Všechny priority hnutí jsou vyjmenovány na olomouckém webu strany, potvrzují tak Sýkorův výrok.

Co se týká samotného zadlužení města, podle výroční zprávy města (.pdf – str. 18) za rok 2013 dosáhla celková zadluženost Olomouce výše necelých 2 miliard korun. Z aktuálních materiálů (.xls, Zadluženost) pak vyplývá, že v roce 2014 se počítá s výší cca 2 a čtvrt miliardy.

Sýkora tedy uvádí výši zadlužení korektně a jeho výrok je pravdivý.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se nám nepodařilo nalézt aktuální soupis prováděných kontrol ani to, zda do nich spadá rekonstrukce olomouckého Dolního náměstí. Je však jisté, že kvůli tzv. korekcím projekty v ROP Střední Morava (kam spadá i Olomouc) přicházejí o desítky milionů korun ročně.

Podle magazínu (.pdf, str. 7–8) ROP Střední Morava může nedodržení podmínek při realizaci projektu "být důvodem k uložení finanční opravy. Výsledkem je krácení přidělené dotace, nebo odvod /penále. Pokud je porušení předpisů či podmínek ROP zjištěno před proplacením žádosti o platbu, je v kompetenci odboru kontroly a plateb vyčíslit finanční korekci dotacea krátit způsobilé výdaje o procenta stanovená v dokumentu s názvem Instrukce pro finanční opravy. K tomuto typu korekcí ve většině případů dochází porušením zákona o veřejných zakázkách, zjištěním víceprací apod."

V rámci kontrol provedených v roce 2012 řídící orgán zkontroloval 221 žádostí a krátil celkové způsobilé výdaje ve výši 51 milionů korun. Dalších 43 milionů korun bylo vymáháno jako neoprávněně proplacené zpětně (zde se však již nejedná o tzv. korekce).

Systém kontrol je podrobněji popsán také v dokumentu (.pdf) provádění finančních oprav v rámci ROP Střední Morava a také v prezentaci (.pptx) věnující se tomuto tématu.

Podle zákona o loteriích všechny obce získávají část z 30 % odvodu dle § 41i odst. 3 zákona a dále pak jako druhou složku 80 % z odvodu dle § 41b odst. 1 zákona, kde se však výnos rozděluje pouze mezi obce, které na svém území povolují provozování výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení. V zákoně není nikde uvedeno, že by tyto prostředky byly účelově vázány na určitou rozpočtovou položku obce.

Dále pak podle § 4 předpisu č. 300/2011 Sb. (jenž upravuje zákon o loteriích) putuje část výtěžku z loterií a dalších her "ve výši nejméně 20 % z rozdílu, o který příjem provozovatele (...) převyšuje výhry vyplacené sázejícím, správní poplatky, místní poplatky a náklady státního dozoru" na zdravotní, sportovní, ekologické, kulturní či jinak veřejně prospěšné akce. V tomto případě se ale nejedná o příjem obce.

Informační portál města Olomouc v souvislosti s touto problematikou uveřejnil v červnu tohoto roku následující: " Peníze jako výtěžek z hazardu rozděluje město Olomouc letos už potřetí. Od roku 2012 mu to umožňuje novela zákona o loteriích a hazardu(...) Přestože nám to legislativa výlučně neukládá, a finance bychom mohli použít i na jiné účely, rozhodli jsme se všechny peníze z loterií rozdělit do kultury, sportu a dalších oblastí, kterými jsou cestovní ruch nebo životní prostředí,“ zdůraznil náměstek primátora Jan Holpuch".

Rozklikávací rozpočet (viz. daňové příjmy – poplatky) města Olomouc uvádí pro letošní rok výtěžek z hazardu celkem 108,2 milionu korun. V předchozích 2 letech pak šlo o 84 a cca 79 milionů. Řádově tedy při zákazu hazardu půjde o výpadek okolo 100 milionů ročně.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Kromě Grassovy strany ProOlomouc prosazují participativní rozpočet už pouze Občané pro Olomouc.

Je pravdou, že tzv. participativní rozpočtování mají i Občané pro Olomouc jako další kandidující subjekt.

Participativní rozpočet skutečně funguje na principu, že o některých složkách obecních rozpočtů rozhodují sami občané. Pilotní projekty participativního rozpočtování fungují například na Praze 7 nebo ve slovenském Ružomberku či Bratislavě.

