Při hodnocení výroku vycházíme ze seznamu udělených investičních pobídek od agentury Czechinvest, který jsme porovnali se seznamem firem patřících do koncernu Agrofert. Z tohoto porování vyplývá, že výrok Zbyňka Stanjury není pravdivý.

Z přehledu jsme zjistili, že v roce 2014 byla udělena investiční pobídka následujícím firmám z holdingu Agrofert: Fatra, a.s., Lovochemie, a. s., OLMA, a.s., Pekárna Zelená louka, a.s., PENAM, a.s., PRECHEZA a.s., PREOL, a.s. Celková veřejná podpora pro tyto firmy byla a 1,5 miliardy korun, firmy ale slíbily proinvestovat více než 4,7 miliardy korun a vytvořit více než 200 pracovních míst.

Celkem však bylo v roce 2014 uděleno 149 investičních pobídek ve výši více než 25 miliard korun. Nedá se tedy říct, že podpora pro Agrofert by byla nějak častá.

V roce 2015 pak firmám z koncernu Agrofert nebyla udělena žádná pobídka.

Je pravdou, že dotaci na projekt tzv. Čapího hnízda schválil Středočeský kraj pod vedením hejtmana Bendla (ODS). Nastupující nové vedení pod vedením hejtmana Ratha (ČSSD) provedlo několik šetření všech velkých dotačních projektů včetně Čapího hnízda. Stejně tak je pravdou, že jediným negativním výsledkem kontrol bylo uložení šesti milionové pokuty, i přesto, že audity minimálně v jednom případě naznačovali porušení dotačních pravidel. Pokuta ale byla na základě podkladů tehdejšího ředitele dotačního úřadu Středočeského kraje a dnešního náměstka Ministerstva průmyslu a obchodu a poradce premiéra Sobotky Tomáše Novotného snížena na 1 % původní částky. Náměstek Novotný se k věci vyjádřil takto:

“V reakci na informace týkající se kauzy Čapí hnízdo zveřejněné v on-line deníku Neovlivní.cz, bych rád jako bývalý ředitel Úřadu Regionální rady ROP Střední Čechy uvedl několik poznámek: Ředitelem tohoto Úřadu jsem se stal na začátku roku 2009, čili až po vyhlášení výzvy č. 4 v oblasti cestovního ruchu, ve které uspěl projekt Farma Čapí hnízdo. Tedy poté, co byl tento projekt schválen a poté, co byla podepsána mezi příjemcem a poskytovatelem ROP Střední Čechy smlouva o poskytnutí dotace.

Audit v rámci své standardní činnosti v roce 2011 identifikoval u tohoto projektu nesrovnalost, která vedla k vypsání odvodu za porušení rozpočtové kázně ve výši zhruba 3,7 milionů Kč. Příjemce dotace podal proti tomuto odvodu odvolání. Výbor Regionální rady v roce 2011 odvolání vyhověl v rámci platných předpisů a svých pravomocí v souladu se Závazným pokynem pro uplatňování finančních korekcí, a prominul 99 % vypsaného odvodu a příslušenství. Tento postup byl standardní a je uplatňován i v jiných obdobných případech. Podotýkám, že v té době nebylo známo, že za projektem Čapí hnízdo stojí společnost Agrofert, natož její majitel.”

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť britský premiér skutečně v rámci otázky reformy EU a následného britského referenda o setrvání velmi agilně vyjednává bilaterálně i multilaterálně se svými evropskými partnery. Např. pouze v lednu 2016 již jednal o dané otázce v Německu, České republice a Irsku.

David Cameron v uplynulých měsících navštívil téměř dvacet hlavních měst států EU (některé opakovaně), kde s lídry zemí hovořil o své reformě Evropské unie. Mimo návštěvy evropských metropolí se účastnil jednání orgánů EU a dalších summitů (např. Světové ekonomické forum v Davosu), kde se setkával s čelními představiteli unie. S předsedy vlád se tedy opravdu opakovaně stýkal.

