Evropská unie sankce přitvrzovala a rozšiřovala, dá se tedy říct, že přicházely ve vlnách.

Evropská rada 6. března 2014 vydala stanovisko, v němž hrozí Rusku sankcemi – mimo jiné ve formě uzavření hranic EU pro ruské občany, zmrazení aktiv či zrušení summitu G8. Tento summit skupina G7 nakonec uspořádala bez účasti Ruska v Bruselu. Kvůli březnové anexi ukrajinského Krymu Evropská unie zmrazila majetek několika desítkám ruských a krymských představitelů, také jim zakázala vstup na své území. Tento seznam byl v následujících měsících postupně rozšiřován. Mimořádný summit EU počátkem března přerušil jednání s Ruskem o liberalizaci vízových podmínek a o nové smlouvě, která měla upravovat vzájemné obchodní vztahy.

V červnu zavedla EU i USA další sankce, jež postihly ropné společnosti s výrazným podílem ruského státu. Rozšířil se také seznam sankcionovaných osob, především o samozvané vůdce Doněcké lidové republiky.

Rozšíření sankcí Evropská unie odsouhlasila na summitu koncem června a poté jejich znění schválila Rada EU 31. července. Další sankce mimo jiné omezují přístup Ruska na kapitálové trhy, evropská společenství a občané EU nesmějí kupovat či prodávat ruské akcie a dluhopisy s delší než 90denní dobou splatnosti vydávané velkými ruskými státními bankami atd. Rovněž bylo uvaleno embargo na import a export zbrojních produktů a zboží a technologií dvojího využití, jejichž seznamy (viz příloha pod zprávou) EU vypracovala .

Další a zatím poslední rozšíření sankcí proběhlo 12. září. Zejména došlo k rozšíření seznamu postižených fyzických osob, kterým mají být zmrazeny finanční prostředky. Rovněž byl rozšířen seznam podniků, s nimiž jsou omezeny či zakázány obchodní styky. Byl rozšířen o 24 fyzických osob seznam subjektů, kterým mají být zmrazeny finanční prostředky, a dále byl rozšířen seznam podniků, s nimiž jsou omezeny či zakázány obchodní styky.

Co se týče diplomatických kroků v rámci EU, těch byla uskutečněna celá řada, včetně telefonátů a setkání na nejvyšší politické úrovni. Jedním z pokusů o vytvoření trvalého míru byla Minská dohoda z 5. září, jejíž plné znění v ruštině zveřejnila OBSE.

Postoj vlády k sankcím, hlavně v poslední době, kdy sankce stále více ovlivňují hospodářské aktivity českých podnikatelů, je velmi obezřetný. Česká republika podporuje sankce jako takové, ale podle prohlášení předsedy Sobotky vyjednává jejich podobu ve prospěch českých podnikatelů.

Ministerstvo zahraničních věcí se situaci kolem ukrajinské krize intenzivněji věnuje od února 2014, kdy ministr Zaorálek žádal ukrajinského velvyslance v ČR o vysvětlení útoku na demonstranty na kyjevském Majdanu. Také český premiér Bohuslav Sobotka podpořil mírový plán tehdejšího ukrajinského prezidenta Petra Porošenka z června 2014, který podle soukromé televize Inter TV (citováno z aktualne.cz ) obsahuje bod týkající se odzbrojení, záruky pro ruské a ukrajinské ozbrojence k opuštění země, decentralizaci moci a ochranu ruského jazyka prostřednictvím dodatku k ústavě. Český premiér také odsuzuje narušování územní celistvosti Ukrajiny. Zároveň české humanitární organizace, jako například Český červený kříž, vysílají už od února 2014 na Ukrajinu humanitární mise, které chce Ministerstvo zahraničních věci do budoucna podpořit.