Tzv. metod participativního plánování existuje celá řada. Jedná se například o veřejné projednávání, dny otevřených dveří, plánování tvorby veřejných prostranství, tvorba vize komunity, kulaté stoly, expertní panely a mnoho dalších.

Ve svém programu má pak sdružení ProOlomouc uvedeno: "Začneme s participativním rozpočtem – o užití části peněz z městského rozpočtu budou rozhodovat přímo občané. Občané budou moci přímo ovlivňovat také podobu města – prostřednictvím participativního plánování".

Investigativní prohlídkou náhonu Mlýnského potoka podél ulice Domovina jsme zjistili, že v této části skutečně chybí břehy pro vystupování vodáků. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

první úsek náhonu

druhý úsek náhonu

třetí úsek náhonu

čtvrtý a závěrečný úsek náhonu

Z důvodové zprávy (.doc) ke Smlouvě o převodu akcií Aquaparku Olomouc, a. s., která vznikla na zasedání zastupitelstva města dne 16. 6. 2014, vyplývá, že k 16. 6. bylo statutární město Olomouc většinovým akcionářem s podílem odpovídajícím 85 procentům. Druhým akcionářem byla společnost TECPROM, a. s., jejíž podíl činil 15 procent. V důvodové zprávě je zároveň přiložena tabulka popisující dosavadní růst podílu statutárního města Olomouc i plán na zvyšování do budoucna. Uzavření smlouvy o dalším převodu akcií od společnosti TECPROM, a. s., bylo plánováno na říjen 2014, vzhledem ke komunálním volbám však zastupitelstvo připustilo nedodržení tohoto termínu.

Dominika Kovaříková má však pravdu, když tvrdí, že město je akcionářem aquaparku a zároveň ve společnosti dále zvyšuje svůj podíl.

Vzhledem k tomu, že program TOP 09 do voleb 2010 ve městě Olomouc není dohledatelný (pro ilustraci web TOP 09 ve městě a jeho zachycení minulého programu), je výrok hodnocen jako neověřitelný.

V roce 2005 podala občanská iniciativa Naše Olomouc stížnost Krajskému úřadu Olomouckého kraje, která se vztahovala k financování aquaparku z prostředků města.

V roce 2006 případ prošetřovala protikorupční policie na žádost člena sdružení Naše Olomouc.

Prvotní vklad města Olomouc byl 90 milionů. Dalších 189 milionů zaplatí na akciích. Protože návštěvnost aquaparku není tak vysoká, jak se předpokládalo v původním plánu, celý projekt se prodražuje. Město muselo navýšit kapitál a v roce 2011 si vzalo půjčku. Provoz areálu je zatím stále prodělečný.

Zápis (.pdf, str. 43) ze zasedání zastupitelstva 21. 6. 2005 uvádí, že Kovaříková na jednání " připustila, že v Olomouci není dostatek ploch ke koupání, ale zapochybovala o vhodnosti řešení tohoto problému výstavbou aquaparku. Konstatovala, že 500 mil. Kč není zanedbatelná částka, za kterou se dá pořídit mnoho potřebnějších věcí, než je aquapark, který bude mít rozlohu současného krytého bazénu a bude stát někde u dálnice."

Dále má Demagog.CZ k dispozici stížnost (.doc), kterou Kovaříková 4. 7. 2005 zaslala Krajskému úřadu Olomouckého kraje. Ta upozorňuje na opakovaná porušení jednacího řádu zastupitelstva při projednávání bodu financování výstavby aquaparku. Stížnost kritizuje jednání části zastupitelů, jelikož projednávání mělo být v rozporu s " jednacím řádem ZMO a v rozporu se zákonem o obcích, neboť hlasování předcházela zmanipulovaná diskuse. Náprava spočívá v opětovném projednání tohoto bodu, a to postupem v souladu s jednacím řádem ZMO."

Krajský úřad pak shledal nedodržení pravidel daných jednacím řádem obce, nikoliv však porušení zákona o obcích.

Co se týče schůzky s Martinem Novotným, Kovaříková v konverzaci s Demagog.CZ uvádí, že " ze schůzky nebyl proveden zápis, zúčastnila jsem se jí já a má kolegyně z místní pobočky Hnutí DUHA Olomouc (kde jsem v té době pracovala) Jiřina Popelková." Tato část tedy zůstává neověřitelný. Celkově ale výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož Kovaříková skutečně proti financování auqaparku z veřejných rozpočtů prokazatelně od roku 2005 vystupuje.

Hodnocení jsme změnili z původního "neověřitelné" na základě informací poskytnutých Dominikou Kovaříkovou.