Výrok hodnotíme na základě dat o růstu HDP v České republice a v sousedních zemích za léta 2010 - 2014 jako zavádějící.

Při hodnocení toho výroku je třeba předně uvést, že je problematické sledovat vztah jednotlivých vlád ve vybraných zemích na růst HDP, ten je ovlivňován řadou faktorů z nichž jsou kroky vlády jedním z nich. Tohle Sobotka opomíjí a popisuje vztah růstu HDP a aktuální vládu jako jediný.

Pokud se podíváme na čísla, je pravdou, že v letech 2012 a 2013 procházela Česká republika recesí, zatímco okolní státy rostly. Podíváme-li se ovšem na data z okolních zemí, tak z nich vyplývá, že i okolní země zaznamenaly v těchto 2 letech značný pokles svého růstu, byť nakonec rostly i v letech 2012 a 2013.

Ovšem na tomto faktu lze dokladovat, že vztah "pokles ekonomiky-vláda" nebyl v porovnání s okolními zeměmi vůbec unikátní a nelze se tedy domnívat, že by byla tehdejší vláda přímo zodpovědná za zpomalenim tempa ekonomiky jako unikátního jevu v oblasti střední Evropy.

Česká republikaNěmeckoRakouskoPolskoSlovensko2010 2,3 4,1 1,9 3,7 4,8 2011 2 3,6 3,1 4,8 2,7 2012 -0,8 0,4 0,9 1,8 1,6 2013 -0,7 0,1 0,2 1,7 1,4 2014 2 1,6 0,3 3,6 2,4- data pochází z Eurostatu (dostupné přes Dropbox. Pro Polsko jde o data Světové banky a serveru Businessinfo.cz pro rok 2014).

Navíc je pomerně problematické také konstatování Bohuslava Sobotky stran růstu HDP za jeho vlády. Sobotkův kabinet nastoupil (získal důvěru) v únoru 2014 a jeho "odpovědnost" resp. zásluhy na růstu jsou tedy diskutabilní.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Ministr navštívil Libanon během zahraniční cesty ve dnech 12. a 13. listopadu 2014. Během zahraniční cesty jednal i s libanonským ministrem zahraničí a emigrantů Gebranem Bassilem. Jejich společný rozhovor je však neveřejný a nemůžeme ověřit, zdali se libanonský ministr dotazoval na přijetí syrských uprchlíků v České republice. Čísla týkající se počtu uprchlíků jsou uvedena korektně.

Podle UNHCR je v Libanonu kolem 1,148.844 uprchlíků. Počet obyvatel Libanonu se v roce 2014 pohyboval kolem 4,354 milionů. Počet uprchlíků tak představuje přibližně třetinu původního obyvatelstva (27 %). Ministr tak logicky reaguje na první část svého výroku, na základě poměru počtu uprchlíků k domácímu obyvatelstvu v Libanonu však nemůžeme potvrdit, že libanonský ministr o tématu syrských uprchlíků v ČR se Zaorálkem nehovořil.

Novela zákona (str. 1) o platech ústavních činitelů, kterou v současné době projednává Poslanecká sněmovna, skutečně upravuje nejenom platy poslanců, ale i ministrů, soudců a například europoslanců.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to i přes jednu nepřesnost. Ron Paul byl po dlouhou dobu členem Sněmovny reprezentantů, nikdy však nebyl senátorem. V roce 1984 kandidoval, nevyhrál ale ani tzv. primárky. Senátorem se stal až jeho syn Rand Paul. Je sice pravdou, že Ron Paul několikrát kandidoval na prezidenta, vždy byl ovšem velmi neúspěšný. Za Libertariánskou stranu kandidoval v roce 1988 se ziskem 0,47 %. V letech 2008 a 2012 kandidoval za Republikánskou stranu, tehdy ovšem neprošel ani primárkami a skončil v nich s velkým odstupem na čtvrtém a následně třetím místě.

Institut Rona Paula v posledních dnech vydal hned několik článků, které jednoznačně vyznívají proti vměšování se USA do zahraničních záležitostí.