V poslední době byla výrazná aktivita účastníků summitu G20, hlavně německé kancléřky Merkelové, která na setkání státníků největších ekonomik světa hovořila s Vladimirem Putinem. Dialog trval dvě hodiny, ale jeho obsah nebyl zveřejněný.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť Miloš Zeman používá vulgární výrazy mnohdy i bez citací nebo překladů. Jako doklad přetiskujeme některé výroky Miloše Zemana z uplynulých dvaceti let.

"‚Nejhorší je ten Nový Jičín. To bych opravdu rád věděl, jakého debila jste tam postavili.‘ – Miloš Zeman po vyhlášení výsledků prvního kola senátních voleb" (MF Dnes 30. 12. 1998, str. 3).

"Jakákoli smlouva je zjevným falzem, kterému by uvěřil pouze naprostý debil a Ruml“ (MF Dnes 21. 3. 1998, str. 13).

Debil, fekálie, toxické zplodiny – označení Miloše Zemana pro neúspěšné kandidáty ČSSD v senátních volbách.

Idiot – Tak Zeman nazýval zemědělce, který podal na Zemana trestní oznámení“(MF Plus 28. 5. 2004, str. 8).

"Defekalizace strany“ (MF Dnes 16. 11. 1998, str. 2).

"Jestliže za komunismu nám vládli idioti, nyní nám vládnou lumpové“ (Lidové noviny 23. 11. 1995, str. 16).

Častým cílem Zemanových urážek jsou novináři. Ty považuje "za póvl, hnůj, žumpu, pitomce, hlupáky, blbce, nýmandy, nevzdělance a matérii, z níž bič neupleteš, a stranické kolegy že tituluje jako fekálie, impotenty, debily, toxické zplodiny a vyžírky“ (Euro 7. 7. 1999, str. 4).

Dále uvedl např. na konto médií: "Novináře dělím do dvou skupin. Tou první skupinou jsou normalizační komunistická práčata. Tento typ pokládám za novinářské prostitutky a hluboce jimi pohrdám. A pak je druhý typ novinářů. A to nejsou jen hlupáci, to jsou sebevědomí hlupáci, kteří píší o všem a nerozumějí ničemu. A tito hlupáci spolu s novinářskými kur****mi vytvářejí mediální prostředí v této zemi."

Zeman také k Michaelu Žantovskému: "Mimochodem, říká se mu skútr a já jsem se pořád ptal, co to znamená. A není to karosovaný motocykl, je to zkratka, kterou ostře odsuzuji a kterou ho oblažují jeho kolegové ze Senátu a která zní zku***ý trpaslík. Ale já v žádném případě nechci kritizovat pana Žantovského za jeho fyzický vzrůst, i když v jeho případě zhruba odpovídá jeho intelektuální potenci".

Miloš Zeman dále vydal knihu "Jak jsem se mýlil v politice". Zde několikrát nevybíravě napadl Petru Buzkovou. Přikládáme citace z knihy Miloše Zemana (str. 206–207), kde urážky přisuzuje jiným osobám, konkrétně Vladimíru Špidlovi a Karlu Krylovi. Nicméně to je sám Zeman, kdo tato nařčení veřejně ve své knize publikoval.

"Někteří puritánští členové ČSSD kritizovali Buzkovou pro její údajnou sexuální promiskuitu. Nejsem puritán a jen jsem s pobavením poslouchal příběhy několika kolegů, jak překonali vzdálenost mezi kunderovskou registráží, kontaktáží a konzumáží během jediného dne.

Shodně s Markem Twainem bych jen dodal, že hodnota této trofeje byla poněkud devalvována četností jejích údajných výskytů.

Můj navrhovaný nástupce Vladimír Špidla puritán byl. Když jsme spolu krátce před volbami 2002 diskutovali o možném složení jeho budoucí vlády, rezolutně prohlásil, že Buzková v jeho vládě nebude,‚protože je to c**ra‘. Namítl jsem, že rozhodujícím důvodem jejího negativního hodnocení by měla být její příšerná lenost. Když se po volbách Petra ve vládě objevila, zeptal jsem se na to Špidly, který mi odpověděl svou univerzální větou:‚Situace se změnila‘.

