Usnesení vlády České republiky č. 271 z 26. května 1993 o zásadách udělování licencí v oblasti obchodu s vojenským materiálem uvádí v bodu 6 c) následující: "Licenční správa ministerstva průmyslu a obchodu je oprávněna udělit licenci při splnění těchto podmínek: (viz výše v těchto zásadách) obdrží ověření ministerstva vnitra nebo zahraničních věcí o autentičnosti konečného uživatele předloženého žadatelem o licenci".

Je tedy zřejmé, že MZV má vliv na udělení licence, a to na základě toho, kdo je konečným uživatelem získávaného vojenského materiálu.

O výborovém návrhu informovalo i Ministerstvo obrany na svých oficiálních stránkách. Nesouhlas vyjádřený ministrem Babišem zaznamenala Česká tisková kancelář. Informaci následně přebral například Rozhlas, Česká televize či Idnes.cz.

Ministr financí zároveň také přislíbil podporu armádě. První větší příslib padl v dubnu 2015 po návštěvě Pentagonu, kdy armádě slíbil dokonce 20 miliard. Dále svou podporu vyjádřil po ministerské návštěvě 73. tankového praporu v Přáslavicích například oficiální portál Informačního centra o NATO nebo Idnes.cz.

Při volbách do Evropského parlamentu byl Miloslav Ransdorf umístěn na 4. místo kandidátky Komunistické strany Čech a Moravy, což bylo nevolitelné místo. Díky preferenčním hlasům poskočil na 2. místo a získal mandát europoslance. Kateřinu Konečnou, která kandidátku vedla, skutečně Ransdorf nepřeskočil.

Celkově získala KSČM 11 % hlasů a 3 mandáty.

Dle výroční zprávy (.pdf, str. 53) o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v České republice za rok 2013 činil vývoz vojenského materiálu do Saúdské Arábie v roce 2013 více než 11 milionů eur (2012 – 3,2 mil.; 2011 – 4,6 mil.) Dle tabulky na str. 43 byly využity licence na:

a) zbraně s hladkým vývrtem a ráží menší než 20 mm, další zbraně a samočinné zbraně s ráží 12,7 mm (ráže 0,50 palce) nebo menší, příslušenství a rovněž pro ně speciálně určené součásti,

b) střelivo a zapalovače a pro ně speciálně určené součásti,

c) pozemní vozidla a jejich součásti,

d) pancéřové nebo ochranné vybavení, konstrukce a součásti.

Dle výroční zprávy za rok 2012 (.pdf, str. 42) byly vyvezeny:

1. zbraně s hladkým vývrtem a ráží menší než 20 mm, další zbraně a samočinné zbraně s ráží 12,7 mm (ráže 0,50 palce) nebo menší,
2. střelivo a zapalovače,
3. pumy (letecké), torpéda, rakety, raketové střely, další výbušná zařízení a nálože,
4. pozemní vozidla a jejich součásti,
5. specializované vybavení pro vojenský výcvik nebo pro simulaci vojenských taktických situací.

V případě bodu c) se v tabulce vyskytují nejasnosti. Tyto položky jsou označeny číslem 4. Toto číslo nefiguruje mezi udělenými licencemi, avšak mezi využitými licencemi již ano. Není proto jasné, zda se jedná o chybu a k vývozu tohoto zboží vůbec nedošlo. Informace o něm se nám z jiných zdrojů nepodařilo dohledat. Tudíž ani nelze zjistit, zda se jednalo např. o rakety, které by byly použitelné právě v případě těžkých zbraní.

Dle výroční zprávy za rok 2011 (.pdf, str. 40) se v případě Saúdské Arábie jednalo o střelivo, miny, chemické a biologické toxické látky, radioaktivní materiály a související vybavení, energetické materiály a elektronická zařízení konstruovaná pro vojenské použití. Není příliš jasné, co se pod položkou "chemické a biologické toxické látky, radioaktivní materiály a související vybavení" skrývá.

Peter Tkáč z hnutí Nesehnutí v souvislosti s vývozem těchto komodit do Ázerbájdžánu uvádí, že "může zahrnovat jak smrtící yperit, tak látky na detekci a dekontaminaci chemických zbraní – stejně jako slzný plyn či jinou látku určenou k potlačování nepokojů". Nezdá se pravděpodobné, že by Česká republika vyvezla do Ázerbájdžánu chemické či biologické zbraně, v úvahu tedy připadají dekontaminační látky a slzný plyn, jak dále uvádí článek.

