Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože nejsme schopni posoudit, nakolik obě zmíněná opatření budou mít reálné dopady na výběr DPH či zda v případě EET budou vůbec přijaty.

V předchozím výroku jsme doložili, že Babiš v předvolební kampani mluvil dokonce o 200 miliardách ročně, které stát může získat, když jej bude někdo správně řídit a dobře hospodařit.

Pokud se podíváme na možnosti výběru daní skrze oba Faltýnkem pojmenované nástoje, zjistíme, že elektronická evidence tržeb (připusťme, že výběr daní bude kopírovat očekávání ministerstva financí a že bude zavedena) má přinést zvýšení výběru daní (.pdf - str. 29) o 12,5 miliardy.

Kontrolní hlášení pak (šlo o součást novely zákona o DPH) uvádí rozmezí 5-10 miliard, o které by se mohl výběr zvýšit.

Pokud by tedy oba nástroje přinesly takový efekt, že by zvýšily výběr daní o maximální možnou částku (predikovanou ministerstvem financí), šlo o 22,5 miliardy.

Tohle je ovšem jednak predikce, kterou nejsme schopni reálně potvrdit, druhak musíme vzít v potaz otázku funkčnosti EET, která je kritizována. Je také otázkou, zda se koalici podaří před odpor opozice daný zákon prosadit.

Robert Pelikán patrně naráží na § 8b a 8c trestního řádu v návaznosti právě na § 180 trestního zákoníku, podle nějž:

(1) Kdo, byť i z nedbalosti, neoprávněně zveřejní, sdělí, zpřístupní, jinak zpracovává nebo si přisvojí osobní údaje, které byly o jiném shromážděné v souvislosti s výkonem veřejné moci, a způsobí tím vážnou újmu na právech nebo oprávněných zájmech osoby, jíž se osobní údaje týkají, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.(2) Stejně bude potrestán, kdo, byť i z nedbalosti, poruší státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti tím, že neoprávněně zveřejní, sdělí nebo zpřístupní třetí osobě osobní údaje získané v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce, a způsobí tím vážnou újmu na právech nebo oprávněných zájmech osoby, jíž se osobní údaje týkají.

Zejména z odstavce druhého plyne, že novináři a jiné osoby vázané profesní povinností mlčenlivosti budou potrestány odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti, pokud bez souhlasu zdroje uveřejní osobní údaje, které získali v souvislosti s výkonem jejich novinářského povolání. Podmínkou je ovšem způsobení vážné újmy na právech nebo oprávněných zájmech osoby, což může spočívat v narušení rodinných vztahů, poškození v zaměstnání, újmě na pověsti apod. (viz Jelínkův komentář k trestnímu zákoníku a trestnímu řádu s poznámkami a judikaturou).

Vedle toho připadá v úvahu potrestání správního deliktu porušení zákazu zveřejnění osobních údajů dle § 44a a 45a zákona č.101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, za nějž hrozí pokuta až 5 milionů korun.

Pelikán má tedy pravdu, když tvrdí, že v trestním zákoníku je sazba (až tříletá) za uveřejnění osobních údajů uniklých ze spisů.

K první části výroku lze konstatovat, že šlo o politickou dohodu, která byla odvozena od volebního výsledku. Zda bylo v rámci jednání možné, aby se nestal ministrem financí za ANO Andrej Babiš, je spekulace.

Co se ovšem týká části kompetencí, kterými Andrej Babiš coby ministr financí disponuje, tak ty upravuje tzv. kompetenční zákon (č. 2/1969 Sb.) – konkrétně § 4. Ohledně daní a pojišťovnictví – zákon je ministru financí přiznává.

Kalouskova poznámka k podnikům, "které pojišťují ti, kteří s Babišem spolupracují," směřuje v OVM diskutovaném případu společnosti MERO. Stoprocentním akcionářem této společnosti je Ministerstvo financí.

