Výroční zpráva byla zveřejněna dne 27. října 2014. Nepodařilo se nám však dohledat, k jakému datu byla tato zpráva předložena vládě. Datum zveřejnění by naznačovalo, že by již Jiří Rusnok k neveřejné části zprávy přístup mít neměl, na druhou stranu je nutné podotknout, že v tomto dokumentu je uvedeno následující:

"O konkrétních zpravodajských zjištěních a výsledcích analýz, z nichž rámcový přehled o činnosti BIS v této veřejné výroční zprávě vychází, informovala BIS v průběhu roku oprávněné adresáty podle § 8 zákona č. 153/1994 Sb.

V průběhu roku 2013 předala BIS prezidentovi a členům vlády téměř 400 dokumentů. Dalších více než 300 informací zaslala BIS příslušným státním orgánům, Policii ČR, Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) a Vojenskému zpravodajství."

Výše zmíněná formulace by ve svém důsledku mohla znamenat, že ač by Jiří Rusnok neměl již přístup k neveřejné části výroční zprávy, mohl by ze svého působení jako předseda vlády znát analýzy a podklady vypracované BIS, ze kterých výroční zpráva vychází a které shrnuje.

Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

K první části výroku lze konstatovat, že šlo o politickou dohodu, která byla odvozena od volebního výsledku. Zda bylo v rámci jednání možné, aby se nestal ministrem financí za ANO Andrej Babiš, je spekulace.

Co se ovšem týká části kompetencí, kterými Andrej Babiš coby ministr financí disponuje, tak ty upravuje tzv. kompetenční zákon (č. 2/1969 Sb.) – konkrétně § 4. Ohledně daní a pojišťovnictví – zákon je ministru financí přiznává.

Kalouskova poznámka k podnikům, "které pojišťují ti, kteří s Babišem spolupracují," směřuje v OVM diskutovaném případu společnosti MERO. Stoprocentním akcionářem této společnosti je Ministerstvo financí.

Václav Moravec citoval v pořadu informace OVM: "Podle nejnovějšího zjištění Otázek jím ( novým pojistitelem společnosti MERO – pozn. Demagog.cz) bude společnost Respect, akciová společnost, která má obchodní vztahy s Babišovým Agrofertem. V představenstvu Respectu navíc působí Kateřina Rejblová, která vede mladé z hnutí ANO." Kalousek pojmenovává kompetenci Babiše jako ministra financí tak, že je zodpovědný i za dotace, kterými je Agrofert největším pobíratelem. K této části jsme nedohledali dostatek informací, a výrok je tedy hodnocen jako neověřitelný.

Dokládáme výroční zprávu Agrofertu za rok 2013 (obchodní rejstřík), která na str. 47 popisuje přijaté dotace. V tomto roce získala společnost ministra financí na dotacích cca 1,2 miliardy.

Regulace provizí je v posledních týdnech mediálně často diskutované téma. Souvisí s ním kauza náměstka ministra financí Martina Prose (ČSSD), jehož ministr Babiš odvolal mj. kvůli sporu o regulaci provizí, a stejně tak kauza Šincl (ČTK).

Pros vložil do novely zákona o pojišťovnách pozměňovací návrh poslance Ladislava Šincla, s nímž Ministerstvo financí nesouhlasilo. V květnu tohoto roku prosazovala Česká národní banka regulaci provizí pojišťoven, Ministerstvo financí ji odmítalo. Důvodem bylo mimo jiné i to, že regulace provizí byla součástí přílepku zákona o pojišťovnictví, přitom měla být součástí pouze příslušného zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích.

V reakci na Šincla vydalo Ministerstvo financí v červnu pozměňující novelu zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích. V současné době již Poslanecká sněmovna neprojednává zákon se Šinclovým přílepkem, jednání o regulaci či neregulaci se vrátilo na úroveň vlády.

Není tedy pravda, že současný ministr financí nepodniká žádné kroky v oblasti regulace provizí pojišťoven, nicméně problém se řeší reálně až v posledních měsících.

Dodejme, že vláda Bohuslava Sobotky funguje zhruba rok a půl a s novelou zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích i pojišťovnách počítala již ve svém legislativním plánu prací na rok 2014 (konkrétně na květen, resp. září). Oproti tomuto termínu se tedy Ministerstvo financí s předložením vládě opozdilo o tři čtvrtě roku, resp. o 4 měsíce.

Andrej Babiš zde v souvislosti s podporou veřejných investic hovoří o novele zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, která byla schválena 20. června letošního roku. Zákon je účinný od 13. září tohoto roku. Její přijetím se zvýšila maximální výkupní cena pozemků z dvojnásobku až na šestnáctinásobek. Ministerstvo dopravy tento krok odůvodňuje nutností motivovat majitele pozemků k bezproblémovému prodeji a usnadnění investic do infrastruktury.

