Výrok Dominiky Kovaříkové hodnotíme jako pravdivý, neboť dostavba tramvajové trati je skutečně rozjednána, avšak v cestě jí stojí zmiňované komplikace.

Nehodnotíme, zda je třeba projekty dokončit, či nikoliv, avšak stavba tramvajové trati na sídliště Nové sady je skutečně rozjednaná. Tehdejší primátor Martin Novotný v listopadu 2013 pro iDnes řekl: „My jsme se rozhodli, že této budoucí reprezentaci města předáme kompletní projektovou dokumentaci a všechna potřebná povolení. Já bych považoval za optimální, aby ta druhá etapa byla dostavěna v horizontu příštích tří let“.

O sedm měsíců později však portál Olomoucká drbna upozornil na to, že kvůli nevyřešenému financování projektu a nevykoupeným pozemkům stavba dříve než v roce 2018 nezačne. Mezitím však novopečený poslanec Novotný z primátorského křesla odstoupil.

Druhou etapou tramvajové trati se na svém zasedání zabývalo zastupitelstvo města. V materiálu (.doc) z tohoto zasedání stojí, že vykoupení pozemků je podmínkou pro zahájení stavebního řízení a vydání stavebního povolení. Majitele jednoho z rodinných domů se podle této zprávy nepodařilo přesvědčit k "prodeji, výměně či jinému způsobu majetkoprávního vypořádání". Z toho plyne, že s vlastníkem nemovitosti není uzavřena žádná smlouva.

Další pozemky na plánované trati jsou původním církevním majetkem a nelze je tedy dle zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými organizacemi, do 5. prosince 2014 převést. Pokud nebudou tyto pozemky ve vlastnictví města, nelze vydat stavební povolení.

Podle zprávy je potřeba získat také pozemky firem Billa a Gemo. Na závěr autoři zprávy konstatují: "Z výše uvedeného vyplývá, že zahájení realizace II. či současně i III. etapy TT nelze předpokládat dříve než v roce 2018".

Na základě životopisu zveřejněného Martinem Majorem na webu statutárního města Olomouc hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Martin Major dokončil studium práv na Univerzitě Palackého v roce 2004. Členem zastupitelstva statutárního města Olomouc se však stal již v roce 2002 a členem zastupitelstva Olomouckého kraje v roce 2004. Není tedy pravdou, že by do politiky nešel přímo ze školy. Ba co víc, městským zastupitelem se stal dva roky před koncem svého studia. Podle tohoto životopisu se advokacii věnuje od roku 2004 doposud.

Podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 2 odst. 1 písm. l) je tramvajová trať veřejně prospěšnou stavbou, neboť je to stavba pro veřejnou infrastrukturu určená k rozvoji obce. Ve výše zmíněném zákoně v § 170 odst. 1 písm. a) se uvádí, že k vyvlastnění lze přikročit v případě veřejně prospěšné stavby dopravní a technické infrastruktury. Nepovedlo se nám také najít žádnou stavbu, na jejímž vyvlastnění by se Martin Major podílel, a proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Olomouc skutečně již řadu let podrobuje své finance kontrole agentury Standard & Poor’s (podle magistrátu již od roku 1997, web S&P uvádí rok 1998). Aktuální rating je A- pro dlouhodobé závazky (třetí nejvyšší možné hodnocení, .pdf, en; znamená, že subjekt je velmi pravděpodobně schopný dostát svým závazkům, je však více ohrožen případnými nepříznivými změnami například v ekonomickém prostředí než subjekty s vyšším hodnocením AA či AAA) a A-2 pro krátkodobé závazky (druhé nejvyšší možné hodnocení; definice stejná jako výše). Toto hodnocení platí pro závazky jak v domácí, tak cizí měně. Městu byl navíc udělen pozitivní výhled do budoucna, což znamená, že hodnocení se může ještě zlepšit.

V doprovodné zprávě (.pdf, en) z května 2014, kde agentura potvrdila stávající hodnocení, pak S&P konstatuje, že ačkoliv vývoj hospodaření je poněkud horší, než se očekávalo v roce 2013, dá se stále pro roky 2014–2016 počítat se zlepšením. Zpráva hodnotí dluh i likviditu města jako přiměřené, kritizuje však například nedostatky v dlouhodobém plánování, kdy je rozpočet upravován několikrát během fiskálního roku.

I přes výše zmíněné výtky si město drží tento rating od roku 2012, kdy byl výhled zlepšen z hodnoty "stabilní" na "pozitivní". V roce 2006 bylo hodnocení pro závazky v lokální měně ještě o stupeň lepší než nyní.

Operační programy v období 2014–2020 budou jiné než v předcházejícím období, tudíž bude jiné i čerpání financí. Výrok Martina Majora hodnotíme jako pravdivý.

V programovém období 2007–2013 existovalo osm tematických operačních programů (TOP) a sedm regionálních operačních programů (ROP).

V novém programovém období 2014–2020 bude větší prostor dán integrovaným nástrojům (.pdf, s. 17), jako jsou Integrované územní investice (ITI), Integrované plány rozvoje území (IPRÚ) a Komunitně vedený místní rozvoj (CLLD). Všechny tyto nástroje jsou realizovány v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP).

ITI (.pdf, s. 124) budou uskutečňovány v metropolitních oblastech celostátního významu. Mezi ně patří i olomoucká aglomerace, vymezená třemi městy – Olomouc, Prostějov, Přerov.