Václav Moravec citoval v pořadu informace OVM: "Podle nejnovějšího zjištění Otázek jím ( novým pojistitelem společnosti MERO – pozn. Demagog.cz) bude společnost Respect, akciová společnost, která má obchodní vztahy s Babišovým Agrofertem. V představenstvu Respectu navíc působí Kateřina Rejblová, která vede mladé z hnutí ANO." Kalousek pojmenovává kompetenci Babiše jako ministra financí tak, že je zodpovědný i za dotace, kterými je Agrofert největším pobíratelem. K této části jsme nedohledali dostatek informací, a výrok je tedy hodnocen jako neověřitelný.

Dokládáme výroční zprávu Agrofertu za rok 2013 (obchodní rejstřík), která na str. 47 popisuje přijaté dotace. V tomto roce získala společnost ministra financí na dotacích cca 1,2 miliardy.

Co se zvyšování daní týče, panuje v rámci vlády poměrně nejednota. Dle nejsilnější koaliční strany, ČSSD, bude potřeba zvýšení daní pro firmy, pokud se nepodaří ministerstvu financí ušetřit v rozpočtu pro rok 2016 desítky miliard korun. Toto prohlášení, které pronesl v lednu 2015 ministr vnitra Milan Chovanec, bylo dle ministra financí Andreje Babiše spíše populistické gesto před sjezdem ČSSD v březnu, avšak v případě jeho pravdivosti by si ČSSD musela hledat nového koaličního partnera.

Premiér Bohuslav Sobotka v rozhovoru pro týdeník Ekonom prohlásil, že v rámci vyrovnání rozpočtu bude zvýšení daní právnickým osobám nezbytné, a to ať nyní, nebo v budoucnosti. Zvýšení daně vláda plánuje také v oblasti loterijní daně z hrubých výher z kurzového sázení a klasické loterie, a to ze současných 20% na 25%. Ve všech případech jde však pouze o návrhy a konkrétní kroky ještě nebyly podniknuty.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, Petr Fiala se přímo obrací na předsedu vlády, jehož strana prosazuje zvyšování daní, to měla i v předvolebním programu (.pdf).

Návrh zákona o elektronické evidenci tržeb (str. 29) počítá se zvýšením inkasa daní v souvislosti se zavedením systému o 12,5 miliardy. Konkrétně pracuje s 5,5 mld z DPH, 2 mld od právnických osob a 5 miliardami z daně z příjmu fyzických osob.

Problém, na který Fiala poukazuje, spočívá v tom, že ne na všechny subjekty se bude tento návrh vztahovat ihned po jeho přijetí (resp. při vstoupení v účinnost). Podle § 37 se první tři měsíce bude vztahovat na ubytovací a stravovací služby, v dalším čtvrtletí se pak přidá velkoobchod a maloobchod (jednotlivé klasifikace zákon konkrétně uvádí).

Důvodová zpráva k § 37 na straně 66 pak uvádí, že zákon počítá s možností, kdy vláda svým nařízením dočasně určí konkrétní tržby, které budou z evidence vyjmuty. Není tak zcela zřejmé, na jaký konkrétní počet subjektů se bude EET vztahovat. V této souvislosti připomínáme, že se během přípravy návrhu měnila také některá vyjádření ze strany koalice.

Obecně lze předpokládat, že zákon pracuje s číslem 12,5 miliardy v situaci, kdy budou pod EET spadat všechny subjekty, což by se mělo stát po půl roce od doby, kdy zákon vstoupí v účinnost. Ovšem zákon neuvádí zvýšení výběru u 1. roku po přijetí, kdy bude fungovat jen částečně a je třeba také dodat, že vláda bude mít možnost rozhodnout o vyjmutí některých segmentů z evidence.

Jak jsme již uvedli v jednom z předchozích výroků, v současné době ministerstvo obrany a generální štáb armády ČR vypracovali koncepční materiál nazvaný Koncepcevýstavby Armády České republiky do roku 2025, který spolu s předcházejícím dokumentem nazvaným Dlouhodobý výhled pro obranu 2030, řeší problematiku výstavby Armády ČR a obrany státu v kontextu praxe kolektivní obrany.

