opětovné od července 2010 do července 2013.

Po rozsudku Nejvyššího soudu podal Radek Šnábl rezignaci, tu ale, jak uvedl pro Českou televizi mluvčí rezortu Ondřej Jakob, Miroslav Kalousek nepřijal a Šnábla popsal následovně: „Alibističtí a nestateční mopslíci, kteří to dělali před Šnáblem, sice asi neměli žádný problém s trestním právem, ale prohrávali zbytečně jednu arbitráž za druhou. Já jsem v podobě ředitele Šnábla měl dobrmana.“ (zdroj: CT24.cz)

Šnábl na ministerstvu skončil v srpnu 2013, kdy dostal výpověď od Kalouskova nástupce Jana Fischera. Celý spor měl dohru u soudu, který dal Šnáblovi za pravdu, že jeho výpověd byla neoprávněná.

V Iráku a Sýrii se nachází minimálně 46 míst, kde džihádistické organizace mají výcvikové tábory. Výcvikové tábory v oblasti Sahelu se nacházejí na Sinaji, v jižní a východní Libyi, v severním Mali a v severní Nigérii. Tábory v těchto oblastech vznikají již několik let.

Současný Islámský stát byl vyhlášen 30. června 2014 džihádistickou militantní skupinou ISIL/ISIS. Tzv. chalífát, pod kontrolou organizace, se rozkládá na území Iráku a Sýrie. Islámský stát je také od této chvíle název pro samotnou organizaci. Jejím cílem je rozšířit hranice až za Jordánsko, Libanon a Palestinu, což aktivizuje muslimy po celém světě. Kořeny organizace můžeme vysledovat až do roku 2002 k Al-Káidě v Iráku (AQI), následně k zastřešující organizaci Islámský stát v Iráku (ISI) a v roce 2013 k Islámskému státu v Iráku a Levantě (ISIL) nebo také Islámskému státu v Iráku a Sýrii (ISIS), která se s vyhlášením chalífátu přejmenovala na Islámský stát.

Islámský stát jako fenomén tedy není dílem několika měsíců. O jeho vytvoření se džihádisté snaží po celou dobu své existence, tedy alespoň 12 let. Pokud však máme na mysli Islámský stát jako státní zřízení či konkrétní organizaci, jedná se o události z několika posledních měsíců.

Existence a vznik džihádistických výcvikových táborů v oblasti Sahelu je záležitostí především několika posledních let. Působení Islámského státu však není novinkou. Přestože samotný chalífát byl vyhlášen před několika měsíci, džihádisté se o jeho vytvoření snaží již několik let. Stejně tak organizace, která chalífát vyhlásila (ISIS/ISIL), existuje již delší dobu a její kořeny sahají desítku let do minulosti.

Obecně můžeme konstatovat, že slib o vyšším daňovém inkasu od Babiše zaznívá kontinuálně od jeho vstupu do veřejného politického prostoru doposud. Uveďme pouze některé z příkladů těchto vyjádření. Výrok nepopisuje stav výběru daní, pouze slib, že tak Babiš učiní.

Hnutí ANO slibovalo snahu o lepší výběr daní již ve svém volebním programu pro volby do Poslanecké sněmovny. Tento bod obsahoval např. resortní program, část Efektivní a důsledný výběr daní. Na mítinku hnutí v Brně 26. září 2013 např. Babiš prohlásil (Idnes.cz), že na " korupci a plýtvání utíká ČR až 200 miliard ". K výběru daní pak dodal (za předpokladu, že se nic podle jeho názoru nezmění): " Jsme ve výběru daní snad nejhorší na světě po Rusku. Za patnáct let naši popeláři nedostanou výplatu a skončíme jako v Řecku ".

V programovém prohlášení vlády se slib lepšího výběru daní také objevuje (v kapitole 3.1. Ministerstvo financí). Zní: " Vláda přijme opatření nezbytná ke zlepšení efektivity výběru daní a cel, zamezí zneužívání a obcházení daňových předpisů ".

6. září 2014 (tedy zhruba po tři čtvrtě roku vlády) Babiš pro týdeník Ekonom (dostupné na webu Ihned.cz) uvedl, že plánuje lepší výběr daní od roku 2016 ve výši až 31 miliard korun.

Podle zprávy ČTK Viliam Sivek skutečně označil jako důvody úbytku ruských turistů v České republice slábnoucí rubl a neobratné kroky českých politiků. ČSÚ však uvádí, že úbytek ruských turistů meziročně nepřesáhl 25 tisíc (konkrétně 23 tisíc kvartálně).

Jan Papež z Asociace cestovních kanceláří ČR říká, že jedním z důvodů je i ukrajinská krize. Další analýza uvádí rovněž nevstřícnou vízovou politiku České republiky, slabý rubl či samotné varování ruských úřadů, které nabádá ruské občany k omezení cestování do zemí uplatňujících vůči Rusku sankce. Jedná se tedy o souhru více faktorů, která vede k poklesu turistů.

Rozhodnutím Rady hlavního města (tedy nikoliv pouze primátora Hudečka) ze 2. září 2014 byla skutečně pozastavena platnost smluv o partnerství mezi Prahou a Moskvou a také mezi Prahou a Petrohradem. Jednalo se o “Deklaraci o ustanovení přátelských vztahů mezi radnicí Sankt Petěrburgu a radnicí Prahy“ podepsanou dne 15. října 1991 a dále o “Dohodu o přátelských vztazích a spolupráci mezi městem hlavním městem Prahou a městem Moskvou“ podepsanou dne 1. června 2000.

Rada uvádí, že platnost smluv je pozastavena na dobu neurčitou. Důvodem je podle zprávy bezprecedentní agresivní politika Ruské federace, která vedla k anexi Krymu a k rozpoutání války na východě Ukrajiny.

Fórum cestovního ruchu vyjádřilo nesouhlas s tímto krokem v otevřeném dopise, který adresovalo tehdejšímu primátorovi Prahy Tomáši Hudečkovi.