Je pravda, že v některých obcích byly herny zakázány (jedná se např. o Blansko, Bohumín či třiadvacet městských částí v Brně).

Ústavní soud opakovaně judikoval (dříve zde), že obce mají právo hazard regulovat dle vlastního uvážení. V nálezu Ústavního soudu Pl. 6/13 v bodu 43 soud uvádí: „Za legitimní cíl napadené úpravy nelze konečně považovat ani údajné obavy státu z hrozících arbitrážních sporů. Tvrzení, podle něhož by rušení (či změna) vydaných povolení k provozování interaktivních videoloterijních terminálů mohlo vyústit v zahájení sporů podle mezinárodních dohod o podpoře a ochraně investic, není nijak podloženo a jedná se o pouhou spekulaci. Navíc je třeba připomenout, že pokud by se mělo jednat o arbitráže zahájené podle mezinárodních smluv na ochranu investic, mohli by řízení iniciovat toliko zahraniční provozovatelé, což je však s ohledem na ustanovení § 4 odst. 4 loterijního zákona (loterie může provozovat pouze společnost se sídlem v ČR – poznámka Demagog.cz)vyloučeno“. To, že státu nehrozí arbitráže tvrdí mj. i Transparency International.

I přesto prezident Sdružení provozovatelů centrálních loterijních systémů a dalších her Petr Vrzáň tvrdil: „Je tady ústavou garantováno právo na ochranu investic, tudíž určitě vzneseme nároky za majetkové škody“. O den později, 12. dubna 2013, se k němu připojil také majitel loterijní společnosti Synot, Ivo Valenta: „My jsme měli desetileté licence a budeme usilovat o to, abychom je měli nadále, abychom se soudně těchto licencí domohli zpátky. Pokud nebude vyhnutí a ty dopady na naše společnosti by byly likvidační, tak se budeme určitě soudit v rámci České republiky, a pokud to nepomůže, pak budeme chtít zahájit soudní řízení i přes Brusel a budeme se domáhat svých práv“.

Navzdory těmto proklamacím zástupců loterijního průmyslu není evidována žádná arbitráž vedená proti České republice v důsledku regulace hazardu.

Výrok je hodnocen jako zavádějící zejména proto, že termín konání zastupitelstva byl ohlášen 10 dní předem, tedy v termínu ještě o tři dny delším, než ukládá zákon. Dále všichni kolegové (zvoleni do zastupitelstva za ČSSD) Ing. Waicové nebyli omluveni z absence na zasedání.

17. mimořádné zasedání Zastupitelstva města Teplic se konalo ve čtvrtek 28. 8. 2014 (. doc).

Na programu tohoto zasedání byl mimo jiné také návrh Obecně závazné vyhlášky o zákazu provozování sázkových her, loterií a jiných podobných her na celém území statutárního města Teplice.

Ostatní zasedání zastupitelstva probíhaly v pátek, 15. zasedání 28. 3. 2014, 16. zasedání 20. 6. 2014 a 18. zasedání 26. 9. 2014.

Termín mimořádného zasedání byl vyvěšen na úřední desce dne 18. 8. 2014, tedy 10 dní před oním zasedáním.

Portál pro otevřenost veřejné správy Otevřete uvádí: "Před zákonem si jsou všechna konaná zastupitelstva rovna – neexistuje žádné 'mimořádné', a z takového jeho označení neplyne nic, natož možnost oznamovat ho v jiné než zákonem stanovené lhůtě." Ta je podle § 93, odst. 1 daného zákona sedm dní. Dále § 92 zákona uvádí, že zastupitelstvo se schází dle potřeby (nejméně však jedenkrát za 3 měsíce). Není tedy možné argumentovat "termínem narychlo".

Ing. Waicová je jak členkou zastupitelstva Teplic, tak členkou Zastupitelstva Ústeckého kraje a členkou výboru pro výchovu, vzdělání a zaměstnanost.

Ing. Waicová byla přítomna na schůzi výboru, jak dokazuje email zaslaný tajemnicí Výboru pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost Ústeckého kraje:

„Dne 28.8.2014 se od 9,00 hod. v budově KÚ ÚK v Ústí nad Labem konalo 19. zasedání Výboru pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost Zastupitelstva Ústeckého kraje, které bylo svoláno jeho předsedkyní Ing. Dagmar Waicovou (pozvánka odeslána na konci července). Jmenovaná byla přítomna po celou dobu jednání a dostavila se s časovým předstihem“.

Podle informací, které nám poskytl v e-mailu magistrát města Teplic, byla absence Ing. Waicové na 17. zasedání zastupitelstva řádně omluvena.

Ve stejném e-mailu magistrát také uvádí, že absence členů zastupitelstva MUDr. Svatopluka Černého a Mgr. Štěpána Knézela omluvena nebyla. Oba byly zvoleni do zastupitelstva za ČSSD, ale Mgr. Štěpán Knézel již členem strany není.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací poslaných magistátem Teplic.

Ten v e-mailu mimojiné uvádí:

„Člen ZM Teplice Ing. Michal Kasal byl jedním z členů, kteří podepsali žádost o svolání mimořádného zastupitelstva.“

Výrok je zavádějící, protože Teplice sice takovouto studii skutečně nezpracovaly, ovšem průvodní jevy hazardu, včetně informací o počtu zařízení v Teplicích či výnosech z hazardu, jsou zmapovány.