Článek z 20. listopadu 2014 se věnuje výrokům viceprezidenta USA Joa Bidena, který opakovaně navrhuje vyslání vojenské pomoci Kyjevu proti separatistům na východě Ukrajiny. Upozorňuje se zde na to, že po takových výrocích se zesiluje tlak Kyjeva na východní oblasti a vzrůstají počty obětí tohoto konfliktu.

Článek publikovaný 17. listopadu zase kritizoval Národní nadaci pro demokracii (The National Endowment for Democracy) a jejího prezidenta Carla Gershmana za jeho snahy o destabilizaci či změny režimů v jiných státech. V této souvislosti se článek věnoval přímo i prezidentu Miloši Zemanovi. Odsuzoval kritiku jeho výroků a postojů týkajících se Ukrajiny, ale i jeho nedávné návštěvy Číny, stejně jako například výroky prvního náměstka ministra zahraničí Petra Druláka, jehož odmítání "falešného univerzalismu" považuje za odklon od odkazu politiky Václava Havla. Autor nakonec nabádá Českou republiku, aby byla před Gershmanem na pozoru, protože pokud se Gershman rozčílí, mohl by začít plánovat operaci na změnu režimu.

Sám Ron Paul pak v článku z 5. října odsuzoval americkou intervenci do Afghánistánu a Iráku. Uvádí například to, že Saddám Husajn bojoval proti Al-Káidě. Tím, že jej Američané svrhli, uvolnili místo mnohem nebezpečnějším a brutálnějším skupinám.

ČT se pokusila odvysílat živý vstup z Klárova v 14:07 (čas cca 4:10), nepodařilo se však navázat spojení s reportérkou ČT, o čemž mluví pan senátor Veleba. Další živý vstup se neuskutečnil. Je však třeba říci, že o akci ČT informovala v dalších zprávách na ČT 24 (např. v 17:04 , čas cca 1:53) a také ve večerních Událostech (čas cca 2:20).

Nedokážeme ohodnotit, jaký počet se již dá označit jako „velice málo“. Pravdou však je, že Česko trápí jejich nedostatek. Na začátku tohoto roku bylo evidováno 115 profesionálních pěstounů na přechodnou dobu. Přičemž k tomu, aby děti nekončily v ústavech, by jich bylo potřeba alespoň 300. Klasických pěstounů bylo loni v květnu 9437. I tak Ministerstvo práce a sociálních věcí na začátku tohoto roku informovalo o tom, že je počet nedostatečný.

K „trhání“ sourozenců skutečně nejspíš dochází. Zmiňuje jej např. sborník z konference Dítě v systému náhradní rodinné péče (.pdf, str. 46). Ten však pochází již z roku 2008. V loňském roce se rozdělováním sourozenců zabýval také ombudsman, který ve své zprávě říká, že orgán sociálně-právní ochrany dětí musí vyvinout maximální úsilí, aby byli sourozenci umístěni společně. Pokud to není možné, musí orgán zajistit jejich pravidelný kontakt.

Pravdou také je, že ústavní výchovu zajišťují různé rezorty. Kojenecké ústavy a dětské domovy pro děti do tří let spadají pod Ministerstvo zdravotnictví, kdežto dětské domovy pro děti od tří do osmnácti let spadají pod Ministerstvo školství a tělovýchovy.

Jiří Dienstbier má pravdu ohledně zmíněných novel, které na projednání čekají už několik měsíců, jeho tvrzení o blokování sněmovny je však značně nadsazené a z toho důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.

Vládní návrh zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (sněmovní tisk č. 508), který mimo jiné zakazuje kouření v restauracích, poslala vláda do sněmovny 3. června 2015 a první čtení bylo zahájeno až 8. prosince. Na projednání čeká také vládní návrh ústavního zákona o celostátním referendu (tisk č. 559, od 28. července) a novela Ústavy ČR (tisk č. 506, od 3. června).

Hovořit o blokaci se však v této situaci nedá mluvit, vládní koalice má ve sněmovně pohodlnou většinu (je tedy otázka jejích priorit, které své návrhy projedná) a z 227 tisků, které vláda v tomto volebním období do sněmovny předložila, jich bylo schváleno 118, tedy více než polovina.

Jednací řád sněmovny nicméně dává poslancům poměrně rozsáhlé možnosti obstrukcí, více o tom v jiných výrocích nebo v našem blogu.

