Už v půlce srpna se Milan Chovanec sešel s ministrem financí Andrejem Babišem a vyjednal navýšení rozpočtu svého rezortu o tři miliardy korun, z toho přes miliardu případně na řešení uprchlické krize.

V pátek 28. srpna se uskutečnila porada bezpečnostních složek (v souvislosti s tragickou událostí v Rakousku), po které ministr vnitra Milan Chovanec sdělil novinářům, že Česká republika nemá informace o tom, že by se blížila masivní vlna migrantů ze Srbska či Makedonie. Zároveň informoval, že pokud by taková situace nastala, vzniknou v Jihomoravském kraji ubytovací kapacity pro 300 lidí. Situaci pro českou policii v Maďarsku monitoruje pozorovatel, policie zároveň kooperuje v součinnosti s ostatními policejními sbory členských zemí (ČTK, iHNed).

Z noci 31. srpna na 1. září však policisté v Břeclavi zadrželi přes 200 migrantů, kteří cestovali ve vlacích z Rakouska a Maďarska. Policie příjezd uprchlíků v Břeclavi očekávala. Okolí nádraží hlídkovali strážníci a před budovou byly přistavené autobusy, které uprchlíky odvezly na příslušné úřady.

Ministr vnitra po zmíněné poradě (nekonala se den před "Břeclaví") neřekl, že by se nás uprchlická krize netýkala. Už samotné konání Na druhou stranu neočekával, že za tři dny dorazí na naše hranice přes 200 uprchlíků (je ovšem otázkou, zda jde 200 lidí považovat za masivní uprchlickou vlnu).

Pokud je na Ukrajině možné označit nějakou stranu za ostře pravicovou, může to být dle knihy (.pdf, str. 3) Right-Wing Populism in Europe v kapitole o Ukrajině (A. Shekhovtsov) strana Svoboda. Zároveň je však stejným autorem po jejím boku zmiňována i strana Pravý sektor.

Dle oficiálních výsledků tyto dvě strany v ukrajinských parlamentních volbách nepřekročily 5% volební klauzuli, kdy strana Svoboda získala 4,71 % a Pravý blok 1,80 %.

Své mandáty získaly tyto dvě strany pouze skrze jednomandátové obvody, když pro Pravý sektor získalkřeslo předseda Dmytro Jaroš, jenž kandidoval v Dněpropetrovské oblasti. Jako nezávislý kandidát vyhrál i Boryslav Bereza, který je stranickým šéfem informačního oddělení. Strana Svoboda pak v jednomandátových obvodech získala6 mandátů.

Vzhledem k tomu, že má ukrajinský parlament (Verchovna Rada Ukrajiny) celkem 450 křesel, je to pro obě strany prakticky marginální zisk a výrok tak můžeme hodnotit jako pravdivý.

Zahájení postupu k odstranění pochybností (kontrola) proběhlo v prvních měsících roku 2014. V dalších měsících docházelo k postupnému vyplácení zadržených nadměrných odpočtů. Tvrzení o termínu rozhodnutí zahájení kontroly je pravdivé, stalo se tak v listopadu 2013. Část výroku ohledně personálních změn hodnotíme rovněž jako pravdivou – v době prováděné kontroly již byl ministrem financí Andrej Babiš.

Vyjádření tiskového odboru Finanční správy ČR, Ing. Petra Petlachová:

" Rozhodnutí o spuštění kontrolní akce padlo v listopadu 2013. "

" Jde především o kontrolní akci, zaměřenou na daňové subjekty, které nemají sídlo v ČR, přestože zde podnikají (tito plátci uplatňují nadměrné odpočty v řádech miliard korun) a často se správcem daně při prověřování dostatečně nespolupracují. Proto u těchto plátců přistoupila Finanční správa v roce 2014 ke speciální kontrolní akci. "

Co se týče personálních výměn, Babiš po svém nástupu dělal změny na samotném ministerstvu a také na Finanční správě, na což Miroslav Kalousek naráží. Změny na MF popisuje server České souvislosti následovně: "Druhým nejčinorodějším v personálních změnách byl ministr financí Babiš. V prvním roce vlády dokázal vyměnit až na jednoho všechny své náměstky, ale dokázal rovněž provést změny v rozsahu 85,4 % na úrovni odborů a sekcí. To v praxi znamená, že drtivá většina vyššího i středního managementu nejdůležitějšího vládního resortu byla vyměněna (...) Souvislost s poklesem výběru daní a dalšími problematickými aspekty fungování resortu se proto může nabízet."

