Výrok je označen jako nepravdivý. Výsledky hospodaření Pražských služeb, a. s., jsou pravidelně zveřejňovány na webových stránkách společnosti v sekci Info pro akcionáře. Poslední informace o hospodaření nabízí Pololetní zpráva za rok 2014 ze 4. srpna 2014.

Od ledna 2014 nemá pražský magistrát řádně zvoleného ředitele. Tehdy ukončil úřad Martin Trnka i z důvodu nedůvěry primátora. Úřad zatím vede zástupce ředitele Radovan Košťál. O novém řediteli rozhodne až nové vedení vzešlé z komunálních voleb. Výrok je hodnocen jako pravdivý.

Podle zákona (.pdf) č.128/2000 Sb. o obcích § 101/1: rada obce se schází ke svým schůzím podle potřeby, její schůze jsou neveřejné. Rada obce může k jednotlivým bodům svého jednání přizvat dalšího člena zastupitelstva obce a jiné osoby.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, jelikož pořizování zápisu z jednání rady je bezproblémové, v případě zvukových a obrazových záznamů to ale současná právní úprava vzhledem k neveřejné povaze jednání neumožňuje.

Jak uvádí Deník veřejné správy: "Neveřejnost schůzí ovšem neznamená, že neveřejná jsou rovněž její usnesení. Tuto skutečnost potvrzuje i rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 25. srpna 2005, sp. zn. 6 As 40/2004-62, podle kterého ‚neveřejnost schůze rady obce ani právo člena zastupitelstva obce nahlížet do zápisu ze schůze rady obce (§ 101 odst. 1 a 3 zákona č. 128/2000 Sb., obecního zřízení) neomezují samy o sobě právo na informace (čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) ohledně skutečností obsažených v takovém zápisu‘".

Věc potvrzuje i dokument Ministerstva vnitra – Metodické doporučení k činnosti územních samosprávných celků (. pdf, str. 19): "Zveřejňování zápisu z jednání rady obce na internetu rozhodně neodporuje zákonu o obcích. Zveřejňování zápisu z jednání rady obce na internetu lze považovat za vstřícný krok k občanům,který jim umožní se seznámit se záležitostmi projednávanými v radě obce. Zveřejňování nebrání ani to, že schůze rady obce jsou ze zákona neveřejné". Co se ale týče pořizování zvukových záznamů, zde je situace složitější. V minulém volební období skupina poslanců předložila novelu zákona o obcích (.pdf), podle kterého by mohlo zastupitelstvo obce svým usnesením povolit pořizování obrazového a zvukového záznamu ze svého jednání. Tento návrh ovšem spadl pod stůl s ukončením volebního období.

Ve stanovisku vlády (.pdf) k tomuto návrhu je upozorňováno "zejména na to, že předložený návrh zákona opomíjí odlišný právní režim zasedání zastupitelstva a schůze rady z hlediska přístupu veřejnosti (...) Ačkoliv tedy zákon o obcích ani další dotčené právní předpisy přímo neupravují otázku pořizovánízvukových ani obrazových záznamů ze zasedání zastupitelstva, současně platí, že za stávající právní úpravy je zasedání zastupitelstva vždy veřejné. Odlišně je pak třebavnímat úpravu u schůze rady, která je, jak již bylo uvedeno výše, neveřejná a zavedení navrhované právní úpravy by si proto vyžádalo další úpravy v dotčených právních předpisech, které by musely změnit celou stávající koncepci konání schůze rady". Stanovisko také upozorňuje na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 13. března 2012, sp. zn. 8 A 316/2011. Zde soud judikoval, že je zákonné, pokud si záznam z jednání zastupitelstva pořizují osoby odlišné od členů zastupitelstva pro svoji potřebu. Zasedání rady se ovšem judikát nevěnuje.

Jak tedy vidíme, žádná platná právní úprava ani rozsudky soudů neošetřují pořizování obrazového nebo zvukového záznamu z jednání rady, tento postup by byl se vší pravděpodobností vzhledem k neveřejné povaze jednání rady – na rozdíl od pořízení prostého zápisu – nezákonný či by minimálně vyvolal právní spory. Rozhodně ale nelze tvrdit, že v tomto "není žádný problém".

Výrok je označen jako nepravdivý, protože Ministerstvo vnitra na svých webových stránkách průběžně zveřejňuje uzavřené smlouvy. Nejstarší smlouvu lze nalézt z roku 2011 a nejnovější pak z roku 2014.

Na stránce Ministerstva vnitra je možno nalézt např. uzavřené smlouvy, k nalezení jsou po vyžádaní také informace o platech, odměnách a výsluhách. Z roku 2011 je dostupný dokumentMzdy policistů a hasičů (.pdf), z roku 2012 zase Vývoj platů příslušníků bezpečnostních sborů (. pdf).

