Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek poskytl po svém nástupu do vlády rozhovor serveru Idnes.cz. V tomto rozhovoru se vyjádřil i k vládní politice stran územní celistvosti Číny: "Hlavně bychom neměli připustit jakékoliv zpochybňování teritoriální integrity Číny. To není v českém zájmu. Dokonce si myslím, že v budoucnu bude součástí Číny i Tchaj-wan. Sjednocování s Hongkongem i Macaem probíhá velmi civilizovaným způsobem, s podobně vysokým stupněm autonomie bude podle mě připojen i Tchaj-wan," řekl. Proti tomu se ohradil zástupce Tchaj-pejské hospodářské a kulturní kanceláře.

Stejný postoj pak zopakoval i prezident Zeman při své říjnové návštěvě Číny.

Postoje obou mužů jsou pak v souladu s dlouhodobou politikou českých vlád, které nezpochybňují územní celistvost Číny, jak ostatně konstatuje i jeden z předchozích ministrů, Karel Schwarzenberg, během jehož působení na Ministerstvu zahraničních věcí byl důraz na lidská práva značný. Konkrétně uvedl: "Já vám něco řeknu. Jednotu Číny jsme uznávali od začátku. My jsme nikdy, ani já, přes všechno přátelství s dalajlámou, neuznali tibetskou vládu v exilu. Totéž platí pro Tchaj-wan, který je velkým investorem u nás. Ale neuznávali jsme je, protože hájíme princip jednotné Číny".

Zároveň v souladu s touto politikou podle dostupných zdrojů nedošlo k oficiální státní návštěvě vrcholného českého politika v Tchaj-wanu.

Z dlouhodobého hlediska se tedy nejedná o náhlou změnu postoje ze strany Jana Mládka nebo současné vlády ve snaze zalíbit se Číně. Z toho důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Stávající bezpečnostní strategie (.pdf) pochází z roku 2011. Asociací pro mezinárodní otázky jí tehdy byla vyčítána vágnost a chybějící vize.

Aktualizovaná bezpečnostní strategie není v tuto chvíli veřejně dostupná a výrok tedy hodnotíme jako něověřitelný.

Pro informaci uvádíme informace o nové koncepci zahraniční politiky a lidskoprávní strategii.

Ministerstvo zahraničních věcí o této nové zahraniční strategii na svém webu zatím neinformovalo, avšak její pracovní podobu na začátku prosince zveřejnil týdeník Respekt. Podle něj:

"nijak nereaguje na aktuální hrozby v Evropě i ve světě, které před Česko staví řadu rizik a výzev, jak vše zvládnout. Ze čtení se naopak zdá, jako by se autoři domnívali, že žijeme v bezpečném vakuu, které vydrží navždy. Například zde až na jednu krátkou zmínku není nic o Islámském státu a nebezpečí, které fundamentalisté představují pro západní civilizaci včetně Evropy. Jasné není ani to, jaký má Česko názor na stabilizaci tohoto regionu, ani co chce dělat s narůstajícím přílivem migrantů. Materiál rovněž zcela pomíjí konflikt na Ukrajině, tedy ruskou anexi Krymu a pokračující destabilizaci východu země".

Ve strategii je na str. 3 jako strategicky významný bezpečnostní zájem uveden boj s nelegální imigrací a terorismem Dále v ní stojí, že "prostředkem zvládání místních a regionálních konfliktů je aktivní účast v misích k udržení míru a zvládání krizí za našimi hranicemi". Avšak tyto materiály unikly do médií ještě před teroristickými útoky v Paříži, tudíž nelze ověřit, zda byly v této souvislosti dále aktualizovány.

Ministr na konci roku sdělil Deníku, že zveřejnění této koncepce je plánováno na první čtvrtletí roku 2015.

Poslanec uvádí průměrné náklady na provoz Poslanecké sněmovny, nikoli dodatečné náklady na její jednání.

K číslu, které zmínil poslanec Faltýnek, dojdeme jednoduchým výpočtem: Podle zákona (příloha č. 3, kapitola 302) o státním rozpočtu na r. 2015 měla Poslanecká sněmovna (PS) výdaje 1,071 mld. korun. Rok 2015 má 251 pracovních dnů a za předpokladu 8-hodinové pracovní doby vyjde na hodinu cca 533 tis. korun, což je blízko Faltýnkově údaji.

Jde však o nesmyslnou hodnotu: mzdy poslanců a dalších zaměstnanců PS, stejně jako např. náklady na údržbu budov, jsou vesměs hrazeny nehledě na to, zda PS zasedá či ne. PS přitom nezasedá každý pracovní den 8 hodin. Přehled na webu PS ukazuje, že např. od 11.7. do 14.9.2015 se žádná schůze nekonala.

