Tento případ dokládá server Idnes.cz, který rozšiřuje zprávu ČTK. Jednalo se o cukrárnu Donat ve městě Zadar. Podnik byl zavřen na 5 dní uprostřed turistické sezónu s odkazem na přebytek v kase ve výši 7 kun.

Dodejme, že nejsme schopni posoudit, nakolik jde o ojedinělý exces (odkazovaný text popisuje 3 případy včetně zmíněné cukrárny) a nakolik o obvyklou praxi chorvatských berních úřadů.

V tomto výroku ovšem dokládáme pouze, že se stal výše uvedený případ a nikoli obecnější přístup chorvatských úřadů a výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

Muhamed Abbas, ředitel Muslimské unie v ČR, má skutečně na kontě řadu mediálních výstupů za poslední dobu. Byl hostem pořadu České televize Hyde Park 8. ledna, v Partii 18. ledna, DVTV 7. ledna, Máte slovo 20. listopadu, Týden v ringu 7. října, rozhovor s ním přinesl například server iDnes.cz.

Oproti tomu Muneeb Hassan Alrawi, předseda Ústředí muslimských obcí v ČR, zdaleka tolik výstupů nemá. Zúčastnil se spolu s Abbásem výše zmíněné Partie, pro Český rozhlas komentoval urážlivý status Tomia Okamury a pro Právo se vyjadřoval k teroristickým útokům v Paříži.

Jak navíc shrnuje Deník Referendum, obě organizace mají jen velmi málo členů, ani jeden z těchto mužů tedy nemůže být brán jako zástupce přibližně 11 tisíc muslimů v České republice.

Při hodnocení výroku vycházíme ze zpráv z médií a stenoprotokolu z jednání Poslanecké sněmovny, ty potvrzují slova ministra financí.

Babišova tvrzení o karuselových obchodech zpochybňoval přímo na této schůzi nejen Miroslav Kalousek, ale i František Laudát (TOP 09) a Zbyněk Stanjura (ODS). Konkrétně místopředseda TOP 09 Kalousek prohlásil: "Velmi bych ocenil, pane ministře, kdyby opatření zejména nebyla věčné kolovrátky o karuselových obchodech. Oceňujeme ten zápas, ale ani vy sám tomu efektu nevěříte, protože ten efekt neplánujete nejenom v roce 2015, ale neplánujete ho ani v dalším střednědobém výhledu".

Zmiňované případy jsou mediálně známé kauzy daňových úniků. Případ tzv. lihové mafie, skupiny firem okolo podnikatele Radka Březiny, byl v září vyšetřovateli uzavřen a předán k soudu. Škoda byla vyčíslena na 6,7 miliardy korun.

Případ společnosti Ecoll Invest byl zmapován v létě v pořadu Reportéři ČT, kde jako klíčovou osobu v případu uvádějí podnikatele íránského původu Shahrama Abdullaha Zadeha. Při obchodování s pohonnými hmotami měla státu vzniknout škoda více než 4 miliardy korun.

Dodejme, že ani v jedné kauze zatím nepadl pravomocný rozsudek.

Aktuální zákon č. 273/2008 Sb., o Policii ČR, vymezuje v § 8 statut krajských ředitelství následovně: "Krajské ředitelství je organizační složkou státu a účetní jednotkou, jehož příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly ministerstva."

Dřívější právní úprava, zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, která byla nahrazena aktuálním zákonem, se územním členěním nezabývala, § 3 pouze konstatoval: "Bližší úpravu organizace policie, zejména řízení útvarů a služeb policie, součinnost mezi nimi a způsob jejich hospodářského zabezpečení stanoví na návrh policejního prezidenta ministr."

Co se týká návrhu Milana Chovance na opětovné sjednocení krajských ředitelstvích z pohledu účetní jednotky a také jím zmíněného návrhu Ministerstva financí, nepodařilo se nám dohledat k dané otázce relevantní zdroje a výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. V první části věty má sice Andrej Babiš pravdu, nicméně druhou a podstatnější část jeho výroku (o vypalování arbitrážních firem) nelze potvrdit ani vyvrátit.

