Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože systém registračních pokladen je starý koncept, který byl nahrazen systémem elektronické evidence tržeb.

V roce 2005 nabyl účinnosti Zákon o registračních pokladnách, který však byl zrušen. Ten předpokládal využití autorizovaných přístrojů (registračních pokladen).

V současnosti byl předložen návrh Zákona o evidenci tržeb (.doc), který by měl nabýt účinnosti od 1. ledna 2016. (Dodejme pouze, že ministr financí připustil, že zavedení se může odsunout až na duben).

Zavádění bude postupné, pro drobné živnostníky by měla povinnost elektronické evidence platit od 1. ledna 2017.

Předmětem evidence tržeb jsou evidované tržby poplatníka daně, daně z příjmů fyzických osob a daně z příjmů právnických osob. Podle tohoto návrhu by se správci daně z příjmů měly zasílat elektronicky údaje o uskutečněných platbách.

Narozdíl od zákona z roku 2005 už není nutné uskutečňovat evidenci pomocí autorizovaného nástroje s fiskální pamětí (registrační poklady), ale stačí libovolný přístroj (.zip, Důvodová zpráva, s. 16) se stálým internetovým připojením a doprovodnými funkcemi.

Jedná se tedy o dva rozdílné systémy − registrační poklady a elektronickou evidenci tržeb.

Jak lze na webu Ministerstva zemědělství dohledat, otázka biopaliv tedy skutečně spadá pod gesci ministra Mariána Jurečky za KDU-ČSL.

Ministerstvo pod jeho vedením pro vládu připravilo v roce 2014 " Víceletý program podpory dalšího uplatnění udržitelných biopaliv v dopravě na rok 2015-2020 ", což dokládá věcnou zodpovědnost Mariána Jurečky za problematiku biopaliv. o které hovořil Pavel Bělobrádek.

Je třeba poznamenat, že zákon (na což upozornili členové Demagog.CZ již dříve), který určuje parametry daňového zvýhodnění vypracovalo ministerstvo financí pod vedením Andreje Babiše.

Lze ovšem konstatovat, že obecně spadá problematika biopaliv pod ministerstvo zemědělství, ministerstvo financí řeší pak konkrétní daňové dopady.

Návrh zákona o elektronické evidenci tržeb (str. 29) počítá se zvýšením inkasa daní v souvislosti se zavedením systému o 12,5 miliardy. Konkrétně pracuje s 5,5 mld z DPH, 2 mld od právnických osob a 5 miliardami z daně z příjmu fyzických osob.

Problém, na který Fiala poukazuje, spočívá v tom, že ne na všechny subjekty se bude tento návrh vztahovat ihned po jeho přijetí (resp. při vstoupení v účinnost). Podle § 37 se první tři měsíce bude vztahovat na ubytovací a stravovací služby, v dalším čtvrtletí se pak přidá velkoobchod a maloobchod (jednotlivé klasifikace zákon konkrétně uvádí).

Důvodová zpráva k § 37 na straně 66 pak uvádí, že zákon počítá s možností, kdy vláda svým nařízením dočasně určí konkrétní tržby, které budou z evidence vyjmuty. Není tak zcela zřejmé, na jaký konkrétní počet subjektů se bude EET vztahovat. V této souvislosti připomínáme, že se během přípravy návrhu měnila také některá vyjádření ze strany koalice.

Obecně lze předpokládat, že zákon pracuje s číslem 12,5 miliardy v situaci, kdy budou pod EET spadat všechny subjekty, což by se mělo stát po půl roce od doby, kdy zákon vstoupí v účinnost. Ovšem zákon neuvádí zvýšení výběru u 1. roku po přijetí, kdy bude fungovat jen částečně a je třeba také dodat, že vláda bude mít možnost rozhodnout o vyjmutí některých segmentů z evidence.

Proces zadávání veřejných zakázek ministr Stropnický značně zjednodušil. Nicméně budeme vycházet z jeho příkladu a za pomoci příručky (.pdf) k zadávání veřejných zakázek z pera MPSV jej rozebereme. Ve všech následujícíh případech, pokud není řečeno jinak, jde o ustanovení zákona č. 137/2006 Sb., zákona o veřejných zakázkách.