Vzpomínku na Petru Buzkovou bych ukončil jednou úsměvnou historkou. Začal s námi spolupracovat Karel Kryl, který vystupoval na našich koncertech k 28. říjnu a vynikal drsnou upřímností. Jednou jsem se svou ženou (štíhlou to tmavovláskou) a Karlem Krylem seděl v pražském kulturním domě Eden a přisedla si k nám Petra Buzková. Kryl se k ní otočil, změřil si ji lehce zamlženým pohledem a pronesl:‚Milostivá, vy jste se ráčila pro*****at až na místopředsedkyni sociální demokracie?‘"

V listopadových Hovorech z Lán Miloš Zeman použil tři vulgarity:

• "Pussy znamená‚K**da‘. V textech této skupiny je to k**da sem, k**da tam.“
• "Vláda podle mého názoru dosud ve svém konání učinila jednu základní chybu, že podlehla panu Kalouskovi a zku****a služební zákon z původní podoby.“
• "Inspiroval jsem se [v používání vulgarismů] u Karla Schwarzenberga, který v každé druhé větě použije slovo h***o.“

Je tudíž pravdou, že v tomto rozhovoru jeden vulgární výrok Zeman použil jako překlad názvu, druhý jako odkaz na vyjádření Karla Schwarzenberga a poslední jako kritiku postupu vlády v otázce služebního zákona.

Zahájení postupu k odstranění pochybností (kontrola) proběhlo v prvních měsících roku 2014. V dalších měsících docházelo k postupnému vyplácení zadržených nadměrných odpočtů. Tvrzení o termínu rozhodnutí zahájení kontroly je pravdivé, stalo se tak v listopadu 2013. Část výroku ohledně personálních změn hodnotíme rovněž jako pravdivou – v době prováděné kontroly již byl ministrem financí Andrej Babiš.

Vyjádření tiskového odboru Finanční správy ČR, Ing. Petra Petlachová:

" Rozhodnutí o spuštění kontrolní akce padlo v listopadu 2013. "

" Jde především o kontrolní akci, zaměřenou na daňové subjekty, které nemají sídlo v ČR, přestože zde podnikají (tito plátci uplatňují nadměrné odpočty v řádech miliard korun) a často se správcem daně při prověřování dostatečně nespolupracují. Proto u těchto plátců přistoupila Finanční správa v roce 2014 ke speciální kontrolní akci. "

Co se týče personálních výměn, Babiš po svém nástupu dělal změny na samotném ministerstvu a také na Finanční správě, na což Miroslav Kalousek naráží. Změny na MF popisuje server České souvislosti následovně: "Druhým nejčinorodějším v personálních změnách byl ministr financí Babiš. V prvním roce vlády dokázal vyměnit až na jednoho všechny své náměstky, ale dokázal rovněž provést změny v rozsahu 85,4 % na úrovni odborů a sekcí. To v praxi znamená, že drtivá většina vyššího i středního managementu nejdůležitějšího vládního resortu byla vyměněna (...) Souvislost s poklesem výběru daní a dalšími problematickými aspekty fungování resortu se proto může nabízet."

Graf: České souvislosti

Došlo také k výrazným personálním změnám na Generálním finančním ředitelství, o čemž informoval server Echo24:

"Je to z hlediska výběru daní a plnění státního rozpočtu klíčový úřad státní správy. Nyní jím ale otřásají personální problémy. Úřadující šéf Generálního finančního ředitelství(GFŘ) porušuje organizační řád vlastní instituce. A bez jakéhokoli zdůvodnění mění vedoucí zaměstnance, aniž by k tomu měl mandát."