Radek Šnábl byl na podzim roku 2008 ústeckým krajským soudem odsouzen k dvouleté podmínce za krácení daně a pokutě 300 tisíc korun. Verdikt potvrdil v dubnu 2009 pražský vrchní soud a v srpnu 2010 pak i Nejvyšší soud. Soud jako trestný čin klasifikoval jeho podíl na obchodování s hracími automaty v roce 1999, ty pak Šnábl se svými společníky prodal do Arménie a firma, ve které byl Šnábl předsedou představenstva, pak po finančním úřadě v Děčíně žádala vrácení daně z přidané hodnoty. Úředníky v Děčíně ale zarazila vysoká částka, kterou společnost požadovala. Celou kauzou se v říjnu 2011 zabýval týdeník Euro.

Podle informací serveru iHNed.cz Šnábla na ministerstvo financí přivedl Jiří Rusnok, který vedl rezort v letech 2001 a 2002. Se Šnáblem spolupracoval později i na ministerstvu průmyslu a obchodu. Na ministerstvu financí se Šnábl opětovně objevil jako poradce Vlastimila Tlustého a od roku 2007 řídil mezinárodněprávní odbor, kde se pro stát zabýval arbitrážemi v řádech miliard korun. Jeho povýšení se kryje s usednutím Miroslava Kalouska do křesla ministra financí, který rezort řídil od ledna 2007 do do května 2009 a opětovné od července 2010 do července 2013.

Po rozsudku Nejvyššího soudu podal Radek Šnábl rezignaci, tu ale, jak uvedl pro Českou televizi mluvčí rezortu Ondřej Jakob, Miroslav Kalousek nepřijal a Šnábla popsal následovně: „Alibističtí a nestateční mopslíci, kteří to dělali před Šnáblem, sice asi neměli žádný problém s trestním právem, ale prohrávali zbytečně jednu arbitráž za druhou. Já jsem v podobě ředitele Šnábla měl dobrmana.“ (zdroj: CT24.cz)

Šnábl na ministerstvu skončil v srpnu 2013, kdy dostal výpověď od Kalouskova nástupce Jana Fischera. Celý spor měl dohru u soudu, který dal Šnáblovi za pravdu, že jeho výpověd byla neoprávněná.

Ukrajinský parlament se skládá ze 450 členů, kteří jsou voleni smíšeným volebním systémem – 225 členů poměrným systémem s uzavírací klauzulí 5 % a 225 členů většinově systémem relativní většiny.

Pravý sektor získal v ukrajinských parlamentních volbách jedno křeslo. To získal Dmytro Jaroš, jenž kandidoval v Dněpropetrovské oblasti v jednomandátovém obvodu jako nezávislý. Další politickou stranou, která se dostala do ukrajinského parlamentu a která bývá označována jako krajně pravicová, je strana Svoboda, jež ískala 6 mandátů.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý ze dvou důvodů. Jednak je výsledek krajně pravicových stran a jejich síla v ukrajinském parlamentu takřka zanedbatelný. Dále je z politologického hlediska sporné označení Pravého sektoru jako strany podporující „fašismus“ jako takový. Ideologie Pravého sektoru není fašismus, nýbrž ukrajinský radikální nacionalismus.

Andrej Babiš také v jiném místě svého projevu zdůrazňuje: "Mimochodem my jsme– poprvé Česká republika v historii něco Bruselu navrhla. Vy jste se vozili vlakem s Cameronem a kopali do Evropské unie".

Není ale pravda, že by se jednalo o první podobnou iniciativu českého ministra v EU, například již v roce 2010 byl tehdejší ministr Janota ve skupině ministrů, kteří navrhovali zohlednit dopad nákladů penzijních reforem na veřejné rozpočty. Tato iniciativa v čele s českým a polským ministrem však nebyla úspěšná.

Ministr Babiš vyjednává v Evropské unii o uvolnění pravidel pro takzvanou přenesenou daňovou povinnost (reverse charge). Ta může být velkou pomocí při boji s úniky DPH, protože vratku DPH si nárokuje až poslední subjekt v řetězci.