Cameron před volbami na jaře 2015 slíbil, že s Bruselem dohodne nový formát britské účasti na fungování Evropské unie a do konce roku 2017 vypíše referendum o britském členství (shrnující článek k danému nabízí BBC). Na své cestě po Evropě hodlal navštívit všech 28 států EU a přesvědčit je o nutnosti reformy.

Zdroj: independent.co.uk (6.1.2016)

V listopadu Cameron vytyčil čtyři oblasti, v nichž usiluje o reformy, které by rozptýlily obavy britského lidu v souvislosti s členstvím Spojeného království v Evropské unii.

Na prosincovém summitu se Evropská rada dohodla, že řešení ve všech čtyřech oblastech se pokusí vyjednat na svém únorovém zasedání. S blížícím se summitem Cameron opět zvyšuje intenzitu návštěv členských zemí.

Lednová návštěva České republiky potvrzuje, že nejspornějším bodem britských požadavků je snaha Londýna omezit sociální dávky pro přistěhovalce z ostatních zemí osmadvacítky. Jeden z britských návrhů počítá s tím, že by na určité sociální dávky měli nárok jen lidé, kteří v Británii pobývají alespoň čtyři roky. Během ledna kromě České republiky navštívil Cameron také Bavorsko a irský Dublin, kde dané téma bylo součástí jeho agendy.

Andrej Babiš mluví o čerpání dotací z evropských fondů v programovém období 2007-2013, přičemž prostředky z tohoto programového období bylo možno čerpat ještě následující dva roky, tedy do konce roku 2015, přičemž pro rok 2015 zbývalo podle analýzy Ministerstva pro místní rozvoj proplatit více než 200 mld. Kč, tedy 30 % prostředků programového období 2007–2013.

Na začátku roku 2014 se odhady ohledně nedočerpaných prostředků za celé období skutečně pohybovaly kolem 62,8 miliardy korun, přičemž cílem podle tehdejší ministryně pro místní rozvoj Věry Jourové bylo snížit toto číslo na 20 miliard. Z celé sumy k začátku ledna 2014 pak domácí příjemci dotací získali 514,9 miliardy korun.

Na konci roku 2014 však podle již zmíněné analýzy Ministerstva pro místní rozvoj byla stále v ohrožení nevyčerpání částka dosahující 41,4 miliard korun. Stejná analýza dokonce uvádí, že " vpřípadě nedořešení problematiky EIA a nemožnosti realizace velkýchdopravních projektů z fondů EU by mohlo nedočerpání dosáhnout až výše 85,1 mld. Kč ".

Údaje o nevyčerpaných prostředcích za celé zmíněné období však ještě nejsou dostupné, k dispozici jsou pouze odhady, které nelze brát jako definitivní stav.

Podle nejnovějších dostupných statistik je v zařízeních pro zajištění cizinců k 8. dubnu 94 ubytovaných klientů.

Co se počtu žádostí (.pdf) o mezinárodní ochranu týká, tyto počty spíše rostou. Zatímco za rok 2014 se jednalo celkem o 1156 žádostí, v roce 2015 to bylo už 1525 žádostí. Při meziročním porovnání ledna 2015 a 2016 se sice jedná po pokles ze 126 na 108 žádostí, tedy o 15 %, již v únoru však vidíme meziroční nárůst ze 117 na 179 žádostí, tedy o více než polovinu. Obecně se při pohledu na statistiku níže nedá o poklesu počtu žádostí hovořit a výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Zdroj: statistiky MVČR (2015 - pdf, 2016 - pdf)

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, protože druhá část výroku je spíše myšlenkový konstrukt ministra Pelikána. Ten navíc nelze ze své podstaty hodnotit, neboť ikdyby snad odpovídal skutečnosti, šlo by o faktický stav, který nelze věrohodně prokázat.

