Vláda Bohuslava Sobotky ve svém programovém prohlášení avizovala zrušení druhého pilíře důchodového systému a zřízení odborné komise, která by měla připravit návrhy změn důchodového systému. Ta vznikla v květnu 2014 a jejím úkolem bylo připravit právě zánik druhého pilíře od roku 2016 a také návrhy dílčích změn stávajícího systému, které mají platit od roku 2017.

O zrušení druhého pilíře vláda rozhodla v listopadu 2014. Co se týče ostatních změn, komise na začátku roku 2015 zveřejnila první návrhy možných opatření. Mezi ně patří sdílení vyměřovacích základů manželů pro uplatnění důchodových nároků, možnost stát se účastníkem doplňkového penzijního spoření bez omezení věkem (nyní platí hranice 18 let) a další.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože ačkoli se Sobotkova vláda chystá věnovat určitým jednotlivým úpravám stávajícího penzijního systému, žádnou systémovou reformu nepřipravuje. Podle vlastních slov premiéra Sobotky vláda "nechystá nějakou revoluci" a chce, aby se systém rozvíjel a nebyly v něm "dramatické zásahy, kterého by ho vychýlily".

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Člen OSN a mediátor Staffano di Misturu navrhuje vytvoření míst, které budou označovány jako místa zamrzlého konfliktu a nabízejí řešení syrského konfliktu. Zamrzlý konflikt je jednou z fází konfliktu, ve které spolu strany nebojují a panuje mezi nimi příměří, konflikt jako celek však nemusí být vyřešený.

Problematika zamrzlého konfliktu je popsána například zde dole na stránce nebo v článku The Economist. Poslední oficiální postoj ministerstva zahraničí k situaci v Sýrii publikovaný na webových stránkách ministerstva je datován k září 2012 a nereflektuje postoj Staffana di Mituru. Vzhledem k tomu, že autorem ověřovaného výroku je ministr zahraničí a jeho výroky by měly korespondovat s oficiálním postojem ministerstva zahraničí, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Human Rights Watch skutečně v říjnu vydala zprávu o užívání kazetové munice ukrajinskou stranou. Jako důkazy organizace uvedla především svědectví novináře NY Times, jakožto i svědectví svých “senior arms researcher” přímo v oblasti. Ti identifikovali kazetovou munici především prostřednictvím kráterů typických pro tento druh zbraně či zbytky munice nalezené v místech dopadu rakety.

Otázka kazetové munice se řešila především na na tzv. Cluster convention, přičemž v květnu 2008 byla v Dublinu přijata Úmluva o zákazu kazetové munice, která povoluje vlastnění tohoto typu zbraní pouze pro výzkumné, tréninkové a jinak stanovené účely. Úmluva byla podepsána v prosinci téhož roku v Oslu (za ČR Karel Schwarzenberg). Do dnešního dne byla podepsána 108 státy a 88 z nich ji ratifkovalo.

Podle statistiky Úřadu práce ČR ze 2. čtvrtletí se počet volných pracovních míst podle profese pohyboval na čísle 96 983 míst. Jedná se o statistiku z 8. září.

K 31. srpnu 2015, kdy byla naposledy vydána statistika Struktura uchazečů o zaměstnání, bylo evidováno 103 768 volných míst.

Celý dokument Úřadu práce ke statistice je možné stáhnout zde, případně se podívat na měsíční statistiku a další informace na webových stránkách Úřadu práce ČR.

Pokud je na Ukrajině možné označit nějakou stranu za ostře pravicovou, může to být dle knihy (.pdf, str. 3) Right-Wing Populism in Europe v kapitole o Ukrajině (A. Shekhovtsov) strana Svoboda. Zároveň je však stejným autorem po jejím boku zmiňována i strana Pravý sektor.

Dle oficiálních výsledků tyto dvě strany v ukrajinských parlamentních volbách nepřekročily 5% volební klauzuli, kdy strana Svoboda získala 4,71 % a Pravý blok 1,80 %.

Své mandáty získaly tyto dvě strany pouze skrze jednomandátové obvody, když pro Pravý sektor získalkřeslo předseda Dmytro Jaroš, jenž kandidoval v Dněpropetrovské oblasti. Jako nezávislý kandidát vyhrál i Boryslav Bereza, který je stranickým šéfem informačního oddělení. Strana Svoboda pak v jednomandátových obvodech získala6 mandátů.

Vzhledem k tomu, že má ukrajinský parlament (Verchovna Rada Ukrajiny) celkem 450 křesel, je to pro obě strany prakticky marginální zisk a výrok tak můžeme hodnotit jako pravdivý.

ODS během volební kampaně představila svůj program, který zahrnoval tvrzení o tom, že ODS rovnou daň z příjmů a jednoduché a nízké daně (.pdf, str.18) a také " zabráníme zvýšení daní " (tamtéž - str. 20).

Zdroj: Volební program ODS

Zvýšení daní (DPH, solidární přirážka) bylo prosazeno zákonem o změně daňvých, pojistných a dalších zákonů v Poslanecké sněmovně. Při jednání dne 7. listopadu 2012 se hlasování účastnilo 51 členů ODS. Souhlas s návrhem vyslovilo 50 poslanců a 1 poslanec ODS se zdržel hlasování.

