S ohledem na absenci dat zaměřených na indikátor počtu žáku na „praktických školách“ (zohledněny statistikyMŠMT, České školní inspekce a další), označujeme výrok za neověřitelný. Praktické školy oficiálně ani neexistují.

Určitým náznakem případného úbytku žáků by mohlo být, že klesá počet dětí, které jsou diagnostikovány jako mentálně postižené (.pdf, str. 2) a roste podíl postižených dětí, které se vzdělávají (str. 5) v běžných třídách.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Pokud jde o přijímání petic, obecně je Senát jako státní orgán povinen se řídit zákonem č. 85/1990 Sb. o právu petičním, který ve svém prvním paragrafu říká: "Každý má právo sám nebo společně s jinými obracet se na státní orgány se žádostmi, návrhy a stížnostmi ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu, které patří do působnosti těchto orgánů (dále jen "petice")."

Dle paragrafu 7 tohoto zákona Senát ve svém jednacím řádu (zákon 107/1999 sb.) určil způsob přijímání, projednávání a vyřizování peticí jemu adresovaných. Ve stručnosti se k tomu Senát vyjadřuje takto (zde):

"Každý má právo sám nebo společně s jinými obracet se na státní orgány se žádostmi, návrhy a stížnostmi ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu, které patří do působnosti těchto orgánů.

Senát rozhodl, že vyřizování petic bude příslušetVýboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Ten posoudí, zda podání splňuje náležitosti stanovené zvláštním zákonem.

O přijatých peticích, jejich obsahu a způsobu vyřízení předkládá výbor uvedený v odstavci 1 větě prvé Senátu zprávy. Ve zprávě zejména uvede, kdo petice podal, kdy byly doručeny, čeho se týkaly a jak, kdy a kým byly projednány a vyřízeny. Nestanoví-li Senát jinak, předloží tento výbor takovou zprávu nejpozději do 15. února za předchozí kalendářní rok.

V případě, že je pod některou z petic podepsáno více jak 10 000 občanů, zařadí se po provedeném šetření věcně příslušného orgánu Senátu její projednání na pořad nejbližší schůze Senátu."

Je také pravdou, že dle ústavy (článek 65) Senát může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat ústavní žalobu proti prezidentu republiky k Ústavnímu soudu, a to pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku. Příkladem takového postupu může být neúspěšná senátní žaloba k Ústavnímu soudu ohledně velezrady prezidenta Václava Klause z března 2013. Dále také petice " Prezidente, odejděte " podaná k Senátu na současného prezidenta Zemana, která měla přes 11 tisíc podpisů, ale byla uznána Senátem jako neodůvodněná.

Premiér Bohuslav Sobotka vystoupil ve čtvrtek 31. března 2016 v rámci pracovní cesty do Spojených států amerických v think-tanku Brookings Institution. Na webu vlády je k dipozici přepis Sobotkova projevu, ve kterém se jednoznačně přihlásil k myšlence společné Evropy a transatlantického partnerství.

V úvodu projevu se odkazoval slova pronesená v Kongresu Václavem Havlem.

"Hovořil o Evropě, v níž budou hranice mezi státy hrát čím dál menší roli, až zcela zaniknou. Tato vize se na sklonku jeho života začala úspěšně naplňovat. Evropa se stabilizovala nejen ve střední a východní Evropě, ale i na západním Balkáně, který předtím v devadesátých letech zažil krvavé konflikty." Upozornil, že žádný z výdobytku stabilizace politické situace, svobody a míru není samozřejmý.

"Bohužel, jak jsem již jednou říkal, žádný z těchto výdobytků není samozřejmý. V poslední době se tato skutečnost ukazuje naplno. Evropa dnes bojuje s problémy na mnoha frontách – byla to řecká dluhová krize, byla to ilegální anexe Krymu a vojenská destabilizace východní Ukrajiny, občanská válka v Sýrii, Islámský stát, tím inspirovaný terorismus a také migrační a uprchlická krize." Předseda vlády zmínil nacionalistické tendence a možný odchod Velké Británie jako hrozby, které Evropu straší.

"Velké množství Evropanů je dnes zklamaných a má strach z dalšího vývoje, rostou nacionalistické tendence a roste i volání po radikálních řešeních. Důsledkem jsou nejen nebezpeční radikálové v mnoha parlamentech, ale i sílící diskuse o dezintegraci a rozvolňování Evropské unie. Tím nejvíce viditelným příkladem je možný odchod Velké Británie z Unie, který, pokud by se stal skutečností, by mohl znamenat přelom dosavadního vývoje evropské spolupráce po druhé světové válce. V sázce je vnitřní soudržnost Evropy. Tato soudržnost byla velmi složitě budována a vyjednávána od padesátých let minulého století a završena rozšířením Evropské unie o státy bývalého východního bloku včetně České republiky." Premiér řekl, že žádný z problémů nelze v Evropské unii řešit izolovaně a otevřeně se přihlásil k myšlence celoevropské spolupráce.