Mezi klíčové dopravní stavby patří v současné době např. čtyřpruhová silnice mezi Brnem a Vídní, obchvat města Znojma nebo rychlostní silnice R35, jejíž výstavbu komplikují právě výkupy pozemků. Podle náměstka ministra dopravy Kamila Rudoleckého má právě tato novela napomoci procesu výstavby.

Bližší informace o konkrétních úspěšných výkupech díky novele zákona nemáme, přesto výrok hodnotíme jako pravdivý. Vyšší maximální cena výkupu pozemků by měla skutečně vést k usnadnění investic do dopravní infrastruktury.

Značnou pozornost veřejnosti přitáhla v létě tohoto roku informace, že místopředsedkyně hnutí ANO Radmila Kleslová inkasuje od společnosti ČEZ sto tisíc korun měsíčně. Tuto zprávu publikoval server Neovlivní.cz. Peníze měla dostávat (podle smlouvy podepsané v únoru 2015) za " Poskytování poradenských služeb a předkládání pravidelných měsíčních zpráv o plánu legislativních a nelegislativních prací vlády a parlamentu ČR v roce 2015. Server Neovliní.cz publikoval také nahrávku rozhovoru mezi Kleslovou a dnes již bývalým náměstek ministra Babiše Wagenknechtem, kde právě angažmá Kleslové v ČEZ probírají a kde padla i slova, která se dala vykládat jako zastrašování člena dozorčí rady ČEZ.

Po tomto zveřejnění následně Kleslová rezignovala na funkci místopředsedkyně hnutí ANO a také zrušila svou smlouvu s ČEZem. Co se týče dalších firem, z nichž Kleslová čerpala peníze, tak tuto informaci přinesly prvně Lidové noviny. Jde o firmy (nejen státní ale také městské): Pražská energetika, Pražská teplárenská, Dopravní podnik hl. města Prahy, České dráhy, ČEPRO. O napojení na další státní firmu, ČEPS, pak informoval Český rozhlas, který na základě zákona o svobodném přístupu k informacím zkoumal, na kolik si Kleslová v daných firmách přišla.

3 dny po zveřejnění informací Českým rozhlasem Kleslová opustila představenstvo Pražské teplárenské a místo předsedkyně dozorčí rady PRE. To vše, jak sama uvádí, " z důvodu dlouhodobé účelově vedené kampaně v zájmu určitých skupin proti mé osobě ".

Při hodnocení vycházíme z přehledu pokladního plnění vydaného Ministerstvem financí. Z něj vyplývá, že nedošlo k výraznému meziročního propadu pouze u výběru spotřební daně, ale také u daně z přidané hodnoty.

Dokument srovnává pokladní plnění za první tři měsíce roku 2015 s lety předchozími a dává premiérovi za pravdu v tom, že u daně z příjmu právnických osob došlo v letošním roce ke zvýšení ve výběru (31,11 miliard vs. 29,01 mld. v roce 2014).

K propadu pak došlo u spotřební daně. Oproti loňským 46,11 miliard se letos vybralo zatím jen 33,2 miliardy korun. Pokles výběru spotřební daně vysvětlovalo ministerstvo mimo jiné právě předzásobením tabákovými výrobky. Na předzásobení si však ministerstvo stěžovalo už loni a zvažovalo dokonce opatření, která by tak výraznému předzásobení zabraňovalo.

K podobně velkému absolutnímu poklesu (o 12 miliard) došlo i u DPH. Přestože celkový objem prostředků u této daně je vyšší než u spotřební daně, procentuálně vyjádřeno je to propad na úroveň 85 % předchozího roku. I tento výpadek tedy považujeme za signifikantní a výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Tomio Okamura naráží na události z dubna loňského roku, kdy policisté z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu z muslimské modlitebny v centru Prahy odvedli celkem dvacet lidí. Zásah provedli kvůli podezření, že se tu šířila kniha, která propaguje rasistické myšlenky, antisemitismus a xenofobii.

Okamura uvedl v příspěvku na svých facebookových stránkách v neděli 4. ledna:„Uvědomme si, že radikální muslimové jsou již v ČR - policie nedávno v pražských mešitách zasahovala kvůli šíření knihy vydané Ústředím muslimských obcí, v níž se hlásá nenávist vůči nevěřícím a povinnost muslimů svrhnout naše vlády " .