Zakázka Ministerstva obrany je hodnocena jako nadlimitní veřejná zakázka na dodávku v oblasti obrany nebo bezpečnosti. V oblasti obrany a bezpečnosti se pohybujeme, neboť vojenské kamiony spadají pod vojenský materiál ve smyslu vyhlášky č. 210/2012 Sb., respektive její přílohy. V tom případě se dle § 10a řídí zvláštními ustanovení o takových zakázkách. Nadlimitní je, neboť nákup 50 kamionů Tatra patrně přesahuje částku 5.244.000 Kč stanovenou nařízením vlády o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách jako limit nadlimitních zakázek, kam spadá pod § 2 odst. 1 písm. b, neboť by šlo o vojenská vozidla, tedy položku 8702 z kapitoly 87 přílohy k tomuto nařízení. Veřejnou je v souladu s § 2 odst. 2 písm a, neboť jejím zadavatelem je Česká Republika. O veřejnou zakázku na dodávky jde dle § 8.

Pro takovéto zakázky velkého rozsahu a významu jsou pochopitelně nároky na výběrové řízení poměrně přísné. Přesto existuje několik východisek, jak navázat na dobrou zkušenost s osvědčenou firmou a vypsat tzv. jednací řízení bez uveřejnění, tedy rovnou zahájit jednání o obchodu s jediným dodavatelem.

Zákon počítá se situacemi jako krajně naléhavé případy, unikátní charakter dodávky (resp. jejího dodavatele), výzkumné účely či mimořádně výhodná nabídka od dodavatele v insolvenci. Výjimka, která by pak mohla dopadat na zmíněný případ, je rozšíření dosavadní dodávky z některých praktických důvodů dle § 23 odst. 5 písm. b. Jednat přímo s Tatrou by ministerstvo mohlo, pokud by změna dodavatele nutila zadavatele pořizovat zboží odlišných technických parametrů, které by měly za následek neslučitelnost nebo by znamenaly nepřiměřené technické obtíže při provozu a údržbě.

Pokud by tedy Tatra nedala nejlepší nabídku, dalo by se ji upřednostnit pod záštitou technického pohodlí či funkčnosti. Nelze tak ovšem činit na základě estetických preferencí. Další variantou by samozřejmě bylo uzavření rámcové smlouvy.

Poslední možnou variantou, kterou bychom chtěli zmínit, je skutečnost, že některé vozy mohou spadat pod vojenský materiál ve smyslu vyhlášky č. 210/2012 Sb., respektive její přílohy. V tom případě by dle § 10a

V zásadě však má ministr Stropnický pravdu. Zákon do určité míry svazuje veřejné zadavatele požadavky na transparentnost, rovné zacházení a základní kritérium pro nabídky - ekonomickou výhodností.

Během představování priorit Republikánské strany pro volby v listopadu 2014 řekl Předseda Sněmovny reprezentantů John Boehner (zvolený za republikány), že: " Sankce Ukrajině nepřinesou svobodu a bezpečnost. To co potřebují, jsou zbraně a poradci. " Jeden z vedoucích představitelů republikánů senátor McCain pak před volbami zdůrazňoval, jak Obama svým chováním umožňuje ruskému prezidentu Putinovi zasahovat na východní Ukrajině tím, že jí neposkytuje potřebnou vojenskou podporu k možné obraně. Po volbách svou tezi dále potvrdil, když prohlásil, že " vyzbrojování Ukrajiny " je jedna z důležitých otázek nového období. Na druhou stranu však zahraničně-politické otázky nebyly tím nejdůležitějším, s čím republikáni do voleb šli, a Ukrajina mnohdy ani není zmiňována.

Naopak administrativa prezidenta Obamy odmítá (Forbes, The Hill, The WSJ), aby byla Ukrajina USA vyzbrojována, neboť by to mohlo potencionálně zintenzivnit probíhající konflikt mezi Kyjevem a proruskými separatisty či dokonce vyprovokovat Moskvu k vyhrocenějším akcím. Obama dal opakovaně najevo, že se pomoc USA "omezí jen na takzvanou neletální pomoc, jako jsou třeba brýle pro noční vidění, deky či vybavení první pomoci".