"Žádný evropský stát není dnes schopen úspěšně čelit výzvám a úkolům, které před námi stojí, a žádný evropský stát není schopen je řešit izolovaně. Žijeme v propojeném světě, a pokud nechceme Evropu marginalizovat, musíme se v něm pohybovat společně. Proto se Česká vláda hlásí k myšlence evropské integrace a prohlubování spolupráce v rámci Evropské unie. Tváří v tvář všem vyjmenovaným výzvám je celoevropská spolupráce jedinou volbou, která podle mého názoru vede ke stabilitě, prosperitě, obhájení místa Evropy ve světě i podpoře hodnot, na nichž naše civilizace stojí."

Kromě evropských záležitostí zmínil v závěru svého projevu i potřebu transatlantického spojenectví.

"Na obou březích Atlantiku je možné slyšet hlasy, které zpochybňují transatlantické partnerství. A myslím si, že investice do této spolupráce je potřeba - a to nejenom vynaložením politického kapitálu, ale především posilováním kontaktů mezi běžnými Evropany a běžnými Američany. Je proto třeba povzbudit zájem o dění na obou březích Atlantiku a ochotu se vzájemně poslouchat a uvědomit si význam atlantického partnerství, také proto jsem přijel v těchto dnech na návštěvu Spojených států."

V současné chvíli je vysoce pravděpodobné, že zákon dozná podstatných změn v důsledku pozměňovacích návrhů a je tedy přinejmenším předčasné předpovídat platnost či obsah finálního návrhu.

Vládní návrh zákona, který upravuje původní zákon z roku 2006 o střetu zájmů, byl schválen (pdf, str. 81) v červenci 2015 s navrhovanou účinností od začátku roku 2017.

Výše zmíněný pozměňovací návrh podle stránek Poslanecké sněmovny poslanec Chvojka písemně zatím nepředložil, přesto však dle mediálních zpráv půjde o významné zostření doposud navrhovaných podmínek. ČSSD již vyjádřila tomuto návrhu podporu. Záměr platnosti tohoto zákona až na nově jmenované členy vlády avizoval poslanec i v rozhovoru pro iDNES.cz. Obecně by šlo o výjimečný případ, pokud by takový zákon nesl retroaktivní účinky.

Z principu tak musíme výrok Bohuslava Sobotky jako neověřitelný. Dodáváme, že druhé čtení vládního návrhu je na programu42.schůze vlády, a to na 22.března.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť zákon byl ve třetím čtení a následně po vrácení Senátem projednáván 8 dní a včetně prvního a druhého čtení se jednalo o 11 dní. Jednalo se tedy o lhůtu „týdne, 14 dní“, jak uvádí poslankyně Vostrá. Některá jednání probíhala také do nočních hodin.

Předpokládáme, že „církevním zákonem“ je myšlen zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi.

Třetí čtení tohoto zákona probíhalo 6 dní. V pátek 13. června 2012 bylo jednání sněmovny ukončeno ve 13 hodin 55 minut. Ve středu 20. června 2012 skončilo projednávání církevních restitucí v 13:21 hod. V pátek 22. června 2012 byla schůze a tím i projednávání tohoto zákona ukončeno v 13:58 hod. Ve středu 11. července 2012 bylo projednávání tohoto bodu ukončeno v 13:02 hod. V pátek 13. července 2012 jednali poslanci o tomto bodu poprvé do noci a jednání bylo ukončeno až v 00:04 hod. následujícího dne (14. července 2012).

Poté, co byl zákon vrácen Senátem, byl v Poslanecké sněmovně projednáván ve středu 7. listopadu 2012. Projednávání se protáhlo až přes půlnoc, zhruba půl hodiny po půlnoci byl pak zákon schválen.

V první části odůvodnění se zaměříme na zdravotní sestry. V současné době se jejich vzdělávání řídízákonem o nelékařských zdravotnických pracovnících. V§ 5 jsou stanoveny podmínky pro výkon povolání všeobecné zdravotní sestry. Dleodstavce 1 je vždy podmínkou vyšší nebo vysoká škola, s výjimkou studií zahájených nejpozději ve školním roce 2003/2004. V současné chvíli jsou v projednávání dvě novely, žádná z nich se však nedotýká vzdělávání zdravotních sester. O jeho reformě se sice již dlouhou dobu mluví (viz napříkladčlánek České televize z října 2015,) přesto však v současné době není takový návrh ani předložen. Předložení vládě ke schválení bylo bylo ministrem Němečkem anoncováno na březen 2016. Poslední novela proběhla v roce2011.