Toto pondělí, tj. 5. ledna, policisté z ÚOOZ dostali znalecký posudek, podle něhož kniha Základy tauhídu − Islámský koncept Boha, kterou spoluvydal předseda Islámské nadace Vladimír Sáňka, vyzývá ke xenofobii a násilí proti takzvaným méněcenným rasám.

Je tedy pravdou, že vypracovaný znalecký posudek pro Policii ČR potvrzuje, že zmíněná publikace vyzývá ke xenofobii a násilí proti tzv. méněcenným rasám. Z tohoto důvodu je výrok Tomia Okamury hodnocen jako pravdivý.

Pro informaci dodáváme také stanoviska opačná se zmíněným posudkem.

„Je to čistě věroučné dílo a velmi se vyhrazuji vůči tomu, že je to kniha rasistická,“ zdůraznil Sáňka. „Jsou tam naopak pasáže, které se proti rasismu naprosto jasně vymezují, protože islám samotný je jednoznačně něčím protirasistickým“. Do konce ledna se má vyjasnit, jestli padne návrh Vladimíra Sáňku obžalovat.

Politolog Šádí Shanaáh uvedl: „Problém je v tom, že kniha je skutečně teologický spisek a myslím, že není rasistická. Ano, vymezuje se vůči nejen křesťanům a Židům a jejich koncepci Boha, ale i vůči většině muslimů“.

Zavedení elektronické evidence tržeb výběr DPH v Chorvatsku nezvýšilo a výrok na základě dat z chorvatského Ministerstva financí hodnotíme jako nepravdivý.

Poslanec Volný reaguje na předchozí výrok Alexandry Udženiji, která hovoří o vlivu zavedení elektronické evidence tržeb v Chorvatsku na výši výběru DPH.

Tento systém byl zaveden v roce 2013 (k zavádění docházelo postupně, od července 2013 pak byly zapojeny všechny subjekty − článek 37).

Výběr DPH (Porez na dodanu vrijednost; 11411) se v reakci na toto opatření podle dat Ministerstva financí (.xlsx) příliš nezměnil. Do chorvatské státní pokladny i nadále přicházejí měsíčně tři až čtyři miliardy kun. Dodejme, že tento objem peněz je poměrně stabilní i přes výkyvy v růstu/poklesu ekonomiky.

Výběr DPH 2004-2014 (v tisících kun)

Příslušný návrh vláda projednávala na svém jednání 9. dubna 2014. Šlo o součást návrhu zákona o důchodovém pojištění. Kromě změny pravidel valorizací řešil také zmíněný bod:

" o zvýšení důchodů bude rozhodovat vláda s tím, že vláda může rozhodnout i o vyšším zvýšení, než jaké plyne z pravidel pro zvýšení důchodů. Vzhledem k návaznosti zvýšení příplatků k důchodu na zvýšení důchodů se stanoví, že i zvýšení příplatků k důchodu bude stanoveno formou nařízení vlády."

Z vlády ovšem vyšel dokument (.pdf) bez této změny, řeší pouze zmíněnou úpravu valorizace.

Podle záznamu z jednání vlády (.doc) 9. dubna 2014 měl požadavky na úpravu předlohy ministr financí Babiš, lze tedy s pravděpodobností hraničící s jistotou říci, že právě na jeho popud byla možnost dát vládě nástroj ke zvyšování penzí mimo zákon vypuštěna.

Záznam uvádí:

"Vláda projednala materiál předložený ministryní práce a sociálních věcí a přijala

usnesení č. 220

s tím, že bude návrh zákona upraven podle připomínek předsedy vlády a 1. místopředsedy vlády pro ekonomiku a ministra financí." Je také pravdou, že tento instrument nebyl využíván příliš často, podařilo se nám dohledat nařízení vlády zvyšující důchody od odcházející vlády Jiřího Paroubka (.doc) 2006 v průměru o 500 Kč či navýšení od vlády Mirka Topolánka v roce 2008 o 470 Kč.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože není doposud zveřejněn záznam z jednání vlády a nemůžeme tedy potvrdit ani vyvrátit slova ministra obrany. Po zveřejnění záznamu bude výrok upraven.

V České republice nyní existují tři krizové stavy - stav nebezpečí, nouzový stav a stav ohrožení státu. Vedle nich pak stojí válečný stav.

Po teroristických útocích v Paříži z minulého týdne premiér Bohuslav Sobotka ihned požádal o celkový bezpečnostní audit situace v České republice a zároveň požaduje na přelomu roku revidovat krizovou stupnici podle vzoru Velké Británie. Doslova řekl (Ihned): "Je to vlastně stupnice ohrožení, která bude zahrnovat identifikaci hrozeb jak z pohledu bezpečnostního aparátu, tak z pohledu schopnosti informovat veřejnost o daném stupni ohrožení.”