Výrok hodnotíme jako pravdivý, 22. srpna 2012 byl Pirátskou stranou přijat tzv. předpis o lobbingu, který v § 4 uvádí, že:

(1) Představitelé strany mají povinnost zveřejňovat na systémech strany pro širokou veřejnost informace o svých lobbistických kontaktech, nestanoví-li tento předpis jinak (§ 5).
(2) Zveřejňují se následující informace o kontaktech:a) okamžik, původce, způsob a průběh kontaktu,
b) jména zúčastněných osob, zejména lobbistů a jejich klientů,
c) uvedení záležitosti, které se kontakt týkal,
d) popis zvláštního zájmu,
e) všechny poskytnuté nebo slíbené výhody a plnění.

Odkaz na evidenci lobbistických kontaktů Pirátské strany naleznete zde.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože místopředsedkyně Sněmovny Jaroslava Jermanová sice řekla, že kontakty s lobbisty hnutí ANO zveřejňovat bude, zároveň však odkazovala na to, že je nejprve nutno přijmout definici termínu “lobbista”.

Jakub Michálek a Jaroslava Jermanová byli skutečně společně hosty pořadu Politické spektrum. Jakub Michálek vyjmenoval (0:34 a dále) mezi prioritami České pirátské strany také zveřejňování kontaktů s lobbisty na internetu. Jaroslava Jermanová na to posléze reaguje slovy, že postrádá definici slova lobbista, tudíž nedokáže říct, kdo to je (čas 3:35). Toto zopakovala i později (5:47), kdy řekla, že neexistuje oficiální definice lobbisty a je potřeba ji nejprve přesně stanovit, ale ANO je na to připravené a určitě bude kontakty zveřejňovat.

Z tohoto vyjádření vyvozujeme, že Jaroslava Jermanová tento svůj závazek podmiňovala právě přijetím definice lobbista. Tak to pochopila také Česká televize, která tuto interpretaci výroku uvedla ve shrnujícím článku.

Hnutí ANO nyní své kontakty s lobbisty nezveřejňuje.

Následující tabulka představuje vývoj dotací Dopravního podniku hl. m. Prahy:

201011,43 mld.201111,13 mld.201210,63 mld.201310,83 mld.201411,63 mld.

Zdroje dat: výroční zpráva 2013 (pdf., str. 41), výroční zpráva 2012 (.pdf, str. 84), výroční zpráva 2010 (.pdf, str. 52), komentář k běžným výdajům rozpočtu 2014 (str. 24).

Jak tedy vidíme, dotace Dopravnímu podniku za doby primátorského působení Bohuslava Svobody poklesly.

Jak se píše ve výroční zprávě za rok 2013, původní plánovaná kompenzace byla ve výši 10,6 mld. korun. Tato kompenzace byla naplánována za doby, kdy byl ještě v čele magistrátu primátor Svoboda. V červnu (tedy měsíc nástupu primátora Hudečka) byla tato kompenzace navýšena na 10,69 mld. korun “ v souvislosti s vícenáklady na náhradní provoz v období povodně v červnu 2013 a vyšší kompenzace za provoz linky 128 pro kalendář­ní rok 2013 ”.

K dalšímu navýšení na 10,77 mld. korun došlo “ dodatkem č. 8 Smlouvy, jehož předmětem je vyhodnocení výkonů a kompenzace za 3. čtvrtletí roku 2013 ”. Závěrečná suma pak vznikla ještě odsouhlasením pohledávky. Dodejme ale, že k takovýmto navyšováním v průběhu roku docházelo i za primátora Svobody.

12. června 2012 koalice ODS–TOP 09 schválila usnesení (.pdf) o záměru odkoupit menšinový podíl v Pražských službách od společnosti Soranus limited.

Česká pozice informovala o tom, že zhruba o půl roku dříve vznikl samotný záměr města odkoupit daný menšinový podíl, což je také zhruba období, kdy se na pražské radnici střídaly koalice ODS–ČSSD a ODS–TOP 09. Zmíněná společnost Soranus limited ovšem fungovala jako tzv. "kastlíková firma" a její ovládnutí před valnou hromadou v roce 2012 oznámila společnost Natland.

Dále v prosinci 2012 došlo k prodeji tohoto podílu Pražských služeb společnosti Northward Holding Limited (dále NHL). Město Praha usilovalo o zisk podílu a tedy o ovládnutí Pražských služeb i nadále. Žaloby dalších drobných akcionářů ale neumožnily společnosti NHL odkup akcií těchto akcionářů.

Z tohoto důvodu padla možnost zapůjčení akcií NHL městu Praha, což by otevřelo magistrátu cestu k ovládnutí Pražských služeb.