Graf: České souvislosti

Došlo také k výrazným personálním změnám na Generálním finančním ředitelství, o čemž informoval server Echo24:

"Je to z hlediska výběru daní a plnění státního rozpočtu klíčový úřad státní správy. Nyní jím ale otřásají personální problémy. Úřadující šéf Generálního finančního ředitelství(GFŘ) porušuje organizační řád vlastní instituce. A bez jakéhokoli zdůvodnění mění vedoucí zaměstnance, aniž by k tomu měl mandát."

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť Miloš Zeman používá vulgární výrazy mnohdy i bez citací nebo překladů. Jako doklad přetiskujeme některé výroky Miloše Zemana z uplynulých dvaceti let.

"‚Nejhorší je ten Nový Jičín. To bych opravdu rád věděl, jakého debila jste tam postavili.‘ – Miloš Zeman po vyhlášení výsledků prvního kola senátních voleb" (MF Dnes 30. 12. 1998, str. 3).

"Jakákoli smlouva je zjevným falzem, kterému by uvěřil pouze naprostý debil a Ruml“ (MF Dnes 21. 3. 1998, str. 13).

Debil, fekálie, toxické zplodiny – označení Miloše Zemana pro neúspěšné kandidáty ČSSD v senátních volbách.

Idiot – Tak Zeman nazýval zemědělce, který podal na Zemana trestní oznámení“(MF Plus 28. 5. 2004, str. 8).

"Defekalizace strany“ (MF Dnes 16. 11. 1998, str. 2).

"Jestliže za komunismu nám vládli idioti, nyní nám vládnou lumpové“ (Lidové noviny 23. 11. 1995, str. 16).

Častým cílem Zemanových urážek jsou novináři. Ty považuje "za póvl, hnůj, žumpu, pitomce, hlupáky, blbce, nýmandy, nevzdělance a matérii, z níž bič neupleteš, a stranické kolegy že tituluje jako fekálie, impotenty, debily, toxické zplodiny a vyžírky“ (Euro 7. 7. 1999, str. 4).

Dále uvedl např. na konto médií: "Novináře dělím do dvou skupin. Tou první skupinou jsou normalizační komunistická práčata. Tento typ pokládám za novinářské prostitutky a hluboce jimi pohrdám. A pak je druhý typ novinářů. A to nejsou jen hlupáci, to jsou sebevědomí hlupáci, kteří píší o všem a nerozumějí ničemu. A tito hlupáci spolu s novinářskými kur****mi vytvářejí mediální prostředí v této zemi."

Zeman také k Michaelu Žantovskému: "Mimochodem, říká se mu skútr a já jsem se pořád ptal, co to znamená. A není to karosovaný motocykl, je to zkratka, kterou ostře odsuzuji a kterou ho oblažují jeho kolegové ze Senátu a která zní zku***ý trpaslík. Ale já v žádném případě nechci kritizovat pana Žantovského za jeho fyzický vzrůst, i když v jeho případě zhruba odpovídá jeho intelektuální potenci".

Miloš Zeman dále vydal knihu "Jak jsem se mýlil v politice". Zde několikrát nevybíravě napadl Petru Buzkovou. Přikládáme citace z knihy Miloše Zemana (str. 206–207), kde urážky přisuzuje jiným osobám, konkrétně Vladimíru Špidlovi a Karlu Krylovi. Nicméně to je sám Zeman, kdo tato nařčení veřejně ve své knize publikoval.

