Lubomír Zaorálek telefonicky blahopřál ministru zahraničí Pavlu Klimkinovi k nástupu do funkce. Během svojí návštěvy Ukrajiny ve dnech 18.–19. června 2014 se však setkal ještě s úřadujícím předchůdcem Klimkina. Dne 17. září 2014 český ministr zahraničí uskutečnil další cestu na Ukrajinu, setkal se ovšem pouze s náměstkyní tamního ministra zahraničních věcí Natalií Halibarenko. Na pracovní návštěvě ve dnech 29.–30. října se pak setkal pouze se zástupci Zakarpatské oblasti. Český a ukrajinský ministr zahraničí se mohli potkat při zasedání Rady EU pro zahraniční věci dne 23. června, popřípadě při zasedání ministrů Východního partnerství 22. července.

Žádné další informace o vztazích mezi ministrem Zaorálkem a jeho ukrajinským protějškem se nám však z veřejně dostupných zdrojů nepodařilo dohledat. Je však možné, že tyto kontakty nejsou pouze veřejně dostupné.

Ministerstvo zahraničních věcí každoročně publikuje výroční zprávu o poskytování humanitární pomoci. Jelikož však ukrajinská krize eskalovala letos, souhrnná data budou veřejně dostupná až v příštím roce. Prozatím je známo, že Česká republika poskytla Ukrajině pomoc v hodnotě tří milionů korun v únoru 2014 (šlo o dotační podporu projektů organizací Člověk v tísni a Charita ČR), jednu tunu zdravotnického materiálu v září či přikrývky a další potřeby pro vysídlené osoby na východě Ukrajiny v témže měsíci.

Souhrnný přehled humanitární pomoci však Ukrajina dosud neposkytla, tvrzení ministra Zaorálka je tak neověřitelné.

Výrok je hodnocen jako pravdivý s výhradou, trestní oznámení je na neznámého pachatele. Knížek ovšem figuruje jako jeden z hlavních podezřelých.

Ministerstvo financí podalo trestní oznámení kvůli zakázkám na elektronický vzdělávací systém pro Generální finanční ředitelství (GFŘ), jak o tom informoval server Aktuálně.cz. Nebylo však podáno přímo na bývalého ředitele finanční správy Jana Knížka, ale na neznámého pachatele, byť je Knížek údajně jedním z hlavních podezřelých.

Druhé trestní oznámení, o němž hovoří ministr financí, se nám v současné chvíli nepodařilo z veřejných zdrojů dohledat.

Jan Veleba je skutečně prezidentem Agrární komory ČR od března 2005 (.pdf, str. 1), tedy nyní devátým rokem. Za tuto dobu se na čele ministerstva zemědělství vystřídali: Jaroslav Palas, Petr Zgarba, Jan Mládek, Milena Vicenová, Petr Gandalovič, Jakub Šebesta, Ivan Fuksa, Petr Bendl a Miroslav Toman. Dohromady jde tedy o devět ministrů a ministryň, avšak funkční období Jana Veleby s ministrem Palasem se překrývalo pouze zhruba jeden měsíc, během kterého se žádná jednání ani nemusela stihnout. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Jednací řád Poslanecké sněmovny stanovuje, že návrhy projednávané v Poslanecké sněmovně prochází rozpravami, do nichž se hlásí koaliční i opoziční poslanci (§ 58). Jejich povinností je mluvit k věci (není obvyklé, že by se i při porušení této věci odjímalo slovo), přičemž řečnická doba může být omezena na 10 minut (§ 59), aby nedocházelo k dlouhým monologům poslanců a zamezilo se obstrukcím, které mohou zablokovat jednání.

I přes tyto možnosti zabraňující obstrukcím k dlouhým monologům při jednání dochází, příkladem je řeč Miroslava Kalouska na jednání o EET v Poslanecké sněmovně 11. prosince. Ten ovšem patří k řečníkům s přednostním právem (předsedové stran, klubů, členové vlády, vedení Poslanecké sněmovny, prezident republiky), kteří mohou vystoupit kdykoli a bez omezení.

Další možností, jak zablokovat jednání, je hromadné odhlášení se z hlasovacích zařízení. Musí totiž být přihlášeno alespoň 67 poslanců, tedy 1/3 všech poslanců (hlava druhá, článek 39), aby byla dolní komora parlamentu usnášeníschopná.