Dodatečné náklady spojené se zasedáním "navíc" (provoz vrátnice, zvýšená spotřeba el. energie, úklid sálu apod.) nemůžeme přesně stanovit, nezahrnují však většinu běžných nákladů PS a tudíž jsou jistě podstatně nižší.

Jelikož tedy Faltýnek neuvádí náklady na jednání PS, nýbrž průměrné náklady na její provoz, nejde o pravdivý výrok.

Dodejme ještě, že necháváme na čtenáři, aby posoudil, zda se debata na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky má měřit na koruny.

Podle aktuální statistiky Eurostatu z 8. září 2015 (.pdf, str. 3) v ČR ve 2. čtvrtletí hrubý domácí produkt meziročně vzrostl o 4,4 %. Nejvyšší růst má však Malta s 4,8 %. Aktuální data pro Irsko a Lucembursko nejsou k dispozici, ale v předchozím čtvrtletí byl jejich růst poměrně vysoký.

Výroba biopaliv druhé generace je značně technologicky náročná a ve světě se jí věnují hlavně velké koncerny. U nás stát pomáhá osvobozením od spotřební daně, což tato paliva zvýhodňuje na trhu oproti první generaci, která zadaněna jsou. Úprava, předkládaná současnou vládou, na tomto nic nemění. Výrok Miroslava Kalouska o překážkách, které mají klást ministři Jurečka s Babišem, tak hodnotíme jako nepravdivý.

Biopaliva druhé generace, tedy biopaliva, která narozdíl od první generace nejsou vyráběna z potravinářských plodin, ale spíše ze zemědělského či domácího odpadu jako například trávy, odpadního dřeva, papíru a jiných nepoživatelných odpadů potravinářských plodin; jako třetí generace se pak označuje výroba biopaliv z mořských řas.

Výroba těchto biopaliv méně zatěžuje ovzduší a je efektivnější. V článku České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu z května 2012 se mimo jiné dočteme: “Také biopaliva druhé generace mají své slabé stránky. Největším negativem je, že nadměrným odběrem „odpadní“ biomasy, sloužící na výrobu těchto biopaliv, se rychle vyčerpává půda. Problematické je i případné pokácení tropického pralesa kvůli pěstování rostlin na výrobu biopaliv druhé generace.”

“Druhá generace biopaliv se přitom neobejde bez počáteční pomoci státu v podobě podpory výzkumu a vývoje těchto alternativních pohonných hmot a následně i finanční podpory např. formou nižších daní,” poznamenává dále v článku ČAPPO.

K podobnému závěru došli i vědci z americké Akademie přírodních věd, na jejichž studii se odvolává server Agronavigator.cz.

Současná úprava však již na toto pamatuje. Podle § 49, odst. 16 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, jsou od daně zcela osvobozeny “minerální oleje vyrobené z nepotravinářských částí biomasy nebo z biologického odpadu”, které odpovídají daným kritériím, tedy právě biopaliva druhé generace. Toto nemění ani novela, kterou současná vláda předložila do Sněmovny letos. Jak však konstatuje i aktuální článek na Ihned.cz, “výroba těchto paliv je zatím spíše v experimentální fázi”.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, a to i přesto, že v první části výroku pojednávající o Budapešťském memorandu Mach operuje s pravdivými fakty.

Memorandum bylo podepsáno v prosinci 1994 a Ukrajina se v něm zavázala eliminovat jaderné zbraně vyskytující se na jejím teritoriu. " Taking into account the commitment of Ukraine to eliminate all nuclearweapons from its territory within a specified period of time..." (.doc, str. 2).

Výměnou za ukrajinský akt se USA, VB a Rusko zavázaly respektovat nezávislost, suverenitu a existující hranice Ukrajiny.

" The Russian Federation, the United Kingdom of Great Britain andNorthern Ireland and the United States of America reaffirm their commitment toUkraine, in accordance with the principles of the Final Act of the Conference onSecurity and Cooperation in Europe, to respect the independence and sovereigntyand the existing borders of Ukraine" (.doc, str. 3).

Nepravdy se Mach však dopouští v případě hodnocení reakce Velké Británie a Spojených států vůči dění na Ukrajině jako lhostejné. Obě země totiž přijaly množství opatření, kterými daly najevo svůj striktní nesouhlas s aktivitami Ruské federace v pozadí ukrajinské krize. Nechybí diplomatické nástroje ani hojně diskutované sankce. V rámci prvně jmenovaných tak naposled 14. listopadu došlo k setkání lídrů EU s prezidentem Spojených států, přičemž diskutován byl další postoj vůči Rusku. Dále o bě země uvalily množství sankcí na osoby, které hrály roli v eskalaci ukrajinské krize. V rámci nich je těmto osobám zamezeno cestovat a dochází ke zmrazení jejich majetku. USA uvalila sankce na jednotlivce (i na společnosti) 19. března, 20. března, 28. dubna, 16. července a 12. září. Sankční list EU byl publikován 17. března, 23. března, 29. dubna, 12. května, 25. července, 30. července a 12. září. EU navíc 31. července vydala ekonomické sankce namířené na některé sektory ruské ekonomiky, včetně toho finančního. Součástí těchto sankcí byly i obchodní restrikce vztahující se k energetickému a bezpečnostnímu průmyslu.