"Někteří puritánští členové ČSSD kritizovali Buzkovou pro její údajnou sexuální promiskuitu. Nejsem puritán a jen jsem s pobavením poslouchal příběhy několika kolegů, jak překonali vzdálenost mezi kunderovskou registráží, kontaktáží a konzumáží během jediného dne.

Shodně s Markem Twainem bych jen dodal, že hodnota této trofeje byla poněkud devalvována četností jejích údajných výskytů.

Můj navrhovaný nástupce Vladimír Špidla puritán byl. Když jsme spolu krátce před volbami 2002 diskutovali o možném složení jeho budoucí vlády, rezolutně prohlásil, že Buzková v jeho vládě nebude,‚protože je to c**ra‘. Namítl jsem, že rozhodujícím důvodem jejího negativního hodnocení by měla být její příšerná lenost. Když se po volbách Petra ve vládě objevila, zeptal jsem se na to Špidly, který mi odpověděl svou univerzální větou:‚Situace se změnila‘.

Vzpomínku na Petru Buzkovou bych ukončil jednou úsměvnou historkou. Začal s námi spolupracovat Karel Kryl, který vystupoval na našich koncertech k 28. říjnu a vynikal drsnou upřímností. Jednou jsem se svou ženou (štíhlou to tmavovláskou) a Karlem Krylem seděl v pražském kulturním domě Eden a přisedla si k nám Petra Buzková. Kryl se k ní otočil, změřil si ji lehce zamlženým pohledem a pronesl:‚Milostivá, vy jste se ráčila pro*****at až na místopředsedkyni sociální demokracie?‘"

V listopadových Hovorech z Lán Miloš Zeman použil tři vulgarity:

• "Pussy znamená‚K**da‘. V textech této skupiny je to k**da sem, k**da tam.“
• "Vláda podle mého názoru dosud ve svém konání učinila jednu základní chybu, že podlehla panu Kalouskovi a zku****a služební zákon z původní podoby.“
• "Inspiroval jsem se [v používání vulgarismů] u Karla Schwarzenberga, který v každé druhé větě použije slovo h***o.“

Je tudíž pravdou, že v tomto rozhovoru jeden vulgární výrok Zeman použil jako překlad názvu, druhý jako odkaz na vyjádření Karla Schwarzenberga a poslední jako kritiku postupu vlády v otázce služebního zákona.

Výrok hodnotíme na základě důvodové zprávy k návrhu zákona o státním rozpočtu (.pdf, str. 37). V této zprávě je zdůvodněn nárůst prostředků na platy v jednotlivých organizacích, například navýšením počtu zaměstnanců. Tato zpráva počítá se 600 novými pracovníky pro posílení kontroly a vymáhání u Generálního finančního ředitelství v kapitole Ministerstva financí.

Posílení úřadů práce o 600 terénních pracovníků schválila vláda již v červenci letošního roku.

Pokus o zažalování islámu v ČR z 90. let se nám nepodařilo ve veřejně dostupných zdrojích dohledat, výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Evropská unie sankce přitvrzovala a rozšiřovala, dá se tedy říct, že přicházely ve vlnách.

Evropská rada 6. března 2014 vydala stanovisko, v němž hrozí Rusku sankcemi – mimo jiné ve formě uzavření hranic EU pro ruské občany, zmrazení aktiv či zrušení summitu G8. Tento summit skupina G7 nakonec uspořádala bez účasti Ruska v Bruselu. Kvůli březnové anexi ukrajinského Krymu Evropská unie zmrazila majetek několika desítkám ruských a krymských představitelů, také jim zakázala vstup na své území. Tento seznam byl v následujících měsících postupně rozšiřován. Mimořádný summit EU počátkem března přerušil jednání s Ruskem o liberalizaci vízových podmínek a o nové smlouvě, která měla upravovat vzájemné obchodní vztahy.

V červnu zavedla EU i USA další sankce, jež postihly ropné společnosti s výrazným podílem ruského státu. Rozšířil se také seznam sankcionovaných osob, především o samozvané vůdce Doněcké lidové republiky.