Evropský postoj ke konfliktu na Ukrajině je pak reprezentován sankcemi uvalenými na představitele Ruska a východo-ukrajinských separatistických regionů (BBC, The NYT). Vojenská pomoc Ukrajině je reprezentována jen jednotlivými státy, kde příkladem je (den po výroku L. Zaorálka) uzavřená dohoda o litevské vojenské pomoci či připravované dodávky zbraní Polskem. Naopak vojenskou pomoc Ukrajině odmítá posílat i Česko nebo Německo. Premiér Sobotka k tomu přímo dodal, že: " Já bych dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu, který by mohl být použit pro eventuální bojové akce, v této fázi považoval za prvek eskalace," což jsou názory srovnatelné právě se současnou americkou prezidentskou administrativou.

Je pravdou, že kampaň KDU-ČSL (její senátní část) je financována přes stranický transparentní účet. Je také pravdou, že na tomto účtu lze vidět některé finance spojené přímo s kampaněmi senátních kandidátů (Botek mezi nimi není – pozn. Demagog.cz).

Nicméně není možné u jednotlivých částek přesně dohledat, kolik strana vydala na kampaň každého kandidáta, jaké výdaje konkrétně byly vydány v daném obvodě. Účet sice obsahuje detailní výdajové položky, absentuje u nich ale jméno kandidáta, pro nějž je služba nakupována.

Zda je poměr mezi centrálními výdaji a ostatními výdaji 90/10 %, není možné ověřit z výše popsaného důvodu a také kvůli tomu, že Botek svůj osobní transparentní účet na kampaň nevede.

Vzhledem k dostupným informacím hodnotíme výrok Jana Veleby jako zavádějící. Zpráva o návratu prezidenta Miloše Zemana z Číny zpět do České republiky soukromým letadlem vyvolala velký mediální zájem, média však informovala i o jiných skutečnostech.

Do středu pozornosti se dostala Zemanova debata s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem o uznání celistvosti Číny včetně území Tibetu a Tchaj-wanu. Česko-čínské vztahy Miloš Zeman přirovnal k restartu počítače: "Měl bych říct, že teď máme nový, daleko lepší počítač. Nevyučujeme tržní ekonomiku ani lidská práva nebo něco takového, a naopak se snažíme učit se. Já jsem v Číně ve snaze učit se, jak zvýšit ekonomický růst a stabilizovat společnost, " řekl pro čínskou CCTV (ang.).

Český prezident v Číně domlouval česko-čínské letecké spojenectví mezi Prahou a Šanghají, jež označil za novou hedvábnou stezku. Uvedl, že by přímá linka mohla mít mezipřistání v Moskvě. "Někde se mezipřistávat musí a tím by to vytížení mohlo být podstatně, podstatně vyšší, " dodal pro ČTK. Prezident dále jednal o otevření pobočky Bank of China, jedné z největších bank na světě, v České republice. Hovořil také o spojení české animované postavičky Krtečka s čínským národním symbolem pandou v jednom seriálu.

Souhrn ohlášených projektů, které se v Číně během návštěvy prezidenta podařilo dojednat, popsala již v průběhu návštěvy také Česká televize.

Příslušný návrh vláda projednávala na svém jednání 9. dubna 2014. Šlo o součást návrhu zákona o důchodovém pojištění. Kromě změny pravidel valorizací řešil také zmíněný bod:

" o zvýšení důchodů bude rozhodovat vláda s tím, že vláda může rozhodnout i o vyšším zvýšení, než jaké plyne z pravidel pro zvýšení důchodů. Vzhledem k návaznosti zvýšení příplatků k důchodu na zvýšení důchodů se stanoví, že i zvýšení příplatků k důchodu bude stanoveno formou nařízení vlády."

Z vlády ovšem vyšel dokument (.pdf) bez této změny, řeší pouze zmíněnou úpravu valorizace.

Podle záznamu z jednání vlády (.doc) 9. dubna 2014 měl požadavky na úpravu předlohy ministr financí Babiš, lze tedy s pravděpodobností hraničící s jistotou říci, že právě na jeho popud byla možnost dát vládě nástroj ke zvyšování penzí mimo zákon vypuštěna.

Záznam uvádí:

"Vláda projednala materiál předložený ministryní práce a sociálních věcí a přijala

usnesení č. 220

s tím, že bude návrh zákona upraven podle připomínek předsedy vlády a 1. místopředsedy vlády pro ekonomiku a ministra financí." Je také pravdou, že tento instrument nebyl využíván příliš často, podařilo se nám dohledat nařízení vlády zvyšující důchody od odcházející vlády Jiřího Paroubka (.doc) 2006 v průměru o 500 Kč či navýšení od vlády Mirka Topolánka v roce 2008 o 470 Kč.