Poslanci mohou také navrhovat změnu nebo doplnění pořadu schůze a tyto návrhy mohou ve velkém počtu rovněž zablokovat jednání. Při jednání o EET 27. listopadu nepřipustila opozice projednávání tím, že načítala změny programu v době, která je vymezena pro 3. čtení zákona.

Jednací řád také stanoví, že návrhy zákonů se ve 3. čtením projednávají ve stanovených dnech, které připadají na středu a pátek v čase od 9 do 14 hodin, pokud Poslanecká sněmovna nerozhodne jinak. O změně času na projednávání navíc nemůže dolní komora hlasovat, pokud proti návrhu vznesou námitku minimálně dva poslanecké kluby (§ 95a). V Poslanecké sněmovně v současnosti působí sedm poslaneckých klubů a nezařazení poslanci. Pokud by se tedy např. opoziční TOP 09 a ODS spojily a jejich poslanecké kluby podaly námitku, nebylo by možné projednávat třetí čtení návrhu zákona v jiných než stanovených termínech. Tak se také reálně děje.

Již zmíněná elektronická evidence tržeb projednávaná poslanci je příkladem, na němž je možné demonstrovat, že menšinová opozice skutečně má možnosti blokovat jednání a tím bránit prosazení většinového názoru. Že je to skutečně problém, který způsobuje hromadění neprojednaných návrhů, dokládá i fakt, že poslanci přemýšlí o změně znění Jednacího řádu. Jednací řád je ovšem zákon, tudíž i jeho změna by musela projít projednáváním a teoreticky by tak mohla být ve 3. čtením zablokována 2 kluby.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, implementace zmíněných evropských směrnic ještě nebyla dokončena, ale zákon již prošel vládou i sněmovnou a nyní čeká na projednání v senátu.

Milan Chovanec s Eliškou Wagnerovou byli hosty Otázek Václava Moravce 27. září 2015. Jejich diskuze se skutečně točila okolo podmínek v detenčních zařízeních. Tuto situaci by měla po právní stránce vyřešit novela zákona o azylu a pobytu cizinců na území ČR. Návrh už prošel Sněmovnou a v tuto chvíli je v Senátu a má zajistit transpozici směrnic Evropského parlamentu a Rady č. 2013/32/EU a 2013/33/EU, jejichž transpoziční lhůta vypršela již v červenci 2015, viz Důvodová zpráva (.pdf, strana 88).

"Cílem této novely je dobudovat společná pravidla EU pro udělování mezinárodní ochrany a zabránit zneužívání tohoto systému. Z tohoto důvodu jsou například navrhována tato opatření: Nová úprava nakládání s opakovanými žádostmi o udělení mezinárodní ochrany. Tato úprava zabrání zneužívání řízení o mezinárodní ochraně za účelem bezdůvodného prodlužování pobytů cizinců na území ČR. Dále se zrušuje automaticky odkládaný účinek kasačních stížností. Další věc, která je nově zaváděna, je posouzení zvláštních potřeb u zranitelných žadatelů,"uvedl Milan Chovanec novelu ve Sněmovně.

O zlepšení skutečného stavu je těžké získat objektivní informace. Můžeme například porovnat aktuální fotografie detenčního zařízení Bělá-Jezová, které nabízí Ministerstvo vnitra na svém webu s dokumentací, kterou loni v říjnu pořídila ombusmanka Šabatová; fotografie použila na nedávné tiskové konferenci, kde kritizovala podmínky v zařízení. Podmínky v zařízení naopak obhajují například zaměstnanci Správy uprchlických zařízení nebo právě ministr Chovanec. Zároveň ale Šabatové při jednání přislíbil zlepšení, což Šabatová ocenila jako posun.

Co se doby projednávání návrhu v Legislativní radě vlády (LRV) týká, z veřejně dostupných dokumentů se dá zjistit, že LRV se návrhem měla zabývat už na svém zasedání 26. února, tedy jej však odložila a definitivně schválila až 2. dubna. Nedá se zjistit, jak dlouho celkově ležel návrh v LRV, připomínkovým řízením návrh prošel na přelomu září a října 2014.

