Předseda ODS Fiala reaguje na Sobotkovo tvrzení o tom, že od loňského roku ubylo 83 tisíc lidí bez práce. Tento premiérův výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť v březnu meziročněklesl počet nezaměstnaných o 83 tisíc lidí. Nejde tedy o sezónní záležitost. Pro přehlednost dodáváme tabulku s meziročními výsledky za leden-březen 2015.

20142015 RozdílLeden639 274556 191 - 83 083 Únor625 390548 117 - 77 273 Březen608 315525 315 - 83 000

Kalouskův výrok hodnotíme jako nepravdivý. Exministr Kalousek pravděpodobně zaměnil některé prvky odlišných institutů v trestním zákoně. Výsledný konstrukt ovšem není pravdivým, neboť propadnutí majetku ve prospěch státu (jakkoliv ho lze ukládat pouze za prokázaný trestný čin) bez prokázání jeho “čistoty” je reálně používanou trestněprávní sankcí. Přesto je třeba zdůraznit, že vztažení k trestnímu zákoníku je velmi nešťastné vzhledem k specifickému postavení trestního práva v právním řádu.

Propadnutí majetku, respektive jeho části, je trestněprávní sankcí dle§ 66 zákona č. 40/2009 Sb. trestního zákoníku. Není zde třeba prokazovat povahu těchto peněz, ale pouze naplnit zákonné podmínky uložení tohoto trestu. Soud jej může uložit jen u vymezených trestných činů, případně odsuzuje-li pachatele k výjimečnému trestu nebo za zvlášť závažný zločin, při kterém pachatel získal nebo se pokusil získat majetkový prospěch.

Není tedy ani rozhodné, zda k „nečistým penězům“ skutečně přišel. Existuje rovněž peněžitý trest dle § 67, kde rovněž není směrodatný charakter peněz. Tresty se vždy ukládají s přihlédnutím k okolnostem spáchaného trestného činu a osobě pachatele. Důkazní břemeno v trestním řízení obecně sice leží na státním zástupci, při ukládání trestu není ale třeba nic (kromě viny) dokazovat, pokud jsou k jeho uložení splněny zákonné podmínky.

Vedle toho existuje trest dle § 70 trestního zákona upravující propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty. V tomto případě skutečně musí jít o majetkovou hodnotu, která byla užita ke spáchání trestného činu, byla k tomu určena nebo z činu získána. Toto musí být vedle viny pachatele prokázáno státním zástupcem v průběhu řízení. Všechny tresty však lze uložit pouze pachatelům trestného činu, tedy pouze v případě, že tato osoba byla odsouzena. Osobě jiné než odsouzené lze peněžní částku zabrat jako výnos z trestně činnosti, ne nutně bezprostřední, dle § 101. Toto lze aplikovat zejména u osoby, kterou není možné stíhat či odsoudit.

Všechny tyto instituty lze pro dané srovnání využít. Ačkoliv v případě dvou z nich je třeba prokázat spojitost mezi trestnou činností a nabytím peněz, u dalších dvou je (za splnění zákonných podmínek) možné osobě “zabavit” peníze i bez prokázání jejich původu. Znovu však zdůrazňujeme, že jde o formu trestu, tedy je třeba odsuzujícího rozsudku, naplnění podmínek a zhodnocení situace v kontextu provedeného dokazování.

Vedle trestů, které lze v jejich pravém slova smyslu ukládat pouze dle trestního zákoníku, existují ovšem zákony se stejnou právní silou, které sankce udělují. Přestupkový zákon takto může například uložit peněžitý trest (terminologicky odlišený jako "pokuta") či zákaz činnosti (v trestním zákoníku zcela totožně,) tedy obdobné sankce nazvané v trestním zákoníku jako "tresty." Obsahově totožná sankce daná jiným zákonem tedy není vyloučená ani "neobchází" trestní zákoník. V tomto výroku šlo (po "očesání" od špatné terminologie) o vyhodnocení, zda by obrácení důkazního břemene v novém zákoně a popsaná sankce znamenaly obcházení trestního zákona. Neznamenaly. Snad je to takto pochopitelné.

Kalouskův výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý. Trestní zákoník sankci propadnutí majetku věru zná, nevyžaduje však prokázání charakteru či původu peněz kteroukoliv ze stran řízení. Pokud jde o dokazování, je třeba prokázat vinu obžalovaného, na zdroji peněžní částky nijak nezáleží. I po "očesání" od špatné terminologie nelze dojít k závěru, že navrhovaná sankce obchází trestní zákoník. Je běžné a přijatelné, aby jiný zákon stejné síly uložil obdobnou sankci za jiných podmínek.

Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná pouze o desítky trestně stíhaných právnických osob ročně, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Stíhat právnické osoby je možné na základě zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim z roku 2011. Podle informací poskytnutých Policií ČR na konci roku 2014 „v roce 2011 policejní orgány Policie České republiky zahájily trestní stíhání celkem 13 právnických osob, v roce 2012 celkem 62 právnických osob, v roce 2013 celkem 43 právnických osob a od 1. ledna do 30. září 2014 celkem 23 právnických osob. Ohledně statistických údajů o počtu pravomocně odsouzených právnických osob a údajů o trestech, které jim byly uloženy, Policie České republiky konstatovala, že těmito údaji nedisponuje, neboť je neeviduje.“

Této otázce se věnoval také server ePrávo.cz, který s odkazem na statistiky Ministerstva spravedlnosti uvádí, že „v roce 2013 byly českými soudy pravomocně uloženy právnickým osobám celkem 3 tresty.“V následujícím roce pak bylo soudy pravomocně uloženo právnickým osobám 22 trestů.

Server dále uvádí: „Celých 72 % všech rozhodnutí, v rámci kterých byla právnické osobě pravomocně uložena sankce, vydaly soudy moravské, resp. slezské. To, zda se jedná čistě o náhodu, anebo je tato skutečnost něčím racionálním opodstatněna, je však těžké odhadovat.“

Co se týká vývoje nezaměstnanosti v České republice, tak je pravda, že nezaměstnanost od zavedení minimální mzdy skutečně klesá. Její pokles probíhal již od kulminace v důsledku krize v roce 2010.

Vztah poklesu nezaměstnanosti a nárůstu minimální mzdy není zcela průkazný, významnějším faktorem poklesu je pravděpodobně růst ekonomiky v pokrizovém období. Tento vztah však nelze korektně kvantifikovat. Je ovšem pravdou, že po zavedení minimální mzdy nedošlo k nárůstu nezaměstnanosti.

Výše minimální mzdy se stanovuje nařízením vlády, nejde tedy o zákon. Její vývoj pak popisuje web Ministerstva práce a sociálních věcí. Do srpna 2013 nebyla minimální mzda zvýšena 6 a půl roku a byla ve výši 8 000 korun. Rusnokova vláda od srpna 2013 navýšila minimální mzdu o 500 korun, vláda Bohuslava Sobotky pak rozhodla 15. září 2014 o zvýšení o dalších 700 korun od ledna 2015.

Aktuálně tak minimální mzda dosahuje výše 9200 korun.

Co se týče kritiky ODS, tak je pravdou, že občanští demokraté dlouhodobě tvrdí, že zvyšování minimální mzdy povede k vyšší nezaměstnanosti, resp. zhorší podmínky na trhu práce.

Při navyšování vládou Jiřího Rusnoka komentovala tento krok Lenka Kohoutová, tehdejší poslankyně ODS a stranická expertka na sociální politiku. Pro server Idnes.cz (ČTK) uvedla: " Zvýšení minimální mzdy považuji za první krok prezidentského ministra, který vede špatným směrem," uvedla Kohoutová. "Na jednu stranu může zvýšení mzdy znít libě, ale zvýšení počtu těchto lidí na úřadech práce může znamenat prohloubení problému se zaměstnanci, kteří se velmi těžce uplatňují na trhu práce," zdůvodnila svou kritiku."

Dále lze přidat několik dalších vyjádření politiků ODS k minimální mzdě. Předseda ODS Petr Fiala 24. července 2014 v 20 minutách Radiožurnálu uvedl například, že " ...ale minimální mzda není moc rozumný nástroj, protože zvyšuje cenu práce, komplikuje život především drobnějším a středním podnikatelům, kteří mají potom problémy zaměstnávat lidi, vytvářet nová pracovní místa. "

Dále ekonomický expert ODS Jan Skopeček 15. září 2014: " Tak velký nárůst nákladů na zaměstnávání především nejméně kvalifikovaných zaměstnanců bude nutit zaměstnavatele k jejich propouštění. Jde tak ve skutečnosti o velmi asociální opatření ze strany vlády. "

Jako další můžeme jmenovat poslance ODS Adolfa Beznosku a jeho text: Čím vyšší minimální mzda, tím vyšší nezaměstnanost.