Značnou pozornost veřejnosti přitáhla v létě tohoto roku informace, že místopředsedkyně hnutí ANO Radmila Kleslová inkasuje od společnosti ČEZ sto tisíc korun měsíčně. Tuto zprávu publikoval server Neovlivní.cz. Peníze měla dostávat (podle smlouvy podepsané v únoru 2015) za " Poskytování poradenských služeb a předkládání pravidelných měsíčních zpráv o plánu legislativních a nelegislativních prací vlády a parlamentu ČR v roce 2015. Server Neovliní.cz publikoval také nahrávku rozhovoru mezi Kleslovou a dnes již bývalým náměstek ministra Babiše Wagenknechtem, kde právě angažmá Kleslové v ČEZ probírají a kde padla i slova, která se dala vykládat jako zastrašování člena dozorčí rady ČEZ.

Po tomto zveřejnění následně Kleslová rezignovala na funkci místopředsedkyně hnutí ANO a také zrušila svou smlouvu s ČEZem. Co se týče dalších firem, z nichž Kleslová čerpala peníze, tak tuto informaci přinesly prvně Lidové noviny. Jde o firmy (nejen státní ale také městské): Pražská energetika, Pražská teplárenská, Dopravní podnik hl. města Prahy, České dráhy, ČEPRO. O napojení na další státní firmu, ČEPS, pak informoval Český rozhlas, který na základě zákona o svobodném přístupu k informacím zkoumal, na kolik si Kleslová v daných firmách přišla.

3 dny po zveřejnění informací Českým rozhlasem Kleslová opustila představenstvo Pražské teplárenské a místo předsedkyně dozorčí rady PRE. To vše, jak sama uvádí, " z důvodu dlouhodobé účelově vedené kampaně v zájmu určitých skupin proti mé osobě ".

Zaorálkovo tvrzení hodnotíme jako pravdivé. Jak informovala česká i světová média (např. CNN, BBC), bratři, kteří atentát v Paříži spáchali, se narodili do imigrantské rodiny v Paříži, odkud se po osiření museli přestěhovat do Remeše. Delší dobu ve Francii tedy bezpochyby žili, v době útoku jim bylo 32 a 34 let. Francouzskými občany s oficiální legitimací byli rovněž, BBC dokonce poskytlo kopii občanského průkazu Saida Kouachiho.

Co se týče pasů obou útočníků, Cherifu Kouachimu byl francouzský pas odebrán z důvodu rozsáhlé kriminální činnosti, aby mu tak zabránili vycestovat ze země. V důsledku toho se pokusil vycestovat s pasem svého bratra Saida. O tom informovalo CNN.

Nelze ovšem přehnaně formalisticky trvat na doslovném výkladu Zaorálkova výroku, oba útočníci byli řadovými legálními občany Francie, která je vybavila oficiálními dokumenty jako každého jiného svého občana.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, ale s výhradou.

Andrej Babiš se ostře vyjádřil na adresu sociálnědemokratického poslance Ladislava Šincla. V červnu letošního roku se oba politici setkali na jednání ohledně snížení provizí zprostředkovatelům pojištění. Na tomto jednání se Andrej Babiš vytasil s obálkou nadepsanou jménem Šinc l a začal mu vyhrožovat. Sociálnědemokratického hejtmana Miroslava Nováka zase na konci září v pořadu TV Prima Partie přirovnal k odsouzenému Davidu Rathovi (na adresu M. Nováka se Babiš vyjadřuje v čase 47:55).

Stenozáznamy sněmovny z předchozích jednacích dní skutečně dokládají, že se Miroslav Kalousek verbálně zastával premiéra Sobotky a poslance Šincla. O hejtmanovi Novákovi se stenografické zápisy nezmiňují.

Na 31. schůzi ve středu 30. září hovořil v 15:00 hod. o novele loterijního zákona,

Poslanec Miroslav Kalousek: "Děkuji za slovo. Musím říct jako pamětník, že je docela nefér vinit Ministerstvo financí a předchozí ministry z toho, že dvacet pět let nebyl předložen návrh nového loterijního zákona. Snažilo se o to Ministerstvo financí v minulosti několikrát, snažili se o to ministři z různých politických stran. Ano, stalo se vždy, že při schvalování v Poslanecké sněmovně se ukázalo, že koalice Sazka a Synot a další firmy má v Poslanecké sněmovně více poslanců, než měla jakákoliv aktuální vládní koalice. Proto tento zákon nikdy nebyl schválen. To je pravda. Ale není pravda, že se o to nesnažilo Ministerstvo financí, a není pravda, že se o to nesnažili někteří ministři, včetně premiéra Sobotky, včetně mě v minulých letech."

Na té samé schůzi se tématicky odklonil od projednávané legislativy a začal hovořit o praktikách Andreje Babiše, během tohoto proslovu vzpomenul v 18:20 hod. i Ladislava Šincla.