Výrok Petra Fialy hodnotíme jako pravdivý, neboť Sobotkův kabinet na investice vydává o zhruba čtvrtinu méně, než kolik vydávala Nečasova vláda v roce 2013, zvyšuje mandatorní výdaje a lehce rostou i výdaje do sociálního systému.

Návrh zákona o státním rozpočtu 2015 (. pdf - sešit B, Zpráva k návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2015, Tabulka č. 4 Základní bilance státního rozpočtu (v mld. Kč - str. 96) uvádí kapitálové výdaje (tj. investice) na letošní rok ve výši 75,6 miliard korun.

Oproti např. rozpočtu vlády Petra Nečase, jíž byl Fiala členem, kdy v roce 2013 dosáhly výdaje výše 102,3 miliardy, jde o poměrně znatelný pokles investičních výdajů. Oprávněný předpoklad je ten, že Fiala mluví právě o tomto poklesu a ne o tom, že by vláda Bohuslava Sobotky nealokovala na investice ani korunu. Fiala tuto věc v diskuzi uvedl v jiném výroku.

Mandatorní výdaje se za vlády Bohuslava Sobotky skutečně zvyšují, dokládá to zákon o státním rozpočtu na rok 2015 (sešit B, str. 23).

Co se týká výdajů do sociálního systému, tak je pravdou, že se zmíněné výdaje zvýšily meziročně o 5 miliard korun.

2014 - specifické ukazatele Ministerstva práce sociálních věcí (.pdf - str. 12) z rozpočtu 2014. 142,8 mld. 2015 - specifické ukazatele Ministerstva práce sociálních věcí (.pdf - str. 12) z rozpočtu 2015. 147,8 mld.

(V tomto objemu prostředků počítáme všechny specifické ukazatele - výdaje vyjma dávek důchodového pojištění, neinvestiční nedávkové transfery a transfery na podporu reprodukce majetku nestátním subjektům v sociální oblasti).

Výrok je zavádějící, protože na dohodě ohledně sporných pozemků se stát dohodl již v roce 2011 a ministr Babiš ani současná vláda tak neměl na současném vyřešení situace žádný podíl.

Spor o pozemky Ludmily Havránkové nutné k dokončení dálnice D11 skutečně definitivně skončil 26. listopadu (tedy týden, nikoliv dva po Babišově vystoupení ve Sněmovně) jejich odkupem prostřednictvím Státního pozemkového fondu. Tento spor trval bezmála 20 let. Prostřednictvím ČTK o tom informovaly Lidovky či Ihned.

Podle informací mluvčí pozemkového úřadu stát potřebný pozemek pro dostavbu dálnice získal již na základě dřívější dohody mezi Havránkovou a Ředitelstvím silnic a dálnic. Podle ní byla podmínkou Havránkové pro předání poloviny pozemku nutného pro výstavbu dálnice právě dnešní dohoda o směně zemědělské půdy.

Jak shrnuje vývoj kauzy níže, k této dohodě došlo již v roce 2011, tedy v době, kdy Andrej Babiš nezastával žádnou exekutivní funkci, a tudíž ani nemůže mít na uzavření smlouvy podíl. Česká televize k tomu v té době uvedla: " Farmářka Ludmila Havránková prodala státu 11 hektarů za celkem 90 milionů korun. Ředitelství silnic a dálnic tak může dostavět hradeckou dálnici D11, čemuž farmářčino odmítání prodat část pozemku doposud bránilo. Další pozemky má Havránková směnit s Pozemkovým fondem (tedy současná situace, za kterou si Babiš přiznává zásluhy)". Připomeňme ještě, že spor se dál vlekl se sestrou Havránkové Štrosovou. Ta se ale ale nakonec v roce 2012 rozhodla své pozemky státu darovat.

Vývoj sporů o pozemky Ludmily Havránkové (zdroj: Deník).

Předem je třeba říct, že analyticky hodnotíme pouze první část výroku, neboť ta druhá je, jak dále vysvětlíme, věc názorová.

