Značnou pozornost veřejnosti přitáhla v létě tohoto roku informace, že místopředsedkyně hnutí ANO Radmila Kleslová inkasuje od společnosti ČEZ sto tisíc korun měsíčně. Tuto zprávu publikoval server Neovlivní.cz. Peníze měla dostávat (podle smlouvy podepsané v únoru 2015) za " Poskytování poradenských služeb a předkládání pravidelných měsíčních zpráv o plánu legislativních a nelegislativních prací vlády a parlamentu ČR v roce 2015. Server Neovliní.cz publikoval také nahrávku rozhovoru mezi Kleslovou a dnes již bývalým náměstek ministra Babiše Wagenknechtem, kde právě angažmá Kleslové v ČEZ probírají a kde padla i slova, která se dala vykládat jako zastrašování člena dozorčí rady ČEZ.

Po tomto zveřejnění následně Kleslová rezignovala na funkci místopředsedkyně hnutí ANO a také zrušila svou smlouvu s ČEZem. Co se týče dalších firem, z nichž Kleslová čerpala peníze, tak tuto informaci přinesly prvně Lidové noviny. Jde o firmy (nejen státní ale také městské): Pražská energetika, Pražská teplárenská, Dopravní podnik hl. města Prahy, České dráhy, ČEPRO. O napojení na další státní firmu, ČEPS, pak informoval Český rozhlas, který na základě zákona o svobodném přístupu k informacím zkoumal, na kolik si Kleslová v daných firmách přišla.

3 dny po zveřejnění informací Českým rozhlasem Kleslová opustila představenstvo Pražské teplárenské a místo předsedkyně dozorčí rady PRE. To vše, jak sama uvádí, " z důvodu dlouhodobé účelově vedené kampaně v zájmu určitých skupin proti mé osobě ".

Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť nárust výdajů směřujících do obrany je sice nebývalý, neboť za vlády ODS každoročně klesaly, avšak nedá se říci, že by byly výdaje směřující do obrany a armády nesrovnatelné.

Nárustu investic do obrany jsme se věnovali již v jednom z výroků Petra Fialy. Dle výhledu státního rozpočtu (viz obrázek, data k nalezení na webu vlády po stažení Dalších příloh materiálu v souboru s názvem „M 02 Tabulky výhled 2016-2018 vláda srpen.xls“ na listu „T-3 výdaje“) budou výdaje na obranu v roce 2016 ve výši 47,588 mld. Kč, což při předpokládaném HDP 4 647 mld. Kč činí podíl 1,024 %. Co se týče roku 2017, výdaje na obranu by měly dosahovat částky 49,657 mld. Kč a při využití prognózy Ministerstva financí by mělo HDP v letech 2017 a 2018 růst tempem 2,3 % ročně, což by mělo za následek, že podíl výdajů na obranu na HDP by činil 1,045 %, respektive 1,088 %.

Podle statistiky Úřadu práce ČR ze 2. čtvrtletí se počet volných pracovních míst podle profese pohyboval na čísle 96 983 míst. Jedná se o statistiku z 8. září.

K 31. srpnu 2015, kdy byla naposledy vydána statistika Struktura uchazečů o zaměstnání, bylo evidováno 103 768 volných míst.

Celý dokument Úřadu práce ke statistice je možné stáhnout zde, případně se podívat na měsíční statistiku a další informace na webových stránkách Úřadu práce ČR.

Řeč je o zákonu o prokazování původu majetku (.docx), který hodlá uvést v platnost Ministerstvo financí. K tomu náměstkyně ministra Babiše uvedla:“Cílem připravovaného zákona je rozšíření možností správce daně zdanit příjmy, které zcela zjevně zdaněny nebyly, a uplatnit v takovém případě razantní sankce.”