Ve čtvrtek v noci (22. října 2015) pražští zastupitelé nečekaně odvolali čtyři radní. Konkrétně se jednalo o Stropnického (SZ), Haška (ANO), Novákovou (ČSSD) a Ropkovou (ČSSD). Podle aktuálních vyjádření je nutné vzniklé problémy vyřešit do další schůze zastupitelstva, která bude 5. listopadu.

Trojkoalice vydala k celé věci prohlášení, ve kterém zástupci tohoto uskupení fakticky potvrzují tvrzení Miroslavy Němcové.

"Trojkoalice cítí odpovědnost za město a proto se její radní i nadále podílejí na činnosti rady. „Mezitím budeme hledat nové složení koalice. Naším zájmem je být součástí takového funkčního a stabilního uspořádání, ve kterém budeme moci prosazovat svůj program, založený především na rozvoji městských částí a jejich spravedlivějším financování,“ říká Jana Plamínková.

„Stávající koalice je mrtvá. Trojkoalice ale i přesto zůstává stabilní a bude nadále prosazovat svůj program na půdorysu nově složené koalice,“ říká Jan Wolf."

Vyjádření Adriany Krnáčové k současné situaci. " Nedostatky v jejím fungovánísamozřejmě byly a jsou. Ale při práci na tak komplikované agendě, jako je ta pražská, mohou vznikat nesrovnalosti. S nimi se musíme poprat a pak to může fungovat. Já se rozhodně nevzdávám. "

Co se týká pobytu Jiřího Kobzy v Islámském světě, tato část je popsána v předchozím výroku.

Podařilo se nám získat vyjádření Jířího Kobzy týkající se žádostí od občanů.

Jiří Kobza uvedl: " Přidiskuzích s občany (tedy přinejmenších na těch,u kterých jsem byl) si mnozí stěžovali na pocit bezmoci. Ale nepočítal jsem je. Pan Okamura těchto diskuzí absolvoval mnoho."

Úvahu, která vznikla z těchto podnětů, lze dohledat na webu hnutí Úsvit. Nejedná se o identický text se statusem, který na svůj FB sdílel Tomio Okamura.

Případů vražd ze cti je v západní Evropě mnoho, je však zavádějící říkat, že byly provedeny kvůli vztahu oběti s nemuslimem. V odkazovaných zdrojích se mluví o trestných činech, jimž předcházel nesouhlas ohledně domluvených sňatků, či těch, které byly spáchány v rámci rozporu mezi tradiční a západní kulturou.

Parlamentní shromáždění Rady Evropy v roce 2007 ve své rezoluci k problému trestných činů konaných ze cti uvádí: "Tento problém je daleko od vymizení a naopak se situace i v Evropě zhoršuje. Týká se především žen, které jsou jeho nejčastějšími oběťmi, a to jak v Evropě a zbytku světa, zejména v patriarchálních a fundamentalistických komunitách a společnostech".

Pokud jde o jednotlivé případy, mnoho z nich lze nalézt zde.

Pro příklad lze uvést informace shromážděné Organizací tureckých žen Papatya z Berlína, která zdokumentovala 40 případů německých vražd ze cti mezi roky 1996–2005. Sama organizace uvádí, že seznam určitě není díky nedostatečným zdrojům kompletní. Lze v něm nalézt takové případy, jako když v roce 2004 bratři umlátili sestru za to, že spala se svým přítelem, nebo kdy v roce 2003 otec kvůli vztahu uškrtil dceru a její tělo hodil do jezera. Stejná organizace pak uvádí, že ve stejném období zdokumentovala 48 obětí vraždy ze cti za to, že uprchly z domluveného manželství nebo za adoptování západního stylu života.

Dalším příkladem mohou být vraždy ze cti ve Velké Británii. BBC uvádí: "Vraždy někdy přicházejí poté, co rodina násilně reaguje na to, když syn nebo dcera adoptuje části západní kultury. Je možné, že během jednoho roku může proběhnout až 12 vražd ze cti, přičemž se často vyskytují v rámci rodin pocházejících z jižní Asie nebo Blízkého východu".

Například ve Spojených státech ale bohužel existují i případy vraždy kvůli vztahu s nemuslimem, jak dokazuje tento článek.

Aktuální zákon č. 273/2008 Sb., o Policii ČR, vymezuje v § 8 statut krajských ředitelství následovně: "Krajské ředitelství je organizační složkou státu a účetní jednotkou, jehož příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly ministerstva."