Dne 21. 11. 2014 vyšel na serveru Novinky.cz článek o klesajících preferencích Miloše Zemana. K okamžiku vysílání pořadu, tedy ve 20:00, bylo v diskuzi přes tisíc příspěvků. Je však třeba připomenout, že jde pouze o počet příspěvků, nikoliv o počet unikátních uživatelů a je běžné, že někteří diskutéři přispějí i dvěma či více komentáři.

Veleba navíc srovnává výsledky průzkumu (.pdf) CVVM s názory převládajícími pod výše zmíněným článkem na Novinky.cz. O správnosti této poněkud rozevláté úvahy by se však nejspíš dalo s úspěchem pochybovat.

Demagog.cz však přesto na popud Jana Veleby provedl analýzu, a to posledního sta výroků před zahájením pořadu (od času 18:43 až do 20:00) a došel k následujícím výsledkům:

Prozemanovské výroky tvořily rovných 20 %. Jde v prvé řadě o expresivní vyjádření podpory, např. " Stojím za prezidentem Byl řádně zvolen a jeho politika i vy stupování je v souladu s s tím co má hlava státu dělat. Na rozdíl od prolhlaného právdoláskaře a zloděje. Nejlepší prezident. " (Dana Andělová, Přerov).

Dále se jedná také o jasně podpůrné alegorické příspěvky typu " Ano, hvězda vždy padá vzhůru, to už neznáte, havloidní potomci Šláfenberga???? " (Ing. Vlastimil Spáčil, Prostějov) i vyjádření, která Zemanovi vyjádřila podporu v rámci pojednání o jiném tématu. Např. " Zeman je dobrý a hlavně dobře ví, že východ čili RUSKO je země nevyrabovaná, nerosty,zlato, platiny, ropa, dřevo a jiné je tam ohromné množství těchto nerostů a obrovské zásoby uhlí a jiné.. a v případě jakékoliv katastrofy je nám vždy rusko nápomoceno, kdežto amerika se na nás jako vždy z vysoka tento oné to ..američané zas vymysleli další plán, ukrajina jim nevyšla tak to skoušejí v česku asi narazí a jejich poskoci tady by měli být vyhoštěni a to ihned doufám že to Zeman brzy zařídí a obviní usa ze špionáže a atp.. " (Miroslav Pyrin, Havířov)

Obecně jsou zde řazeny příspěvky, ze kterých lze usoudit, že dotyčný Miloše Zemana podporuje, a je pravděpodobné, že ke stejnému závěru dojde při jejich čtení běžný čtenář, včetně Jana Veleby.

Čistě protizemanovských výroků bylo napočítáno 12 %. Zde byly naopak řazeny výroky, ze kterých lze usoudit, že dotyčný Miloše Zemana nepodporuje. Protože šlo vesměs o širší vyjádření než pouhé " s výsledkem průzkumu souhlasíme ", byla zařazena rozličná jednoznačná vyjádření souhlasu s výsledkem průzkumu. Jde například o tyto komentáře:

" 5 nejhorších prezidentů Gottwald,Zápotocký,Novotný,Husák,Zeman at ten Ruskej šváb odstoupí sprosták jeden hulvátskej."(Jaroslav Prokop, Sedlčany) " Slušný člověk si zákonitě musí položit otázku: Mám ze svých daní platit prezidenta, který... " (Drahoslav Birha, Dobřichovice)"Zeman je egohonič a zdejší komunističtí diskutéři-škoda mluvit." (Vojtěch Chvosta, Strakonice)

Věříme, že při čtení těchto příspěvků musel i Jan Veleba dojít ke stejnému závěru, tedy že tyto příspěvky nevyznívají ve prospěch prezidenta. Neutrální výroky tvořily čtvrtinu diskuze, tedy 25 %. Jde o výroky vztahující se k průzkumu, ale nevyjadřující k prezidentu sympatie či antipatie. Například tedy následující: " Tož v anketě, kterou mohli ovlivnit fšeci to dopadlo tak jak to dopadlo a už si neberte pražáky do úst." (Evžen Kalaš, Praha) " Může si za to sám." (Eva Nesnídalová, Náchod) "To, že převládá názor, že Zeman byl lepší kandidát než Schwarzenberg neznamená, že je dobrý prezident.Prostě mezi slepými jednooký králem a svědčí to jen o tom, že při poslední volbě prezidenta nebylo moc z čeho vybírat :-/" (Jakub Šmíd, Ivančice)