Náčelník GŠ AČR (.pdf) k tomu uvedl 22. října:

"Hlavním cílem Koncepce výstavby AČR je stanovit rozsah a způsob dosažení schopností, které jsou požadovány ke splnění všech úkolů a závazků AČR do konce roku 2025. Strategie dosažení cílového stavu vychází z následujících priorit:1. Výstavba AČR k obraně ČR a kolektivní obraně v rámci NATO.2. Výstavba AČR k naplnění mezinárodních závazků mimo obrany ČR a kolektivní obrany NATO.3. Výstavba AČR k plnění úkolů, které přímo nesouvisí s obranou státu proti vnějšímu vojenskému napadení a s mezinárodními závazky."

V obecných rysech lze tedy popsat základní cíle koncepce, nicméně ta není celá veřejně dostupná, nelze tedy potvrdit konkrétní body, jak o nich Marek Ženíšek mluví. V tuto chvíli tedy výrok hodnotíme jako neověřitelný, po zveřejnění koncepce výrok dopracujeme.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože se nedá říci, že Miroslav Kalousek sám zadlužil zemi. Jako ministr financí byl sice správcem státního rozpočtu, o příjmech, výdajích, schodku a potažmo výši dluhu však rozhoduje vláda, Sněmovna nebo také například kondice ekonomiky ovlivněná množstvím faktorů včetně externích vlivů.

Kalousek byl ministrem financí od ledna 2007 až do května 2009, poté znova od července 2010 až do července 2013. Vývoj státního dluhu byl v těchto letech následující:

Stav ke konci 2006: 802,5 - stav ke konci 2008: 999,8 = 197,3 mld
Stav ke konci 2009: 1 178,2 - stav ke konci 2012: 1 667,6 = 489,4 mld
Celkem tedy 686,7 miliardy korun

Je tedy možné říci, že během působení Miroslava Kalouska jako ministra se skutečně státí dluh zvýšil o 686,7 miliardy korun při daném růstu. Není však možné říct, že to způsobil čistě ministr financí.

Zdroj: ČSÚ

Japonsko je zemí, který si pečlivě hlídá identitu etnicky homogenní země, což se projevuje v jeho imigrační politice. Je jednou z mála vyspělých zemí, která po skončení druhé světové války nezaznamenala žádnou vlnu imigrace. Počet žadatelů o azyl v Japonsku je podle dat UNHCR ve srovnání se západní Evropou výrazně nižší (cca 12 500 uprchlíků a žadatelů o azyl oproti stovkám tisíc v Německu či Francii). To lze do značné míry přisoudit geografické vzdálenosti Japonska od krizových oblastí na Blízkém východě a v Africe, ale svou roli hraje i domácí politika Japonska.

Ačkoli Japonsko oficiálně nemá politiku cílenou na snižování počtu imigrantů, mizivá úspěšnost žadatelů o azyl má tento efekt. Podle článku Deutsche Welle byla v roce 2013 úspěšnost pouze 0,1 % (6 z 3777 případů).

To lze přisoudit byrokratické náročnosti azylového řízení, kvůli které se Japonsko ocitá pod mezinárodním tlakem. To, že je japonská imigrační politika - vedle již zmiňované geografické vzdálenosti - významným faktorem, lze doložit na srovnání s Austrálií. Ta je ještě izolovanější než Japonsko, a přitom uprchlíků a žadatelů o azyl hostí přibližně 57 000.

Co se týče sociálního systému v Japonsku, ten je podle údajů OECD podobně rozsáhlý jako v západní Evropě (23,1 % HDP v Japonsku oproti například 25,5 % v Německu či 27,2 % ve Švédsku), z rozhodnutí nejvyššího soudu se však sociální výhody nevztahují na nerezidenty.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože z informací výše vyplývá, že japonská antiimigrační politika a přísný sociální systém jsou významnými příčinami malého počtu uprchlíků v Japonsku.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože systém registračních pokladen je starý koncept, který byl nahrazen systémem elektronické evidence tržeb.