Vzhledem k tomu, že se jedná o polycentrickou aglomeraci (.pdf, s. 124), nositel ITI je určen na základě dohody mezi partnery (v tomto případě jsou řídícím orgánem ITI zástupci měst Olomouc, Prostějov, Přerov).

Pokud tedy hovoříme o čerpání dotací z ITI, budou se na jejich správě podílet zmíněná tři města společně, což je novinkou oproti předchozímu programovému období. Výrok Martina Majora hodnotíme jako pravdivý.

Výše dluhu města Olomouc je v tomto roce podle materiálů města (.xls, záložka Zadluženost) 2,25 miliardy korun. Změna RUD, o níž Major mluví (mimo jiné ji zmiňuje v dalším výroku v souvislosti s kompenzacemi), platí od roku 2008 (další novela zákona, která měnila příjmy obcí, se Olomouce již téměř nedotkla). V tomto roce byla podle výroční zprávy (s. 20) města zadluženost ve výši 865 milionů.

Během tohoto období se tedy město zadlužilo o 1,385 mld. Kč.

I kdyby město přišlo o Majorem zmíněnou výši každoročně (tedy za období 7 let), šlo by o cca 1,05 miliardy Kč. Dodáme také, že Major sám (byť se odchyluje ve výši) popisuje, že vláda České republiky poskytla Olomouci (viz další výrok) částku čtvrt miliardy jako jednorázovou kompenzaci (.pdf) za dopady změny v RUD. Reálně tak podle Majorových čísel jde o ztrátu 800 milionů, což se ovšem nerovná (ani téměř) výši dluhu. Rozdíl mezi výpadkem daní z RUD a celkovým zadlužením města činí 585 milionů korun.

Odůvodnění tohoto výroku bere v potaz čísla, jež uvádí Martin Major, a porovnává je s výší zadlužení v roce, kdy byla přijata novela RUD, se současným stavem zadlužení. Současně bereme v potaz vyjádření primátora o zisku kompenzace od vlády ČR.

Výrok byl označen jako zavádějící, jelikož nelze prokázat přímou souvislost mezi danou kompenzací a tím, že vládla ODS. Navíc se jednalo o kompenzaci ve výši 250, nikoliv 200 milionů korun.

V době schválení novely rozpočtového určení daní byla u moci Topolánkova vláda a v souvislosti s touto novelou byla prostřednictvím usnesení vlády poskytnuta jednorázová kompenzace městu Olomouc ve výši 250 mil. Kč (usnesení vlády zde, .pdf). Olomouc byla v této souvislosti jediným městem v České republice, které získalo výjimečnou jednorázovou kompenzaci. Olomouc byla jako město odškodněna "vzhledem k neúměrnému dopadu opatření do jeho rozpočtu", tj. z důvodu"krytí propadu daňových příjmů vzniklých v souvislosti s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní".

Je pravdou, že letos v červenci po příchodu primátora Olomouce Martina Majora došlo k zúžení představenstva SK Sigmy Olomouc. Nepřesný je ovšem uvedený počet členů představenstva, neboť došlo ke snížení z devíti lidí na sedm. Vzhledem k tomu, že k prezentované změně došlo a liší se "pouze" čísla, hodnotíme výrok jako zavádějící.

Podle výroční zprávy (.pdf – s. 18) města za rok 2013 dosáhla zadluženost Olomouce ke konci roku 2013 výše 1,99 mld. Kč.

Celkové zadlužení se zvýšilo ve volebním období, o němž Jakubec mluví, zhruba o 660 milionů (viz tabulka níže), Jakubec jej pojmenovává tedy poměrně přesně.

Co se týká výdajů na aquapark, jde o cca 340 milionů (viz výpočty níže). Ročně město přispívalo v průměru zhruba 40 milionů na provoz a také v letech 2012–2014 odkupovalo akcie v ročním objemu průměrně 60 milionů. Lze tedy konstatovat, že Aleš Jakubec popisuje korektně jak výši zadlužení, tak i náklady na aquapark.

Koalice Olomouc 2010–2014Deficit rozpočtu v KčDeficit bez aquaparku2011 (.pdf – str. 14) 128 078 277,84 98 178 227,84 2012 (.pdf – str. 32) 210 736 941,50 94 536 941,50 2013 (.pdf – str. 32) 214 151 036,17 102 151 036,16 2014 (.xls – tab. Část A rek.) 108 959 000,00 24 659 000 Celkem661 925 255, 51 Kč319 525 205,50 Kč

Podle rozklikávacího rozpočtu (dohledatelné pod Běžné výdaje-Ostatní-Sportovní zařízení města) města Olomouc (a rozpočtu na rok 2011 – .xls, granty,příspěvky a dary) šlo na roční služebné (na aquapark) v letech 2011–2014 celkem 163,1 milionu Kč. Konkrétně šlo o 29,9 milionu v roce 2011, v roce 2012 pak 47,2 milionu a v letech 2013 a 2014 o 43 milionů.

Mimo ročních příspěvků na provoz aquaparku probíhal také odkup akcií aquaparku městem Olomouc. Dle rozklikávácích rozpočtů (dohledatelné pod jednotlivými roky – kapitálové výdaje-Nestavební investice-INV AQUAPARK, a. s.) za roky 2012–2014 šlo konkrétně o 69 milionů v letech 2012 a 2013 a 41,3 milionu v loňském roce. Celkem jde tedy o 179 milionů Kč.

Nepodařilo se nám z veřejně dostupných zdrojů dohledat smlouvy města Olomouc k aquaparku. Není tedy možné popsat, nakolik by případné odříznutí města od aquaparku bylo finančně horší než ponechání situace při současném stavu.