Podle portálu Česká justice je tato norma skutečně retroaktivní, uvádí to předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. Stejný názor sdílí o prezident republiky Zeman. Pokud bude zákon retroaktivní, chce jej ODS napadnout u Ústavního soudu.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť data uváděná Petrem Fialou odpovídají skutečnosti. Vláda se zavázala zvýšit do roku 2020 výdaje na obranu na 1,4 % HDP, avšak tempo růstu výdajů tomuto závazků neodpovídá.

K dodržování našich povinností vůči NATO se vláda přihlásila již ve svém programovém prohlášení. Konkrétnějších obrysů pak tato proklamace dostala podpisem Smlouvy koaličních stran o zajištění obrany České republiky (.pdf), ve které se vládní strany zavázaly “graduálně zvyšovat rozpočet na obranu až do roku 2020, kdy dosáhne 1,4 % HDP”. Tento závazek se následně objevil také v Bezpečnostní strategii ČR (.pdf) a Koncepci zahraniční politiky ČR.

Dle výhledu státního rozpočtu (viz obrázek, data k nalezení na webu vlády po stažení Dalších příloh materiálu v souboru s názvem „M 02 Tabulky výhled 2016-2018 vláda srpen.xls“ na listu „T-3 výdaje“) budou výdaje na obranu v roce 2016 ve výši 47,588 mld. Kč, což při předpokládaném HDP 4 647 mld. Kč činí podíl 1,024 %. Co se týče roku 2017, výdaje na obranu by měly dosahovat částky 49,657 mld. Kč. Při využití predikovaného vývoje HDP (.pdf) by pak podíl výdajů na obranu na HDP činil v roce 2017 1,045 % a v roce 2018 1,088 %.

Je pravdou, že ODS kritizovala vládu a požadovala, aby výdaje na obranu činily dvě procenta. Na okraj je však také potřeba uvést, že v době Nečasovy vlády, jejímž členem byl mj. také Petr Fiala, výdaje na obranu každoročně klesaly a v posledním roce její vlády činily 1 % HDP. Vzhledem k tomu, že ministerstvo obrany a ministerstvo financí pracují s jinými hodnotami HDP, využili jsme metodiky ministerstva financí, jelikož nám umožňuje vypočítat také podíl na následující roky.

Dle Minské dohody II (celý text na webu The Telegraph) platí od února 2015 v oblastech Doněcku a Luhansku oboustranný klid zbraní. Měla se vytvořit bezpečná 50 kilometrů široká zóna, ve které nebudou zbraně o ráži 100 mm a více. Klid zbraní měl být kontrolován zástupci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSCE).

OSCE vydává každý den zprávy ze speciální monitorovací akce na Ukrajině, ty skutečně porušování dohod zmiňují.

Např. ve zprávě z 20. listopadu 2015 hovoří o narušení klidu zbraní mezi osmou a desátou ráno v Doněcké oblasti. Zároveň popisuje nalezení týden starého kráteru po výbuchu bomby asi 30 kilometrů západně od Doněcku.

Během listopadu zaznamenala (.pdf, str. 1) OSCE tři případy vystřelení rakety Grad ráže 122 mm a to jak z prostoru ovládaného vládou, tak i tzv. Doněckou lidovou republikou. Tyto rakety byly použity poprvé od konce srpna.

Citát, který prezident Zeman premiéru Sobotkovi připisuje, není přesný a slova předsedy vlády značně posouvá.

Bohuslav Sobotka byl ve dnech 21. – 27. listopadu 2015 na návštěvě Čínské lidové republiky. V úterý 24. listopadu vyšel na oficiálním webu Úřadu vlády jeho krátký komentář s titulem

"Nebezpečí představují teroristé, ne uprchlíci".

Nebezpečí představuji teroristé, ne uprchlíci. Rizikem pro evropskou bezpečnost jsou bojovníci Islámského státu, ne ti, kteří před nimi utíkají. S teroristy je potřeba důsledně a tvrdě bojovat, migrační vlnu je nutno regulovat už na vnějších hranicích EU a lidem, kteří utíkají před válkou, musíme pomoci. Česká vláda přijímá všechna nezbytná bezpečnostní opatření, aby spolehlivě garantovala našim občanům bezpečí a klidný život."