Z těchto objektivně nelze usuzovat, ke které straně by se dotyčný v předmětném průzkumu přiklonil, ačkoliv jeho výsledek komentoval. Diskuzi ale suverénně ovládly příspěvky mimo téma nepreferující jasně ani Zemana, ani protizemanovské tenze. Tvořily celkem 43 % celé diskuze a nepodařilo se nám z nich extrahovat příslušnost k té či oné straně ve sporu o výsledek průzkumu. Šlo většinou o podobná vyjádření: "A hele,bolševik tady má sjezd." (Karel Dubský, Příšovice) " Místo ,aby media varovala před opravdovým nebezpečím - imigrací a islamismem, straší Putinem a rozebírají k****." (Vítězslav Malínský, Poděbrady) " Na netu sou samý lidi co milujou Rusko,Čínu a bolševiky. Havel se obrací v hrobě,Jetotu Hornická,jezedácká,komoušká sorta Zeman bolševik." (Jaroslav Prokop, Sedlčany) Jan Veleba tedy ve svém tvrzení neříká pravdu.

Výrok je nepravdivý, případ Alrawiho kázání odložen pro promlčenost nebyl. Naopak státní zastupitelství konstatovalo, že se v tomto případě trestný čin nestal.

Na webových stránkách Ateisté.cz byl 9. 9. 2013 publikován článek, v němž jeho autor Jan Werner informuje o podání trestního oznámení na Alrawiho. Ze zprávy Českého rozhlasu vyplývá, že za trestním oznámením stojí celá Česká asociace ateistů, jejímž je Jan Werner členem.

Alrawiho kázání bylo nahráno některým z muslimů na CD a následně jej publikovalbývalý člen Islámské nadace v Brně Lukáš Lhoťan na svých internetových stránkách, odkud se dále šířilo.

Jelikož se jednalo o čin provedený v roce 2010, platila pro něj tříletá promlčecí lhůta. Státní zástupce však potvrdil, že Alrawi vystupoval jako představitel Islámské nadace v Brně, tedy jako právnická osoba. Na právnické osoby se tato promlčecí lhůta nevztahuje, a proto začal být čin vyšetřován Nejvyšším státním zastupitelstvím, které ho ještě v roce 2013 předalo Městskému státnímu zastupitelství v Brně. Nakonec v listopadu roku 2013 státní zastupitelství případ odložilo s tím, že se trestný čin nestal. Alrawi argumentoval, že jeho arabština byla špatně přeložena (v rámečku).

Lukáš Lhoťan o dva roky dříve zveřejnil kázání s nenávistným podtextem brněnského muslimského konvertity Lukáše Větrovce z roku 2008. Kázání začalo být vyšetřováno policií v roce 2012, ale kvůli promlčení po třech letech přestala policie s vyšetřováním.

Pokud jde o Velkou Británii (VB), např. v r oce 2008 částečné používání šaríi podpořil nejvyšší soudce Anglie a Walesu lord Phillips i canterburský arcibiskup Rowan Williams. O tři roky později se v médiích objevovala otázka problémů s tzv. tribunály rozhodujícími na základě islámského práva šaría, jež se měly vymknout kontrole. V březnu 2014 pak britští právníci dostali do rukou opatření, které jim mělo umožnit uplatňovat šaríu ohledně dědictví. Podrobnější informace o otázce právu šaría ve VB z července 2014 poskytuje FactCheck kanálu Channel 4, který téma uzavírá s tím, že: " žádný islámský orgán nemá žádnou jurisdikci ohledně trestního práva, i přesto, že některé zprávy tvrdí, že neformální rady starších se snažily trestní případy v některých muslimských komunitách řešit. " Dále autoři textu dodávají: " Ani však nevíme, zda detaily výše zmíněné zprávy jsou správné a jak přesné je tyto skupiny označovat jako “šaría soudy” − a už vůbec, zda se scházejí pravidelně. "

V otázce džihádu (jde o pojetí ze západního mediálního pohledu, jakožto " svaté války vedené proti nevěřícím ", jinak se totiž o velký/vnitřní džihád snaží prakticky každý muslim − více např. zde) je pak dnešní VB ovlivněna především Islámským státem v Sýrii a Iráku (ISIS). Bojovník ISIS v říjnu 2014 vyzýval ve videu k teroristickým útokům ve VB, policie VB v říjnu 2014 chytila bojovnici, která se měla snažit o teroristické útoky, v červnu 2014 se student v Cardiffu snažil rekrutovat pro ISIS nové bojovníky a např. článek ze srpna 2014 mluví o tom, že jen z VB odešlo bojovat k ISIS přes 500 bojovníků.