Státní dozor nad sázkovými hrami a loteriemi Ministerstva financí ČR zveřejňuje každý měsíc informativní přehled povolených zařízení. Poslední přehled (.xlsx) zveřejnilo MF ke 30. 9. 2014. Podle něj v současné době existuje v ČR na 57 370 zařízení. V Teplicích existuje 1 141 herních zařízení přibližně na 90 místech.

MF rovněž každoročně monitoruje výsledky provozování loterií a dalších podobných her. Podle statistikyMF bylo v roce 2013 sázejícími vloženo do hry 123,9 mld. Kč, zároveň 95,3 mld. Kč bylo vyplaceno na výhrách a příjmy provozovatelů byly 28,6 mld. Kč. V roce 2012 vydalo MF studii (.pdf) o sociálně patologických dopadech hazardních her na společnosti v ČR.

Za poslední rok skutečně v Teplicích poklesl (.pdf, zjištěno součtem evidovaných heren 5/2013 a 9/2014, viz odkazy a jejich porovnání, to samé u počtu herních zařízení) počet povolených heren o více jak 10 %. Jak je také ve výroku uvedeno, většina ze stávajících podniků přitom ale doznala značného rozšíření, a to především co do počtu provozovaných herních zařízení. Celkový počet heren (.pdf) za minulý měsíc se sice pohybuje spíše k hranici 90 podniků, nicméně celkově můžeme hovořit o pravdivosti daného výroku.

Výrok byl označen jako pravdivý, protože zastupitelka Teplic Iva Dvořáková na zasedání zastupitelstva 28. srpna 2014 podala návrh, aby městská rada prověřila na Ministerstvu vnitra, zda město může přijmout vyhlášku, která by zakazovala arabským ženám na území Teplic zahalování obličejů.

Ministerstvo vnitra však již předem avizovalo, že se k tomuto návrhu staví odmítavě, protože příprava a vydání takovéto regule odporuje kompetencím radnice. Byť by vyhláška o zákazu zahalování obličeje měla pouze umožnit zjištění totožnost při páchání přestupku.

Lázně Teplice jsou skutečně akciovou společností, Kubera však zcela opomíjí, že město Teplice má v této společnosti 5% podíl. Dokládá to výroční zpráva společnosti za rok 2013. Údaje jsou dostupné na straně 3 v bodu B. Příjmy za lázeňskou turistiku mají tedy samotné lázně, v nichž má město svůj podíl, nicméně nelze tvrdit, že by lázeňští hosté nepřinesli do pokladny města žádné peníze. Při svém pobytu utrácejí ve městě u místních obchodníků, v restauracích etc., z čehož město získává svůj díl (.xls – rozpočet – záložka příjmy) z daní, např. na DPH. Nadto má společnost Lázně Teplice, a. s., své sídlo v Teplicích a odvádí zde tedy část daní z příjmu právnických osob. Také lázně jako takové platí daň z nemovitosti, což by bez hostů jistě nemohly. Z těch jde rovněž městu část.

Navíc na červnové valné hromadě (.pdf) společnosti Lázně Teplice byly vyplaceny mimořádné dividendy (v hodnotě 4 Kč na akcii) akcionářům, tedy i městu Teplice.

Výrok byl označen jako pravdivý, protože Lázně Teplice v Čechách jsou skutečně jediným lázeňským městem v České republice, kde není vybírán lázeňský poplatek. Tento poplatek byl zrušen vyhláškou, která vstoupila v platnost 1. ledna 2010 a která rušila i další místní poplatky. To vše za účelem zmírnění dopadů ekonomické krize a učinění města Teplice přitažlivějším pro lázeňské hosty a turisty a příjemnějším pro jeho obyvatele.

V souvislosti se zákazem vydání vyhlášky zakazující zahalování obličeje, od které si zastupitelé slibovali eliminaci znečišťování města arabskými lázeňskými hosty, zastupitelstvo Teplic uvažuje o znovuzavedení lázeňského poplatku, který by pokryl zvýšené náklady na úklid města.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý. Pokuta za odhozenou láhev by byla v ČR hodnocena jako přestupek proti veřejnému pořádku. Na základě zákona o přestupcích č. 200/1900 Sb. podle § 47 Přestupky proti veřejnému pořádku lze za znečištění veřejného prostranství, veřejně přístupného objektu nebo veřejně prospěšného zařízení uložit pokutu do výše 20 000 Kč.

Odhazování odpadků ve Velké Británii je na místě pokutováno 75 librami. V Londýně je tento přestupek pokutován 80 librami. Maximální pokutu, kterou je možné uložit, je 2 500 liber.

Část výroků o patnácti členech bereme jako ilustrativní – je faktem, že s pacienty přijíždí do Teplic celé rodiny, jádro výroku je tedy pravdivé.

Již několik let jezdí do českých lázní cizinci z arabských zemí a Teplice patří mezi nejnavštěvovanější lázeňská centra. S jednotlivými arabskými pacienty však jezdí celé rodiny a jejich příbuzní.