Výroční zpráva byla zveřejněna dne 27. října 2014. Nepodařilo se nám však dohledat, k jakému datu byla tato zpráva předložena vládě. Datum zveřejnění by naznačovalo, že by již Jiří Rusnok k neveřejné části zprávy přístup mít neměl, na druhou stranu je nutné podotknout, že v tomto dokumentu je uvedeno následující:

"O konkrétních zpravodajských zjištěních a výsledcích analýz, z nichž rámcový přehled o činnosti BIS v této veřejné výroční zprávě vychází, informovala BIS v průběhu roku oprávněné adresáty podle § 8 zákona č. 153/1994 Sb.

V průběhu roku 2013 předala BIS prezidentovi a členům vlády téměř 400 dokumentů. Dalších více než 300 informací zaslala BIS příslušným státním orgánům, Policii ČR, Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) a Vojenskému zpravodajství."

Výše zmíněná formulace by ve svém důsledku mohla znamenat, že ač by Jiří Rusnok neměl již přístup k neveřejné části výroční zprávy, mohl by ze svého působení jako předseda vlády znát analýzy a podklady vypracované BIS, ze kterých výroční zpráva vychází a které shrnuje.

Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Siemens vskutku v Číně obchoduje. Angela Merkelová jej naposledy v březnu tohoto roku doprovázela a společně se setkali s čínským prezidentem Xi Jin Pingem. K jednáním mezi EU a Čínou rovněž došlo. Lídři EU své čínské kolegy přivítali v sídle EU. Děje se tak v rámci udržování dobrých ekonomických vztahů a není to nikterak dlouhodobě či významně podrobeno kritice.

Jiří Rusnok má tedy pravdu.

Z médií a jiných veřejně dostupných zdrojů vyplývá, že Jiří Rusnok žádnou konkrétní firmu výrazně neprosazoval. Rovněž nebyl aktérem žádné takové kauzy. Nelze samozřejmě tento výrok hodnotit absolutně, tj. ve vztahu ke všem jednáním za celý život Jiřího Rusnoka (ač sám použil výraz "Já, který v životě...").

Diskuze směřovala k otázce spojení aktivních politiků a obchodních společností při zahraničních cestách a jiném veřejném vystupování. Z tohoto hlediska tedy výrok Jiřího Rusnoka hodnotíme jako pravdivý.

Dne 5. května se před ministerstvem sešlo shromáždění k podpoře svobodného Tibetu. Dopis, který byl adresován ministru zahraničních věcí Lubomíru Zaorálkovi, ministru pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřímu Dienstbierovi i předsedovi vlády Bohuslavu Sobotkovi, zveřejnila právě organizace Potala. Mezi signatáři jsou všechny Martinem Bursíkem zmíněné subjekty. Odpověděla jim ředitelka Sekce kabinetu předsedy vlády Běla Hejná. Na zmíněné petici je v tuto chvíli dokonce přes 15 000 podpisů.

Slova Martina Bursíka jsou tedy pravdivá.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože Bohuslav Sobotka Zemanův přílet do České republiky kritizoval. V případě Martina Stropnického měl Bursík pravdu.

Není pravda, že by Bohuslav Sobotka Zemanův návrat do Česka nekritizoval − Sobotka se nechal slyšet, že příletem s PPF Zeman návštěvu Číny zkazil.

Naopak ministr obrany Martin Stropnický k této věci nezastal žádný postoj − uvedl, že Zemanův přílet je jeho věc.

Jelikož Ivo Valenta nedisponuje transparentním účtem (tím disponuje Strana soukromníků České republiky, za níž kandiduje, ale na výpisu z tohoto účtu nefigurují prostředky spojené s jeho kampaní), nebylo možné ověřit, zda výrok je pravdivý, či nikoliv.

Je pravdou, že kampaň KDU-ČSL (její senátní část) je financována přes stranický transparentní účet. Je také pravdou, že na tomto účtu lze vidět některé finance spojené přímo s kampaněmi senátních kandidátů (Botek mezi nimi není – pozn. Demagog.cz).

Nicméně není možné u jednotlivých částek přesně dohledat, kolik strana vydala na kampaň každého kandidáta, jaké výdaje konkrétně byly vydány v daném obvodě. Účet sice obsahuje detailní výdajové položky, absentuje u nich ale jméno kandidáta, pro nějž je služba nakupována.

Zda je poměr mezi centrálními výdaji a ostatními výdaji 90/10 %, není možné ověřit z výše popsaného důvodu a také kvůli tomu, že Botek svůj osobní transparentní účet na kampaň nevede.

KDU-ČSL skutečně disponuje centrálním transparentním účtem, z něj ale nejde vyčíst, jakou částkou jednotlivým kandidátům přispěla. Účet popisuje vydané prostředky na jednotlivé položky, nicméně nespecifikuje, na čí kampaň konkrétně peníze šly.

Přesná položka na kampaň Pavla Botka včetně jeho příspěvku není dohledatelná.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože Zdeněk Papoušek ve svém osobním medailonku na webových stránkách KDU-ČSL uvádí, že mimo jiné pracoval 20 let ve Fondu ohrožených dětí. Během této doby působil také jako ředitel brněnské pobočky.

Není pravdou, že nový občanský zákoník upřednostňuje ústavy před jinými formami péče. V § 953 odst. 2 zákon říká, že svěření dítěte do péče jiné osoby má přednost před ústavní výchovou. Podle § 958 odst. 2 má před ústavní výchovou přednost i pěstounská péče. Avšak Klokánky v zákoně přednost před ústavy výslovně nemají.

Co se týče Klokánků, soudy skutečně vykládaly ustanovení obč. zákoníku tak, že děti v nich mohou strávit nejdéle půl roku. Po nástupu Sobotkovy vlády však ministryně spravedlnosti Válková a ministryně sociálních věcí Marksová rozeslaly dopis soudům, v němž doporučují děti nechávat v Klokáncích, které jsou vhodnější než ústavy. Podle výkladu ministryně Válkové v zákoně nikde nestojí, že by děti mohly být v Klokánku pouze šest měsíců, ale že soudy mají pouze během šesti měsíců rozhodnout, zda v Klokánku zůstanou nebo co s nimi bude.

Toto sporné ustanovení bude také dotčeno chystanou novelou obč. zákoníku.