Co se lékařůtýče, podmínky jejich vzdělání jsou stanoveny zákonem o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta. Změny jsou obsaženy ve vládním návrhu, který byl 8. února 2016 schválen vládou. Nyní je předložen v Poslanecké sněmovně.

Oba zákony jsou tedy v procesu novelizace, a to právě v těch aspektech, ve kterých Sobotka naznačuje. Tak bylo ostatně stanoveno i v dlouhodobém plánu (.pdf, s. 27) vlády.

V září 2015 světová média informovala o tom, že Světový potravinový fond snížil potravinové dávky v uprchlických táborech.

O snižování dávek informoval Fond již v červenci 2015. Nedostatek financí se přitom týkal zemí Blízkého východu, konkrétně uprchlických táborů v Libanonu, Jordánsku, Egyptě, Turecku a Iráku.

Více informací o této Sobotkou pojmenované zářijové události najdete rozpracované ve výroku Milana Chovance, který jsme ověřovali na podzim minulého roku.

Jedná se o dohodu mezi EU a Tureckem, která byla přijata v říjnu loňského roku. Součástí této dohody je akční plán, jehož cílem je snížit množství uprchlíků proudících z Turecka do Evropy. Turecko na řešení uprchlické krize dostane celkem 3 miliardy EUR. EU poskytne 500 milionů EUR a zbylé 2,5 miliardy EUR složí její členské země. Velikost příspěvku jednotlivých zemí bude vypočítána dle jejich HNP, stejnou metodou jakou státy přispívají do rozpočtu EU.

Výrok je možné hodnotit jako pravdivý. Jeho jednotlivé části jsou rozebírány níže:

Ministr Němeček skutečně absolvuje některé cesty do regionů společně s premiérem. Od začátku roku 2016 to byla např. Kroměříž nebo Brno.

Němeček v té souvislosti hovoří o závazku premiéra zvýšit o 10 % tarifní platy pro lékaře a pro zdravotní sestry.

V prvomájovém manifestu premiéra Sobotky z 1. května 2016 je explicitně řečeno, že "ČSSD navrhuje zvýšit od ledna 2017 tarifní platy zdravotních sester a lékařů ... o 10 %". Tento záměr vyjadřuje Sobotka také ve svém příspěvku na Twitteru z 13. dubna 2016.

Sobotka na Twitteru dále píše, že prostor pro stabilizaci zdravotnictví chce nalézt v rozpočtu na rok 2017. Podle České televize prohlásil Sobotka právě během návštěvy v Kroměříži: „Budu chtít jako předseda vlády, aby se příští rok zvýšila platba státu za státní pojištěnce. A budu chtít, aby se zvýšily tarifní platy o zhruba deset procent."

Vláda na své schůzi 2. května 2016 projednáváNávrh střednědobých výdajových rámců na léta 2017 až 2019, ve kterém by mělo být upřesněno, jaké zdroje hodlá premiér Sobotka konkrétně využít. Znění tohoto návrhu není zatím k dispozici.

Reálně vláda Bohuslava Sobotky tarifní platy zdravotníků zvyšovala již dvakrát, pokaždé o 5 %.

Petr Fiala má pravdu, když říká, že dohoda (eng) s Tureckem obsahuje implicitně další vlnu kvót. Ve svém druhém článku totiž vysvětluje přerozdělovací mechanismus, přičemž do budoucna počítá s dohodou obdobnou dobrovolnému ujednání (.pdf) ze setkání zástupců vlád členských států ze dne 20. července 2015.

Článek 2 tak zní následovně: „For every Syrian being returned to Turkey from Greek islands, another Syrian will be resettled from Turkey to the EU (...) On the EU side, resettlement under this mechanism will take place by honouring the commitments taken by Member States in the conclusions of Representatives of the Governments of Member States meeting within the Council on 20 July 2015, of which 18.000 places for resettlement remain. Any further need for resettlement will be carried out through a similar voluntary arrangement up to a limit of an additional 54.000 persons.“

Je faktem, že dohoda samotná nevytváří členským státům v otázkách přesídlení a relokaci žádné nové závazky, jak stojí v prohlášení Evropské rady. Polská premiérka Beata Szydlo na svém Twitteru napsala: „Na žádost Polska je v konečné dohodě uvedeno, že neexistují žádné nové závazky týkající se přesidlování a relokací.“ Závazky skutečně nepřináší, je ale zjevné, že s dalším podobným dobrovolně odsouhlaseným ujednáním, jakým bylo to o přijetí první vlny kvót, dohoda počítá.

Petr Fiala má tedy pravdu, další kvóty jsou implicitně v dohodě opravdu obsaženy.