Výrok Karla Schwarzenberga navazuje na tvrzení, že prodloužení daňového zvýhodnění biopaliv a navýšení objemu jejich výroby jakožto podpora první generace biopaliv je jediným řešením, jak splnit mezinárodní závazky vůči Evropské unii aniž by České republice byly uděleny sankce. Šlo by konkrétně o sankce za neplnění závazku vycházejícího ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.

Schwarzenberg toto popírá a má pravdu. Česká republika se zavázala do roku 2020 zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na celkové hrubé spotřebě energie z 6.1% na 13% (viz příloha I. směrnice.) Za nesplnění kvót daných směrnicí přitom sankciována být může, ze samotné podstaty směrnice ovšem plyne, že stát si může volně vybrat způsob, jakým kýženého cíle dosáhne. Co se týče obnovitelných zdrojů, patří zde zdroje první, druhé a třetí generace. Ty je možno zajistit buďto svépomocí nebo z externích zdrojů. Ve směrnici jsou dále demonstrativně uvedeny dva druhy opatření, kterými lze zvýšit podíl biopaliv na spotřebě energie, a to podporou či spoluprací mezi státy (článek 3 směrnice). Existuje tedy větší množství cest, jak závazku dostát bez hrozby sankce a od vládní koalicí prosazované varianty se lze tedy odchýlit několika možnými způsoby, aniž by za to byla Česká republika postižena.

Uzavíráme tedy, že Schwarzenbergovo upozornění se zakládá na pravdě.

Ministr obrany Martin Stropnický srovnává míru hrubého domácího produktu (HDP) za rok 2013 (4 086,3 mld. Kč) se současným rozpočtem svého ministerstva (43,8 mld. Kč). Podíl rozpočtu na hypotetickém HDP by byl 1,07%.

Takovéto srovnání ovšem nemá žádnou logiku a přistoupit na Stropnického srovnání by bylo chybou. Z toho důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.

Faktem zůstává, že jsme jako členský stát NATO zavázáni vydávat ročně na obranu alespoň 2% HDP, ke kterým má současná hodnota velmi daleko.

Tento výrok hodnotíme na základě postoje vládní koalice k návrhům zákonů, které předkládal nebo spolupředkládal Miroslav Kalousek.

Předseda poslaneckého klubu TOP 09 je podepsán pod 11 návrhy zákonů v tomto volebním období. Projednáno jich bylo už celkem 7 (2 z nich jsou tzv. zákony Rekonstrukce státu a byly navrženy napříč politickým spektrem), a to tak, že byly buď zamítnuty v 1. čtení, vráceny či procházejí legislativním procesem.

Na první pohled tedy Kalousek pravdu nemluví, podíváme-li se ovšem na zlom mezi zákony, které projednány byly, a mezi těmi, které koalice k projednání nepřipustí, tak zjistíme, že tento zlom nastal s nástupem vlády Bohuslava Sobotky v únoru 2014 (Kalouskem navržené zákony byly projednávány do 11. února 2014, vláda získala důvěru o týden později).

Zákony, které byly do Poslanecké sněmovny předloženy 4. dubna 2014, 9. dubna 2014, 25. března 2015 a 5. května 2015, nebyly do této chvíle vůbec připuštěny k projednání. Na základě tohoto zjištění je výrok Miroslava Kalouska hodnocen jako pravdivý.

Autorstvím dnes téměř legendárního zákona o státním zvýhodnění biopaliv a jeho legislativní cestou se tým Demagog.CZ zabýval podrobně na svém březnovém blogu, podrobnou analýzu lze tedy nalézt tam. Svou reakci tento článek přidal i ministr financí Andrej Babiš, jeho komentář ovšem nevyvrací fakt, že autorem inkriminovaného zákona je jeho ministerstvo.

Zde tedy znovu zopakujeme základní fakta. Zákon vypracovalo ministerstvo financí pod vedením Andreje Babiše. Ten také zodpovídal za proces připomínkování tohoto zákona, předtím než byl předložen v únoru letošního roku ke schválení vládě. Tento konkrétní zákon vychází z rámcového programu "Víceletý program podpory dalšího uplatnění udržitelných biopaliv v dopravě na období 2015 - 2020".

Ve středečním vyjádření pro Českou televizi pak Andrej Babiš skutečně uved l (video 2:42), že bude hlasovat proti návrhu zákona, který upravuje daňové zvýhodnění biopaliv, což ovšem nic nemění na faktu, že ze zákon zodpovídal až do jeho předložení Poslanecké sněmovně.

Argumentace Miroslava Kalouska se tedy zakládá na pravdivých informacích.