Poslanec Miroslav Kalousek: "...kdybych tuto výhradu neřekl já jako Kalousek a řekl to Šincl, tak prostě se Šincl dozvěděl, co je zač, místo toho, aby slyšel argumenty. Vy prostě tímhle způsobem pracujete. Asi se s tím nedá nic dělat, je to váš styl, ale je potřeba se proti tomu ohradit a říct, že se tím nenecháme ani vydírat, ani zastrašovat."

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože všechny vyjmenované změny jsou v novele obsaženy a vláda tuto novelu usnesením schválila.

Novela zákona o sdružování v politických stranách a politických hnutích (.doc) se zabývá financováním politických stran.

V této novele je obsaženo v § 17 povinnost ověřit účetní uzávěrku politické strany nebo hnutí auditorem. Téhož auditora lze určit opakovaně nejvýše 5 let po sobě následujících kalendářních let. Jedná se o tzv. rotaci auditorů.

§17a řeší financování politických stran a hnutí a zavádí transparentní bankovní účty pro jednotlivé strany a hnutí. Pouze částky do 5000 Kč lze hradit v hotovosti. V případě, že subjekt nezřídí zvláštní účet nebo nevede oddělené účty dopouští se správního deliktu s pokutou do 200 000 Kč. Jestliže daný politický subjekt neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky ve výroční finanční zprávě, hrozí mu pokuta do 2 000 000 Kč.

§18 se obsahově zabývá dary nebo jiným bezúplatným plněním. Zde jsou stanoveny limity. Od jedné osoby nelze přijmout dar nebo jiné bezúplatné plnění, které by v jednom kalendářním roce překročilo částku 3 000 000 Kč. Pokud daný subjekt získal dar nebo bezúplatné plnění v rozporu s tímto zákonem a tento dar nebo jiné bezúplatné plnění vrátí po uplynutí stanovené lhůty, tak mu hrozí pokuta do 200 000 Kč.

Výše uvedené správní delikty vychází z §19i až §19k.

Dohled nad financováním politických stran a hnutí vykonává Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Ten také v prvním stupni projednává správní delikty. To je změna oproti prezidentské volbě, kdy kandidáti měli také povinnost zřídit zvláštní volební účet, prověřením financování se však zabýval jen mandátový a imunitní výbor Senátu, správní delikty pak projednával krajský úřad.

Vláda usnesením č. 593 dne 29. července 2015 (.pdf) schválila novelu zákona o sdružování v politických stranách a politických hnutích, která se obsahově zabývá financováním politických stran a hnutí.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Ministr Chovanec má pravdu v tom, že obviněný (i obžalovaný) je nevinný až do pravomocného rozhodnutí soudu.

Nelze ale říci, že je standardní, že politici (ČSSD nevyjímaje) po obvinění z politiky automaticky odchází.

Pro ilustraci (dodejme, že nehodnotíme vinu jednotlivých politiků, ale pouze ilustrujeme fakt, že obvinění českého politika neznamená automaticky jeho odchod z veřejného života, jak Chovanec tvrdí).

• Náměstek pražského primátora Karel Březina (ČSSD) nerezignoval.
• Primátor Přerova Jiří Lajtoch (ČSSD) nerezignoval.
• Primátor Prahy Bohuslav Svoboda (ODS) nerezignoval.
• Vlasta Parkanová (TOP 09) rezignovala na pozici místopředsedkyně Poslanecké sněmovny. Poslankyní zůstala.
• Martin Půta (STAN) rezignoval na funkci předsedy hnutí Starostové a nezávislí a opustil post předsedy Regionální rady ROP Severovýchod, hejtmanem Libereckého kraje zůstal.
• David Rath (ČSSD) rezignoval jak na hejtmana, tak na člena krajského zastupitelstva a zrušil členství v ČSSD. V jeho případě však byl vzat do vazby, šlo o unikátní situaci. Poslancem však zůstal.

Mapku obviněných politiků naleznete zde.

Je pravdou, že Norsko není jedinou zemí, v níž můžeme nalézt případy, kdy tamní úřady odebraly českým rodičům jejich děti. Pro příklad můžeme jmenovat Velkou Británii, kde dochází k podobným případům relativně běžně, a to opět kvůli přísnému nastavení sociálního systému.

Jestli bude na Ministerstvu zahraničních věcí posílen tým, který se danou problematikou zabývá, nejsme schopni z dostupných zdrojů ověřit. Zatím tedy výrok hodnotíme jako neověřitelný, nicméně jsme v této otázce kontaktovali ministerstvo a podle jejich odpovědi případně výrok upravíme.