To, že Martinu Nejedlému schválil vydání diplomatického pasu tehdejší ministr Kohout, potvrdilo tiskové oddělení ministerstva zahraničních věcí.

Druhá část výroku je poněkud obtížnější. Dle § 13 zákona o cestovních dokladech:

„(1) Diplomatický pas vydá Ministerstvo zahraničních věcí
a) prezidenturepubliky,
b) poslancia senátorovi,
c) členovi vlády,
d) soudciÚstavního soudu, předsedovi Nejvyššího soudu, předsedovi Nejvyššího správního soudu,
e) prezidentu Nejvyššího kontrolního úřadu,
f) manželuprezidenta republiky, manželu předsedy Poslanecké sněmovny a manželu předsedy Senátu, manželu člena vlády, manželu předsedy Ústavního soudu, manželu předsedy Nejvyššího soudu, manželu předsedy Nejvyššího správního soudu,
g) diplomatickému pracovníku Ministerstva zahraničních věcí, manželu a nezaopatřenému dítěti diplomatického pracovníka pracujícího na zastupitelském úřadě, pokud s ním žijí ve společné domácnosti v místě působení.
(2) Jiným osobám, u nichž to odpovídá mezinárodním zvyklostem, může být diplomatický pas vydán se souhlasem ministra zahraničních věcí.“

Právě do poslední kategorie by potenciálně spadal Martin Nejedlý. Neexistuje však žádný seznam mezinárodních zvyklostí. Dle slov MZV, zachycených mimo jiné v odmítavé odpovědi (.pdf) na žádost dle zákona č. 106/1999 Sb. o poskytnutí informací, ministerstvo zkoumalo, zda cizí státy vydávají osobě ve stejném nebo analogickém postavení diplomatický pas.

Nicméně ministerstvo odmítlo sdělit byť jen seznam českých držitelů a žadatelů za poslední léta. Lidové noviny přesto informovaly, že například Kateřině Zemanové pas udělen nebyl.

Není v našich silách tedy vyhodnotit, je-li běžné podobné osobnosti udělit diplomatický pas a zda-li praxe již naplnila parametr mezinárodního zvyku, o kterém zákon hovoří. V takovém případě by tedy právo bylo postaveno najisto. Tak tomu však není a Karel Schwarzenberg se tedy může domnívat, že Martin Nejedlý na udělení pasu právo neměl. Tato část výroku je tím pádem názorová a z naší strany nehodnocená.

Kauza České pošty byla medializována v srpnu 2015, kdy server Neovlivní.cz přinesl informaci o policejním vyšetřování případu možné korupce v České poště. Kauzou se doposud nezabýval soud.

Poslanecká sněmovna ani žádný její orgán není orgánem činným v trestním řízení a je krajně nestandardní, aby se zabývala možným trestním činem ve fázi, kdy je teprve vyšetřován policií. Ačkoli ze schváleného pořadu je patrné, že ambicí vyšetřovací komise by mělo být prošetření zakázek pošty za několik uplynulých let (bez dalšího upřesnění), z vyjádření místopředsedkyně PSP Jaroslavy Jermanové (ANO) je zřejmé, že impulsem ke svolání mimořdáné schůze byla právě aktuální kauza.

Výňatek ze sněmovního stenoprotokolu: " Během srpna se v médiích začaly vynořovat informace a spekulace o manipulovaných zakázkách a bezpečnostním ohrožení tohoto strategického státního podniku. (...) Kvůli situaci v České poště bylo dokonce svoláno předsednictvo Bezpečnostní rady státu, z jehož zasedání nemáme jako poslanci bližší informace. Česká pošta zaměstnává více než 30 tis. lidí, má bezmála 4 tis. poboček po celé zemi a roční obrat kolem 19 mld. Přestože loni hospodařila s přebytkem 241 mil., žádá po Ministerstvu financí dalších 1,7 mld. Proto nás zajímá, jak tento strategický podnik s veřejnými prostředky hospodaří. Česká pošta, jak víme, poskytuje služby, které se dotýkají života prakticky každého z nás. I z tohoto důvodu by měli naši občané vědět, jak ve skutečnosti pošta hospodaří, a neměli by být odkázáni jen na zprostředkované informace a spekulace médií. "