Rozšíření sankcí Evropská unie odsouhlasila na summitu koncem června a poté jejich znění schválila Rada EU 31. července. Další sankce mimo jiné omezují přístup Ruska na kapitálové trhy, evropská společenství a občané EU nesmějí kupovat či prodávat ruské akcie a dluhopisy s delší než 90denní dobou splatnosti vydávané velkými ruskými státními bankami atd. Rovněž bylo uvaleno embargo na import a export zbrojních produktů a zboží a technologií dvojího využití, jejichž seznamy (viz příloha pod zprávou) EU vypracovala .

Další a zatím poslední rozšíření sankcí proběhlo 12. září. Zejména došlo k rozšíření seznamu postižených fyzických osob, kterým mají být zmrazeny finanční prostředky. Rovněž byl rozšířen seznam podniků, s nimiž jsou omezeny či zakázány obchodní styky. Byl rozšířen o 24 fyzických osob seznam subjektů, kterým mají být zmrazeny finanční prostředky, a dále byl rozšířen seznam podniků, s nimiž jsou omezeny či zakázány obchodní styky.

Co se týče diplomatických kroků v rámci EU, těch byla uskutečněna celá řada, včetně telefonátů a setkání na nejvyšší politické úrovni. Jedním z pokusů o vytvoření trvalého míru byla Minská dohoda z 5. září, jejíž plné znění v ruštině zveřejnila OBSE.

Postoj vlády k sankcím, hlavně v poslední době, kdy sankce stále více ovlivňují hospodářské aktivity českých podnikatelů, je velmi obezřetný. Česká republika podporuje sankce jako takové, ale podle prohlášení předsedy Sobotky vyjednává jejich podobu ve prospěch českých podnikatelů.

Ministerstvo zahraničních věcí se situaci kolem ukrajinské krize intenzivněji věnuje od února 2014, kdy ministr Zaorálek žádal ukrajinského velvyslance v ČR o vysvětlení útoku na demonstranty na kyjevském Majdanu. Také český premiér Bohuslav Sobotka podpořil mírový plán tehdejšího ukrajinského prezidenta Petra Porošenka z června 2014, který podle soukromé televize Inter TV (citováno z aktualne.cz ) obsahuje bod týkající se odzbrojení, záruky pro ruské a ukrajinské ozbrojence k opuštění země, decentralizaci moci a ochranu ruského jazyka prostřednictvím dodatku k ústavě. Český premiér také odsuzuje narušování územní celistvosti Ukrajiny. Zároveň české humanitární organizace, jako například Český červený kříž, vysílají už od února 2014 na Ukrajinu humanitární mise, které chce Ministerstvo zahraničních věci do budoucna podpořit.

V poslední době byla výrazná aktivita účastníků summitu G20, hlavně německé kancléřky Merkelové, která na setkání státníků největších ekonomik světa hovořila s Vladimirem Putinem. Dialog trval dvě hodiny, ale jeho obsah nebyl zveřejněný.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý ‒ problematické je tvrzení, že hnutí Úsvit proti tomuto jevu bojuje dlouhodobě a také, že je v tomto boji osamoceno.

Hnutí Úsvit přímé demokracie bylo zaregistrováno Ministerstvem vnitra České republiky 19. června 2013, funguje tedy zhruba rok a půl.

Co se týká boje proti nástupu radikálního islámu, je otázkou, jak konkrétně Okamura tento fenomén vymezuje. Podívejme se na tento jev prostřednictvím legislativních snah předsedy hnutí. Tomio Okamura v tomto volebním období spolu/předkládal doposud 16 návrhů zákonů, z nichž žádný se netýká jím jmenované problematiky.

Předložil také pozměňovací návrh zákona k zákonu o pobytu cizinců na území ČR. Jeho návrh (.pdf) měl za cíl zjednodušeně odepřít dávky sociální podpory cizincům. O tomto návrhu se však ve 3. čtení nehlasovalo. Výsledek je tedy v tomto případě 0.