Výrok Jana Veleby je hodnocen na základě dohledané novely zákona o státním podniku jako pravdivý.

Pokud jde o transfer peněz z Lesů České republiky, popř. dalších státních podniků, skutečně byla přijata novela zákona, který toto nově umožňuje. Šlo o vládní novelu zákona o státním podniku (.pdf).

Tuto novelu schválila na svém jednání (bod 13) 15. srpna 2012 vláda Petra Nečase. Následně prošla řádně legislativním procesem, ve sbírce zákonů vyšla 24. července 2013, což je skutečně nedávno, jak senátor Veleba uvádí.

Samotná novela zákona zmíněné transfery popisuje v důvodové zprávě (.pdf - str. 4) následovně:

" Návrh novely zákona o státním podniku upravuje možnost zakladatele rozhodnout o tom, že státní podnik bude povinen vytvořit a spravovat zcela nový fond, který bude označen jako fond zakladatele. Pokud zakladatel o vytvoření tohoto fondu rozhodne, bude moci každoročně rozhodovat o tom, jaká část použitelného zisku státního podniku se do tohoto fondu v příslušném kalendářním roce přidělí. V takovém případě pak bude státní podnik povinen do fondu zakladatele převést zakladatelem určenou část nerozděleného zisku. (...) O použití finančních prostředků z fondu zakladatele však nebude moci rozhodnout sám zakladatel, ale bude moci v případě potřeby rozhodnout o jeho použití až po předchozímsouhlasu vlády."

Andrej Babiš se skutečně v některých případech sám vzdal práva zúčastnit se hlasování během jednání vlády kvůli možnému střetu zájmů. Četnost těchto zdržení mapoval server Česká justice a to v období od vzniku vlády do března 2015. Zbývající data dohledal přímo v záznamech z jednání vlády Demagog.cz.

Od prvního zasedání současné vlády 29. ledna 2014 do 7. prosince 2015, ze kterého je k dispozici poslední záznam o jednání vlády, nahlásil Babiš svůj střet zájmů sedmnáctkrátna desíti jednáních (všechny zápisy jsou ve formátu .doc):

19. února 2014 (bod 17 jednání)

1) Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 75/2007 Sb., o podmínkách poskytování plateb za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě.

2. dubna 2014(body 8 a 27 jednání)

2) Zachování vrácení spotřební daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu.

3) Schválení míry kofinancování ze státního rozpočtu pro Program rozvoje venkova na období 2014-2020 ve výši 25 %.

23. února 2015 (body 4 a 5 jednání)

4) Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony v oblasti pohonných hmot a biopaliv.

5) Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.

9. března 2015(bod 15 jednání)

6) Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití.

8. dubna 2015 (body 8, 9, 10 a 11 jednání)

7) Návrh nařízení vlády o podmínkách poskytování plateb pro oblasti s přírodními nebo jinými zvláštními omezeními.

8) Návrh nařízení vlády o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření.

9) Návrh nařízení vlády o podmínkách poskytování dotací na opatření dobré životní podmínky zvířat.

10) Návrh nařízení vlády o podmínkách provádění opatření ekologické zemědělství.

25. května 2015 (body 1, 18 a 41 jednání)

11) Návrh na jmenování předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

12) Usnesení o informacích o významných veřejných zakázkách zadávaných v roce 2015 v resortu Ministerstva zemědělství ČR.

13) Projednávání informací o veřejné zakázce Odstranění následků kalamitní situace.

8. června 2015 (bod 17 jednání)

14) Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek.

29. července 2015(bod 56 jednání)

15) Pravidla pro poskytování podpor Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem.

20. srpna 2015(bod 26 jednání)

16) Výroční zpráva o činnosti Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a.s. za rok 2014, s přehledem čerpání finančních prostředků a poskytnutých záruk k úvěrům.

2. prosince 2015 (bod 3 jednání)

17) Návrh zákona o hnojivech.

Během funkčního období současné vlády proběhlo 95 jednání vlády. Případy, kdy došlo k tomu, že se Andrej Babiš zdržel hlasování kvůli možnému střetu zájmů (tedy zmíněných 10 jednání), tak představují zhruba desetinu celkového počtu, a proto je nutno hodnotit výrok o "téměř každé vládě" jako nepravdivý.