V roce 2005 nabyl účinnosti Zákon o registračních pokladnách, který však byl zrušen. Ten předpokládal využití autorizovaných přístrojů (registračních pokladen).

V současnosti byl předložen návrh Zákona o evidenci tržeb (.doc), který by měl nabýt účinnosti od 1. ledna 2016. (Dodejme pouze, že ministr financí připustil, že zavedení se může odsunout až na duben).

Zavádění bude postupné, pro drobné živnostníky by měla povinnost elektronické evidence platit od 1. ledna 2017.

Předmětem evidence tržeb jsou evidované tržby poplatníka daně, daně z příjmů fyzických osob a daně z příjmů právnických osob. Podle tohoto návrhu by se správci daně z příjmů měly zasílat elektronicky údaje o uskutečněných platbách.

Narozdíl od zákona z roku 2005 už není nutné uskutečňovat evidenci pomocí autorizovaného nástroje s fiskální pamětí (registrační poklady), ale stačí libovolný přístroj (.zip, Důvodová zpráva, s. 16) se stálým internetovým připojením a doprovodnými funkcemi.

Jedná se tedy o dva rozdílné systémy − registrační poklady a elektronickou evidenci tržeb.

Pokud jde o Českou republiku, data jsou následující:

• K 31.12.2013 je v ČR 237 tisíc cizinců s trvalým pobytem a 203 tisíc cizinců s dlouhodobým pobytem, což dohromady činí 439 tisíc lidí.
• Pokud jde o zaměstnanost, tak bohužel nejsou "z důvodu integrace informačních systémů MPSV údaje za cizince evidované úřady práce od roku 2012 k dispozici." Známé je pouze číslo počtu cizinců s platným živnostenským oprávněním, které je 83 569 lidí.
• Posledními známými údaji jsou tak data z roku 2011, kdy bylo v ČR 196 tisíc cizinců s trvalým pobytem a 238 tisíc cizinců s dlouhodobým pobytem, což dohromady činilo 434 tisíc lidí. Zaměstnáno bylo 311 tisíc cizinců, což činí cca. 72 %.
• Pokud jde o zmíněné země, pak nejvíc pracujících cizinců v roce 2011 (mimo EU, kde je Slovensko jasně na prvním místě) u nás bylo (sestupně) z Ukrajiny, Vietnamu, Moldavska, Ruska, Mongolska a dalších států.

Pokud jde o srovnání se Švédskem, Francií a Německem, pak nám Eurostatnabízí k nezaměstnanosti cizinců takováto data z roku 2013 (viz tabulka níže):

• V České republice je nezaměstnáno 6,8 % ekonomicky aktivních občanů mezi 20-64 lety, přičemž u zdejších cizinců ve stejné věkové kategorii je nezaměstnaných 7,2 %
• Ve Francii je nezaměstnáno 8.9 % občanů, zatímco cizinců je nezaměstnáno 18.8 %.
• V Německu je nezaměstnáno 4.8 % občanů, zatímco cizinců je nezaměstnáno 9.9 %.
• Ve Švédsku je nezaměstnáno 6.2 % občanů, zatímco cizinců je nezaměstnáno 20.2 %.

Se všemi srovnávanými zeměmi na tom byla s mírou nezaměstnanosti cizinců opravdu nejlépe Česká republika, přičemž následovalo Lucembursko s 8 % nezaměstnanými cizinci (míra všeobecné nezaměstnanosti, je však u této země 3.3 %). Nejhůře pak dopadlo Portugalsko s 28,9% nezaměstnanými cizinci (přičemž ale všeobecná nezaměstnanost byla 16.2 %).

Zajímavé je dokonce i to, že v České republice je více nezaměstnaných cizinců z EU (8,3 %), než těch kteří přišli ze zemí mimo EU (celoevropsky nejmenší číslo 6,2 %). Naopak ve Švédsku je nezaměstnaných cizinců mimo EU největší množství (28,7 %), přičemž nezaměstnanost občanů EU je 10,6 %.

Nezaměstnanost v rámci EU-28 dle zemí, občanství a věku