Bojem proti nástupu islamismu může Okamura také mínit veřejná vystoupení hnutí Úsvit a jeho sympatizantů. V tomto ohledu je skutečně hnutí poměrně aktivní, a to zejména na sociálních sítích ‒ např. FB profil hnutí Úsvit a Tomio Okamury.

Vztáhneme-li problém obecně na imigraci, Úsvit toto téma akcentuje zhruba od přelomu ledna/února 2014, zejména v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu. Jde tedy zhruba o rok, což je problematické období, neboť Okamura mluví o dlouhodobosti.

Navíc tento problém v delším období akcentují i další strany. Uvedeme pouze několik příkladů. Dělnická strana např. již v roce 2008 vydala text varující před islámem ("Islám a jeho nebezpečí pro Evropu"). V roce 2010 pak do boje proti výstavbě mešit vytáhla Jana Bobošíková se svojí Suverenitou. Jako poslední příklad uveďme předvolební spot České suverenity (dostupný na Novinky.cz) z voleb do EP 2014, kdy předsedkyně Jana Volfová vystoupila v burce ve spotu, v němž "upozorňovala na rizika islamismu".

Přikládáme obrázek ze zmíněného spotu - zdroj: Novinky.cz

Ministr Martin Stropnický byl uveden do funkce ministra obrany 30. ledna 2014. Na pracovní návštěvě USA byl v období od 28. dubna do 2. května 2014. Další ministři, kteří pracovně navštívili USA jsou Marian Jurečka (od 22. - 29. března 2015), Jiří Dientsbier (7. - 10. dubna 2015), Andrej Babiš (od 13. - 20. dubna 2015) a Jan Mládek (13. - 17. května 2015).

Miloš Zeman v Číně při své návštěvě prohlásil: "Proto nejen já, ale i nová vláda České republiky se zcela jasně vyjádřila, že respektuje územní integritu Číny, že neuznává tibetskou exilovou vládu a že se odmítáme jakýmkoli způsobem vměšovat do vašich vnitřních záležitostí."

Prakticky tak zopakoval to, co řekl v dubnu Lubomír Zaorálek, kdy ve společném prohlášení ministerstev zahraničí obou zemí uvedl: "Česká strana respektuje suverenitu a územní celistvost Čínské lidové republiky, je si plně vědoma důležitosti a citlivosti otázky Tibetu, znovu potvrdila dodržování své politiky jedné Číny i to, že Tibet je neoddělitelnou součástí čínského území. Česká republika v této souvislosti nepodporuje samostatnost Tibetu v jakékoliv formě."

Jak pak přiznal v České televizi, zmínku o Tibetu si vynutili čínští představitelé. Podle Zaorálka zatím žádná vláda nezpochybnila územní celistvost Číny a podle některých politiků, stejně jako podle Jiřího Rusnoka, tuto formulaci přináší i březnové prohlášení Číny a Evropské unie.

To ale není pravda. Prohlášení z 31. března 2014, které vzniklo u příležitosti první návštěvy čínského prezidenta v Bruselu, se o respektování územní celistvosti Číny vůbec nezmiňuje a lidská práva uvádí jen vágně v bodu 8.

Především kritiku nedodržování lidských práv v Číně akcentují při svých návštěvách představitelé Německa či Francie. Angela Merkelová nebo David Cameron se k nelibosti čínských úřadů setkali s Dalajlámou, oba představitelé pak ale prohlásili, že to nic nemění na oficiálním postoji, který respektuje uspořádání v Tibetu.

Postoj evropských zemí k Tchaj-wanu je stejný, oficiálně ho z evropských států uznává pouze Vatikán.

Ačkoliv je tedy oficiální stanovisko EU k Číně velmi neurčité, dá se říct, že prohlášení prezidenta Zemana odpovídala stanoviskům jiných evropských státníků, a výrok tak hodnotíme jako pravdivý.