ODS skutečně navrhuje příspěvek důchodcům ve výši 2400 korun. Web ODS uvádí vyjádření předsedy Fialy: " Těm chce (vláda důchodcům - pozn. Demagog.cz) přispět pouze jednorázově tisíci korunami. Chceme, aby důchodci dostali průměrně 2 400 korun ročně, tedy 200 korun měsíčně navíc místo vládou navrhovaných 80 korun. Tato částka se navíc bude započítávat do valorizačního základu, takže senioři budou mít víc peněz i v dalších letech" Za vlád ODS (tedy Mirka Topolánka a Petra Nečase) jednorázové valorizace důchodcům prostřednictvím zákona skutečně neproběhly. Např. za vlády Mirka Topolának navrhovala opoziční ČSSD (v roce 2008), udělit jednorázový příspěvěk důchodcům ve výši 3 tisíce, tento návrh však sněmovní většina zamítla v 1. čtení.

Nicméně v roce 2008 bylo za Topolánkovy vlády přijato vládní nařízení, které důchodcům přidávalo v průměru 470 korun měsíčně. Nelze tedy tvrdit, že by vlády ODS nepřidávaly důchodcům vůbec žádné prostředky, byť jednorázový příspěvěk v takové formě, jak je zamýšlen současnou ODS, skutečně vyplácen a prosazován minulou vládní ODS nebyl.

Není pravdou, že nový občanský zákoník upřednostňuje ústavy před jinými formami péče. V § 953 odst. 2 zákon říká, že svěření dítěte do péče jiné osoby má přednost před ústavní výchovou. Podle § 958 odst. 2 má před ústavní výchovou přednost i pěstounská péče. Avšak Klokánky v zákoně přednost před ústavy výslovně nemají.

Co se týče Klokánků, soudy skutečně vykládaly ustanovení obč. zákoníku tak, že děti v nich mohou strávit nejdéle půl roku. Po nástupu Sobotkovy vlády však ministryně spravedlnosti Válková a ministryně sociálních věcí Marksová rozeslaly dopis soudům, v němž doporučují děti nechávat v Klokáncích, které jsou vhodnější než ústavy. Podle výkladu ministryně Válkové v zákoně nikde nestojí, že by děti mohly být v Klokánku pouze šest měsíců, ale že soudy mají pouze během šesti měsíců rozhodnout, zda v Klokánku zůstanou nebo co s nimi bude.

Toto sporné ustanovení bude také dotčeno chystanou novelou obč. zákoníku.

Průměrný výnos obilí za posledních 12 let (2001-2012) se rovná 7,318 milionů tun (.xls.), takže se dá říci, že odhadovaná sklizeň patří mezi průměrné či podprůměrné výnosy. V roce 2004 byl výnos v kategorii obilí 8,784 milionů tun (.xls), což byl nejvyšší výnos od počátku sledování tohoto ukazatele Českým statistickým úřadem (1992).

Situace ohledně České pošty se projednávala na 32. schůzi (1. 10. 2015) Poslanecké sněmovny na návrh poslaneckého klubu ANO. Na pořadu byly dva body. Prvním bodem byla informace vlády ČR o aktuální situaci ohledně zakázek České pošty. Tento bod byl přerušen, protože Sněmovna ztratila usnášeníschopnost (potřebných 67 přihlášených poslanců).

Druhý bod byl návrh na ustanovení vyšetřovací komise za účelem objasnění způsobu, jakým byly v minulých deseti letech zadávány veřejné zakázky v České poště. Z důvodů přerušení schůze nemohl být tento bod projednán.

Jaroslava Jermanová z hnutí ANO na úvod schůze objasnila důvod svolání schůze. " Z toho důvodu chceme, aby se zakázky pošty prošetřily systémem padni komu padni, a to nejméně za posledních deset let. Proto také poslanecký klub ANO a s námi další poslanci požádali nejen o svolání mimořádné schůze a informaci vlády o dění v České poště, ale i o zřízení komise, která by v součinnosti s orgány činnými v trestním řízení a kontrolními úřady hospodaření České pošty prověřila. "

Svolání schůze z důvodu, aby Sněmovna prošetřovala veřejné zakázky v podniku Česká pošta, je ovšem problematické. Hnutí ANO nevymezilo konkrétní okruh otázek pro případnou vyšetřovací komisi a přihlédneme-li k faktu, že podnik má veřejných zakázek nepřeberné množství, lze důvodně pochybovat o tom, že by případné ustavení vyšetřovací komise mělo mít ambici skutečně pokrýt veřejné zakázky podniku za posledních 10 let. Právě kvůli tomuto vágnímu vymezení je výrok hodnocen jako zavádějící.