Podle průzkumu Exekutorské komory ČR, provedeného mezi vybranými exekutorskými úřady klesla úspěšnost exekutorů při vymáhání dluhů na 20%.

Druhou část výroku hodnotíme jako nehodnotitelnou. Zástupci exekutorské komory v roce 2011 konstatovali, že " v šedesáti, sedmdesáti procentech případů exekutor pracuje zadarmo a pokud exekutor dluh nevymůže, žádný nárok na odměnu nemá ". Tedy, že náklady nesou samotní exekutoři a nepřenáší je na dlužníky.

Ministr Pelikán zde však patrně tvrdí, že ve skutečnosti exekutoři uměle navyšují své náklady u dlužníků, u kterých je velká šance na uhrazení vzniklého dluhu. Tímto způsobem se tak exekutoři hojí na úspěšných exekucí. To však ze své podstaty nedovedeme dostatečně prokázat.

Zmíněná dohoda o majetkovém vyrovnání mezi Pražským hradem a katolickou církví byla podepsána v pátek 4. března 2016.

Na základě dohody stát římskokatolické církvi přiznává klášter sv. Jiří, budova Nového proboštství a kostel Všech svatých, přičemž církev se současně vzdává dalších nároků na Pražském hradě. Užívání některých budov v areálu jak státem, tak církví pak bude sdílené. Římskokatolická církev se v dohodě taktéž zavázala, že dva ze tří objektů, které převzala do pěti let opraví.

Právě tento aspekt předmětné dohody kritizoval v červenci 2015 v rámci jejího projednávání kardinál Miloslav Vlk. Je ovšem výraznou nadsázkou, že by jednání Hradu popsal jako vydírání. Přesto není pochyb o tom, že s dohodou hluboce nesouhlasí a považuje ji dokonce za protizákonnou.

Kardinál Vlk řekl následující: "Já mám na mysli to, že zákon o restitucích nestanoví žádné takové podmínky, jako že nabyvatel musí objekt opravit, nebo že nesmí žádat další objekt, na který má ze zákona právo. Takové podmínky jsou protizákonné, protiústavní a hrubě porušují demokratické principy."

Před tuto nezanedbatelnou nepřesnost však výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť vyjádření kardinála Vlka je skutečně negativní.

Podle odhadů Evropské komise z podzimu 2015 k příležitosti ekonomické předpovědi pro další období (podle deníků Independent, The Telegraph a dalších) mají v rámci migrační vlny do zemí Evropské unie dorazit do konce roku 2016 další zhruba 3 miliony lidí.

V roce 2015 podle údajů Eurostatu (. pdf, s. 1) bylo v členských zemích Evropské unie registrováno 1,2 milionů žadatelů o azyl (kteří tu o něj žádali poprvé), oproti půl milionu v roce 2014. Nejvíce lidí hledajících azyl bylo ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku.

Zdroj: Eurostat

Vyhláška, která zavádí změny v inkluzivním vzdělávání, nabývá účinnosti dne 1. 9. 2016. Kateřina Valachová prohlásila 19. 6. 2015 v Interview ČT 24 (čas 1:20), tedy krátce po svém jmenování, že na realizování změn nebude stačit slíbené navýšení rozpočtu o 3 miliardy (které mají jít na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků), ale bude na ministrovi financí žádat alespoň další 1,5 miliardy.

V rozpočtu na rok 2016 došlo podle tiskové zprávy MŠMT k navýšení financování regionálního školství o 1,5 miliardy (plus posílení platů na pedagogické a nepedagogické pracovníky). Financování škol ministerstvem podle Zpravodaje MŠMT probíhá právě přes rozpočty krajů, které prostředky dále rozdělují (.pdf, s. 4).

Další finance navíc poskytuje Operační program Výzkum, věda, vzdělávání, v rámci něhož budou školám od dubna 2016 poskytována podpůrná opatření. Na to je podle Zpravodaje vyčleněno 4,5 miliardy korun (.pdf, s. 5).