Zvyšování daní ODS během svého volebního období ekonomickou krizí a zodpovědností za státní rozpočet. Někteří členové ODS byli proti zvyšování daní a odsoudili tento krok.

Výrok hodnotíme jako pravdu s výhradou z důvodu nesrovnalostí v poskytnutém vysvětlení.

Dle § 99 odst. 1 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny:

"Za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody, vyhlásí předseda Sněmovny na návrh vlády stav legislativní nouzena určitou dobu. Sněmovna může stav legislativní nouze zrušit nebo omezit dobu, na niž byl vyhlášen."

Dále dle odstavce 4:

"Ve stavu legislativní nouze posoudí Sněmovna před projednáním návrhu pořadu schůze, zda stav legislativní nouze trvá. Dojde-li k závěru, že podmínky pro jeho vyhlášení pominuly, stav legislativní nouze zruší."

Procedura je tedy ve skutečnosti taková, že předseda Sněmovny na vládní návrh vyhlásí stav legislativní nouze bez ohledu na vůli Poslanecké sněmovny. Ta pak však může legislativní stav zrušit či jeho dobu omezit.

Kromě toho bude však Sněmovna dotázána před každým projednáním návrhu pořadu schůze (tedy na začátku každé schůze), zdali stav legislativní nouze trvá. Toto pravděpodobně Němcová neobratně vyjádřila jako "schválení postupu předsedy PS." I kdyby v této fázi Sněmovna vyjádřila nesouhlas, legislativní nouze již tak jako tak trvala a nejde tedy o schválení v pravém slova smyslu.

Z tohoto důvodu udělujeme výroku status "pravda s výhradou."

Výrok je označen jako pravdivý, protože dle aktuálního návrhu rozpočtu pro rok 2016 byl navýšen o 16 miliard Kč, přičemž však plánovaný deficit státního rozpočtu zůstal v porovnání s původním návrhem z června 2015 nezměněn a to ve výši 70 miliard korun. O finální podobě rozpočtu se bude jednat 9. září a do konce měsíce jej vláda musí schválit a poslat ke schválení Poslanecké sněmovně.

Řada českých médií informovala v polovině června o rozhodnutí vládní koalice přilepšit v prosinci 2015 důchodcům jednorázovým příspěvkem ve výši 600 Kč (např. Ihned.cz, E15.cz, Aktualne.c z). Byla to ovšem reakce na odmítnutí mimořádné valorizace důchodů, kterou žádala ministryně Marksová-Tominová s podporou ČSSD. Mimořádnou valorizaci, která měla dorovnat nižší valorizaci z minulých let, však odmítli koaliční partneři KDU-ČSL a ANO včetně ministerstva financí. Vláda ještě v červnu informaci o mimořádném příspěvku důchodcům potvrdila. Je tedy pravda, že vládní ČSSD chtěla mimořádně trvale navýšit důchody, ostatní vládní strany ale tento krok odmítly.

Podle nejnovějších informací se důchody zvýší pouze o 40 Kč na základě valorizace dané zákonem a mimořádný příspěvek 600 Kč bude pravděpodobně z tohoto důvodu zvýšen na 900 Kč. Příspěvek ovšem důchodci neobdrží již v prosinci 2015, jak bylo původně plánováno, ale až v únoru 2016. Aby totiž mohli důchodci získat příspěvek už v prosinci, museli by poslanci vládní návrh projednat ve zrychleném režimu, což se nepodařilo kvůli opozičním poslancům, kteří zrychlené schválení vetovali. Proto je pravda, že opozice zablokovala vydání příspěvku již v prosinci 2015.

Tento výrok je pravdivý. Rozpočet na rok 2015 skutečně podpořila tripartita, jak vyplývá z tiskové zprávy vlády ČR ze dne 17. září 2014. Je rovněž pravdivá informace, že podnikatelé, kteří podpořili státní rozpočet na rok 2015, zastupují zaměstnance v řádu milionů.

" Zástupci vlády, zaměstnanců a zaměstnavatelů se ve středu 17. září shodli na základní podobě vládního návrhu rozpočtupro rok 2015. " Po jednání tripartity vystoupili jednotliví zástupci na tiskové konferenci (audiozáznam), kde skutečně zástupce odborů Středula a svazu průmyslu Hanák podpořili vládní návrh rozpočtu.

Zástupcem zaměstnanců na jednáních tripartity je ČMKOS, který je sdružením 29 odborových svazů.

" ČMKOS sdružuje na základě dobrovolnosti většinu odborových svazů působících v České republice. Jejich členská základna v roce 2007 dosahuje téměř 540 000 členů. "

Podnikatele na jednáních tripartity zastupuje Svaz průmyslu a dopravy ČR a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR.

" Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) je nestátní dobrovolnou nepolitickou organizací, sdružující zaměstnavatele a podnikatele v České republice. Sdružuje 29 odvětvových asociací, 117 individuálních členů a je tak s celkovým počtem téměř 1600 členů největším zaměstnavatelským svazem, který reprezentuje rozhodující část českého průmyslu a dopravy. "

Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR " zastupuje více než 22 000 členských subjektů s více než 1.300.000 zaměstnanci. "