Sporné je také vyjadřovat se o Krymu jako již nepatřícímu Ukrajině.

Jako následek referenda konaného na Krymu, které však většina zemí označila za nezákonné, došlo k změně statusu Krymské republiky jako suverénního a nezávislého státního útvaru následně připojeného k Ruské federaci. Naprostá většina zemí OSN však toto připojení Krymu k RF vidí jako akt anexe a nepřikládá mu mezinárodně-právní legitimitu. Ztělesnění nesouhlasu bylo provedeno odhlasováním Rezoluce OSN 68/262, v níž země OSN vyzývají k zachování teritoriální integrity Ukrajiny.

Nelze však popřít fakt, že Ukrajina nemá nad Krymem kontrolu a ten se tak dostal plně pod sféru vlivu Ruské federace.

Jiří Faltýnek, syn místopředsedy hnutí ANO Jaroslava Faltýnka, je zastupitelem ANO v městské části Brno-Ivanovice. Od prosince 2014 je rovněž místopředsedou společnosti Teplárny Brno, jejímž jediným akcionářem je město Brno.

Současná právní úprava nespecifikuje, na základě jakých pravidel jsou členové dozorčích rad a představenstev do funkcí nominováni. Nelze tedy ověřit, na základě jakého klíče či požadavku brněnských tepláren se Jiří Faltýnek do této funkce dostal.

Oficiální web města Brna v únoru 2015zveřejnil odměny, na které si lidé v představenstvech a v dozorčích radách městských firem přijdou. Místopředsedovi představenstva Teplárny Brno měsíčně náleží 26 tisíc korun hrubého.

Jednodenní společné cvičení Armády ČR a Policie ČR na česko-rakouských hranicích se uskutečnilo 30. září tohoto roku. Celkem se jej účastnilo 500 policistů a 300 vojáků a jeho cílem bylo obnovit hlídky na přechodech i hranici.

Co se týká možného ostrého nasazení sil pro zajištění ochrany hranice, ministr vnitra v souvislosti se cvičením uvedl, že nasazení společných hlídek trvalo 5 hodin. Tento čas je také brán jako ideál.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, byť se prezident dopouští záměny ministrů Chovance a Stropnického. Podstatu výroku však popisuje korektně.

Výše sazby daně z přidané hodnoty je určena § 47 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

Do roku 2015 se rozlišovaly dvě sazby, základní a snížená (v roce 2015 byla vytvořena třetí, nejvíce zvýhodněná kategorie pro léky, knihy a kojeneckou výživu). Snížená zahrnovala potraviny (kromě alkoholických nápojů), knihy, dřeviny a rostliny, dětské autosedačky, některé služby (sběr, přeprava a likvidace komunálního odpadu, opravy invalidních vozíků, hromadná pravidelní doprava) aj., což určoval výčet v příloze zákona.

Snížená sazba DPH byla až do roku 2007 5 %, poté se během vlády Mirka Topolánkazvýšila na 9 %. Základní zůstala v tomto období nezměněná, a to ve výši 19 %.

K dalšímu zvyšování snížené sazby došlo v letech 2010 (na 10 %), 2012 (14 %) a 2013 (15 %), tedy za vlády Petra Nečase. Zvýšila se také základní sazba, a to v roce 2010 (na 20 %) a v roce 2013 (na 21 %).

Za období vlád ODS od doby, kdy snížená sazba DPH byla ve výši 5 %, tedy skutečně došlo k zvýšení této daně, a to z 5 % na 15 % pro sníženou sazbu a z 19 % na 21 % pro základní sazbu.

Existuje poměrně mnoho studií zabývajících se dopadem zvýšení DPH na výdaje domácností, nepodařilo se však dohledat žádnou, která by porovnávala daňové zatížení konkrétně pro sazby 5 % a 15 %. Tuto částku se nám nepodařilo ověřit ani z jiných zdrojů a z toho důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Jan Veleba jako předseda SPO poskytl vyjádření k dění 17. listopadu serveru Parlamentní listy. V něm výslovně používá spojení zfanatizovaní demonstranti a zároveň vyjadřuje přesvědčení, že tito jsou v menšině. Tutéž zprávu zprostředkovala strana SPO na svých webových stránkách a také ji sdílela prostřednictvím svého facebookového profilu. V rozhovoru Krajské listy dokonce přímo proti sobě staví dvě skupiny lidí.

" Tento týden, při vší úctě, byla v Praze ta řvoucído značné míryzfanatizovaná menšina a proti tomu je v republice mlčící většina. "