Ve Švédsku je zakázáno zpracovávat osobní data týkající se náboženství, výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

V roce 1998 byl ve Švédsku vydán zákon Personal Data Act (.pdf, anglicky). Týká se zpracovávání a nakládání s osobními informacemi a navazuje na směrnici Evrospkého společenství o ochraně osobních údajů z roku 1995.

V zákoně je stanoveno, že je zakázáno zpracovávat osobní data týkající se náboženství (.pdf, anglicky, s. 5).

Proto nemohou být ani statistická data rozdělena s ohledem na náboženské vyznání.

Za nejvyšší autoritu mezi rozdrobenou syrskou opozicí je považována Národní koalice syrské revoluce a opozičních sil (angl. National Coalition for Syrian Revolutionary and Opposition Forces). Hlavní syrské opoziční frakce se sjednotily v listopadu v roce 2012 na summitu v katarském Dauhá.

Krátce po dosažení konsenzu mezi opozičními silami uznala Evropská unie syrskou opoziční koalici jako legitimní.

Dle oficiálního webu koalici tvoří 114 členné parlamentní shromáždění, které tvoří zástupci následujících skupin:Svobodná syrská armáda (angl. Free Syrian Army)Syrská národní rada (angl. Syrian National Council)Demokratický blok (angl. the Democratic Bloc)Revoluční hnutí (angl. the Revolutionary Movement)Syrská revoluční generální komise (angl. Syrian Revolution General Commission)

Zmíněné skupiny Al-Káida a an-Núsra jsou obecně považovány za teroristické a obě se nalézají na seznamu teroristických skupin amerického ministerstva zahraničí a na sankčním listu OSN.

An-Núsra je opoziční uskupení bojující proti vládě Bašára Assada, nicméně se v žádném případě nejedná o demokratickou opozici. An-Núsra je jihadistická skupina částečně spolupracující s Al-Káidou, která vznikla v roce 2011 za přispění Islámského státu.

V říjnu 2015 jeden z vrchních představitelů Národní syrské koalice vyzval an-Núsru k přerušení vztahů s Al-Káidou a k zastavení další destrukce Sýrie. Nicméně šlo pouze o jednostrannou výzvu a an-Núsra není součástí syrské demokratické opozice. An-Núsra s demokratickou opozicí nespolupracuje formálně ani fakticky, nelze ji tedy k ní řadit. Oba subjekty mají společný pouze zájem na ukončení dosavadního režimu. V celé Sýrii působí řada opozičních skupin vůči Asadovu režimu, nelze je ovšem chápat jako jednotlivý celek.

Skupina poslanců napříč politickým spektrem předložila do Poslanecké sněmovny v září 2014 návrh novely zákona o registrovaném partnerství. V této skupině poslanců je skutečně i Jana Černochová.

Důvodová zpráva (.pdf – str. 5) návrhu popisuje základní princip této novely: " Předložený legislativní záměr stanoví výjimku ze zákazu osvojení pro registrované osoby, kdy si nově budou moci partneři osvojit dítě svého partnera. Nepůjde tedy o osvojení cizího dítěte z náhradní ústavní péče, které je právně volné, ale o osvojení dítěte, které ve stejnopohlavní rodině žije, s partnerem jeho rodiče".

Z médií a jiných veřejně dostupných zdrojů vyplývá, že Jiří Rusnok žádnou konkrétní firmu výrazně neprosazoval. Rovněž nebyl aktérem žádné takové kauzy. Nelze samozřejmě tento výrok hodnotit absolutně, tj. ve vztahu ke všem jednáním za celý život Jiřího Rusnoka (ač sám použil výraz "Já, který v životě...").

Diskuze směřovala k otázce spojení aktivních politiků a obchodních společností při zahraničních cestách a jiném veřejném vystupování. Z tohoto hlediska tedy výrok Jiřího Rusnoka hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, přestože neexistují přesná čísla ohledně počtu účastníků průvodu.

Kyjevský průvod na oslavu Stepana Bandery, bývalého vůdce OUN, se konal již poněkolikáté u příležitosti výročí jeho narození. Podle USA TODAY se v roce 2014 průvodu účastnilo až 15 000 lidí. V roce 2015 se již hovoří o 4 tisících účastnících. Dle BBC bylo pochodujících pouze 2 500.

V letošním roce byla tedy účast výrazně menší.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě přehledu pokladního plnění, který vydává Ministerstvo financí.

Z aktuálního přehledu za první tři měsíce z tabulky č. 2: Meziroční srovnání celostátních daňových příjmů a pojistného na veřejné zdravotní pojištění (v mld. Kč) vyplývá, že zatímco za leden-březen roku 2013 se na DPH vybralo 73,34 miliardy korun, zatímco první tři měsíce letošního roku, po zavedení druhé snížené sazby DPH, přinesly výběr 72,35 miliardy Kč. Jedná se tedy o pokles o téměř miliardu korun, nikoliv 500 milionů jako tvrdí Bohuslav Sobotka.