Výrok je označen jako pravdivý, protože dle aktuálního návrhu rozpočtu pro rok 2016 byl navýšen o 16 miliard Kč, přičemž však plánovaný deficit státního rozpočtu zůstal v porovnání s původním návrhem z června 2015 nezměněn a to ve výši 70 miliard korun. O finální podobě rozpočtu se bude jednat 9. září a do konce měsíce jej vláda musí schválit a poslat ke schválení Poslanecké sněmovně.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož z dostupných zdrojů nelze dohledat jmenovité výsledky a průběh jednotlivých hlasování ve výborech PSP ČR.

Co se týče zmíněného návrhu, tak ten byl ve výboru pro sociální politiku projednán 15. října. Záznam z tohoto jednání není zveřejněn, tudíž nemůžeme ani uvést počty poslanců pro daný návrh. Zveřejněno je pouze samotné usnesení (.pdf), které jednorázový přípěvek podporuje, kdo pro něj hlasoval, není možné z veřejných zdrojů potvrdit.

Ministr Pelikán je jediným členem vlády, který otevřeně podpořil přijetí povinných kvót na přerozdělení žadatelů o azyl v EU. I ve svých příspěvcích na sociální síti Twitter vyjadřuje pozitivní postoj.

Ačkoliv ministr Dienstbier podpořil odmítavé stanovisko vlády ČR k povinným kvótám, vyjádřil se také v tom smyslu, že ČR má kapacitu na přijetí 7 až 15 000 uprchlíků. Dienstbierův vstřícný postoj lze vycítit i z jeho rozhovoru pro Právo.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, přestože prezident hovoří o "vysoké toleranci vůči vstupu uprchlické vlny," což může vzbudit dojem mnohem pozitivnějšího a vstřícnějšího postoje, než jaký oba ministři ve skutečnosti vyjadřují. Nadto se většina jejich veřejných výroků vztahujících se k tomuto tématu týkala tuzemské, nikoliv evropské reakce na stávající situaci.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat konkrétní programy pro oblast zaměstnanosti, které fungovaly za vlád sociální demokracie, a které následně pravicové vlády zrušily.

Původcem mnohých změn během pravicových vlád se stal ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09), jenž ministerský post zastával od července roku 2010 do října roku 2012, kdy jej vystřídala Ludmila Müllerová. Základním dokumentem z dílny tohoto ministerstva se stala sociální reforma (schválená na podzim roku 2011).

Mezi změny, které přinesla, patří:

- zavedení Skaret

- centralizace krajských úřadů práce

- povinnost nezaměstnaných hlásit se na Czech Pointech v běžné pracovní době (ve snaze předejít práci na černo)

- povinné vykonávání veřejně prospěšných prací nezaměstnanými

- zavedení veřejné služby pro nezaměstnané déle než dva měsíce

- nemožnost pobírat dále dávky v nezaměstnanosti, pokud nezaměstnaný podal výpověď u zaměstnavatele, kterého zprostředkoval úřad práce

Implementace některých částí reformy byla kritizována z řad opozice i veřejnosti, zejména potom změna systému výplaty sociálních dávek, jež vedla k jeho dočasnému kolapsu.

Premiér Bohuslav Sobotka se při své návštěvě Spojených států setkal s vicepremiérem Joem Bidenem. "Pan viceprezident Biden ocenil práci České republiky v oblasti prosazování lidských práv. Abych použil jeho slova, a doufám, že to řeknu přesně, řekl, že boxujeme v této oblasti nad svoji váhu," řekl český premiér po setkání novinářům.

Výrok ministra Zaorálka hodnotíme jako zavádějící vzhledem ke kontextu, v němž zazněl. Ze slov Lubomíra Zaorálka vyplývá, že toto ocenění vztáhl na celkový význam České republiky, nikoliv pouze na oblast lidských práv, kam bylo mířeno.

Audit Ministerstva financí pozastavil fungování monitorovací systém pro čerpání dotací z EU spadající pod Ministerstvo místního rozvoje.

V souvislosti s Monitorovacím systémem strukturálních fondů (MSSF) uvádí web Ministerstva pro místní rozvoj: "Systém je využíván na všech úrovních implementace a spolufinancování projektů." Lze tedy předpokládat, že fungování systému je pro čerpaní evropských peněz z finančního rámce klíčové.

Přípravy na programové období 2014-2020 probíhají v ČR již od roku 2010, a i když bylo možné čerpat finanční prostředky již od začátku roku 2014, Česká republika bude moci s penězi z fondů EU operovat nejdříve na jaře 2015 (Euractiv.cz, Vlada.cz)

Možnost čerpat z víceletého finančního rámce 2014-2020 nebylo pro Českou republiku prozatím uvolněno zejména kvůli neexistenci služebního zákona.