Dřívější právní úprava, zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, která byla nahrazena aktuálním zákonem, se územním členěním nezabývala, § 3 pouze konstatoval: "Bližší úpravu organizace policie, zejména řízení útvarů a služeb policie, součinnost mezi nimi a způsob jejich hospodářského zabezpečení stanoví na návrh policejního prezidenta ministr."

Co se týká návrhu Milana Chovance na opětovné sjednocení krajských ředitelstvích z pohledu účetní jednotky a také jím zmíněného návrhu Ministerstva financí, nepodařilo se nám dohledat k dané otázce relevantní zdroje a výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Jelikož Ivo Valenta nedisponuje transparentním účtem (tím disponuje Strana soukromníků České republiky, za níž kandiduje, ale na výpisu z tohoto účtu nefigurují prostředky spojené s jeho kampaní), nebylo možné ověřit, zda výrok je pravdivý, či nikoliv.

Výrok předsedy ODS je hodnocen jako neověřitelný a to především s ohledem na Babišovu cestu po USA. Nejsme schopni autoritativně rozhodnout, nakolik cesta Babiše do USA byla oficiální záležitostí a nakolik šlo o PR cestu ministra financí. Necháváme toho rozhodnutí na každém čtenáři.

V úterý 31. března 2014 (na 26. schůzi) byl během jednání Poslanecké sněmovny ministr financí nepřítomen, byl omluven z rodinných důvodů, což uvedl jako důvod jeho nepřítomnosti předseda Sněmovny Hamáček. Jak vyšlo později najevo, rodinnými důvody byla v tomto případě dovolená na horách.

Sněmovna na návrh předsedy poslaneckého klubu hnutí ANO Faltýnka zařadila na jednání celkem 8 návrhů zákonů Andreje Babiše na 8. dubna. Tento návrh přišel z grémia Poslanecké sněmovny. Obecně lze konstatovat, že samotné přeřazení bodů na další týden není v PSP vůbec ničím neobvyklým.

Změny v programu schůze (což je naprosto obvyklá praxe) byly hlasovány jako jeden celek, proti čemuž nebylo námitek ani ze strany Fialovy ODS. Pro návrh, který zmíněné body odsunul o týden, hlasovali i všichni přítomní poslanci ODS včetně předsedy strany Petra Fialy (což je ovšem logické, opozice nemá důvod k projednávání důležitých zákonů bez přítomnosti Babiše).

Pro zajímavost přikládáme několik tweetů, které Babiš ze své dovolené zveřejnil.

Co se týká cesty do USA, tak Babiš si skutečně hradí tuhle cestu ze svého, stejně tak platil část nákladů pro členy delegace. Některé náklady platí pak pro delegaci česká ambasáda ve Washingtonu (ČTK). Petr Fiala narážkou na soukromou cestu cílí právě na fakt, že Babiš si cestu hradí sám a nejde tak přímo o oficiální návštěvu ministra financí. Babiš se jako ministr financí České republiky účastní zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, kde oficiálně zastupuje Českou republiku, nicméně prezentace cesty na sociálních sítích Babiše a hnutí ANO by spíše ukazovala na PR cestu.

Co se týče politiků, setkal se např. s Madelaine Albrightovou, Pan Ki-munem či Michaelem Bloombergem.

Je tedy pravdou, že Babiš svou cestu do USA hradí ze svého a také se setkává s řadou osobností mimo svůj program účasti na zasedání MMF a Světové banky, nicméně právě tato zasedání jsou součástí oficiálního programu, kdy Babiš zastupuje Českou republiku.

Zde je nutno dodat, že z této oficiální části (MMF) není dohledatelný žádný veřejný výstup, Babiš ani ANO tuto část cesty nijak nepropagovali na sociálních sítích (narozdíl např. od přetisknutí článku z Blesku, který se zabýval "partnerskými otázkami" mezi ministrem financí a jeho paní v Las Vegas).

Mluvit tedy zcela o soukromé cestě není v tomto případě zcela přesné, byť Babišova veřejná komunikace této jeho cesty na profilech na sociálních sítích (jeho a hnutí ANO) může působit jako by šlo o soukromou cestu. 22. dubna, tedy 3 dny po Otázkách Václava Moravce a 2 dny po návratu do České republiky, vyšla na webu Ministerstva financí zpráva o cestě Babiše, která uvádí i jeho oficální část.