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože je skutečně nezvyklé, aby byl případ, který je předmětem policejního vyšetřování, také předmětem parlamentního šetření. Snaha ustavit poslaneckou vyšetřovací komisi ve věcech týkajících se hospodaření státu je celkem běžné (opozice se v tomto volebním období například pokusila ustavit vyšetřovací komisi ve věci hospodaření ministerstva dopravy - její vznik byl ale zamítnut vládní koalicí). V tomto případě ale nešlo o případ vyšetřovaný policií, tedy o živou kauzu.

V roce 2010 vyhlásila tehdejší předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová na žádost vlády stav legislativní nouze, a to od 1. do 15. listopadu. Tehdejší předseda vlády Petr Nečas to pak ve Sněmovně zdůvodnil následovně:

"(...) Bude-li schválen státní rozpočet, který k 1. 1. příštího roku nebude podložen účinnou legislativou, která bude v účinnosti od 1. ledna příštího roku, bude to nevěrohodný dokument založený pouze na součtu čísel, která nebudou odpovídat skutečné legislativě účinné od 1. ledna příštího roku. To velmi vážně hrozí. Potom může dojít i ke krokům, jako je zhoršení výhledu ratingu České republiky, hrozí prodražení dluhové služby. Tady bych chtěl zdůraznit, že výkyvy pouze v několika procentech činí z hlediska splátky dluhové služby až řády miliard v dluhové službě, hrozí zvýšení deficitu státního rozpočtu a zvýšení deficitu veřejných rozpočtů jako celku a hrozí také naprosto prokazatelně daňové úniky. Celkový sumář těchto hospodářských škod je spíše než v řádech miliard ve dvojciferném čísle miliard.

Čili jsou to velmi významné hospodářské škody a naprosto legitimně a v souladu se zákonem na to vláda musela zareagovat a musela požádat o vyhlášení stavu legislativní nouze právě proto, aby k těmto závažným hospodářským škodám nedošlo. Takto jsem to zdůvodnil již téměř před týdnem, byť pan poslanec Tejc buď nebyl v práci, anebo v práci byl a nedělal to, co má, to znamená neposlouchal řečníka."

Jednalo se o čtyři novely, které mimo jiné mění zákon o daních z příjmů, o stavebním spoření, či balík úsporných opatření z Ministerstva práce a sociálních věcí. Součástí úsporného balíčku bylo například zrušení porodného na druhé a další dítě nebo zdanění příjmů důchodců.

Výrok je nepravdivý ve více bodech. Za prvé, není pravdou, že by Teng Siao-pching byl vězněm v koncentračním táboře. Dále pak Zeman uvádí nesprávné údaje v predikci růstu Číny, jejího světového pořadí ve velikosti HDP na hlavu i ve velikosti čínské střední třídy.

Teng Siao-pching, faktický vůdce Číny od konce 70. až do počátku 90. let 20. století, byl v roce 1966 během kulturní revoluce označen Rudými gardami za kapitalistického vyvržence. Musel odejít do továrny na traktory do odlehlé provincie a jeho syna zfanatizovaní gardisté vyhodili z okna.V koncentračním táboře však uvězněn nebyl (biography.com, britannica.com, cnn.com).