Za nejvyšší autoritu mezi rozdrobenou syrskou opozicí je považována Národní koalice syrské revoluce a opozičních sil (angl. National Coalition for Syrian Revolutionary and Opposition Forces). Hlavní syrské opoziční frakce se sjednotily v listopadu v roce 2012 na summitu v katarském Dauhá.

Krátce po dosažení konsenzu mezi opozičními silami uznala Evropská unie syrskou opoziční koalici jako legitimní.

Dle oficiálního webu koalici tvoří 114 členné parlamentní shromáždění, které tvoří zástupci následujících skupin:Svobodná syrská armáda (angl. Free Syrian Army)Syrská národní rada (angl. Syrian National Council)Demokratický blok (angl. the Democratic Bloc)Revoluční hnutí (angl. the Revolutionary Movement)Syrská revoluční generální komise (angl. Syrian Revolution General Commission)

Zmíněné skupiny Al-Káida a an-Núsra jsou obecně považovány za teroristické a obě se nalézají na seznamu teroristických skupin amerického ministerstva zahraničí a na sankčním listu OSN.

An-Núsra je opoziční uskupení bojující proti vládě Bašára Assada, nicméně se v žádném případě nejedná o demokratickou opozici. An-Núsra je jihadistická skupina částečně spolupracující s Al-Káidou, která vznikla v roce 2011 za přispění Islámského státu.

V říjnu 2015 jeden z vrchních představitelů Národní syrské koalice vyzval an-Núsru k přerušení vztahů s Al-Káidou a k zastavení další destrukce Sýrie. Nicméně šlo pouze o jednostrannou výzvu a an-Núsra není součástí syrské demokratické opozice. An-Núsra s demokratickou opozicí nespolupracuje formálně ani fakticky, nelze ji tedy k ní řadit. Oba subjekty mají společný pouze zájem na ukončení dosavadního režimu. V celé Sýrii působí řada opozičních skupin vůči Asadovu režimu, nelze je ovšem chápat jako jednotlivý celek.

Výrok předsedy vlády je hodnocen jako nepravdivý, neboť není pravdou, že by vláda nezvýšila žádnou sociální dávku. Zvýšila hranici pro vyplácení porodného a také zavedla podporu na 2. narozené dítě, což vede ke zvýšení výdajů.

Lepší valorizace důchodů byla vládou premiéra Sobotky diskutována již v únoru 2014, přičemž v březnu téhož roku byla do připomínkového řízení poslána novela menící podmínky valorizace penzí. Návrh samotný byl vládou i ministerstvem financí ČR schválen v dubnu 2014, přičemž v dalších měsících se už jen diskutovalo o přesné částce. Všechny druhy důchodů a příplatky k důchodům se potom valorizovaly od 1.1.2015, přičemž například starobní důchody vzrostly o 1,8%, což přidává k původnímu důchodu asi 205 Kč. O podobné částce hovořila v rozhovoru pro pořad Události ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.

V případě sociálních dávek již Sobotkova vláda tolik změn neudělala, není ovšem pravda, že by vláda nezvýšila žádnou dávku. Součástí změn ve vyplácení porodného bylo zvýšení hranice pro příspěvek z výše 2,3 násobku životního minima na 2,7 násobek. To vede k rozšíření počtu lidí, kteří si na danou podporu sáhnou a tedy i k vyšším nárokům na státní pokladnu.

Stejně tak nově mohou občané získat podporu na 2. narozené dítě ve výši 10 tisíc korun, doposud byla podpora určena pouze pro 1. dítě. I v tomto případě tedy půjde o zvýšení výdajů v dané dávce.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě přehledu pokladního plnění, který vydává Ministerstvo financí.

Z aktuálního přehledu za první tři měsíce z tabulky č. 2: Meziroční srovnání celostátních daňových příjmů a pojistného na veřejné zdravotní pojištění (v mld. Kč) vyplývá, že zatímco za leden-březen roku 2013 se na DPH vybralo 73,34 miliardy korun, zatímco první tři měsíce letošního roku, po zavedení druhé snížené sazby DPH, přinesly výběr 72,35 miliardy Kč. Jedná se tedy o pokles o téměř miliardu korun, nikoliv 500 milionů jako tvrdí Bohuslav Sobotka.