V současné době EU ve Směrnici 2006/112/ES, o společném systému daně z přidané hodnoty, vyjmenovává taxativně ve článku 199 druhy zboží a služeb, na něž se tento režim DPH může vztahovat. Andrej Babiš usiluje o přenesení této kompetence na národní úroveň.

Ministr Dienstbier poznamenal ve svém komentáři z 5. června 2014 pro Deník Referendum že, " sám si přitom myslím, že právnické osoby by sponzorování stran měly mít zakázáno. Strany musejí být závislé na voličích, ne na komerčních sponzorech ".

Dienstbier rovněž potvrdil své výhrady ohledně darů pro politické strany od právnických osob v rozhovoru pro ČT24 z 20. října 2015.

Ve stejném duchu se vyjádřil i v pořadu ČT24 Události, komentáře z 31. srpna 2015. " Například rada vlády pro koordinaci boje proti korupci doporučovala naopak snížení (darů - pozn. Demagog.cz), a dokonce v případě právnických osob na nulu."

Poslední data ČSSZ ke stavu důchodového účtu jsou k 30. červnu 2015 (.pdf) a k tomuto datu byl důchodový účet v deficitu 12,8 mld. Kč.

Historický vývoj v oblasti důchodového pojištění můžeme vidět ve statistice ČSSZ (.pdf).

Výrok předsedy vlády hodnotíme jako pravdivý s ohledem na spor v koalici. Sobotka mluví o tom, že chce, aby všechna doporučení GRECO byla zakotvena v daném zákoně, to je v tuto chvíli neověřitelné. Nicméně je pravdou, že i přes závazek z koaliční má hnutí ANO Andreje Babiše rezistentní postoj v otázce limitu pro kampaň.

V koaliční smlouvě je uveden závazek o limitech na výdaje u volebních kampaní a sponzoringu. Ve zprávě GRECO tato doporučení uvedena nejsou. Hnutí ANO podle vyjádření předsedy Andreje Babiše, pro iDNES.cz z 26. března 2015, nevidí žádný důvod pro zavedení limitů a soustředí se spíše na kontrolu financování v průběhu volebních kampaní.

Doporučení GRECO k zákonu o financování politických stran jsou uvedena v (pdf) Hodnotící zprávě České republiky "Transparentnost financování politických stran". Konkrétně jsou uvedeny na straně 22 a 23 příslušného dokumentu. Mezi doporučeními GRECO nejsou obsaženy limity pro politické strany a hnutí na výdaje u volebních kampaní. Rovněž zde není doporučení na zavedení limitů na sponzoring.

V (pdf) koaliční smlouvě v části 9.7. Rekonstrukce státu a opatření proti korupci je na straně 25 skutečně uvedený závazek na limity na výdaje na volební kampaně a limity na sponzoring.

" Zpřísníme systém financování politických stran zavedením výdajového limitu pro volební kampaně
a uzákoněním limitu pro dary od fyzických a právnických osob. Strany musejí být závislé na voličích,
ne na komerčních sponzorech. Veškeré příjmy a výdaje volebních kampaní musí jít přes transparentní
účty. "

KDU-ČSL nemá problém se zavedením limitů jak konstatuje zpráva z 31. ledna 2015 pro rozhlas.cz.

" Lidovci se zastropování darů politickým stranám nebrání. Není ale podle nich jisté, jestli to pomůže. Místopředseda Jan Bartošek si myslí, že by bylo účinnější třeba číslování billboardů pro volební kampaně. "

Problém se zavedením limitů má koaliční partner ANO. Jeho předseda Andrej Babiš nevidí žádný důvod pro zavedení těchto limitů jak uvedl v rozhovoru pro iDNES.cz.

" Dovedete si představit, že by bylo nějaké omezení pro sponzorské dary stranám, ať už od fyzických osob, nebo od firem?
Proč by mělo být omezení? V Evropě nikde není omezení. Jde o to, kdo to bude kontrolovat. My nechceme, aby to kontroloval NKÚ, protože je předseda z ČSSD (exposlanec Miloslav Kala - pozn. redakce). Měly by to kontrolovat nějaké občanské iniciativy a hlavně by to mohly kontrolovat kdykoliv v průběhu kampaně. O tom bude debata."