Vliv Teng Siao-pchinga na transformaci Číny do dnešního stavu zmiňují všechny výše zmíněné zdroje a v této části výroku nelze než s Milošem Zemanem souhlasit. Více viz citát z článku, jenž vznikl ve spolupráci iDnes.cz s Českou televizí: " Po mocenských šarvátkách uvnitř strany přišla Tengova chvíle až po smrti Velkého kormidelníka (...). Teng přišel s lékem na zhuntovanou ekonomiku. Chtěl uvolnit systém centrálního plánování a připravit situaci pro nástup volného trhu. (...)Jeho zásluha nespočívala v tom, že by byl architektem celé změny, ale věcem nechával volný průběh a rolníky nabádal, ať se také pustí do soukromého podnikání ".

Pokud jde o umístění Číny na druhém místě podle hrubého domácího produktu, je nutné říci, že dle expertů (ČT24, e15, iHned, anglicky např. The Economist) se již tento rok (2014) stala Čína největší ekonomikou světa a předstihla tak USA. Údaje vycházejí z dat MMF, jedná se o přepočet na paritu kupní síly obyvatelstva (PPP).

I v případě, že bychom odhlédli od přepočtu na kupní sílu obyvatelstva a dívali se na HDP jako na prostý souhrn národního bohatství, prezidentova predikce není správná. Jak ukazuje tabulka níže, Čína nepředstihne USA dle odhadů ani v roce 2019:

HDP 2014HDP 2019Čína10,355.35015,518.856USA17,416.25322,147.837 V miliardách americkýchdolarů, odhad MMF.

V žebříčku zemí dle HDP na hlavu je Čína dle MMF na 82. místě, dle WB na 84. a dle OSN na 89. místě. Zpracovaná data lze nalézt zde.

Otázka velikosti střední třídy v Číně je rozporuplná, odhady ovšem hovoří o výrazně vyšším čísle, než je 200 milionů obyvatel. CNN např. uváděla 300 mil. lidí (pro rok 2012), China Business Review uvádí pro rok 2017 odhad 340 mil. obyvatel (v roce 2005 to mělo být 89 mil.) a Forbes uvádí číslo mezi 300 až 500 mil. obyvatel.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Ministr nemá obecnou povinnost být v Parlamentu při projednávání zákonů, je to však jeho právo. Marcel Chládek – jak ukazuje docházka při hlasování i interpelacích – ho skutečně využívá.

Marcel Chládek je senátorem od roku 2008 a 29. ledna 2014 se stal i ministrem školství. Souběh funkcí mu tedy ve chvíli vyslovení výroku trval opravdu devět a půl měsíce.

§ 34 odst. 2 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci […], skutečně stanoví, že "při současném výkonu dvou funkcí představitele náleží představiteli plat stanovený tímto zákonem, který je vyšší,“ přičemž zákon upravuje platy:
„a) poslance a senátora Parlamentu […],
b) člena vlády,
c) prezidenta republiky,
d) soudce Ústavního soudu,
e) člena, viceprezidenta a prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu,
f) člena, místopředsedy a předsedy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, člena, místopředsedy a předsedy Rady Ústavu pro studium totalitních režimů a člena a předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu, […]
g) soudce okresního, krajského a vrchního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu […],
h) poslance Evropského parlamentu".

Ustanovení se tudíž vztahuje i na současný výkon funkce ministra a senátora.

Členové vlády mají právo – nikoliv přímo povinnost – se schůzí Parlamentu účastnit. Povinnost dostavit se by vznikla na základě usnesení Poslanecké sněmovny (Ústava ČR, čl. 38; § 55 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny).

Marcel Chládek byl k 26. květnu pátým nejvzornějším senátorem co do účasti na hlasování. Ve Sněmovně se jako ministr účastnil většiny interpelací na svou osobu (losování z 6. a 13. února, 20. března, 15. května, 12. a 19. června). Interpelace z 18. a 25. září mu však musely být odevzdány písemně.

Nenalezli jsme debaty o tom, zda by poslanci, kteří jsou zároveň ministry, neměli nepobírat jeden plat. Pouze skupina okolo Michala Haška navrhovala klouzavý mandát, který by svým zákazem souběhu těchto funkcí ovlivňoval i plat funkcionáře.