Své tvrzení pak ještě v tentýž den potvrdil na svém Twitterovém účtu.

Prezident tedy Sobotkovi přisoudil výrok, který konkrétně neřekl, resp. jej upravil. Ten pak kritizuje i v Partii na Primě. Z tohoto důvodu je Zemanův výrok hodnocen jako nepravdivý.

Novela zákona o daních příjmů č. 500/2012 Sb. zavádí do zákona mimo jiné tzv. solidární zvýšení daně. V původním znění pak byla součástí novely část jedenáctá, účinná k 1. lednu 2016, která tuto solidární daň zase ruší.

Současná vláda prosadila novelu č. 267/2014 Sb., která mimo jiné ruší toto ustanovení, které by ukončilo platnost solidární daně.

Není úplně korektní toto nazývat faktickým zvýšením daně, ale pravdou je, že koalice svým zásahem zabránila již naplánovanému snížení daní pro vysokopříjmové skupiny.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť u všech zmíněných zákonů byla RIA vypracována.

Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace (RIA) návrhu zákona o evidenci tržeb je dostupná ke stažení (pdf). Je také dostupná jako příloha k důvodové zprávě samotného zákona ve vladních materiálech.

Asociace podnikatelů a manažerů (pdf, s. 8) podává komentáře k důvodové zprávě a RIA, návrh zákona považuje za zpracovaný nekvalitně, fakta jsou bagatelizována, zveličovány, nejsou vyčísleny náklady.

Stejně tak je dostupná RIA pro energetický zákon (pdf). I když celkový dokument, Dopadová analýza k zákonu o registru smluv, tzv. „malá RIA“ existuje, byla dokončena před několika týdny ministerstvem vnitra, nepodařilo se ji dohledat. O Dopadové studii píše např. Rekonstrukce státu. Podle Centra aplikované ekonomie (pdf) analýza operuje s řadou odhadů, které jsou podle dosavadních zkušeností a studií přehnané a nerealistické.

Evropa, resp. Evropská komise i členské státy, skutečně ustupují od podpory biopaliv první generace, tj. biopaliv vyráběných z plodin používaných pro potraviny a krmivo. V návrhu směrnice z 10. října 2012 (.pdf) Komise uvádí, že nezaujímá stanovisko k finanční podpoře biopaliv první generace před rokem 2020, ale domnívá se, že po tomto datu by se již dotovat neměla (s. 3). Důvodem pro stáhnutí podpory je podle návrhu směrnice vědecká práce ukazující, že "emise vyplývající z nepřímé změny ve využívání půdy (...) mohou negovat některé či veškeré úspory skleníkových plynů jednotlivých biopaliv oproti fosilním palivům, jež nahrazují" (s. 2).

V pozdějším dokumentu " Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky v období 2020-2030 " Komise potvrdila své výhrady k biopalivům první generace a jako alternativu nabídla biopaliva druhé a třetí generace (nepotravinářská biomasa, řasy), zlepšování účinnosti dopravního systému a vývoj elektrických vozidel (.pdf s. 7).

Členské státy pak odklon od biopaliv první generace potvrdily na zasedání Rady EU v červnu 2014, na kterém se ministři odpovědní za energetiku shodli na omezení tradičních biopaliv v dopravě. Podle nového návrhu by jejich podíl v roce 2020 měl činit 7 %, zatímco současný cíl je 10 %.

Nový plán ještě musí projít Evropským parlamentem, který jej ale odmítá schválit, protože požaduje silnější omezení biopaliv první generace a rychlejší přesun k pokročilejším verzím. Komise, Rada a Parlament dosud nenalezly shodu, zatím poslední jednání trialogu 25. března skončilo neúspěšně.

Výrok předsedy TOP 09 hodnotíme jako pravdivý, protože všichni aktéři na evropské úrovni souhlasí s ustoupením od biopaliv první generace, nepanuje pouze shoda na tempu, v jakém by jejich podpora měla mizet.