Už za rok 2015, tedy před platností vyhlášky, stojí vzdělávání žáky se vzdělávacími potřebami odhadem 3,8 mld. korun (.pdf, str. 115). Oproti tomu náklady by měly dále vzrůst důsledkem přijetí zákona:

Ministerstvo školství pro deník Právo 1. března uvedlo v textu "Inkluze v otázkách a odpovědích" ke společnému vzdělávání následující:

* Jsou na to peníze?
Žádosti o peníze na platy asistentů posílají školy krajům. Devět procent těchto žádostí nebylo v minulosti vyslyšeno vůbec a ředitel sháněl peníze z jiných zdrojů, například z balíčku určeného na odměny pro učitele, což budilo ve školách zlou krev. Někdy si musel asistenta zaplatit rodič. V mnoha případech dostaly školy jen část požadovaných peněz. Nyní budou mít kraje povinnost splnit kompletní požadavky na prostředky pro asistenta. Peníze dodá ministerstvo. Kraje však hlásí, že netuší, kolik požadavků se jim sejde. Ani ministerstvo nedokáže odhadnout, jak se budou rodiče rozhodovat, ale peníze pro kraje vypočítává podle toho, kolik žádostí bylo posíláno v minulosti. Kompletní údaje o záměrech rodičů má mít ministerstvo do konce května.

* Budou peníze i v budoucnu?

Peníze na asistenty pedagoga a další podpory pro nadané a handicapované žáky jsou nárokové. Letos už je ve státním rozpočtu pro tyto účely vyčleněno zhruba půl miliardy korun. Ministerstvo počítá s tím, že v roce 2017 bude potřebovat miliardu korun navíc, o rok později miliardu a půl. Že se s těmito penězi ve výhledu nepočítá, je spíše administrativní chyba, protože s danými penězi se musí počítat automaticky, stejně jako s penězi na tarifní platy kantorů. Vyjednávat o tom ještě bude ministryně školství s ministrem financí." Podle těchto vyjádření je zřejmé, že zcela jasné finanční vymezení na následující léta není ještě zajištěno. MŠMT, jak uvádíme výše, predikuje konkrétní požadavky na státní rozpočet, o jejich alokaci ale plánuje ministryně Valachová dále jednat s ministrem financí. Fialův výrok, že není zajištěno trvalé financování, je tedy korektní.

Pro ověření výroku vycházíme z pozvánek na veřejné akce, které má poslanec Okamura umístěny na svém Facebooku. Podle nich je skutečně aktivní, co se týče veřejných diskuzí, není ovšem pravdou, že by jich bylo i deset týdně. Nejvíce se k tomuto počtu přiblížil na začátku února, kdy během jednoho týdne absolvoval 7 debat.

Dodáváme, že stejné pozvánky jsou obsaženy také na FB profilu hnutí Svoboda a přímá demokracie, kterému Okamura předsedá. V jiném zdroji nejsou záznamy z jednotlivých Okamurových diskuzí/pozvánek na ni zveřejněny.

(Plánované akce)

• 14.5. - Praha
• 11.5. - Brno

• 28.4. - Jihlava
• 27.4. - Kostelec nad Orlicí
• 27.4. - Trutnov
• 26.4. - Nový Bor

(Proběhlé akce)

• 7.4. - České Budějovice
• 6.4 - Praha

• 31.3. - Ostrava
• 31.3. - Havířov
• 30.3. - Valašské Meziříčí
• 30.3. - Zlín

• 16.3. - Příbram
• 16.3. - Kladno
• 16.3. - Kutná Hora

• 6.2. - Praha
• 4.2. - Vlašim
• 4.2. - Benešov
• 3.2. - Karlovy Vary
• 3.2. - Cheb
• 2.2. - Králíky
• 2.2. - Žamberk