Pokud jde o Francii a islámské právo, pak článek z roku 2010 v této otázce uvádí: " Zajímavou otázkou je polygamie. Francouzské právo ji explicitně zakazuje a zabraňuje druhým ženám připojit se ke svým manželům ve Francii. (...) Druhou otázkou je forma rozvodu známá jako talaq, ve které muž jednoduše odvrhne svou ženu. Tato forma nemá ve francouzském nebo německém právu žádnou oporu, ale když obě strany svobodně dosvědčí, že talaq proběhl v islámské zemi, evropské soudy jsou donuceny vzít tuto skutečnost jako fakt ". Dalším příkladem toho, jak by mělo být islámské právo používáno ve Francii, je otázka např. informací vysílaných ve Fox news o tzv. no-go zones − zón ovládaných muslimy se silnějším islámským než francouzským právem. Je nutné říci, že za reportáž o no-go zones se samotné Fox news omluvilo a pařížský primátor mluví o žalobě. Reakcí je také řada odmítavých článků, např. v Businessweek nebo The Atlantic.

Otázka džihádu ve výše zmíněném pojetí je ve Francii opravdu dlouhodobým problémem. Např. ve Foreign Policy z ledna 2015 lze číst o " dlouhé a pomalé rozbušce džihádu ve Francii " a v TIME ze stejného měsíce o " třech důvodech, proč se Francie stala cílem džihádu ". Důvodem toho je však kromě v TIME zmíněného faktu, že Francie má " dlouhou a komplikovanou historii s muslimským světem a organizovaným náboženstvím, " i obdobná otázka jako v případě VB − současný stav na Blízkém východě. Taktéž se objevila videa pocházející od ISIS hrozící Francii teroristickými útoky, francouzští občané se stávají bojovníky ISIS (JPost, DailyStar) a např. Al Kajda v Jemenu na sebe bere zodpovědnost za útok na redakci Charlie Hebdo. Pro doplnění pak výše zmíněné no-go zóny, zde však "pouze" ve smyslu nebezpečných oblastí, jsou např. v této práci z roku 2001/2 zmiňovány jako podhoubí pro rekrutování islamistických teroristů.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož z dostupných zdrojů nelze dohledat jmenovité výsledky a průběh jednotlivých hlasování ve výborech PSP ČR.

Co se týče zmíněného návrhu, tak ten byl ve výboru pro sociální politiku projednán 15. října. Záznam z tohoto jednání není zveřejněn, tudíž nemůžeme ani uvést počty poslanců pro daný návrh. Zveřejněno je pouze samotné usnesení (.pdf), které jednorázový přípěvek podporuje, kdo pro něj hlasoval, není možné z veřejných zdrojů potvrdit.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat konkrétní programy pro oblast zaměstnanosti, které fungovaly za vlád sociální demokracie, a které následně pravicové vlády zrušily.

Původcem mnohých změn během pravicových vlád se stal ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09), jenž ministerský post zastával od července roku 2010 do října roku 2012, kdy jej vystřídala Ludmila Müllerová. Základním dokumentem z dílny tohoto ministerstva se stala sociální reforma (schválená na podzim roku 2011).

Mezi změny, které přinesla, patří:

- zavedení Skaret

- centralizace krajských úřadů práce

- povinnost nezaměstnaných hlásit se na Czech Pointech v běžné pracovní době (ve snaze předejít práci na černo)

- povinné vykonávání veřejně prospěšných prací nezaměstnanými

- zavedení veřejné služby pro nezaměstnané déle než dva měsíce

- nemožnost pobírat dále dávky v nezaměstnanosti, pokud nezaměstnaný podal výpověď u zaměstnavatele, kterého zprostředkoval úřad práce

Implementace některých částí reformy byla kritizována z řad opozice i veřejnosti, zejména potom změna systému výplaty sociálních dávek, jež vedla k jeho dočasnému kolapsu.